Jaroslav Ježek
| Jaroslav Ježek | |
|---|---|
| Datum narození | 25. září 1906 |
| Místo narození | Praha-Žižkov |
| Datum úmrtí | 1. ledna 1942 |
| Místo úmrtí | New York |
| Státní příslušnost | |
| Manželka | Frances Bečáková (sňatek 1941) |
| Povolání | hudební skladatel, klavírista, dirigent, dramaturg |
| Aktivní od | 1927 |
Jaroslav Ježek byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent. Je považován za hlavního průkopníka jazzové hudby v tehdejším Československu. Nejvíce se zapsal do povědomí veřejnosti jako třetí člen tvůrčího týmu Osvobozeného divadla, kde skládal hudbu k divadelním hrám a filmům pro autorskou dvojici Jiří Voskovec a Jan Werich. Kromě populární, jazzové a taneční hudby po sobě zanechal i významné, byť veřejnosti méně známé, dílo v oblasti vážné (komorní a symfonické) hudby, které nese prvky moderny, neoklasicismu a meziválečné avantgardy.
Dětství a zdravotní potíže
Jaroslav Ježek se narodil 25. září 1906 v pražské čtvrti Žižkov (v tehdejší Kaplířově, dnes Ježkově ulici) v rodině krejčího Adolfa Ježka a jeho manželky Františky. Jeho život byl od raného věku zásadně formován těžkými zdravotními indispozicemi. Od narození trpěl šedým zákalem a na jedno oko byl téměř slepý, přičemž i na druhém oku měl zachován jen velmi nepatrný zbytek zraku (rozeznával pouze obrysy a barvy).
V roce 1909 prodělal těžkou spálu. Následkem této nemoci téměř ohluchl a prodělal zánět středního ucha. Kvůli svému zrakovému postižení byl v roce 1914 zapsán do Ústavu pro slepce a slabozraké na pražských Hradčanech (dnešní Deylův ústav). Zde získal základní vzdělání a především zde byly objeveny a rozvíjeny jeho výjimečné hudební vlohy. Učil se hrát na klavír, violoncello, klarinet a další nástroje. V ústavu se naučil číst a psát v Braillově písmu, což mu později umožnilo studovat složité hudební partitury.
Hudební vzdělání
V roce 1924, po opuštění slepeckého ústavu, nastoupil na Pražskou konzervatoř. Studoval kompozici u profesora Karla Boleslava Jiráka a hru na klavír u profesora Albína Šímy. Vzhledem ke svému zrakovému handicapu vyžadovalo jeho studium speciální přístup – noty musel luštit z těsné blízkosti, nebo mu je kolegové museli předčítat a on si je zapisoval do slepeckého písma. Výhodou mu byl absolutní hudební sluch a vynikající paměť.
Během studia se zajímal o moderní hudební trendy. Zásadní vliv na něj měl stipendijní pobyt v Paříži v roce 1927, kam odjel na Jirákovo doporučení. V Paříži se osobně setkal s hudbou pařížské avantgardy (tzv. Pařížská šestka), s tvorbou Igora Stravinského a poprvé zde naživo slyšel pravý americký jazz, konkrétně provedení děl George Gershwina. Tento zážitek určil jeho další hudební směřování.
Po absolutoriu základního stupně konzervatoře pokračoval v letech 1927–1929 ve studiu na mistrovské škole pražské konzervatoře. Jeho pedagogem se zde stal významný český skladatel Josef Suk. Ježkovým absolventským dílem pod Sukovým vedením byl Koncert pro klavír a orchestr, v němž již tehdy kombinoval prvky vážné hudby a jazzové synkopy.
Éra Osvobozeného divadla
Na podzim roku 1928 došlo k setkání, které definovalo Ježkovu další kariéru. Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří v té době zaznamenali obrovský úspěch s hrou Vest pocket revue, hledali hudebníka pro své další projekty v Osvobozeném divadle. Ježka jim doporučil režisér Jindřich Honzl. Spolupráce začala hrou Premiéra Skafandr a trvala celou následující dekádu.
Ježek se stal hudebním ředitelem, skladatelem, kapelníkem a dramaturgem Osvobozeného divadla. Vybudoval zde špičkový jazzový orchestr, který snese srovnání s tehdejšími evropskými i americkými tělesy. Komponoval hudbu k písňovým textům Voskovce a Wericha, čímž vznikly desítky skladeb. Mezi nejznámější patří Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda, Ezop a brabenec, Klobouk ve křoví, Babička Mary a politicky angažovaná skladba Proti větru.
Speciální kategorii tvoří Ježkovy instrumentální skladby. Nejproslulejší je klavírní kompozice Bugatti step, kterou napsal jako předehru ke hře Don Juan a comp. (1931). Skladba, inspirovaná rytmem motoru závodního vozu Bugatti, představuje virtuózní ukázku dobového hudebního stylu a patří k technicky nejnáročnějším klavírním kusům české jazzové literatury. Od počátku třicátých let se Ježek podílel i na filmové tvorbě dvojice V+W a složil hudbu k filmům Pudr a benzin (1931), Peníze nebo život (1932), Hej rup! (1934) a Svět patří nám (1937).
Tvorba v oblasti vážné hudby
Ačkoliv je u široké veřejnosti spojen primárně s populární hudbou, zanechal Jaroslav Ježek rozsáhlé a vysoce hodnocené dílo v oblasti vážné (artificiální) hudby. Tato část jeho tvorby byla dlouho nedoceněna a stála ve stínu divadelních šlágrů.
Ježkova vážná hudba vycházela z neoklasicismu, inspirovala se Stravinským, Hindemithem, ale i moderní vídeňskou školou (Arnold Schönberg). Experimentoval s atonalitou a čtvrttónovými systémy. K jeho nejvýznamnějším opusům patří Houslová sonáta (1932), Symfonická báseň (1936), Klavírní sonáta (1941) a Smyčcový kvartet č. 1 (1932). Své vážné skladby psal především ve volném čase, často v letních měsících během divadelních prázdnin. Dnes jsou tato díla běžnou součástí repertoáru komorních a symfonických těles.
Exil ve Spojených státech
Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 a rostoucím tlaku nacistického Německa bylo jasné, že činnost ostře protifašistického Osvobozeného divadla musí skončit. Jaroslav Ježek sdílel s Voskovcem a Werichem politické názory, a navíc mu hrozilo perzekvování kvůli jeho moderní (z pohledu nacistů "zvrhlé") hudbě. Dne 9. ledna 1939 odjeli všichni tři společně přes Paříž do Spojených států amerických.
Život v exilu byl pro Ježka složitý. Zpočátku bydleli společně, později se Ježek usadil v New Yorku. Na rozdíl od V+W nemohl vystupovat na divadelních prknech a musel se živit převážně výukou hry na klavír. Komponoval hudbu pro české krajanské spolky a významnou aktivitou se stalo založení a řízení Pěveckého sboru Čechoslováků v New Yorku. I v exilu pokračoval v komponování vážné hudby. Na podzim roku 1941 se oženil s Frances Bečákovou, americkou Češkou, která o něj v závěru života pečovala.
Zdravotní stav Jaroslava Ježka se v USA prudce zhoršoval. Celoživotně trpěl chronickým onemocněním ledvin, které se v americkém exilu vystupňovalo. Dne 28. prosince 1941 byl po těžkém záchvatu uremie hospitalizován v Cornellově nemocnici v New Yorku. Zde na Nový rok, 1. ledna 1942, ve věku 35 let zemřel. V roce 1947 byla urna s jeho popelem převezena do Prahy a uložena do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.
Památka
V Praze, v Kaprově ulici č. 10 (v domě nedaleko Staroměstského náměstí), se nachází Ježkův "Tmavomodrý pokoj". Jde o památník a muzeum, které bylo zachováno v původním stavu tak, jak jej skladatel opustil před emigrací v roce 1939. Pokoj se vyznačuje speciální sytě modrou barvou stěn – právě tuto barvu byl Ježek se zbytky svého zraku schopen vnímat.
V roce 1990 byla v Praze založena Konzervatoř Jaroslava Ježka, která se jako jediná v České republice specializuje na výuku jazzu, populární hudby a muzikálu, čímž naplňuje odkaz svého jmenovce.
Kompletní seznam skladeb pro Osvobozené divadlo (výběr)
Následující tabulka obsahuje ucelený přehled klíčových písní a instrumentálních skladeb, které Jaroslav Ježek vytvořil primárně s texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha v období 1928–1938.
| Rok | Název skladby | Hra / Film | Typ |
|---|---|---|---|
| 1928 | Tři strážníci | Premiéra Skafandr | píseň |
| 1929 | Zasu | Fata Morgana | píseň |
| 1930 | Tmavomodrý svět | Ostrov Dynamit | píseň |
| 1931 | Klobouk ve křoví | Don Juan a comp. | píseň |
| 1931 | Bugatti step | Don Juan a comp. | instrumentální skladba (klavír) |
| 1931 | Pochod stoprocentních mužů | Don Juan a comp. | píseň |
| 1931 | Chodidla | Pudr a benzin (film) | píseň |
| 1932 | Život je jen náhoda | Peníze nebo život (film) | píseň |
| 1932 | Babička Mary | Peníze nebo život (film) | píseň |
| 1932 | Osel a stín | Osel a stín | hudební doprovod |
| 1933 | Minulost rezaví | Osel a stín | píseň |
| 1933 | Nebe na zemi | Nebe na zemi | píseň |
| 1934 | Hej rup! | Hej rup! (film) | píseň |
| 1934 | Šaty dělaj člověka | Kat a blázen | píseň |
| 1935 | Potopa | Panoptikum | píseň |
| 1935 | Svítá | Balada z hadrů | píseň |
| 1935 | Tři deka, deset deka | Balada z hadrů | píseň |
| 1936 | Ezop a brabenec | Nebe na zemi | píseň |
| 1936 | Na shledanou v lepších časech | Rub a líc | píseň |
| 1937 | David a Goliáš | Těžká Barbora | píseň |
| 1937 | Proti větru | Svět patří nám (film) | píseň |
| 1938 | Bůh suď | Pěst na oko | píseň |
| 1938 | Svět naruby | Pěst na oko | píseň |
Seznam vážné hudby
Výběr z Ježkovy kompoziční tvorby v oblasti artificiální hudby, zahrnující orchestrální a komorní díla z let 1927–1941.
| Rok | Název díla | Typ a obsazení |
|---|---|---|
| 1927 | Koncert pro klavír a orchestr | orchestrální dílo (absolventská práce) |
| 1928 | Suita pro čtvrttónový klavír | komorní dílo |
| 1930 | Fantazie pro klavír a orchestr | orchestrální dílo |
| 1931 | Dechový kvintet | komorní dílo |
| 1932 | Smyčcový kvartet č. 1 | komorní dílo |
| 1933 | Sonáta pro housle a klavír | komorní dílo |
| 1936 | Symfonická báseň | orchestrální dílo |
| 1941 | Sonáta pro klavír | komorní dílo (složeno v americkém exilu) |
| 1941 | Smyčcový kvartet č. 2 | komorní dílo (složeno v americkém exilu) |
Zdroje
- Český rozhlas - Klasika
- Národní muzeum (Tmavomodrý pokoj)
- Konzervatoř Jaroslava Ježka
- Český hudební slovník
- Paměť národa
- Wikipedia
- HOLZKNECHT, Václav. Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo. Praha: SNKLHU, 1957.
- Lidé
- Češi
- Muži
- Narození 25. září
- Narození 1906
- Narození v Praze
- Úmrtí 1. ledna
- Úmrtí 1942
- Úmrtí v New Yorku
- Zesnulí lidé
- Čeští hudební skladatelé
- Klavíristé
- Dirigenti
- Jazzoví hudebníci
- Osobnosti Osvobozeného divadla
- Absolventi Pražské konzervatoře
- Nevidomí lidé
- Emigranti z Československa do USA
- Pohřbení na Olšanských hřbitovech
- Váhy
- Vytvořeno Gemini