Přeskočit na obsah

Jaroslav Ježek

Z Infopedia
Jaroslav Ježek
Datum narození25. září 1906
Místo narozeníPraha-Žižkov
Datum úmrtí1. ledna 1942
Místo úmrtíNew York
Státní příslušnost
ManželkaFrances Bečáková (sňatek 1941)
Povoláníhudební skladatel, klavírista, dirigent, dramaturg
Aktivní od1927

Jaroslav Ježek byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent. Je považován za hlavního průkopníka jazzové hudby v tehdejším Československu. Nejvíce se zapsal do povědomí veřejnosti jako třetí člen tvůrčího týmu Osvobozeného divadla, kde skládal hudbu k divadelním hrám a filmům pro autorskou dvojici Jiří Voskovec a Jan Werich. Kromě populární, jazzové a taneční hudby po sobě zanechal i významné, byť veřejnosti méně známé, dílo v oblasti vážné (komorní a symfonické) hudby, které nese prvky moderny, neoklasicismu a meziválečné avantgardy.

Dětství a zdravotní potíže

Jaroslav Ježek se narodil 25. září 1906 v pražské čtvrti Žižkov (v tehdejší Kaplířově, dnes Ježkově ulici) v rodině krejčího Adolfa Ježka a jeho manželky Františky. Jeho život byl od raného věku zásadně formován těžkými zdravotními indispozicemi. Od narození trpěl šedým zákalem a na jedno oko byl téměř slepý, přičemž i na druhém oku měl zachován jen velmi nepatrný zbytek zraku (rozeznával pouze obrysy a barvy).

V roce 1909 prodělal těžkou spálu. Následkem této nemoci téměř ohluchl a prodělal zánět středního ucha. Kvůli svému zrakovému postižení byl v roce 1914 zapsán do Ústavu pro slepce a slabozraké na pražských Hradčanech (dnešní Deylův ústav). Zde získal základní vzdělání a především zde byly objeveny a rozvíjeny jeho výjimečné hudební vlohy. Učil se hrát na klavír, violoncello, klarinet a další nástroje. V ústavu se naučil číst a psát v Braillově písmu, což mu později umožnilo studovat složité hudební partitury.

Hudební vzdělání

V roce 1924, po opuštění slepeckého ústavu, nastoupil na Pražskou konzervatoř. Studoval kompozici u profesora Karla Boleslava Jiráka a hru na klavír u profesora Albína Šímy. Vzhledem ke svému zrakovému handicapu vyžadovalo jeho studium speciální přístup – noty musel luštit z těsné blízkosti, nebo mu je kolegové museli předčítat a on si je zapisoval do slepeckého písma. Výhodou mu byl absolutní hudební sluch a vynikající paměť.

Během studia se zajímal o moderní hudební trendy. Zásadní vliv na něj měl stipendijní pobyt v Paříži v roce 1927, kam odjel na Jirákovo doporučení. V Paříži se osobně setkal s hudbou pařížské avantgardy (tzv. Pařížská šestka), s tvorbou Igora Stravinského a poprvé zde naživo slyšel pravý americký jazz, konkrétně provedení děl George Gershwina. Tento zážitek určil jeho další hudební směřování.

Po absolutoriu základního stupně konzervatoře pokračoval v letech 1927–1929 ve studiu na mistrovské škole pražské konzervatoře. Jeho pedagogem se zde stal významný český skladatel Josef Suk. Ježkovým absolventským dílem pod Sukovým vedením byl Koncert pro klavír a orchestr, v němž již tehdy kombinoval prvky vážné hudby a jazzové synkopy.

Éra Osvobozeného divadla

Na podzim roku 1928 došlo k setkání, které definovalo Ježkovu další kariéru. Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří v té době zaznamenali obrovský úspěch s hrou Vest pocket revue, hledali hudebníka pro své další projekty v Osvobozeném divadle. Ježka jim doporučil režisér Jindřich Honzl. Spolupráce začala hrou Premiéra Skafandr a trvala celou následující dekádu.

Ježek se stal hudebním ředitelem, skladatelem, kapelníkem a dramaturgem Osvobozeného divadla. Vybudoval zde špičkový jazzový orchestr, který snese srovnání s tehdejšími evropskými i americkými tělesy. Komponoval hudbu k písňovým textům Voskovce a Wericha, čímž vznikly desítky skladeb. Mezi nejznámější patří Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda, Ezop a brabenec, Klobouk ve křoví, Babička Mary a politicky angažovaná skladba Proti větru.

Speciální kategorii tvoří Ježkovy instrumentální skladby. Nejproslulejší je klavírní kompozice Bugatti step, kterou napsal jako předehru ke hře Don Juan a comp. (1931). Skladba, inspirovaná rytmem motoru závodního vozu Bugatti, představuje virtuózní ukázku dobového hudebního stylu a patří k technicky nejnáročnějším klavírním kusům české jazzové literatury. Od počátku třicátých let se Ježek podílel i na filmové tvorbě dvojice V+W a složil hudbu k filmům Pudr a benzin (1931), Peníze nebo život (1932), Hej rup! (1934) a Svět patří nám (1937).

Tvorba v oblasti vážné hudby

Ačkoliv je u široké veřejnosti spojen primárně s populární hudbou, zanechal Jaroslav Ježek rozsáhlé a vysoce hodnocené dílo v oblasti vážné (artificiální) hudby. Tato část jeho tvorby byla dlouho nedoceněna a stála ve stínu divadelních šlágrů.

Ježkova vážná hudba vycházela z neoklasicismu, inspirovala se Stravinským, Hindemithem, ale i moderní vídeňskou školou (Arnold Schönberg). Experimentoval s atonalitou a čtvrttónovými systémy. K jeho nejvýznamnějším opusům patří Houslová sonáta (1932), Symfonická báseň (1936), Klavírní sonáta (1941) a Smyčcový kvartet č. 1 (1932). Své vážné skladby psal především ve volném čase, často v letních měsících během divadelních prázdnin. Dnes jsou tato díla běžnou součástí repertoáru komorních a symfonických těles.

Exil ve Spojených státech

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 a rostoucím tlaku nacistického Německa bylo jasné, že činnost ostře protifašistického Osvobozeného divadla musí skončit. Jaroslav Ježek sdílel s Voskovcem a Werichem politické názory, a navíc mu hrozilo perzekvování kvůli jeho moderní (z pohledu nacistů "zvrhlé") hudbě. Dne 9. ledna 1939 odjeli všichni tři společně přes Paříž do Spojených států amerických.

Život v exilu byl pro Ježka složitý. Zpočátku bydleli společně, později se Ježek usadil v New Yorku. Na rozdíl od V+W nemohl vystupovat na divadelních prknech a musel se živit převážně výukou hry na klavír. Komponoval hudbu pro české krajanské spolky a významnou aktivitou se stalo založení a řízení Pěveckého sboru Čechoslováků v New Yorku. I v exilu pokračoval v komponování vážné hudby. Na podzim roku 1941 se oženil s Frances Bečákovou, americkou Češkou, která o něj v závěru života pečovala.

Zdravotní stav Jaroslava Ježka se v USA prudce zhoršoval. Celoživotně trpěl chronickým onemocněním ledvin, které se v americkém exilu vystupňovalo. Dne 28. prosince 1941 byl po těžkém záchvatu uremie hospitalizován v Cornellově nemocnici v New Yorku. Zde na Nový rok, 1. ledna 1942, ve věku 35 let zemřel. V roce 1947 byla urna s jeho popelem převezena do Prahy a uložena do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.

Památka

V Praze, v Kaprově ulici č. 10 (v domě nedaleko Staroměstského náměstí), se nachází Ježkův "Tmavomodrý pokoj". Jde o památník a muzeum, které bylo zachováno v původním stavu tak, jak jej skladatel opustil před emigrací v roce 1939. Pokoj se vyznačuje speciální sytě modrou barvou stěn – právě tuto barvu byl Ježek se zbytky svého zraku schopen vnímat.

V roce 1990 byla v Praze založena Konzervatoř Jaroslava Ježka, která se jako jediná v České republice specializuje na výuku jazzu, populární hudby a muzikálu, čímž naplňuje odkaz svého jmenovce.

Kompletní seznam skladeb pro Osvobozené divadlo (výběr)

Následující tabulka obsahuje ucelený přehled klíčových písní a instrumentálních skladeb, které Jaroslav Ježek vytvořil primárně s texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha v období 1928–1938.

Rok Název skladby Hra / Film Typ
1928 Tři strážníci Premiéra Skafandr píseň
1929 Zasu Fata Morgana píseň
1930 Tmavomodrý svět Ostrov Dynamit píseň
1931 Klobouk ve křoví Don Juan a comp. píseň
1931 Bugatti step Don Juan a comp. instrumentální skladba (klavír)
1931 Pochod stoprocentních mužů Don Juan a comp. píseň
1931 Chodidla Pudr a benzin (film) píseň
1932 Život je jen náhoda Peníze nebo život (film) píseň
1932 Babička Mary Peníze nebo život (film) píseň
1932 Osel a stín Osel a stín hudební doprovod
1933 Minulost rezaví Osel a stín píseň
1933 Nebe na zemi Nebe na zemi píseň
1934 Hej rup! Hej rup! (film) píseň
1934 Šaty dělaj člověka Kat a blázen píseň
1935 Potopa Panoptikum píseň
1935 Svítá Balada z hadrů píseň
1935 Tři deka, deset deka Balada z hadrů píseň
1936 Ezop a brabenec Nebe na zemi píseň
1936 Na shledanou v lepších časech Rub a líc píseň
1937 David a Goliáš Těžká Barbora píseň
1937 Proti větru Svět patří nám (film) píseň
1938 Bůh suď Pěst na oko píseň
1938 Svět naruby Pěst na oko píseň

Seznam vážné hudby

Výběr z Ježkovy kompoziční tvorby v oblasti artificiální hudby, zahrnující orchestrální a komorní díla z let 1927–1941.

Rok Název díla Typ a obsazení
1927 Koncert pro klavír a orchestr orchestrální dílo (absolventská práce)
1928 Suita pro čtvrttónový klavír komorní dílo
1930 Fantazie pro klavír a orchestr orchestrální dílo
1931 Dechový kvintet komorní dílo
1932 Smyčcový kvartet č. 1 komorní dílo
1933 Sonáta pro housle a klavír komorní dílo
1936 Symfonická báseň orchestrální dílo
1941 Sonáta pro klavír komorní dílo (složeno v americkém exilu)
1941 Smyčcový kvartet č. 2 komorní dílo (složeno v americkém exilu)

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Jaroslav_Ježek&oldid=126338“