Broumovské stěny

Šablona:Infobox Chráněné území

Broumovské stěny (historicky a v německých pramenech označované jako Falkengebirge, Braunauer Wände nebo též Sterngebirge, v polštině pak Broumowskie Ściany) představují monumentální, krajinářsky naprosto výjimečný a geomorfologicky unikátní pískovcový horský hřbet. Tento fascinující skalní masiv se rozkládá v severovýchodních Čechách na území Královéhradeckého kraje. Hřeben stěn tvoří ostrou, velmi zřetelnou a těžko prostupnou přírodní bariéru, která od sebe odděluje území kolem města Police nad Metují (takzvanou Polickou pánev) a rozlehlou, rovinatou Broumovskou kotlinu, v jejímž centru leží město Broumov.

Z důvodu zachování zcela ojedinělých geomorfologických úkazů, jakými jsou rozsáhlá skalní města, hluboké temné rokle, pískovcové věže a unikátní skalní hřiby, je ta nejcennější část celého masivu již od roku 1956 přísně chráněna státem jako Národní přírodní rezervace Broumovské stěny. Současná výměra této přísně chráněné zóny dosahuje plochy 557,39 hektarů. Celý tento pískovcový fenomén je navíc nedílnou součástí širší Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a z hlediska cestovního ruchu spadá pod destinační značku turistické oblasti Kladské pomezí.

Typickým a nejznámějším rysem Broumovských stěn je jejich nesouměrný profil, v geologii odborně nazývaný kuesta. Zatímco směrem k jihozápadu do vnitrozemí (k Polici nad Metují) svahy klesají poměrně mírně a plynule, severovýchodní okraj hřbetu prudce a dramaticky padá do hloubky prostřednictvím kolmých skalních stěn a srázů, jež dosahují převýšení více než 300 metrů. Masiv je domovem nejen fantastických neživých tvarů pískovcového pseudokrasu, ale i nesmírně cenných starobylých bukových a suťových lesů, v nichž nachází útočiště řada kriticky ohrožených živočichů.

🗓 Současnost a turistický ruch

V současné sezóně (zahrnující i plány pro rok 2026) zažívají Broumovské stěny stabilní a velmi vysoký zájem ze strany pěších turistů a milovníků divoké přírody. Na rozdíl od sesterských a celosvětově proslulých Adršpašsko-teplických skal, které nezřídka kolabují pod masivním náporem takzvaného overtourismu (nadměrného turismu), si Broumovské stěny stále zachovávají auru divočejšího, klidnějšího a fyzicky mnohem náročnějšího území. Absenci rovinatých, pískem vysypaných cest zde kompenzují strmá stoupání, překonávání balvanů a chůze po odhalených kořenech stromů.

Celý masiv je protkán hustou sítí barevně značených tras, o jejichž vynikající stav se stará Klub českých turistů. Nejdůležitějšími výchozími body pro dobytí hřebene jsou okolní podhorské obce. Z jihozápadní strany (od Police nad Metují) turisté nejčastěji nastupují z vesnic Pěkov, Hlavňov, Slavný a Machov. Ze strany Broumovské kotliny je výstup podstatně strmější, přičemž cesty začínají v obcích Křinice, Martínkovice a Božanov. Dopravní obslužnost těchto nástupních bodů je excelentně zajištěna prostřednictvím linek integrovaného dopravního systému IREDO, který sem v letní sezóně vysílá specializované cyklobusy a turistické linky svážející návštěvníky z větších center.

Návštěvnickým srdcem a nejdůležitějším křižovatkovým uzlem celých stěn je vyhlídková plošina s historickým areálem Hvězda. Nachází se zde parkoviště (s omezenou kapacitou), ikonická barokní kaple a originální dřevěná turistická chata zřízená v romantickém švýcarském alpském stylu, která nepřetržitě slouží jako vyhlášená restaurace s impozantním výhledem do rovin polského pohraničí.

🌍 Geologie a geomorfologický vývoj

Z hlediska regionálního geomorfologického členění České republiky spadají Broumovské stěny pod geomorfologický celek Broumovská vrchovina, konkrétně tvoří východní křídlo podcelku nazývaného Polická vrchovina. Hřeben se táhne v délce přibližně 12 kilometrů od severozápadního Honského Špičáku (ležícího nad obcí Jetřichov) až po jihovýchodní sedlo pod masivem Hejšoviny u hranic s Polskem, kde na Broumovské stěny geologicky plynule navazují polské Stolové hory (Góry Stołowe).

Geologická stavba Broumovských stěn je tvořena mohutnými vrstvami takzvaných hrubozrnných kvádrových pískovců pocházejících z období svrchní křídy (přesněji ze středního turonu). Tyto sedimenty zde vznikaly na dně pravěkého mělkého moře před zhruba 90 miliony let. Mocnost této pískovcové desky dosahuje úctyhodných 400 až 500 metrů. Pískovce jsou tvořeny z 88 % čistými zrny křemene, která jsou spojena křemitým a místy železitým tmelem.

V průběhu dalších milionů let, kdy se moře stáhlo a začalo docházet k alpínskému vrásnění, byla celá tato obrovská pískovcová deska tektonickými silami vyzdvižena a výrazně nakloněna směrem k jihozápadu. Tím vznikl fenomén zvaný kuesta – asymetrický horský hřbet. Eroze způsobená vodou, mrazem a větrem následně v průběhu čtvrtohor narušila měkčí vrstvy kamene, čímž původně jednolitou hranu rozbrázdila do tisíců samostatných skalních věží, hlubokých kaňonů a úzkých soutěsek.

Na okrajích strukturních plošin a v hlubinách roklí tak vznikl mimořádně pestrý pískovcový pseudokras. Voda zde nevyhloubila jeskyně rozpouštěním vápence (jako je tomu v klasickém krasu v Moravském krasu), ale mechanickým vyplavováním písku mezi zaklíněnými obřími skalními bloky. Tímto způsobem se zformovaly rozsáhlé podzemní suťové jeskyně a hluboké propasti.

⛰️ Nejvýznamnější vrcholy a geomorfologické útvary

Hřeben Broumovských stěn není jednotvárnou rovnou linií, nýbrž složitým systémem vrcholů, sedel a strukturních plošin. Výškově hřbet stoupá od severozápadu, kde se nadmořské výšky pohybují kolem 650 metrů, směrem na jihovýchod, kde hory kulminují v oblastech nad 770 metrů nad mořem.

Aby byl podán absolutně přesný a ucelený obraz orografie (vrcholového členění) celého hřebene, předkládáme kompletní tabulku všech stěžejních vrcholů a vyhlídkových bodů, seřazených sestupně podle jejich úředně zaměřené nadmořské výšky:

Kompletní přehled nejvýznamnějších vrcholů a vyhlídek v Broumovských stěnách
Název vrcholu / lokality	Nadmořská výška	Poloha v rámci hřebene	Hlavní charakteristika a význam
Božanovský Špičák	773 m n. m.	Jihovýchodní část (nad obcí Božanov)	Absolutně nejvyšší vrchol celých Broumovských stěn. Na náhorní plošině se nachází fascinující skalní Bludiště a okruh s útvary pojmenovanými po zvířatech (Varan, Želva).
Koruna	769 m n. m.	Jihovýchodní část (mezi Božanovem a Božanovským Špičákem)	Druhý nejvyšší vrchol, ikonický strmý ostroh vystupující vysoko nad Broumovskou kotlinu. Nedaleko něj leží unikátní útvar Kamenná brána.
Velká kupa	708 m n. m.	Střední část	Masivní zalesněný vrchol ležící v oblasti oddělující Slavný a Suchý Důl od jižnějších struktur.
Signál	708 m n. m.	Střední až jihovýchodní úsek	Jeden z dominantních bodů nad obcí Martínkovice, oblíbený bod dálkových pochodů.
Bílá skála	708 m n. m.	Střední úsek	Pískovcová vyvýšenina skrytá v hlubokých smrkových a bukových lesích masivu.
Supí hnízdo (Supí koš)	702 m n. m.	Severozápadní až střední část	Dramatická skalní vyhlídka opatřená zábradlím, jež se tyčí kolmo nad Kovářovou roklí a nabízí fenomenální kruhový rozhled do všech stran.
Modrý kámen	686 m n. m.	Severozápadní část	Vrchol situovaný nedaleko Honského sedla, pokrytý balvanitými sutěmi.
Hvězda	674 m n. m.	Severozápadní část	Hlavní turistický uzel s barokní kaplí a restaurací, na hraně obrovského skalního srázu.
Honský Špičák	652 m n. m.	Extrémní severozápadní konec	Počátek skalního hřebene, který strmě ční nad obcí Jetřichov a odděluje stěny od navazujících Mirošovských stěn.

🏰 Architektonické skvosty a geologické rarity

V Národní přírodní rezervaci Broumovské stěny se harmonicky snoubí drsná krása pískovce s lidskou historií a architekturou. Mnohá místa zde doslova formovala dějiny lokálního cestovního ruchu.

Pro dokonalý přehled turisticky nejdůležitějších bodů slouží následující kompletní tabulka geologických a historických rarit, jež se v masivu nacházejí:

Kompletní soupis nejvýznamnějších turistických a geologických fenoménů
Název lokality / útvaru	Typ úkazu	Historický nebo přírodní význam	Přístupnost a detaily
Kaple Hvězda	Sakrální barokní stavba	Kapli navrhl slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1733 na objednávku opata broumovského kláštera Otmara Zinkeho. Půdorys kaple má tvar přesné pěticípé hvězdy.	Přístupná po celý rok; interiér otevřen během letní sezóny a mší. Leží v bezprostřední blízkosti stejnojmenné dřevěné restaurace postavené v roce 1856.
Kovářova rokle	Geologická pseudokrasová rokle	Nejznámější, nejdelší a nejhlubší kaňon v celých stěnách. Je dlouhá přes jeden kilometr a lemována věžemi vysokými až 50 metrů. Její součástí je jeskyně Kovárna, kde si podle lidové pověsti zřídil loupežník zlodějskou kovářskou dílnu.	Prochází jí červeně a posléze zeleně značená turistická trasa klesající od Hvězdy až k obci Hlavňov.
Slavěnské hřiby	Ukázka selektivního zvětrávání hornin	Jedná se o několik desítek metrů vysoké skalní útvary, které tvarem dokonale připomínají obrovské houby (hřiby). Vznikly v důsledku rozdílné tvrdosti horniny – "klobouk" hřibu obsahuje pevné železité inkrustace, zatímco "noha" je z měkkého pískovce a rychleji podlehla erozi větru a vody.	Leží nedaleko obce Slavný, přístupné přímo z hlavní značené cesty lemující hřeben.
Kamenná brána	Skalní okno (přírodní most)	Jedinečný asymetrický oblouk, pod nímž se otevírá dokonalý "obrazový" výhled na celou pod ním ležící rovinatou Broumovskou kotlinu a okolní vesnice.	Nachází se ve strmém terénu nedaleko vrcholu Koruna. Cesta k bráně vyžaduje dobrou obuv.
Bludiště na Božanovském Špičáku	Shluk skalních bloků a věží	Labyrint tvořený obřími zřícenými bloky a věžemi, které místní romantici v 19. století pojmenovali podle exotických zvířat.	Značený okruh vede přímo přes vrchol Božanovského Špičáku a zahrnuje útvary jako Kočka, Želva či Velbloud.

⏳ Historie území a ochrana přírody

Samotný název skalního masivu (jakožto "Stěny") je poprvé prokazatelně historicky zmíněn v listinách benediktinského kláštera v nedalekém Břevnově již v roce 1213. V té době docházelo k systematické kolonizaci doposud hlubokých a neprostupných hraničních pralesů. Masiv dlouhá staletí představoval přirozenou a obávanou hradbu, kterou přecházeli pouze obchodníci po starých pašeráckých a solných stezkách.

Stěny zažily i dramatické válečné události. Během takzvaných slezských válek (přesněji za sedmileté války) v roce 1758 se zde odehrála vojenská šarvátka, při níž oddíly proslulých císařských pandurů generála Ernsta Gideona von Laudona dokázaly na těžko schůdných srázech hřebene odrazit mohutný útok pruské armády, které velel pruský korunní princ. Na památku této události nesou některé zbytky starých obranných valů v lese název Laudonovy valy. Další temné období prožívaly stěny za druhé světové války. Na samém okraji lesa nad Polickem tehdy vedla ostrá hraniční linie mezi hitlerovským Německem (kam spadaly zabrané Sudety s Broumovem) a okleštěným Protektorátem Čechy a Morava. Chata na Hvězdě byla uzavřena a proměněna na kasárna pohraniční stráže, zatímco v hlubokých roklích a těžko přístupných jeskyních se ukrývali čeští odbojáři a partyzáni.

Ochrana zdejší unikátní přírody dostala poprvé oficiální a státní rámec **5. března 1956**, kdy byla vyhlášena Národní přírodní rezervace Broumovské stěny (na původní ploše 638 hektarů). V roce 1991 se celá oblast stala jádrem nově založené CHKO Broumovsko.

Zcela zásadní administrativní a územní změna se odehrála v roce 2009. Z důvodu nutnosti oddělit odlišné typy geologické a lesnické péče bylo tehdy rozlehlé území rozděleno. Mírnější svahy, které spadají do polické pánve, byly z původní rezervace vyjmuty a byl pro ně vytvořen nový ochranný statut – Národní přírodní památka Polické stěny. Tím se hranice Národní přírodní rezervace Broumovské stěny omezila výhradně na ty nejdrsnější, nejstrmější severovýchodní stěny a hřebenová plata, a její nová a dosud platná rozloha se ustálila na zmíněných 557,39 hektarech.

🌲 Flóra a fauna v rezervaci

Díky naprosté nepřístupnosti mnoha skalních věží a říms se v Broumovských stěnách dochovaly izolované populace vzácných zvířat a rostlin, které v běžné civilizované krajině dávno vyhynuly.

Z hlediska botaniky by přirozený lesní kryt Broumovských stěn tvořily majestátní listnaté lesy – takzvané acidofilní bučiny (bučiny rostoucí na kyselých půdách) a v roklích pak suťové pralesy s příměsí klenu a jasanu. Bohužel, vlivem intenzivního lesnického hospodaření v 19. a 20. století byla většina původních listnáčů vykácena a nahrazena smrkovými monokulturami, které velmi rychle podléhají kůrovcovým kalamitám. Nicméně na strmých a nedostupných hranách stěn se dodnes uchovaly takzvané reliktní bory – porosty pokroucených a staletých borovic lesních, které svými kořeny svírají holou skálu. Dna hlubokých vlhkých a chladných roklí pak zdobí bohatá společenstva mechů, lišejníků a kapradin.

Broumovské stěny jsou však především jedním z celorepublikově nejdůležitějších refugií (útočišť) pro divoká zvířata. Pro přesnou evidenci uvádíme kompletní tabulku nejvýznamnějších chráněných druhů živočichů, kteří zde nacházejí ideální podmínky pro rozmnožování:

Kompletní přehled přísně chráněné fauny v NPR Broumovské stěny
Český název druhu	Latinský odborný název	Stupeň ohrožení v ČR	Ekologická vazba na skalní masiv
Sokol stěhovavý	Falco peregrinus	Kriticky ohrožený druh	Tento bleskurychlý a vzácný dravec vyžaduje pro svá hnízda absolutní klid na kolmých pískovcových věžích. V době jeho hnízdění jsou proto celé části masivu pro turisty dočasně nekompromisně uzavřeny.
Výr velký	Bubo bubo	Ohrožený druh	Největší evropská sova využívá pro svá hnízdiště široké a bezpečné skalní římsy ukryté pod obřími převisy.
Krkavec velký	Corvus corax	Ohrožený druh	Tento vysoce inteligentní pták často krouží nad hlubokými roklemi a hledá mršiny nebo drobnou kořist; jeho pronikavý a hrdelní křik je pro Stěny typickým zvukovým kulisou.
Čolek horský	Ichthyosaura alpestris	Silně ohrožený druh	Vyskytuje se v drobných zastíněných tůňkách a prameništích, která vznikají na dně temných roklí, kde se dlouho do jara drží studený vzduch.
Mlok skvrnitý	Salamandra salamandra	Silně ohrožený druh	Typický obyvatel čistých pramenů a vlhkých suťových lesů v nižších partiích stěn směrem k Policku.
Ještěrka živorodá	Zootoca vivipara	Silně ohrožený druh	Běžně k vidění na vyhřátých pískovcových kamenech podél hlavních turistických vyhlídek, kde přes den absorbuje sluneční svit.
Plch velký	Glis glis	Ohrožený druh	Noční savec žijící v korunách starých buků, které lemují turistické cesty.

Z běžnějších, ale neméně důležitých savců žije v okolí skal hojná populace jelena lesního, srnce obecného a prasete divokého. Díky zalesnění celé oblasti zde nalézají úkryt také menší šelmy jako jezevec lesní, liška obecná a kuny.

💡 Pro laiky

Když mluvíme o Broumovských stěnách, velmi často narazíme na dvě těžká odborná slova: kuesta a skalní hřiby. Co přesně znamenají a jak si je má člověk představit, aniž by musel studovat složitá skripta geologie?

Pojem kuesta si lze nejsnáze představit jako obrovskou, tlustou encyklopedii, kterou někdo položil na stůl a pod jeden její okraj strčil penál. Kniha tak leží šikmo. Pokud jste mrňavý mravenec a začnete po této knize šplhat ze strany, kde se dotýká stolu, půjdete do kopce velmi dlouho, pozvolna a bez velké námahy – přesně takhle mírně se stoupá k Broumovským stěnám od města Police nad Metují. Ale v momentě, kdy jako mravenec dojdete na samotný vrchol knihy (k hřbetu), zjistíte, že podepřená strana končí děsivým a naprosto kolmým sešupem dolů na stůl. A přesně takto dramaticky kolmo padají Broumovské stěny směrem k rovinatému Broumovu. Z jedné strany mírný kopec, z druhé strany brutální skalní sráz. To je kuesta.

Záhada takzvaných skalních hřibů (které můžete nádherně vidět nad vesnicí Slavný) je zase mistrovským dílem takzvaného selektivního (výběrového) zvětrávání. Představte si, že si na zahradě postavíte sněhuláka. Jeho tělo uplácáte z velmi měkkého, načechraného sněhu. Ale na hlavu mu dáte tvrdý kus zmrzlého ledu. Když pak začne foukat ostrý vítr a svítit slunce, měkký sníh z těla začne rychle odtávat a ubývat, zatímco tvrdá ledová hlava stále drží svůj tvar. Po čase bude sněhulák vypadat jako hřib na tenké nožičce.

Úplně to samé se stalo se skalami v Broumovských stěnách. Vrchní část pískovcového balvanu do sebe vsákla spoustu železa (jako rez), což kámen vytvrdilo a zabetonovalo. Spodní část balvanu byla ale z velmi měkkého písku. Po miliony let do skály mlátil déšť, vítr a mráz. Měkký písek ze spodu postupně odpadával a odfoukával se pryč, zatímco železná tvrdá čepice nahoře všemu odolala. Příroda tak vlastníma rukama vytesala dokonalé kamenné houby vážící tisíce tun.

Zdroje