Kladské pomezí

Šablona:Infobox Region

Kladské pomezí je oficiálně certifikovaná turistická oblast a významný kulturně-historický region rozkládající se na severovýchodě České republiky, převážně na území Královéhradeckého kraje. Geograficky tato oblast téměř beze zbytku kopíruje administrativní hranice okresu Náchod, přičemž svými přesahy zasahuje i do podhůří Orlických hor a Krkonoš. Jak již samotný název napovídá, region bezprostředně sousedí se státní hranicí s Polskou republikou, za kterou leží historické území Kladska.

Oblast je v celostátním i celoevropském měřítku proslulá svou naprosto mimořádnou koncentrací rozmanitých turistických cílů na relativně malém území. Zatímco severní části regionu dominují gigantická pískovcová skalní města a drsná horská příroda Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, jižní část nabízí mírnější, prosluněnou krajinu s rovinatým okolím vodní nádrže Rozkoš a romantickým Babiččiným údolím. Region je rovněž kolébkou nejvýznamnějších postav české literatury a pyšní se jedním z nejhustších systémů zachovalého československého předválečného opevnění.

Správu a marketingový rozvoj této rozsáhlé turistické destinace zajišťuje organizace destinačního managementu Kladské pomezí, o.p.s., jež koordinuje spolupráci mezi desítkami měst, obcí a soukromých podnikatelů s cílem zajistit udržitelný rozvoj cestovního ruchu.

🗓 Současnost a strategické projekty

V roce 2026 představuje Kladské pomezí jednu z nejlépe organizovaných a nejnavštěvovanějších turistických oblastí v zemi. Destinační společnost se v současnosti intenzivně soustředí na řešení problematiky takzvaného "overtourismu" (nadměrného turismu) v těch nejexponovanějších lokalitách, jakými jsou primárně Adršpašsko-teplické skály. Cílem současných strategií je proto plynulé a rovnoměrné rozprostření návštěvníků i do méně známých a klidnějších částí regionu, jakými jsou například Jestřebí hory či tichá zákoutí kolem města Červený Kostelec.

Absolutním středobodem rozvojových snah v probíhajících sezónách je masivní přeshraniční projekt s názvem „Kladské pomezí na vlně“. Tento strategický projekt, financovaný z fondů Evropské unie (konkrétně z programu Interreg Česko – Polsko) a naplánovaný na roky 2023 až 2026/2027 s celkovým rozpočtem přesahujícím 320 tisíc eur, je tematicky zcela zasvěcen fenoménu vody. Jeho hlavním posláním je propojení turistických atraktivit svázaných s vodními plochami a toky – od řeky Metuje a Úpy přes lázeňské prameny až po rozlehlou přehradu Rozkoš. Součástí realizace je i environmentální vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, které klade důraz na zadržování vody v krajině a ochranu zranitelných pramenišť v pískovcových pánvích.

Pro rodiny s dětmi region nadále rozšiřuje a aktualizuje svůj vlajkový a cenami ověnčený produkt „Toulavý baťoh“. Děti v rámci tohoto programu sbírají do speciálních map turistické nálepky na vybraných památkách, čímž jsou motivovány k poznávání historických a přírodních zajímavostí nenásilnou, herní formou. V informačních centrech napříč regionem jsou pravidelně distribuovány bezplatné letní a zimní magazíny, jež turisty informují o aktuálním stavu cyklobusů, běžkařských tratí a otevíracích dobách památek.

🏢 Destinační management a historie organizace

Za úspěchem značky Kladské pomezí stojí dlouhodobá a profesionální práce místní organizace destinačního managementu (DMO). Její historie se začala psát již v roce 1997, kdy byla za podpory tehdejšího Okresního úřadu Náchod založena nezisková organizace pod původním názvem Nadace Branka (později Branka, o.p.s.). V prvních letech své existence, tedy na přelomu tisíciletí, se tato organizace soustředila především na fyzickou infrastrukturu – zajišťovala masivní proznačení stovek kilometrů cyklostezek a organizovala průjezd prvních cyklobusů, které svážely turisty z rovinatého Hradecka do hor.

S postupujícím časem, jak se měnily potřeby trhu, se organizace přeorientovala na komplexní marketingovou činnost. V roce 2019, v souladu se zavedením nového celostátního systému certifikací pod záštitou agentury CzechTourism a Ministerstva pro místní rozvoj, organizace získala nejvyšší certifikát kvality a symbolicky i formálně změnila svůj název na Kladské pomezí, o.p.s., aby se její jméno plně a bez zmatků shodovalo s názvem propagovaného území.

Dnes tato obecně prospěšná společnost, sídlící přímo v centru města Náchod, funguje jako silný svazek, do kterého je aktivně zapojeno několik desítek měst, obecních svazků i soukromých podnikatelů (hoteliérů, provozovatelů vleků a majitelů památek). K největším úspěchům organizace patří zisk prvního místa v prestižní soutěži Tourfilm za multimediální propagaci a opakované obhajování pozice jednoho z nejlépe hodnocených destinačních managementů v rámci celého Královéhradeckého kraje.

🌍 Geografie a klíčové přírodní oblasti

Kladské pomezí je regionem neobyčejných geomorfologických kontrastů, jenž lze rozdělit do několika zcela svébytných a odlišných přírodních zón. Tyto zóny společně vytvářejí fascinující mozaiku:

Broumovský výběžek a skalní města: Severní část regionu je tvořena broumovskou kotlinou, jež je ze všech stran obehnána hradbou hor. Zde se nachází klenot světového významu – Adršpašsko-teplické skály. Tento gigantický labyrint pískovcových věží dosahujících výšky až sto metrů ukrývá hluboké soutěsky, v nichž se celoročně drží sníh, jezírka s průzračnou vodou a ohromující vodopády. Na tuto oblast navazují Broumovské stěny se svými romantickými skalními vyhlídkami a divokými roklemi, a osamocená stolová hora Ostaš. Celá tato oblast tvoří chráněné území, jež je domovem kriticky ohroženého sokola stěhovavého.
Jestřebí hory: Tento zalesněný hřbet plynule navazuje na pískovcové stěny a tvoří přirozenou bariéru mezi Broumovskem a Trutnovskem. Nejvyšším vrcholem je zde hora Žaltman, ze které se otevírají daleké výhledy až k samotné Sněžce. Tyto hory jsou celonárodně známé jako krajina bratří Čapků, neboť na jejich svazích leží obec Malé Svatoňovice.
Okolí Náchoda a Českoskalicko: Jižní a střední část Kladského pomezí je mnohem otevřenější. Krajinu zde formovala řeka Metuje, která za Náchodem protéká hlubokým a stinným údolím známým jako Peklo. Směrem k městu Česká Skalice se krajina otevírá do roviny, které dominuje obrovská zrcadlová plocha vodní nádrže Rozkoš. Ta je pro svou rozlohu trefně přezdívána jako východočeské moře a slouží jako ráj pro milovníky jachtingu, windsurfingu a rybaření.

🏰 Historické skvosty a vojenské památky

Bohatá, ale zároveň nesmírně pohnutá a krvavá historie česko-polské hranice zanechala v regionu nespočet architektonických skvostů a obranných systémů. Oblast nabízí ucelený průřez vojenskou a zámeckou architekturou.

Milovníci šlechtických sídel zde naleznou ucelený řetězec nádherných zámků. Přímo na vysokém kopci nad údolím řeky dominuje mohutný zámek Náchod, do jehož podoby se historicky nejvýrazněji zapsal mocný italský rod Piccolominiů a v jehož hradním příkopu je dlouhodobě umístěno záchranné medvědárium. O několik kilometrů dále po proudu Metuje se na skalním ostrohu tyčí zámek Nové Město nad Metují. Ten ve dvacátém století kompletně a unikátně zmodernizoval na žádost továrnické rodiny Bartoňů-Dobenínů slavný architekt Dušan Jurkovič, který zde mimo jiné zanechal překrásný celodřevěný krytý most. Kousek od České Skalice se pak nachází klasicistní zámek Ratibořice, známý pobytem kněžny Kateřiny Zaháňské. Duchovním centrem celého severu je pak monumentální barokní komplex Broumovského kláštera, ve kterém je uložena unikátní kopie Turínského plátna.

Nejsilnější magnet pro turisty z celé Evropy však představují stopy po obraně státu. V reakci na rozpínavost nacistického Německa bylo na hřebenech Kladského pomezí ve třicátých letech 20. století vybudováno masivní pohraniční opevnění. Symbolem tohoto zoufalého, ale hrdého odhodlání bránit republiku je obří dělostřelecká tvrz Dobrošov. Ta ohromuje návštěvníky sítí hlubokých podzemních chodeb, rozsáhlých ubikací a obrovskými železobetonovými sruby. Nedaleko od ní stojí excelentně a do naprostého detailu zrekonstruovaný těžký pěchotní srub N-S 82 Březinka, který díky péči nadšenců z Klubu vojenské historie vypadá přesně tak, jako by jej posádka opustila včera. Ačkoliv geograficky spadá pod Jaroměř, destinační společnost Kladské pomezí úzce a s oblibou spolupracuje také na propagaci nedaleké barokní vojenské pevnosti Josefov, jež byla vybudována za vlády císaře Josefa II. k obraně proti Prusům.

📚 Literární a kulturní stopa

Je jen málo regionů v celé zemi, které by daly českému národu tolik literárních géniů jako právě Kladské pomezí. Romantická, leč tvrdá krajina a specifická nátura místních obyvatel se stala nevyčerpatelnou studnicí inspirace pro klíčová díla národního obrození i moderní prózy.

S údolím řeky Úpy u České Skalice, dnes známým jako Babiččino údolí, je navždy a absolutně nerozlučně spojeno dětství a dílo naší nejslavnější spisovatelky Boženy Němcové. Turisté zde dodnes mohou navštívit ikonické památky zmiňované v románu Babička, kterými jsou zejména Staré bělidlo a Viktorčin splav. Samotná spisovatelka prožila významnou část svého života také v nedalekém Červeném Kostelci.

Město Hronov je rodištěm slavného tvůrce epických historických románů Aloise Jiráska. Jeho rodný dům z masivních dřevěných trámů zůstal zachován přímo v centru města, jež každoročně v srpnu na jeho počest hostí obrovský divadelní festival – Jiráskův Hronov, na který se sjíždějí ty nejlepší amatérské divadelní soubory z celé republiky. Z nedalekých Malých Svatoňovic pak pocházejí nejznámější čeští bratři, literát Karel Čapek a geniální malíř a spisovatel Josef Čapek. Na náchodském náměstí prožil své gymnaziální roky i počátky poválečného období vynikající prozaik Josef Škvorecký, jehož slavný román Zbabělci se odehrává právě v kulisách Náchoda (v knize přejmenovaného na Kostelec), přičemž zde s místní kapelou hrál na saxofon nezapomenutelný Danny Smiřický. V dětství se po ulicích Náchoda proháněl i budoucí oscarový režisér Miloš Forman.

🚴‍♂️ Cykloturistika a pěší trasy

Kladské pomezí představuje ráj pro aktivní turisty, a to zejména díky mimořádně husté a skvěle udržované síti značených tras, o které se stará Klub českých turistů. Absolutní prioritou destinační společnosti je pak rozvoj cykloturistiky. Právě zde vznikl jeden z nejpropracovanějších systémů letních cyklobusů v zemi. Speciálně upravené autobusy s přívěsy na kola brázdí region od května do září a svážejí cyklisty ze vzdálenějších rovin (například z Hradec Králové) přímo pod kopce Orlických, Jestřebích či Stolových hor. Tím turistům umožňují pohodlný start na hřebenech a následný plynulý sjezd dolů.

Pro pěší turisty je naprostým fenoménem takzvaná Severní stezka celostátního projektu Via Czechia. Tento dálkový pěší trek měří v úseku, kterým protíná Kladské pomezí a Broumovskou vrchovinu, celkem 93 kilometrů a je dimenzován na zhruba čtyři dny intenzivního putování. Trasa se elegantně klikatí od Trutnova přes Jestřebí hory, vstupuje do labyrintu Adršpašsko-teplických skal, prochází okolo magické hory Ostaš a masivem Broumovských stěn a následně sestupuje k hranicím u města Hronov, odkud po tradiční historické Jiráskově cestě směřuje do Náchoda a k pevnosti Dobrošov. Stezka je navržena tak, aby poutníkům ukázala to absolutně nejlepší, co region nabízí, aniž by křížila nebezpečné silniční tahy.

📈 Statistiky návštěvnosti a ubytování

Cestovní ruch je v Kladském pomezí zcela klíčovým průmyslovým a hospodářským odvětvím. Destinační společnost ve spolupráci s Českým statistickým úřadem pečlivě analyzuje pohyb turistů, a to zejména v takzvaných hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ). Z dat dlouhodobě a jednoznačně vyplývá, že region je silně závislý na domácím cestovním ruchu. Více než 85 až 90 % všech přenocování pravidelně generují obyvatelé České republiky. Ze zahraničních hostů region nejčastěji vyhledávají, logicky díky příhraniční poloze a společným horám, návštěvníci z Polska a Německa, které s odstupem následují turisté ze Slovenska a Nizozemska.

Pro naprostou transparentnost a zajištění historické kontinuity je níže předložena zcela kompletní a nevynechaná statistická tabulka pokrývající všechna období od chvíle, kdy destinační management začal ucelená data podrobně sledovat a vyhodnocovat (od roku 2013). Data za zcela uzavřené roky pocházejí z oficiálních statistik, roky 2025 a 2026 jsou označeny jako nedostupné, neboť v čase tvorby přehledu tyto turistické sezóny buď probíhají, nebo neprošly finálním auditem.

Kompletní přehled vývoje návštěvnosti a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních (2013–2026)
Rok	Počet přenocování	Počet příjezdů (hostů)	Poznámka k vývoji
2013	160 645	data nejsou dostupná	Úvodní rok podrobného sběru a analýz ze strany destinační organizace.
2014	140 152	data nejsou dostupná	Mírný pokles oproti počátečnímu měření.
2015	236 534	data nejsou dostupná	Výrazný a skokový nárůst domácí poptávky po turistice v regionu.
2016	278 780	data nejsou dostupná	Pokračující ekonomický růst, stabilní navýšení kapacity lůžek.
2017	309 985	data nejsou dostupná	Překročení magické hranice 300 tisíc přenocování v jednom roce.
2018	330 128	data nejsou dostupná	Absolutně rekordní historický rok; maximální předcovidová návštěvnost.
2019	324 855	data nejsou dostupná	Nástup mírné stagnace, kapacity většiny velkých zařízení byly naplněny.
2020	259 569	74 334	Masivní propad zapříčiněný restrikcemi a uzávěrami kvůli celosvětové pandemii.
2021	242 624	69 970	Prohloubení propadu; úbytek návštěvníků převážně v prvních dvou kvartálech roku.
2022	308 090	data nejsou dostupná	Obrovský meziroční skok o 27 %, rychlý návrat na předcovidové průměry.
2023	326 604	99 099	Opětovné přiblížení se k historickým rekordům a celkové stabilizaci trhu.
2024	308 476	95 460	Drobné snížení; trh se nasytil po poválečných a postcovidových výkyvech.
2025	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Sběr a vyhodnocování dat statistickým úřadem pro tento rok dosud nejsou definitivně ukončeny.
2026	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Data nejsou dostupná, jedná se o aktuálně probíhající turistickou sezónu.

Je nutné si uvědomit, že výše uvedená čísla reprezentují pouze hosty evidované ve velkých hotelech, kempech a penzionech. Pokud by se do statistik zahrnuli i návštěvníci v soukromí, vlastníci chat nebo ohromné masy jednodenních výletníků (kteří přijedou do skal, utratí peníze a večer odjedou domů), pohybovala by se čísla skutečné fyzické návštěvnosti regionu v milionech osob.

💡 Pro laiky

Možná jste si při čtení o tomto regionu položili naprosto logickou otázku: Proč se to tu vlastně jmenuje "Kladské pomezí", když nějaké Kladsko ani neleží na mapě Česka? Není to chyba? Není. Vysvětlení se ukrývá v hluboké a pohnuté historii naší země.

Kladsko (polsky Kłodzko) je nádherné historické město a území, které dnes skutečně leží na straně Polska. Jenže ve středověku a po mnoho dalších staletí bylo Kladsko naprosto nedílnou součástí Českého království – byl to takzvaný Český koutek. Naši králové přes tyto hory jezdili, Češi tam bydleli, obchodovali a mluvili stejným jazykem. Teprve po prohraných válkách v 18. století nám toto území zabrali Prusové (později Němci a po druhé světové válce Poláci). Hranice se tak natvrdo posunula a odřízla Kladsko od Čech. Lidé na české straně hranice, zejména v okolí Náchoda, ale nikdy nezapomněli, že jsou "na pomezí" (na okraji, na hranici) tohoto ztraceného kraje. Název "Kladské pomezí" se tak stal romantickou vzpomínkou na doby, kdy hranice nevedla po vrcholcích hor, ale mnohem dále, a dodnes dává této turistické oblasti nádech určité tajuplnosti.

A co to vlastně znamená ono divné slovo "destinační management", o kterém se píše v souvislosti se správou této oblasti? Představte si ho jako neviditelného dirigenta obrovského orchestru. Když jako turisté přijedete do Kladského pomezí, vidíte muzikanty – vidíte krásný hotel, hezky značenou cyklostezku, čistý zámek a autobus, který vás tam doveze. Ale aby to všechno dohromady ladilo – aby autobus přijel přesně včas k hotelu, aby starosta povolil cyklostezku a aby zámek měl otevřeno –, o to všechno se musí někdo v pozadí postarat a všechny tyhle lidi propojit a přesvědčit ke spolupráci. Tímto dirigentem je právě organizace destinačního managementu. Sama nevlastní hrady ani autobusy, ale stará se o to, aby vaše dovolená v regionu neměla jedinou chybu a hrála jako krásná symfonie.

Zdroje