Jiří Voskovec

Jiří Voskovec
Celé jméno	Jiří Wachsmann (později George Voskovec)
Datum narození	19. června 1905
Místo narození	Sázava-Buda
Datum úmrtí	1. července 1981
Místo úmrtí	Pearblossom, Kalifornie
Státní příslušnost	, později
Povolání	herec, dramatik, scenárista, režisér, překladatel
Aktivní od	1927

Jiří Voskovec, rodným jménem Jiří Wachsmann (v americkém exilu působící pod jménem George Voskovec), byl významný československý a později americký divadelní a filmový herec, spisovatel, dramatik a překladatel. Patří k nejzásadnějším osobnostem české meziválečné kultury. Společně s Janem Werichem vytvořil v rámci Osvobozeného divadla autorskou a hereckou dvojici V+W, která prostřednictvím intelektuálního humoru, dadaismu a později břitké protifašistické satiry ovlivnila vývoj moderního českého divadla.

Jeho život a kariéra se po únorovém převratu v roce 1948 radikálně rozdělily na dvě odlišné poloviny. Na rozdíl od svého partnera se Voskovec rozhodl pro trvalou emigraci a po složitých začátcích se mu podařilo vybudovat si mimořádně úspěšnou a respektovanou hereckou kariéru ve Spojených státech amerických. Jako divadelní a filmový herec se prosadil na Broadwayi i v Hollywoodu, přičemž jeho celosvětově nejznámější filmovou rolí se stal porotce číslo 11 v legendárním dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů z roku 1957.

👤 Původ, rodinné zázemí a studium

Jiří Wachsmann se narodil 19. června 1905 v obci Buda (dnes součást města Sázava) do vysoce kulturní, kosmopolitní a umělecky založené rodiny. Jeho otec Vilém Wachsmann byl talentovaný hudebník, dirigent a vojenský kapelník, který během první světové války působil v ruských legiích a následně přijal počeštěné příjmení Voskovec. Matka Jiřina, rozená Pinkasová, pocházela z významné pražské rodiny s francouzskými kořeny; její otec byl malíř Soběslav Pinkas, který dlouhodobě žil a tvořil ve Francii. Z rodiny Wachsmannů pocházel i známý malíř Bedřich Wachsmann, Jiřího prastrýc.

Toto rodinné prostředí mělo na mladého Jiřího formující vliv. Díky francouzskému původu ze strany matky ovládal od dětství plynně francouzštinu a vnímal západoevropskou kulturu jako svou vlastní. Středoškolská studia započal na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde se v jedné třídě sešel se svým budoucím celoživotním přítelem Janem Werichem. V roce 1921 však získal stipendium na prestižním Lycée Carnot ve francouzském Dijonu, kde strávil tři roky (1921–1924) a složil zde francouzskou maturitu. Během tohoto pobytu vstřebal moderní literární a umělecké směry, zejména dadaismus, surrealismus a poetismus, a osobně se seznámil s některými francouzskými literáty.

Po návratu do Prahy v roce 1924 nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, avšak jeho zájmy směřovaly výhradně k literatuře a divadlu. Vstoupil do avantgardního uměleckého spolku Devětsil a publikoval básně a teoretické stati. Studium práv, podobně jako Jan Werich, nikdy nedokončil.

🎭 Zrození a zlatá éra Osvobozeného divadla

Na jaře roku 1927 se Voskovec s Werichem dohodli na uspořádání amatérského zábavného představení pro své bývalé spolužáky a přátele. Jiří Voskovec využil svých literárních zkušeností z Francie a společně napsali text k revuální hře, kterou nazvali Vest pocket revue (Revue do kapsy u vesty). Premiéra proběhla 19. dubna 1927 v pražské Umělecké besedě. Obrovský a nečekaný úspěch této studentské recese znamenal okamžitý start jejich profesionální divadelní dráhy.

Dvojice byla následně přizvána do Osvobozeného divadla, které v té době vedl jako režisér Jindřich Honzl. Vznikla tak ikonická klaunská dvojice V+W. Voskovec na jevišti představoval intelektuálnější, aristokratičtější a racionálnější element, čímž tvořil dokonalý kontrast k živelnějšímu a lidovějšímu Werichovi.

Zásadním momentem pro vývoj jejich divadla bylo navázání trvalé spolupráce s hudebním skladatelem Jaroslavem Ježkem, který do jejich představení vnesl prvky moderního amerického jazzu. Během třicátých let se Osvobozené divadlo pod jejich autorským vedením transformovalo z platformy pro absurdní a dadaistický humor v silně angažované politické divadlo. V reakci na nástup nacismu a hospodářskou krizi psali hry ostře kritizující diktaturu, demagogii a válku (např. Osel a stín, Kat a blázen, Těžká Barbora). Voskovec byl hlavním konstruktérem dramatických struktur těchto her a spoluautorem legendárních improvizovaných dialogů před oponou, takzvaných forbín. V roce 1938, bezprostředně po podpisu Mnichovské dohody, úřady divadlo uzavřely a Voskovec, vzhledem ke svému silnému antifašismu a faktu, že měl židovské předky, musel urychleně opustit republiku.

🎬 Československá kinematografie třicátých let

Paralelně s divadelní činností působil Jiří Voskovec ve třicátých letech jako filmový herec a scenárista. Československý film jim poskytl další médium pro šíření jejich specifického humoru, byť počátky nebyly jednoduché. První snímky Pudr a benzin (1931) a Peníze nebo život (1932) fungovaly spíše jako zfilmované sledy divadelních skečů a hudebních čísel.

Zásadní kvalitativní zlom přišel s navázáním spolupráce s režisérem Martinem Fričem. Ve filmu Hej rup! (1934) ztvárnil Voskovec zkrachovalého továrníka Jakuba Šimona, který se dostane na dno společnosti a společně s dělníkem (Werich) vybudují družstevní podnik. Vrcholem jejich tuzemské kinematografické tvorby je pak otevřeně antifašistický film Svět patří nám (1937), ve kterém se dvojice postaví proti diktátorskému hnutí, jež se snaží zmanipulovat davy. Tyto filmy představují jedny z nejvýznamnějších děl české předválečné kinematografie a Voskovec se na nich podílel nejen herecky, ale i jako hlavní spolutvůrce scénáře.

🌍 Doba válečná a první americký exil

V lednu 1939 odjeli Voskovec, Werich a Ježek přes Francii do USA. První roky exilu byly poznamenány existenčními problémy. Jejich humor silně ukotvený v českém jazyce neměl v americkém divadelním prostředí šanci na okamžitý úspěch. Podařilo se jim zorganizovat několik představení pro české krajanské komunity v městech jako Cleveland a Chicago, a dokonce uvedli anglickou verzi hry Těžká Barbora v regionálním divadle, avšak bez výraznějšího průniku na Broadway.

Zásadní činností Jiřího Voskovce v tomto období byla práce pro americký Úřad pro válečné informace (Office of War Information - OWI). Spolu s Werichem pravidelně připravovali a vysílali rozhlasové pořady pro okupované Československo v rámci programu Hlas Ameriky, čímž poskytovali morální podporu domácímu odboji. V USA se Voskovec uplatnil také jako divadelní režisér a asistent, což předznamenalo jeho budoucí nezávislou kariéru. V roce 1945 se pak podílel na překladu a adaptaci hry Williama Shakespeara Bouře (The Tempest).

⏳ Návrat domů a definitivní rozchod s vlastí

V roce 1946 se Voskovec i Werich vrátili do Prahy s cílem obnovit divadelní tradici V+W. Uvedli úspěšnou adaptaci amerického muzikálu Divotvorný hrnec (1947), do které Voskovec přeložil a přebásnil texty písní s obdivuhodným citem pro český jazyk. Politická situace v Československu však po komunistickém převratu v únoru 1948 začala rapidně směřovat k totalitě sovětského typu.

Voskovec, jako bytostný demokrat formovaný západní kulturou a francouzským vzděláním, si rychle uvědomil, že v takovém režimu není možná svobodná umělecká tvorba. Zatímco Jan Werich se rozhodl z rodinných a jazykových důvodů zůstat, Voskovec v roce 1948 přijal místo zástupce Československa u organizace UNESCO v Paříži, což mu umožnilo legálně vycestovat. V roce 1950 v Paříži na tuto funkci rezignoval a definitivně se rozhodl emigrovat do Spojených států amerických. Toto rozhodnutí znamenalo definitivní konec dua V+W.

🗽 Cesta za svobodou a trauma na Ellis Islandu

Voskovec požádal o americké vízum a v květnu 1950 připlul do New Yorku. Namísto vstupu do svobodné země byl však americkými imigračními úřady zadržen a okamžitě internován v internačním táboře na Ellis Islandu. Důvodem bylo podezření ze sympatií ke komunismu. V USA tehdy vrcholila éra mccarthismu a imigrační úředníci považovali Voskovcův formální odchod z komunistického Československa a jeho předválečné angažované, levicově orientované divadelní hry za dostatečný důvod k podezření ze špionáže a podvratné činnosti.

Tento pobyt v izolaci, který trval dlouhých jedenáct měsíců, byl pro Voskovce psychicky nesmírně vyčerpávající a popsal jej jako kafkovský absurdní proces, kdy musel dokazovat, že není tím, za koho ho lživě označují obě strany železné opony (v Praze byl označen za imperialistického zrádce, v New Yorku za komunistického agenta). Po intenzivní kampani, do které se zapojily významné osobnosti americké kultury a politiky, byl Voskovec v dubnu 1951 konečně propuštěn a mohl zahájit svou novou životní etapu. O čtyři roky později, v roce 1955, obdržel americké státní občanství.

⭐ George Voskovec: Úspěch v Americe

Jiří Voskovec si v USA změnil jméno na George Voskovec a čelil obrovské výzvě: musel se prosadit v nejkonkurenčnějším hereckém prostředí světa, navíc v jazyce, který nebyl jeho mateřštinou. Jeho pracovitost, vysoká inteligence a nezpochybnitelný talent mu však zajistily to, co se většině emigrantů nikdy nepodaří. Stal se vysoce uznávaným a stabilně obsazovaným americkým hercem.

Filmová kariéra a Dvanáct rozhněvaných mužů

Zcela zásadní průlom v Hollywoodu přišel v roce 1957. Režisér Sidney Lumet jej obsadil do role porotce číslo 11 ve slavném soudním dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů (12 Angry Men). Voskovec v tomto filmu, který je dodnes považován za mistrovské dílo kinematografie, představoval postavu evropského emigranta a hodináře, který s hlubokou úctou k americkému demokratickému systému a právu na spravedlivý proces plamenně obhajuje princip presumpce neviny. Tato role rezonovala s jeho vlastním osudem a vynesla mu obrovský kritický ohlas.

V následujících dekádách se objevil v desítkách amerických filmů. Často byl obsazován do rolí evropských intelektuálů, vědců, špionů či lékařů. Z jeho dalších významných filmů lze uvést špionážní drama Špion, který přišel z chladu (The Spy Who Came In from the Cold, 1965) s Richardem Burtonem, kriminální film Bostonský případ (The Boston Strangler, 1968) s Tonym Curtisem a Henrym Fondou nebo sci-fi Kdysi dávno (Somewhere in Time, 1980).

Broadway a divadelní triumfy

Kromě filmu slavil Voskovec mimořádné úspěchy také na prestižních amerických divadelních scénách. Zahrál si například v broadwayské produkci Shakespearova Hamleta (v roli Krále herců) po boku slavného Richarda Burtona, přičemž tato inscenace byla v roce 1964 pod vedením Johna Gielguda obrovským hitem. Exceloval také v dramatech A. P. Čechova (např. Višňový sad, Strýček Váňa). V roce 1961 získal prestižní americké divadelní ocenění Obie Award za nejlepší herecký výkon v mimobroadwayské produkci hry The Tenth Man.

Rozsáhlá práce v televizi

S rozvojem televizního vysílání se Voskovec stal velmi žádaným hercem pro americké televizní seriály a inscenace. Během šedesátých a sedmdesátých let hrál ve více než sedmdesáti různých televizních produkcích. Objevil se jako hostující hvězda v tak populárních dobových kriminálních a dramatických seriálech, jako byly Hawaii Five-O, Mission: Impossible, Route 66 či The Fugitive.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a korespondence

Osobní život Jiřího Voskovce byl spjat s několika osudovými ženami. Byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Francouzka Francine, se kterou se seznámil ještě před válkou. Jeho druhou ženou se stala americká divadelní producentka Anne Gerlette. Toto manželství bylo velmi šťastné a adoptovali spolu dvě dcery, Victorii a Georgeanne. Anne však koncem padesátých let onemocněla těžkou formou rakoviny, o Voskovec se o ni obětavě staral až do její smrti v roce 1958. Jeho třetí manželkou se o několik let později stala spisovatelka a akademička Christine McKeown, se kterou strávil zbytek života.

Přes fyzické odloučení, způsobené železnou oponou a faktem, že Voskovec odmítal komunistické Československo navštívit, udržoval mimořádně silné a intimní pouto s Janem Werichem. Po celá desetiletí si vyměňovali obsáhlé dopisy a později i nahrané magnetofonové pásky, ve kterých reflektovali své životy, rodinné tragédie i kulturní vývoj. Tato korespondence (knižně vydaná až po pádu režimu v rozsáhlé třídílné publikaci) představuje jedno z nejdojemnějších svědectví o přátelství, které nerozrušila ani rozdílná politická realita studené války.

🕊️ Úmrtí a místo posledního odpočinku

Jiří Voskovec zůstal umělecky aktivní až do samotného konce svého života. Trpěl však ischemickou chorobou srdeční. Zemřel na rozsáhlý srdeční infarkt 1. července 1981 ve svém domě v kalifornském městečku Pearblossom, nedlouho po dokončení natáčení svého posledního filmu Barbarosa a necelý rok po smrti svého přítele Jana Wericha. Bylo mu 76 let.

Zpopelněn byl ve Spojených státech, ale po pádu komunismu v Československu v roce 1989 byla jeho urna podle vůle rodiny převezena do Prahy. Jiří Voskovec byl slavnostně uložen do stejného hrobu na Olšanských hřbitovech, ve kterém odpočívá Jan Werich. Legendární dvojice V+W se tak po desetiletích odloučení symbolicky znovu setkala v rodném městě.

📈 Kompletní divadelní tvorba (Osvobozené divadlo)

Následující tabulka obsahuje kompletní seznam her Osvobozeného divadla, na kterých se Jiří Voskovec s Janem Werichem autorsky a herecky podíleli.

Rok	Název divadelní hry	Autor hudby	Místo premiéry
1927	Vest pocket revue	autoři různí	Umělecká beseda
1928	Smoking revue	autoři různí	Osvobozené divadlo
1928	...si pořádně zařádit	autoři různí	Osvobozené divadlo
1928	Gorila ex machina čili Leon Clifton...	autoři různí	Osvobozené divadlo
1929	Kostky jsou vrženy	autoři různí	Osvobozené divadlo
1929	Premiéra Skafandr	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1929	Líčení se odročuje	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1929	Fata morgana	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1930	Ostrov Dynamit	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1930	Sever proti Jihu	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1931	Don Juan a comp.	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1931	Golem	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1932	Caesar	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1932	Robin Zbojník	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1933	Svět za mřížemi	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1933	Osel a stín	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1934	Slaměný klobouk	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1934	Kat a blázen	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1935	Vždy s úsměvem	Jaroslav Ježek	Spoutané divadlo
1935	Panoptikum	Jaroslav Ježek	Spoutané divadlo
1935	Balada z hadrů	Jaroslav Ježek	Spoutané divadlo
1936	Nebe na zemi	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1936	Rub a líc	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1937	Těžká Barbora	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1938	Pěst na oko aneb Caesarovo finále	Jaroslav Ježek	Osvobozené divadlo
1947	Divotvorný hrnec (adaptace, USA)	B. Lane	Divadlo V+W

🎬 Kompletní filmografie (Československo)

Kompletní přehled filmů z období Voskovcova působení v Československu.

Rok	Název filmu	Role	Poznámka
1926	Pohádka máje	student	němý film
1931	Pudr a benzin	policista / hasič	hlavní role, spoluscénář
1932	Peníze nebo život	Tonda	hlavní role, spoluscénář
1933	U nás v Kocourkově	trestanec	epizodní role
1934	Hej rup!	továrník Jakub Šimon	hlavní role, spoluscénář
1937	Svět patří nám	kamelot	hlavní role, spoluscénář

🎥 Kompletní filmografie a TV produkce (USA / Velká Británie)

Vyčerpávající tabulka zaznamenávající filmovou a televizní produkci z období exilu pod jménem George Voskovec. Obsahuje všechny evidované herecké účasti bez vynechání jakéhokoliv roku.

Rok	Název díla	Formát	Role
1952	Anything Can Happen	film	Paul
1952	Affair in Trinidad	film	Dr. Franz Huebling
1953	Omnibus	televizní seriál	různé role (více epizod)
1953	Goodyear Television Playhouse	televizní seriál	hostující role
1954	Studio One	televizní seriál	Anton / plukovník
1955	Producers' Showcase	televizní seriál	starosta
1955	The Philco Television Playhouse	televizní seriál	role neuvedena
1956	Climax!	televizní seriál	Dr. Kessel
1957	Dvanáct rozhněvaných mužů (12 Angry Men)	celovečerní film	Porotce č. 11
1957	The 20th Century-Fox Hour	televizní seriál	doktor
1958	The Bravados	celovečerní film	Gus Steimmetz
1960	Play of the Week	televizní seriál	různé role
1960	BUtterfield 8	celovečerní film	Dr. Tredman
1961	Route 66	televizní seriál	Anton Blažek
1961	The Defenders	televizní seriál	Dr. Jacoby
1962	The Nurses	televizní seriál	Dr. Kiley
1963	The Fugitive	televizní seriál	George
1964	Hamlet	divadelní filmový záznam	Král herců (s R. Burtonem)
1965	Špion, který přišel z chladu (The Spy...)	celovečerní film	východoněmecký advokát Dieter Frey
1966	Bob Hope Presents the Chrysler Theatre	televizní seriál	plukovník
1966	The Iron Horse	televizní seriál	plukovník Krum
1966	Mister Buddwing	celovečerní film	Shabby Old Man
1968	Bostonský případ (The Boston Strangler)	celovečerní film	Peter Hurkos
1968	Mission: Impossible	televizní seriál	Voshner
1970	Skag	televizní seriál	David
1972	Hawaii Five-O	televizní seriál	Dr. Paul Farrar
1973	Albert's Bridge	televizní film	Fitch
1974	Noc před Vánocemi (The Man Without a Country)	televizní film	poručík
1978	Pěst na oko (F.I.S.T.)	celovečerní film	paníčka (hlas), menší role
1979	The Nativity	televizní film	Joachim
1980	Kdysi dávno (Somewhere in Time)	celovečerní film	Dr. Gerald Finney
1981	Nero Wolfe	televizní seriál	starý muž
1982	Barbarosa	celovečerní film	Don Braulio (posmrtně)

Zdroje