Guinea

Guinejská republika
Název originál	République de Guinée
Motto	Travail, Justice, Solidarité; (francouzsky: Práce, Spravedlnost, Solidarita)
Hymna	Liberté
Rozloha	245 857
Počet obyvatel	14 725 611
Hustota zalidnění	60
Úřední jazyk	Francouzština
Hlavní město	Conakry
Největší město	Conakry
Měna	Guinejský frank (GNF)
Národní doména	.gn
Telefonní předvolba	+224
Vznik	2. října 1958 (od Francie)

Rozbalit box

Obsah boxu

Guinea, oficiálně Guinejská republika, je přímořský stát v Západní Africe. Dříve byla známá jako Francouzská Guinea (Guinée française). Na západě sousedí s Atlantským oceánem, na severu se Senegalem a Guineou-Bissau, na severovýchodě s Mali, na jihovýchodě s Pobřežím slonoviny a na jihu s Libérií a Sierrou Leone. Hlavním a největším městem je Conakry. Země je někdy označována jako Guinea-Conakry, aby se odlišila od sousední Guiney-Bissau a Rovníkové Guiney.

Guinea je republika s převážně islámským obyvatelstvem, které je rozděleno do více než 24 etnických skupin. Země je výjimečně bohatá na přírodní zdroje, především na bauxit, jehož světové zásoby se zde nacházejí z více než jedné čtvrtiny. Dále disponuje obrovskými zásobami vysoce kvalitní železné rudy, zlata a diamantů. Navzdory tomuto bohatství patří Guinea mezi nejméně rozvinuté země světa, což je fenomén často označovaný jako prokletí přírodních zdrojů.

🌍 Zeměpis a podnebí

Guinea se rozkládá na ploše 245 857 km² a její tvar připomíná půlměsíc, který se táhne od atlantického pobřeží na východ a jih. Pobřeží je nížinaté a členité. Vnitrozemí je převážně hornaté a je pramennou oblastí významných afrických řek, jako jsou Niger, Senegal a Gambia. Díky tomu se Guineji přezdívá "vodárenská věž Západní Afriky".

Zemi lze rozdělit na čtyři hlavní geografické regiony:

Pobřežní Guinea (La Guinée Maritime): Nížinatá pobřežní planina, která se táhne podél Atlantiku. Má horké a vlhké tropické klima.
Střední Guinea (La Moyenne-Guinée): Hornatá oblast známá jako Futa Džalon, která je tvořena pastvinami a náhorními plošinami. Podnebí je zde mírnější.
Horní Guinea (La Haute-Guinée): Savanová oblast na severovýchodě země s menším množstvím srážek.
Lesní Guinea (La Guinée Forestière): Jihovýchodní region s hustými deštnými pralesy a kopcovitým terénem. Je zde nejvyšší hora země, Mount Nimba (1 752 m n. m.), která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Podnebí je tropické monzunové. Období dešťů trvá od dubna/května do října/listopadu, s nejvyššími srážkami v pobřežních oblastech. Období sucha, ovlivněné suchým větrem harmattan ze Sahary, panuje od prosince do března.

⏳ Historie

Území dnešní Guineje bylo součástí několika velkých západoafrických říší, včetně Ghany, Mali a Songhaje. Od 18. století zde dominoval islámský stát založený etnikem Fulbů v horské oblasti Futa Džalon. V 19. století se oblast dostala pod vliv Francie, která ji v roce 1891 oficiálně prohlásila za svou kolonii pod názvem Francouzská Guinea.

Guinea získala nezávislost 2. října 1958, a to jako jediná francouzská kolonie, která v referendu odmítla návrh Charlese de Gaulla na vytvoření Francouzského společenství. Prvním prezidentem se stal charismatický, ale autoritářský vůdce Ahmed Sékou Touré. Jeho vláda zavedla socialistický model, přerušila vztahy s Francií a orientovala se na Sovětský svaz. Tourého režim byl poznamenán politickými represemi a ekonomickým úpadkem.

Po Tourého smrti v roce 1984 převzal moc armádním převratem Lansana Conté, který vládl až do své smrti v roce 2008. I jeho vláda byla provázena korupcí a autoritářstvím. Následoval další vojenský převrat vedený Moussou Dadisem Camarou. V roce 2010 se konaly první svobodné prezidentské volby v historii země, ve kterých zvítězil Alpha Condé. V roce 2020 si Condé kontroverzně prodloužil mandát, což vedlo k masivním protestům a nakonec k vojenskému převratu v září 2021, který ho svrhl. Moc převzala vojenská junta vedená Mamady Doumbouyou, která slíbila přechod k civilní vládě, jehož harmonogram zůstává k roku 2025 předmětem mezinárodního tlaku.

🏛️ Politika a vláda

Od vojenského převratu v září 2021 je Guinea řízena vojenskou juntou nazvanou Národní výbor pro usmíření a rozvoj (Comité national du rassemblement pour le développement, CNRD). V čele státu stojí přechodný prezident, plukovník Mamady Doumbouya. Ústava byla pozastavena a parlament rozpuštěn. Byla jmenována přechodná vláda složená z civilistů i vojáků.

Mezinárodní společenství, zejména ECOWAS a Africká unie, tlačí na juntu, aby co nejdříve uspořádala svobodné volby a obnovila ústavní pořádek. Přechodné období je poznamenáno politickým napětím a občasnými protesty opozice a občanské společnosti, které požadují rychlejší návrat k demokracii.

Administrativně je Guinea rozdělena na 8 regionů (včetně speciální zóny hlavního města Conakry) a 33 prefektur.

💰 Ekonomika

Guinejská ekonomika je navzdory obrovskému nerostnému bohatství jednou z nejméně rozvinutých na světě. Země je často označována za "geologický skandál" kvůli propastnému rozdílu mezi potenciálem a realitou.

Klíčovým sektorem je těžba. Guinea je druhým největším producentem bauxitu na světě a disponuje největšími zásobami této suroviny, která je klíčová pro výrobu hliníku. Země také vlastní obrovské zásoby vysoce kvalitní železné rudy v oblasti Simandou, které jsou považovány za největší nevyužité ložisko na světě. Projekt těžby v Simandou je však dlouhodobě brzděn politickou nestabilitou a spory o vlastnická práva. Dále se těží zlato a diamanty.

Zemědělství zaměstnává přibližně 75 % pracovní síly, ale přispívá k HDP relativně malým podílem. Pěstuje se hlavně rýže, káva, ananasy, banány a palmový olej. Infrastruktura, zejména energetická a dopravní, je ve velmi špatném stavu. Časté výpadky elektřiny brzdí rozvoj průmyslu i kvalitu života obyvatel. Korupce a slabá správa věcí veřejných jsou dalšími významnými překážkami ekonomického růstu. Měnou je Guinejský frank (GNF), který je náchylný k vysoké inflaci.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a demografie

Podle odhadů z roku 2025 má Guinea přibližně 14,7 milionu obyvatel. Populace je mladá a rychle roste. Etnické složení je velmi pestré. Tři největší skupiny tvoří:

Fulbové (také Fula, Peul): přibližně 34 % populace, obývají především hornatou oblast Futa Džalon.
Mandinkové (také Mandingo, Malinké): přibližně 31 % populace, soustředí se v Horní Guineji.
Susuové (Soussou): přibližně 21 % populace, žijí hlavně v pobřežních oblastech včetně hlavního města Conakry.

Úředním jazykem je Francouzština, která se používá ve státní správě a vzdělávání. Každá etnická skupina však mluví svým vlastním jazykem. Přibližně 89 % obyvatel se hlásí k islámu, převážně sunnitského směru. Křesťané tvoří asi 7 % populace a zbytek vyznává tradiční africká náboženství. Míra gramotnosti je nízká, zejména u žen.

🎶 Kultura a společnost

Guinejská kultura je bohatá a rozmanitá, což odráží její etnickou pluralitu. Hudba hraje v životě Guinejců ústřední roli. Země je známá jako domov bubnu djembe, který se stal celosvětově populárním. Guinea dala světu mnoho slavných hudebníků, jako jsou Mory Kanté, Sekouba Bambino Diabaté nebo skupina Bembeya Jazz National.

Tradiční společnost je založena na silných rodinných a komunitních vazbách. Každá etnická skupina má své vlastní zvyky, tradice a sociální strukturu. Polygamie je v zemi legální a relativně běžná.

Guinejská kuchyně je typicky západoafrická. Základem stravy je rýže, která se podává s různými druhy omáček připravených z masa, ryb nebo zeleniny. Oblíbenými ingrediencemi jsou arašídy, palmový olej a pálivé papričky.

⚔️ Kritika a kontroverze

Guinea čelí řadě vážných problémů, které brání jejímu rozvoji a stabilitě. Politická nestabilita, charakterizovaná častými vojenskými převraty, je největší překážkou. S tím souvisí i špatná správa věcí veřejných, všudypřítomná korupce a porušování lidských práv. Bezpečnostní složky se často dopouštějí násilí na demonstrantech a politických oponentech.

Fenomén prokletí přírodních zdrojů je v Guineji mimořádně silný. Obrovské příjmy z těžby nerostných surovin často končí v rukou úzké elity a málo přispívají ke zlepšení životní úrovně běžných občanů. Těžba má také negativní dopady na životní prostředí, včetně odlesňování a znečištění vody.

Zdravotnický systém je slabý a podfinancovaný, což se projevilo během epidemie eboly v letech 2014–2016, která zemi těžce zasáhla. Guinea stále patří mezi země s nejnižším indexem lidského rozvoje (HDI) na světě.

⚛️ Pro laiky

Představte si, že máte dům, který stojí na obrovském pokladu – v suterénu máte hory zlata, diamantů a dalších cenností (to jsou guinejské zásoby bauxitu a železné rudy). Přesto rodina, která v domě žije, je velmi chudá, nemá dostatek jídla, elektřina funguje jen občas a děti nemohou chodit do dobré školy. Proč? Protože členové rodiny se neustále hádají o to, kdo bude dům řídit a kdo bude mít klíče od sklepa s pokladem. Místo toho, aby spolupracovali na využití bohatství pro všechny, si ho přivlastňují ti, kteří jsou zrovna u moci. Čas od času se někdo silnější rozhodne, že převezme velení násilím (vojenský převrat). Přesně taková je situace v Guineji: země je nesmírně bohatá, ale její obyvatelé z tohoto bohatství kvůli politické nestabilitě a korupci téměř nic nemají.

Zdroje