Ostaš

Šablona:Infobox Hora

Ostaš (historicky německy označovaný jako Wostasberg) je dominantní pískovcová stolová hora a současně významná přírodní rezervace, která se nachází v Broumovské vrchovině na území Královéhradeckého kraje. Tyčí se zhruba tři kilometry severozápadně od města Police nad Metují a bezprostředně sousedí s obcemi Pěkov a Žďár nad Metují. S nadmořskou výškou 702 metrů převyšuje okolní rovinatý terén Polické kotliny o úctyhodných 250 metrů, čímž vytváří z dálky viditelnou a zcela nezaměnitelnou přírodní siluetu celého regionu.

Ploché temeno hory, ohraničené strmými skalními stěnami o výšce až čtyřiceti metrů, ukrývá rozsáhlé skalní město, které se geomorfologicky dělí na dvě základní části: Horní labyrint na hlavní plošině a Dolní labyrint (známý také jako Kočičí skály), jenž leží na tektonicky pokleslé kře pískovce o zhruba sto metrů níže. Celé území spadá do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Oblast Ostaše je mimořádně oblíbená mezi turisty i sportovními horolezci, nicméně zůstává zároveň tichým útočištěm pro ohrožené druhy zvířat, historickým pietním místem připomínajícím masakr zdejšího obyvatelstva v patnáctém století a prostorem obestřeným mnoha lokálními legendami.

🗓 Současnost

V jarní a letní turistické sezóně roku 2026 je hora Ostaš opět jedním z nejvyhledávanějších cílů v rámci celého Broumovského výběžku. Aktuální dění v lokalitě je však silně formováno nezbytnými kroky ochrany přírody. Správa chráněné krajinné oblasti totiž od března do poloviny června roku 2026 nařídila úplné uzavření přístupu na jednu z nejvyhledávanějších vyhlídek celého komplexu – Frýdlantskou vyhlídku, a to včetně přístupových úseků modře značené turistické trasy.

Důvodem této přísné uzavírky je prokázané a úspěšné hnízdění kriticky ohroženého dravce, kterým je sokol stěhovavý. Podle dat zoologů a ochranářů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR potřebují tito ptáci v období kladení vajec a vyvádění mláďat absolutní klid, neboť lidské vyrušení často vede k opuštění hnízda, které se pak okamžitě stává snadnou kořistí pro predátory, jako je kuna lesní nebo výr velký. V roce 2026 je v celé CHKO Broumovsko monitorováno přibližně deset hnízdících párů sokolů, což potvrzuje stabilizaci tohoto ještě nedávno vymizelého druhu.

Kromě ornitologických událostí ovlivňovaly návštěvnost Ostaše na jaře 2026 i zásadní infrastrukturní zásahy. Ve dnech 20. až 25. května 2026 proběhla plánovaná a dlouho odkládaná oprava hlavní příjezdové silnice odbočující ze státní komunikace u Pěkova a vedoucí strmě do kopce až k samotné chatové osadě na úpatí skal. Stavební společnost Strabag zde provedla pokládku zbrusu nového asfaltového koberce. Ačkoliv pětidenní absolutní uzavírka znemožnila příjezd automobilů a odklonila turisty na vlakové zastávky v Dědově a Žďáru nad Metují, výsledkem je radikálně zvýšený komfort příjezdu a bezpečnější provoz pro letní vrcholnou sezónu. Centrem veškerého zázemí pod skalami nadále zůstává tradiční kemp a hospůdka U Malíků, která si udržuje domáckou atmosféru již několik generací.

⏳ Historie a pověsti

Jméno hory Ostaš je podle etymologických a historických výkladů odvozeno od svatého Eustacha (staročesky Ostacha), který je uctíván jako patron lovců a myslivců. Ačkoliv na samotné hoře kvůli nedostatku povrchové vody nikdy nevzniklo trvalé zemědělské nebo městské osídlení, strmé pískovcové věže a hluboké jeskyně představovaly pro obyvatele z údolí spásné, a bohužel občas i fatální, útočiště v dobách válečných konfliktů.

K nejtragičtější události v historii hory došlo koncem května roku 1421. Během husitských válek vpadlo na území Policka vojsko slezských křižáků, které loajálně bojovalo za zájmy krále Zikmunda Lucemburského. Útočníci nejprve vyplenili a zapálili blízkou Polici nad Metují. Většina polických měšťanů a venkovanů včas prchla a ukryla se se svými zásobami ve spletitých roklích Horního labyrintu na Ostaši. Podle historických pramenů i starých pověstí však jeden z místních obyvatel Slezanům za slib vlastního přežití prozradil tajnou stezku na vrchol. Slezští žoldnéři do skalního města vtrhli a ukryté obyvatelstvo bez milosti zmasakrovali. Na památku této krvavé události byli někteří pískovcoví obři později pojmenováni (například skála zvaná Zrádce či Mohyla smrti). U dnešní chatové osady pod horou stojí kaple svatého Kříže z roku 1859, postavená na místech, kde již od roku 1711 stával velký dřevěný kříž věnovaný právě obětem tohoto masakru.

Další vrstva ostašských legend pochází ze sedmnáctého století, z období po bitvě na Bílé hoře, kdy v celých Čechách probíhala drsná rekatolizace. Protestanti, a především členové Jednoty bratrské, měli využívat rozsáhlou takzvanou Sluj českých bratří v Dolním labyrintu k tajným bohoslužbám. Atmosféru tohoto místa umocňuje do pískovce vytesaný kalich s letopočtem 1627. Historikové sice dnes upozorňují, že samotná rytina kalichu je s největší pravděpodobností romantickým falsifikátem pocházejícím až z devatenáctého století, nicméně pověst je pevnou součástí místního folklóru a poutá pozornost mnoha turistů.

📝 Popis a skalní útvary

Hřeben hory se skládá ze soustavy pískovcových věží, skalních zdí, slují a rozsedlin, které jsou z turistického i geologického hlediska děleny do dvou hlavních částí.

Horní labyrint

Nachází se na samém vrcholu a tvoří samotnou plošinu stolové hory (okolo výšky 700 m n. m.). Přístup sem je značen modrou turistickou značkou. Cesta návštěvníky provádí poměrně náročným, avšak mimořádně romantickým terénem přes schody vytesané do pískovce a úzkými soutěskami, kde celoročně panuje hluboký stín a chlad.

Mezi nejslavnější a vizuálně nejpozoruhodnější skály Horního labyrintu patří Čertovo auto – mohutný podlouhlý blok kamene, který z profilu skutečně připomíná kapotu a kabinu historického vozidla. Turisté dále míjejí věže nazvané Zbrojnoš s kuklou, Mohyla smrti, a úzkou průrvu Výří brána. Cesta vrcholovými partiemi graduje na Krtičkově vyhlídce a na Frýdlantské vyhlídce, ze kterých se za dobrého počasí otevírají úchvatné rozhledy na sousední hřbety Broumovských stěn, Javoří hory, a dokonce i na majestátní Krkonoše a hřebeny v nedalekém Polsku.

Dolní labyrint a Kočičí skály

Zeleně značený okruh zavádí turisty o zhruba sto výškových metrů níže, pod svah zvaný Polický zlom. Zde se nachází přírodní památka Kočičí skály (často souhrnně zvaná Dolní labyrint). Charakter těchto skal je poněkud odlišný; věže zde nejsou tak souvislé, ale spíše tvoří shluky ohromných balvanů a samostatných masivů ukrytých v hlubokém smrkovém a borovém lese.

Srdcem Dolního labyrintu je fascinující komplex zvaný Kočičí hrad, což je přírodně zformovaná, úzká a spletitá soustava chodbiček tvořící dokonalé skalní bludiště. Nedaleko od něj se nachází vstup do třicet metrů dlouhé tektonické jeskyně – výše zmíněné Sluje českých bratří. Svůj název Kočičí skály nezískaly náhodou; v osmnáctém a devatenáctém století byly tyto těžko přístupné a nepřehledné skalní partie útočištěm velkého množství koček divokých, které zde nacházely perfektní podmínky pro lov i úkryt před člověkem.

🌿 Příroda a ekologie

Z geologického hlediska je celá hora tvořena takzvanými kvádrovými pískovci svrchní křídy. Tento pískovec se ukládal na dně pravěkého mělkého moře zhruba před 90 miliony let. Po ústupu moře byla původně souvislá pískovcová tabule vystavena milionům let erozní činnosti větru, vody, a především mrazového zvětrávání. Protože má hornina na Ostaši ortogonální systém puklin (pukliny se kříží zhruba v pravých úhlech), pískovec praskal a rozpadal se do tvarů připomínajících hranoly, kvádry a věže, čímž postupně vznikala dnešní skalní města.

V roce 1956 byla vrcholová část vyhlášena přírodní rezervací (Přírodní rezervace Ostaš o rozloze 29,5 ha) a dolní část přírodní památkou (Kočičí skály o rozloze 8,26 ha), aby byl chráněn nejen geomorfologický fenomén, ale také vzácný lesní ekosystém.

Flóra na Ostaši je poměrně chudá na živiny, jelikož kyselý a písčitý substrát vyhovuje jen nenáročným rostlinám. Lesnímu porostu na skalách dominuje borovice lesní, na svazích pak převažuje smrk ztepilý, bříza bělokorá a ostrůvky původních bučin. Bylinné patro tvoří rozsáhlé koberce, v nichž vládne vřes obecný, brusnice borůvka a různé druhy plavuní a mechorostů, které dokážou zadržovat cennou vláhu v jinak propustném pískovci.

Fauna je bohatá zejména na avifaunu (ptactvo). Kromě již zmíněného a přísně chráněného sokola stěhovavého zde hnízdí výr velký, krkavec velký a mnoho druhů menších lesních pěvců. Mezi savci se zde běžně pohybuje vysoká zvěř, kuna skalní či jezevec lesní.

🧗 Horolezectví a turistika

Stolová hora Ostaš je v celostátním i evropském měřítku pojmem pro vyznavače specifické disciplíny – pískovcového lezení. Pevnější struktura zdejšího pískovce v porovnání s pískovcem v Adršpachu činí z Ostaše ideální terén. V oblastech obou labyrintů je popsáno více než pět stovek zajištěných horolezeckých výstupových cest různých stupňů obtížnosti, včetně obrovského množství boulderingových problémů (lezení bez lana v nízkých výškách přes balvany), které Ostaš proslavily.

Historie sportovního lezení se zde začala psát 18. července 1939, kdy skupina elitních německých horolezců uskutečnila vůbec první zaznamenaný sportovní výstup, a to na velmi těžkou a dominantní věž Cikánka. V poválečném období převzali iniciativu místní čeští lezci. Ostaš je dodnes spojena s jednou z nejvýraznějších postav československého horolezectví, místním rodákem Miroslavem Šmídem. Tento legendární lezec, zakladatel Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují, zahynul v roce 1993 v Yosemitech a od roku 2004 mu u kaple svatého Kříže pod Ostaší stojí pamětní balvan.

Nutno podotknout, že horolezectví na Ostaši podléhá přísným regulím. Je zakázáno lézt na mokrou skálu (vlhký pískovec je extrémně křehký a docházelo by k vylamování chytů), zakázáno je používání magnézia (které chemicky a vizuálně ničí pískovcovou skálu) a samozřejmě je zakázáno umisťovat trvalé jistící prvky mimo cesty oficiálně schválené vrcholovou komisí Českého horolezeckého svazu.

💡 Pro laiky

Možná si při pohledu na Ostaš říkáte: „Co to vlastně je stolová hora a proč vypadá jako uříznutý dort?“ Představte si obrovskou palačinku upečenou z velmi tvrdého písku, která leží na vrstvě mnohem měkčího bahna a hlíny. Během milionů let na tento "koláč" pršelo, mrzlo a foukal vítr. Měkká hlína na okrajích se snadno vymlela a odplavila pryč (stejně jako když lijete vodu na bábovičku z písku), ale ta vrchní vrstva z tvrdého ztvrdlého pískovce odolala. Výsledkem je rovná plošina nahoře a strmé padající okraje – přesně jako stůl.

A jak vzniklo to bludiště kamenů a slují nahoře? Pískovec má přirozenou vlastnost, že praská do tvaru pravidelných bloků nebo kvádrů (jako kostky cukru naskládané vedle sebe). Když do těch puklin nateče dešťová voda a v zimě zmrzne na led, led se roztáhne a puklinu o pár milimetrů roztlačí. Tento proces trval desítky milionů let. Kostky cukru (skály) se od sebe začaly odsouvat a mezery mezi nimi se prohloubily do šířky i do hloubky. A my dnes těmito mezerami, které jsou široké třeba jen metr, ale hluboké dvacet metrů, s batohem na zádech nadšeně prolézáme a říkáme jim skalní labyrint.

📈 Statistiky a technická data

Následující tabulky předkládají komplexní, nezkrácený a detailní přehled všech zásadních dat vážících se k hoře Ostaš, včetně kompletního průběhu klimatických sezón a všech hlavních turistických tepen v lokalitě.

Kompletní klimatická data (Dlouhodobé sezónní průměry pro výšku 700 m n. m.)

Jelikož klimatické podmínky formují geomorfologii a zásadně ovlivňují přístupnost pro horolezce a turisty, uvádíme kompletní přehled průměrných hodnot pro všechny měsíce kalendářního roku (na základě dlouhodobých meteorologických modelů ČHMÚ pro danou nadmořskou výšku v Broumovské vrchovině).

Měsíc / Sezóna	Průměrná denní teplota	Průměrný úhrn srážek	Převažující charakter pro rekreaci
Leden	-4,2 °C	48 mm	Tuhá zima, sněhová pokrývka, lezení absolutně vyloučeno
Únor	-3,1 °C	42 mm	Závěr zimy, občasné oblevy, tvoření nebezpečných ledopádů na skalách
Březen	1,5 °C	45 mm	Jarní tání, skály mokré a křehké, lezení zakázáno z důvodu ochrany horniny
Duben	6,8 °C	38 mm	Počátek turistické sezóny, začátek hnízdění sokolů (zahájení ochranných uzavírek)
Květen	11,2 °C	62 mm	Plný rozvoj vegetace, lezení povoleno na proschlých skalách, časté lokální srážky
Červen	14,5 °C	85 mm	Ukončování hnízdění sokolů, hlavní sezóna výletníků, srážkové maximum (letní bouřky)
Červenec	16,3 °C	81 mm	Vrchol prázdninové sezóny, kemp plně obsazen, stín roklí skýtá ochlazení
Srpen	15,8 °C	76 mm	Stabilní letní klima, optimální podmínky pro pískovcové boulderingové nadšence
Září	11,5 °C	52 mm	Brzký podzim, babí léto, jedno z nejoblíbenějších období pro profesionální lezce
Říjen	6,9 °C	45 mm	Rychlé ochlazování, inverzní mlhy v údolích, vizuálně atraktivní barevné bučiny
Listopad	1,8 °C	49 mm	Nástup mrazů, skály začínají namrzat, sezóna masového turismu ukončena
Prosinec	-2,5 °C	51 mm	Zimní slunovrat, tradiční akce "Zimní táboření na Ostaši" (historicky, dnes spíše na Hvězdě)

Kompletní přehled turistických a horolezeckých okruhů

Označení / Značka	Název úseku	Celková délka	Hlavní cíle a body na trase
Modrá turistická trasa	Okruh Horním labyrintem	3,5 km	Zbrojnoš s kuklou, Mohyla smrti, Čertovo auto, Cikánka, Krtičkova a Frýdlantská vyhlídka
Zelená turistická trasa	Okruh Dolním labyrintem	3,0 km	Sestup pod Polický zlom, Sluj českých bratří, masivní skalní bludiště Kočičí hrad
Červená turistická trasa	Hřebenová páteřní cesta	8,5 km	Od Police nad Metují přes úpatí Ostaše směrem na údolí potoka Klůčanka do osady Dědov
Žlutá turistická trasa	Spojovací (od Nádraží Žďár)	2,5 km	Vede od železniční stanice Žďár nad Metují přes lesy k hlavnímu rozcestníku u osady Ostaš

Kompletní hierarchie geomorfologického členění

Geomorfologická jednotka	Název nadřazené a podřazené oblasti	Popis v rámci ČR
Provincie	Česká vysočina	Nejstarší geologický masiv tvořící většinu západní poloviny České republiky
Subprovincie	Krkonošsko-jesenická subprovincie	Horské a podhorské systémy táhnoucí se na severní a východní hranici státu
Oblast	Orlická oblast	Členitá vrchovina s výrazným zastoupením strukturních pískovcových platforem
Celek	Broumovská vrchovina	Ohraničená horská hradba oddělující vnitrozemí od Polské kotliny
Podcelek	Polická vrchovina	Centrální sníženina pánve se stolovými horami
Okrsek	Polická pánev (s dominantou Ostaše)	Dno starého křídového moře, ze kterého eroze vypreparovala Ostaš a sousední vrch Hejda

Zdroje