Kontinentální blokáda
Obsah boxu
Šablona:Infobox událost Kontinentální blokáda (francouzsky Blocus continental), známá také jako Kontinentální systém, byla rozsáhlá hospodářská blokáda Velké Británie uvalená Napoleonem Bonapartem během napoleonských válek. Oficiálně byla vyhlášena Berlínským dekretem dne 21. listopadu 1806 a jejím hlavním cílem bylo ekonomicky zničit Británii, kterou Francie nedokázala porazit vojensky na moři. Systém zakazoval veškerý obchod, korespondenci a kontakt s britskými ostrovy všem zemím pod francouzskou nadvládou nebo vlivem. Ačkoliv blokáda zpočátku způsobila Británii značné potíže, v konečném důsledku se ukázala jako neudržitelná, poškodila ekonomiky kontinentálních států více než tu britskou a stala se jednou z klíčových příčin Napoleonova pádu, zejména kvůli katastrofálnímu tažení do Ruska v roce 1812.
📜 Historie a příčiny
Kořeny konfliktu mezi Francií a Británií byly hluboké a sahaly staletí do minulosti. Během napoleonských válek se tento střet vyostřil do souboje o nadvládu nad Evropou. Zatímco Napoleonova Grande Armée dominovala na souši, britské Královské námořnictvo bylo neomezeným pánem moří.
⚔️ Britská námořní dominance
Po zničující porážce francouzsko-španělské flotily v bitvě u Trafalgaru v říjnu 1805 se jakékoliv plány na přímou invazi na britské ostrovy staly nerealizovatelnými. Admirál Nelson sice v bitvě padl, ale zajistil Británii námořní převahu na další století. Napoleon, neschopen zasáhnout srdce svého nepřítele vojensky, se rozhodl pro jinou strategii: ekonomickou válku. Vycházel z merkantilistické představy, že britská síla spočívá v jejím obchodu a průmyslu. Pokud by se mu podařilo tento zdroj příjmů odříznout, věřil, že "národ obchodníků", jak Brity pohrdlivě nazýval, bude donucen kapitulovat nebo čelit státnímu bankrotu.
칙 Vydání Berlínského dekretu
Po svém drtivém vítězství nad Pruskem v bitvě u Jeny vstoupil Napoleon 27. října 1806 triumfálně do Berlína. Právě zde, v pruském hlavním městě, podepsal 21. listopadu 1806 klíčový dokument, který vešel ve známost jako Berlínský dekret. Tento dekret formálně zahájil Kontinentální blokádu a obsahoval několik zásadních bodů:
- Vyhlášení stavu blokády britských ostrovů.
- Zákaz veškerého obchodu a korespondence s Británií.
- Konfiskace veškerého britského zboží na území pod francouzskou kontrolou.
- Zatčení všech britských poddaných nacházejících se na území Francie a jejích spojenců.
- Zabavení všech lodí připlouvajících přímo z Británie nebo jejích kolonií.
Cílem bylo vytvořit neprostupnou bariéru, která by izolovala Británii od jejích evropských trhů.
🌍 Rozšíření systému
Napoleon využil své vojenské a politické moci k tomu, aby do systému donutil vstoupit většinu kontinentální Evropy. Po porážce Ruska v bitvě u Friedlandu donutil cara Alexandra I. podepsat v červenci 1807 Tylžský mír. Jeho tajné klauzule zavazovaly Rusko a poražené Prusko k připojení se k blokádě.
V reakci na Berlínský dekret vydala britská vláda tzv. Orders in Council (Královské dekrety v radě), které nařizovaly blokádu francouzských a spojeneckých přístavů a vyžadovaly, aby neutrální lodě plující do Evropy nejprve zakotvily v britském přístavu a zaplatily clo. Napoleon odpověděl v prosinci 1807 Milánským dekretem, který stanovil, že jakákoliv neutrální loď, která se podřídí britským nařízením, bude považována za nepřátelskou a může být zabavena. Tím se ekonomická válka dále eskalovala a do konfliktu byly zataženy i neutrální státy, především Spojené státy americké, což později vedlo k válce v roce 1812.
⚙️ Fungování a dopady
Blokáda měla dalekosáhlé a často protichůdné dopady jak na britskou, tak na kontinentální ekonomiku. Její účinnost byla neustále narušována pašeráctvím a korupcí.
📈 Ekonomické důsledky pro Británii
Zpočátku blokáda způsobila Velké Británii vážné problémy. Vývoz do Evropy se v letech 1807–1808 propadl o více než 25 %. Ceny obilí prudce vzrostly, což vedlo k sociálním nepokojům. Britská ekonomika, silně závislá na exportu, čelila krizi.
Britové však prokázali značnou odolnost a přizpůsobivost. Royal Navy kontrolovala světové oceány, což Británii umožnilo najít nová odbytiště pro své zboží, zejména v Latinské Americe, která se v té době začala vymanit ze španělské a portugalské koloniální nadvlády. Zároveň Britové masivně podporovali pašeráctví do Evropy. Ostrovy jako Malta, Helgoland a Sicílie se staly obrovskými centry pro ilegální obchod. Navzdory blokádě tak britský export v následujících letech opět vzrostl a ekonomika se zotavila, i když za cenu vysokých vojenských výdajů a sociálního napětí, které se projevilo například v hnutí ludditů.
📉 Ekonomické důsledky pro kontinent
Dopady na kontinentální Evropu byly smíšené. Některé sektory francouzského a saského průmyslu, chráněné před levnější britskou konkurencí, zažily boom. Rozvíjel se zejména textilní, chemický a strojírenský průmysl. Nejvýznamnějším a trvalým důsledkem bylo zavedení pěstování cukrové řepy jako náhrady za třtinový cukr z britských kolonií.
Pro většinu Evropy však byla blokáda ekonomickou katastrofou. Přístavní města jako Hamburk, Amsterdam, Bordeaux či Terst byla zdecimována. Jejich obchod, závislý na námořní dopravě, se zhroutil. Chybělo koloniální zboží jako káva, kakao, bavlna a koření, což vedlo k astronomickým cenám a bujení černého trhu. Celkově kontinent trpěl nedostatkem surovin a úpadkem tradičních obchodních cest, což vyvolávalo rostoucí nespokojenost s francouzskou nadvládou.
smuggling Pašeráctví a licence
Systém byl od počátku děravý jako síto. Pašeráctví dosáhlo obrovských rozměrů a bylo často tichou trpěno místními úřady, které z něj profitovaly. Pašovalo se prakticky vše, od britského textilu po koloniální zboží.
Paradoxně sám Napoleon systém podkopával. Vzhledem k potřebě financovat své armády zavedl systém licencí, které za poplatek umožňovaly omezený obchod s nepřítelem. Francouzští obchodníci tak mohli legálně vyvážet do Británie obilí (zejména v letech neúrody) a víno a dovážet potřebné suroviny. Tento pragmatický, ale pokrytecký přístup ukazoval, že ani sám tvůrce blokády nebyl schopen ji plně dodržovat.
💥 Krize a pád systému
Snaha o vynucení blokády v celé Evropě vedla Napoleona k sérii fatálních politických a vojenských chyb, které nakonec způsobily jeho pád.
🇵🇹 Válka na Pyrenejském poloostrově
Portugalsko, tradiční spojenec Británie, se odmítlo k blokádě připojit. V reakci na to vyslal Napoleon v roce 1807 armádu, aby zemi obsadila. Tento krok vyvolal povstání ve Španělsku a zahájil brutální a vleklou válku na Pyrenejském poloostrově. Tento konflikt, podporovaný britským expedičním sborem pod velením vévody z Wellingtonu, vázal statisíce francouzských vojáků a odčerpával obrovské zdroje, čímž si vysloužil přezdívku "španělský vřed".
🇷🇺 Ruské tažení
Největší ranou pro Kontinentální blokádu bylo rozhodnutí ruského cara Alexandra I. systém opustit. Ruská ekonomika, silně závislá na vývozu surovin (dřevo, obilí, konopí) do Británie, blokádou nesmírně trpěla. V roce 1810 car obnovil obchodní styky s Británií. Pro Napoleona to byla nepřijatelná zrada a přímá výzva jeho autoritě.
Jeho odpovědí bylo shromáždění největší evropské armády v historii, Grande Armée, a invaze do Ruska v červnu 1812. Ruské tažení skončilo naprostou katastrofou. Z více než 600 000 vojáků se vrátily jen trosky. Tato porážka zničila mýtus o Napoleonově neporazitelnosti a stala se začátkem jeho konce.
🏁 Konec blokády
Po zničení Grande Armée v Rusku se proti Napoleonovi zformovala šestá koalice evropských mocností. Systém se zhroutil, jak se jednotlivé státy postupně osvobozovaly z francouzské nadvlády. Kontinentální blokáda formálně skončila s první Napoleonovou abdikací 11. dubna 1814.
🏛️ Dědictví a hodnocení
Kontinentální blokáda je historiky obecně považována za jedno z největších strategických selhání Napoleona Bonaparta. Místo aby Británii zničila, vyvolala odpor po celé Evropě a vedla k válkám, které nakonec zničily jeho vlastní říši.
Mezi hlavní důvody selhání patří:
- **Britská námořní síla:** Umožnila Británii kontrolovat globální obchod a nacházet nové trhy.
- **Rozsah pašeráctví:** Ukázal, že systém nebylo možné efektivně vynutit.
- **Ekonomické poškození kontinentu:** Blokáda poškodila spojence Francie více než jejího nepřítele, což podkopalo politickou podporu systému.
- **Politický odpor:** Snaha o vynucení blokády vedla k nepopulárním a nákladným válkám.
Přesto měla blokáda i některé trvalé dopady. Urychlila industrializaci v některých částech Evropy a vedla k trvalému zavedení pěstování cukrové řepy. Zároveň však odpor proti francouzské ekonomické tyranii posílil národní cítění v mnoha evropských zemích, což přispělo k formování moderních národních států v 19. století.
🤔 Pro laiky: Vysvětlení pojmů
- Embargo: Je to v podstatě oficiální zákaz obchodu s určitou zemí. Napoleon se pokusil uvalit totální embargo na Británii, aby ji ekonomicky "vyhladověl".
- Merkantilismus: Stará ekonomická teorie, která říká, že bohatství země je omezené (měřeno hlavně zlatem) a že stát by měl více zboží vyvážet, než dovážet. Napoleon věřil, že když zastaví britský vývoz, Británie zchudne.
- Kontinentální systém: Širší název pro Napoleonovu politiku. Blokáda byla jejím hlavním nástrojem, ale systém zahrnoval i politický tlak na ostatní země, aby se podřídily francouzské vůli a izolovaly Británii.
- Licence: Oficiální povolení. Napoleon, i když zakázal obchod s Británií, sám vydával (prodával) speciální povolení, která některým obchodníkům umožňovala tento zákaz porušit. Dělal to hlavně proto, aby naplnil státní pokladnu.