Druhá čínsko-japonská válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - válka Druhá čínsko-japonská válka (čínsky 中國抗日戰爭, pchin-jin Zhōngguó Kàngrì Zhànzhēng; japonsky 日中戦争, Nitchū Sensō) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi Čínskou republikou a Japonským císařstvím, který probíhal od 7. července 1937 do 9. září 1945. Ačkoliv boje mezi oběma zeměmi probíhaly s přestávkami již od roku 1931 po japonské invazi do Mandžuska, za oficiální začátek plnohodnotné války je považován Incident na mostě Marca Pola.

Tato válka byla největším asijským konfliktem 20. století a tvořila více než polovinu obětí druhé světové války v Tichomoří. Po japonském útoku na Pearl Harbor v roce 1941 se stala součástí globálního konfliktu jako hlavní bojiště na čínsko-barmsko-indickém válčišti. Válka skončila kapitulací Japonska v září 1945 a měla drastické důsledky pro obě země, zejména pro Čínu, která utrpěla obrovské lidské i materiální ztráty. Konflikt zásadně oslabil vládnoucí stranu Kuomintang a naopak posílil Komunistickou stranu, což vedlo k obnovení čínské občanské války a konečnému vítězství komunistů v roce 1949.

📜 Příčiny a pozadí konfliktu

Kořeny války sahají hluboko do 19. století, kdy se Japonsko po reformách Meidži rychle modernizovalo a začalo prosazovat imperialistickou politiku, zatímco Čína pod vládou dynastie Čching stagnovala a stávala se obětí západních mocností.

🇯🇵 Japonský imperialismus

Japonsko, ostrovní stát s omezenými přírodními zdroji, vidělo v expanzi na asijský kontinent klíč ke svému ekonomickému přežití a velmocenskému postavení. Již v první čínsko-japonské válce (1894–1895) Japonsko porazilo Čínu a získalo kontrolu nad Tchaj-wanem a vliv v Koreji. Vítězství v rusko-japonské válce (1904–1905) dále posílilo jeho pozici v regionu.

Ve 30. letech 20. století v Japonsku sílil vliv armády a ultranacionalistických kruhů, které prosazovaly vytvoření tzv. Velká východoasijská sféra společné prosperity, což byla v podstatě eufemistická vize japonské nadvlády nad Asií. Čína se svými obrovskými zdroji a trhem byla hlavním cílem této expanze.

🇨🇳 Vnitřní situace v Číně

Čína byla na počátku 30. let hluboce rozdělená a oslabená. Po pádu císařství v roce 1912 následovalo období známé jako Éra vojevůdců, kdy zemi fakticky ovládali lokální militaristé. Vláda Kuomintangu (KMT) v čele s Čankajškem se sice snažila zemi sjednotit, ale její kontrola byla omezená.

Navíc Čankajškova vláda vedla krvavou občanskou válku proti Komunistické straně Číny (KSČ) vedené Mao Ce-tungem. Čankajšek považoval komunisty za větší hrozbu než Japonce a svou strategii popsal slovy: "Japonci jsou nemoc kůže, komunisté jsou nemoc srdce." Tato vnitřní nejednotnost nahrávala japonským agresivním plánům.

💥 Mukdenský incident a invaze do Mandžuska

Dne 18. září 1931 zinscenovali příslušníci japonské Kuantungské armády bombový útok na japonskou železnici poblíž města Mukden (dnes Šen-jang) v Mandžusku. Z tohoto tzv. Mukdenského incidentu obvinili čínské nacionalisty a použili ho jako záminku k plné invazi do Mandžuska.

Čankajškova vláda, zaneprázdněná bojem s komunisty a doufající v intervenci Společnosti národů, nařídila svým vojskům neklást odpor. Do začátku roku 1932 Japonsko ovládlo celé Mandžusko a vytvořilo zde loutkový stát Mandžukuo v čele s posledním čínským císařem Pchu-im. Společnost národů japonskou agresi sice odsoudila, ale žádné účinné sankce neuvalila, což Japonsko jen povzbudilo v další expanzi.

⚔️ Průběh války

Po okupaci Mandžuska následovalo několik let menších střetů a japonského "požírání" čínského území kousek po kousku. Plnohodnotná válka však vypukla až v létě 1937.

🌉 Incident na mostě Marca Pola (1937)

V noci na 7. července 1937 došlo ke střetu mezi japonskými a čínskými vojáky u historického mostu Marca Pola poblíž Pekingu. Incident, pravděpodobně vyprovokovaný Japonci, se rychle eskaloval. Na rozdíl od roku 1931 byl nyní čínský veřejný tlak na odpor tak silný, že Čankajšek nemohl ustoupit. Vyhlásil politiku odporu a tím začala druhá čínsko-japonská válka.

🏙️ Pád velkých měst (1937–1938)

Japonská císařská armáda, lépe vyzbrojená a vycvičená, rychle postupovala. V srpnu 1937 zaútočila na Šanghaj, největší a nejmodernější čínské město. Bitva o Šanghaj byla jednou z největších a nejkrvavějších bitev války. Čínská armáda zde kladla nečekaně houževnatý odpor po dobu tří měsíců, ale nakonec byla poražena za cenu obrovských ztrát.

Po pádu Šanghaje se japonská vojska obrátila na tehdejší hlavní město Nanking. To padlo v prosinci 1937 a následovalo šest týdnů brutálního vraždění, znásilňování a rabování, které vešlo ve známost jako Nankingský masakr. Během roku 1938 Japonci dobyli další klíčová města, včetně Wu-chanu. Čínská vláda byla nucena ustoupit hluboko do vnitrozemí a zřídila nové hlavní město v Čchung-čchingu.

🕊️ Patová situace a partyzánská válka

Po roce 1938 se válka dostala do patové situace. Japonsko kontrolovalo hlavní města, železnice a pobřežní oblasti, ale nedokázalo ovládnout rozsáhlé venkovské oblasti. Čínská nacionalistická armáda se soustředila na obranu pozic v okolí Čchung-čchingu, zatímco komunistické síly pod vedením Maa vedly v Japonci okupovaných oblastech účinnou partyzánskou válku. Tím si získávaly podporu venkovského obyvatelstva a rozšiřovaly svůj vliv na úkor Kuomintangu.

🌏 Vstup do druhé světové války (1941)

Situace se dramaticky změnila po 7. prosinci 1941, kdy Japonsko zaútočilo na americkou námořní základnu Pearl Harbor. Tento akt spojil čínské bojiště s globálním konfliktem druhé světové války. Čína oficiálně vyhlásila válku Mocnostem Osy a stala se jedním ze Spojenců.

To přineslo Číně tolik potřebnou materiální a finanční pomoc od Spojených států, Spojeného království a Sovětského svazu. Američané vyslali do Číny vojenské poradce a vytvořili slavnou dobrovolnickou leteckou jednotku Létající tygři (Flying Tigers) pod velením generála Claira Chennaulta.

🗾 Poslední fáze a kapitulace Japonska (1944–1945)

V roce 1944 spustilo Japonsko svou poslední velkou ofenzívu v Číně, známou jako Operace Ičigó. Jejím cílem bylo zničit americké letecké základny v jižní Číně a propojit své državy od severu k jihu. Ofenzíva byla zpočátku úspěšná a způsobila nacionalistům těžké ztráty, ale strategicky válku nerozhodla.

Konečný konec války přišel v srpnu 1945. Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki a po bleskové sovětské invazi do Mandžuska oznámil císař Hirohito 15. srpna 1945 bezpodmínečnou kapitulaci Japonska. Formální akt kapitulace byl podepsán 2. září 1945 na palubě lodi USS Missouri v Tokijském zálivu. Na čínském území byla separátní kapitulace podepsána 9. září 1945 v Nankingu.

끔 Válečné zločiny a zvěrstva

Druhá čínsko-japonská válka byla poznamenána mimořádnou brutalitou, zejména ze strany japonské armády.

🔪 Nankingský masakr

Nejznámějším příkladem je Nankingský masakr z prosince 1937 a ledna 1938. Po dobytí města japonští vojáci systematicky zavraždili odhadem 200 000 až 300 000 čínských válečných zajatců a civilistů. Desítky tisíc žen byly znásilněny. Masakr se stal symbolem japonské krutosti a dodnes zatěžuje čínsko-japonské vztahy.

🔬 Jednotka 731

Jednotka 731 byla tajná jednotka japonské armády pro výzkum a vývoj biologických a chemických zbraní, umístěná v Mandžusku. Na tisících válečných zajatců (převážně Číňanů, ale i Rusů a Korejců) prováděla hrůzné experimenty, včetně vivisekcí bez anestezie, testování účinků nemocí jako mor, antrax a cholera, a testování zbraní. Jednotka také stála za epidemiemi, které záměrně šířila v čínských městech.

👩‍💼 "Utěšitelky"

Japonská armáda zřídila systém vojenských nevěstinců, kde byly desítky tisíc žen, převážně z Koreje a Číny, nuceny k sexuálnímu otroctví pro japonské vojáky. Tyto ženy jsou eufemisticky označovány jako "utěšitelky" (ianfu).

📈 Důsledky a dopad války

Válka měla pro Asii a svět dalekosáhlé a trvalé následky.

💔 Lidské a materiální ztráty

Čína utrpěla nepředstavitelné ztráty. Odhady se liší, ale většina historiků se shoduje na čísle kolem 20 milionů mrtvých, z nichž drtivou většinu tvořili civilisté. Desítky milionů dalších lidí se staly uprchlíky. Země byla ekonomicky zdevastovaná, s zničenou infrastrukturou a průmyslem.

🇨🇳 Vzestup komunistů a občanská válka

Ačkoliv Kuomintang nesl hlavní tíhu bojů proti Japoncům, válka ho fatálně oslabila. Utrpěl obrovské vojenské ztráty, ztratil kontrolu nad ekonomicky nejdůležitějšími částmi země a jeho vláda byla poznamenána korupcí a neefektivitou. Naopak Komunistická strana Číny využila války k posílení své moci. Díky partyzánské strategii a pozemkové reformě na ovládaných územích si získala podporu rolníků. Po kapitulaci Japonska byla KSČ mnohem silnější než v roce 1937. Téměř okamžitě se obnovila čínská občanská válka, která v roce 1949 skončila vítězstvím komunistů a vyhlášením Čínské lidové republiky. Čankajšek a zbytky Kuomintangu uprchly na Tchaj-wan.

🇯🇵 Konec japonského impéria

Pro Japonsko znamenala porážka konec jeho imperiálních ambicí. Země byla okupována Spojenci pod vedením USA, prošla demilitarizací a demokratizací. Byla přijata nová, pacifistická ústava, která zakazuje Japonsku vést válku. Váleční zločinci byli souzeni v Tokijském procesu.

🗺️ Geopolitické změny

Válka přetvořila geopolitickou mapu Asie. Čína, jako jeden z vítězných Spojenců, získala zpět všechna ztracená území včetně Mandžuska a Tchaj-wanu a stala se stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Vznik komunistické Číny v roce 1949 se stal klíčovou událostí studené války a vedl k dalším konfliktům v regionu, jako byla korejská válka a vietnamská válka.

💡 Pro laiky

Co to bylo? Obrovská a velmi brutální válka mezi Čínou a Japonskem, která se později stala součástí druhé světové války.
Proč začala? Japonsko chtělo ovládnout Čínu kvůli jejím surovinám a území. Využilo toho, že Čína byla v té době slabá a rozdělená vnitřními boji.
Kdo bojoval proti komu? Na jedné straně bylo Japonské císařství, které bylo moderní vojenskou mocností. Na druhé straně byla Čínská republika, rozdělená na dvě hlavní skupiny: nacionalisty (Kuomintang) a komunisty. Tyto dvě čínské skupiny se dočasně spojily, aby bojovaly proti společnému nepříteli.
Jak to probíhalo? Japonsko na začátku rychle obsadilo velká města a pobřeží. Číňané ustoupili do vnitrozemí a vedli dlouhou opotřebovávací a partyzánskou válku. Po útoku na Pearl Harbor se do války zapojily i USA, které začaly Číně pomáhat.
Co byl Nankingský masakr? Jedna z nejhorších událostí války. Když japonští vojáci dobyli město Nanking, během několika týdnů povraždili statisíce neozbrojených vojáků a civilistů.
Jak to skončilo? Válka skončila, když Japonsko kapitulovalo po svržení atomových bomb a sovětském útoku v roce 1945.
Jaké byly hlavní důsledky? Čína utrpěla obrovské ztráty (asi 20 milionů mrtvých). Válka oslabila čínské nacionalisty a posílila komunisty, kteří krátce po válce vyhráli občanskou válku a převzali moc v Číně. Japonsko přišlo o všechny své kolonie a stalo se z něj pacifistická země.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025