Futurismus
Obsah boxu
Futurismus byl avantgardní umělecký a společenský směr, který vznikl v Itálii na počátku 20. století. Oficiálně byl založen vydáním Futuristického manifestu básníka Filippa Tommasa Marinettiho v pařížském deníku Le Figaro 20. února 1909. Futurismus radikálně odmítal minulost a veškeré tradiční umělecké formy. Naopak oslavoval dynamiku, rychlost, technologie, stroje, mládí a násilí. Jeho cílem bylo zachytit "univerzální dynamismus" moderního světa a vytvořit umění odpovídající nové průmyslové éře. Hnutí zasáhlo do všech oblastí umění, včetně malířství, sochařství, architektury, literatury, hudby, divadla a dokonce i gastronomie.
Futurismus byl prvním uměleckým směrem, který se programově a systematicky prezentoval prostřednictvím manifestů, veřejných performancí a provokací. Jeho vliv se rychle rozšířil po celé Evropě, kde inspiroval další avantgardní hnutí, jako byl ruský futurismus, anglický vorticismus nebo český poetismus. Politicky byl směr silně nacionalistický a militaristický, což vedlo k jeho úzkému propojení s italským fašismem.
📜 Historie a manifesty
Historie futurismu je neoddělitelně spjata s publikováním řady manifestů, které definovaly jeho ideologii a estetiku pro jednotlivé umělecké obory.
✍️ Zrození hnutí a první manifest
Za oficiální datum vzniku futurismu je považován 20. únor 1909, kdy italský básník Filippo Tommaso Marinetti publikoval na titulní straně pařížského deníku Le Figaro Manifest futurismu. Tento text se stal základním kamenem celého hnutí. Marinetti v něm formuloval klíčové myšlenky:
- Oslava odvahy, smělosti a revolty.
- Prohlášení, že "závodní automobil se svým motorem zdobeným velkými trubkami... je krásnější než Niké Samothrácká".
- Glorifikace války jako "jediné hygieny světa", militarismu, patriotismu a ničení.
- Výzva ke zničení muzeí, knihoven a akademií a k boji proti moralismu a feminismu.
Manifest měl okamžitý a šokující účinek. Marinetti a jeho stoupenci začali organizovat tzv. "futuristické večery" (serate futuriste), které byly směsicí přednášek, čtení poezie, koncertů a provokací, často končících potyčkami s publikem.
🎨 Manifesty výtvarného umění
Krátce po literárním manifestu se k hnutí přidala skupina mladých malířů působících v Miláně. V roce 1910 publikovali Umberto Boccioni, Carlo Carrà, Luigi Russolo, Giacomo Balla a Gino Severini Manifest futuristických malířů a následně Technický manifest futuristické malby. V těchto textech odmítli tradiční náměty a techniky a definovali nové cíle:
- Zobrazit "univerzální dynamismus" jako základní pocit.
- Odmítnout akt jako tradiční námět a místo toho se soustředit na moderní život.
- Používat techniky divizionismu a principy kubismu k rozložení objektů a zachycení jejich pohybu v čase a prostoru.
- Tvrdili, že "pohybující se předměty se neustále násobí; jejich forma se mění jako rychlé vibrace".
V roce 1912 vydal Boccioni také Technický manifest futuristického sochařství, kde požadoval zrušení tradičních materiálů jako bronz a mramor a využití moderních materiálů jako sklo, dřevo nebo lepenka k vytvoření dynamických "silových linií".
💥 První světová válka a úpadek
Futuristé nadšeně vítali vstup Itálie do první světové války v roce 1915, protože v ní viděli naplnění své ideologie oslavující válku. Mnoho z nich, včetně Marinettiho, Boccioniho a architekta Antonia Sant'Elia, narukovalo jako dobrovolníci. Válka však hnutí paradoxně zasadila těžkou ránu. Boccioni a Sant'Elia ve válce padli, což znamenalo ztrátu dvou nejvýznamnějších talentů. Po válce se hnutí rozštěpilo a ztratilo svou původní revoluční energii.
✈️ Druhý futurismus a aeropittura
Ve 20. a 30. letech 20. století zažil futurismus druhou vlnu, známou jako "druhý futurismus" (Secondo Futurismo). Toto období bylo silně spjato s fašistickým režimem Benita Mussoliniho. Hlavním uměleckým projevem se stala aeropittura (letecké malířství), která oslavovala letadlo a fascinaci létáním. Obrazy zachycovaly dramatické perspektivy z ptačího pohledu, rychlost a dynamiku letu. I přes oficiální podporu režimu však futurismus postupně ztrácel na významu a byl zastíněn jinými uměleckými proudy. Hnutí definitivně zaniklo se smrtí Marinettiho v roce 1944.
🎨 Charakteristické rysy
Futurismus byl definován několika klíčovými principy, které se prolínaly všemi uměleckými formami.
💨 Dynamismus a rychlost
Ústředním motivem futurismu byla snaha zachytit pohyb a rychlost. Umělci se snažili zobrazit nejen objekt v pohybu, ale i samotnou energii a pocit z rychlosti. V malířství toho dosahovali opakováním a násobením kontur objektů, používáním "silových linií" (linee-forza) a rozkládáním obrazu do rytmických sekvencí, podobně jako u chronofotografie. Příkladem je obraz Giacoma Bally Dynamika psa na vodítku, kde jsou nohy psa, vodítko i nohy majitelky zobrazeny v několika fázích pohybu najednou.
⚙️ Oslava stroje a technologie
Futuristé viděli krásu v moderním průmyslovém světě. Automobil, vlak, továrna nebo elektrické světlo se staly novými symboly a náměty umění. Stroje pro ně nebyly jen nástroji, ale živoucími entitami s vlastní estetikou a silou. Tato fascinace technologií byla přímým protikladem k nostalgii a obdivu k přírodě, typickým pro romantismus a symbolismus.
🏛️ Odmítnutí minulosti
Jedním z nejradikálnějších rysů futurismu byl programový ikonoklasmus – ničení starého. Marinetti ve svém manifestu volal po zapálení muzeí a knihoven. Tento postoj byl namířen proti akademickému umění a kulturnímu dědictví Itálie, které podle futuristů bránilo zemi v modernizaci. Chtěli se osvobodit od tíhy antiky a renesance a vytvořit zcela nové umění pro nového člověka.
💣 Nacionalismus a válka
Futurismus byl od počátku silně nacionalistický a politicky angažovaný. Podporoval italský iredentismus (hnutí za připojení území s italským obyvatelstvem k Itálii) a glorifikoval válku jako nezbytný prostředek k očištění společnosti. Tato ideologie přirozeně vedla k úzkému spojenectví s nastupujícím fašistickým hnutím.
🎭 Futurismus v umění
Futuristické principy byly aplikovány v širokém spektru uměleckých disciplín.
🖼️ Malířství a sochařství
Futurističtí malíři jako Umberto Boccioni, Giacomo Balla a Carlo Carrà byli zpočátku ovlivněni neoimpresionistickou technikou divizionismu (používání malých barevných teček a čárek). Později absorbovali vlivy francouzského kubismu, zejména jeho metodu rozkladu objektu na geometrické plochy. Jejich cílem však nebylo analyzovat statický objekt, ale zachytit jeho pohyb a splynutí s okolím. Klíčovými díly jsou Boccioniho Město se probouzí (1910) a Hluk ulice vniká do domu (1911). V sochařství je nejvýznamnějším dílem Boccioniho bronzová plastika Jedinečné tvary kontinuity v prostoru (1913), která se stala ikonou celého hnutí. Socha nezobrazuje lidskou postavu v klidu, ale jako rozmazanou šmouhu energie kráčející prostorem.
📖 Literatura
V literatuře se futurismus projevil především v poezii. Marinetti prosazoval koncept "osvobozených slov" (parole in libertà). To znamenalo zrušení tradiční syntaxe, interpunkce, přídavných jmen a příslovcí. Básně měly být tvořeny pouze podstatnými jmény a slovesy v infinitivu. Velký důraz byl kladen na typografii – slova byla na stránce uspořádána tak, aby vizuálně vyjadřovala dynamiku, hluk nebo pohyb. Používala se různá písma, velikosti a barvy. Cílem bylo vytvořit text, který působí na více smyslů najednou.
🏛️ Architektura
Futuristická architektura zůstala převážně ve fázi vizionářských projektů. Jejím hlavním představitelem byl Antonio Sant'Elia, který v roce 1914 představil sérii kreseb nazvanou Città Nuova (Nové město). Jeho návrhy zobrazovaly stupňovité mrakodrapy, vícepodlažní dopravní systémy, visuté mosty a průmyslové budovy. Sant'Elia odmítal dekoraci a prosazoval architekturu z betonu, železa a skla, jejíž estetika vycházela z funkce a konstrukce. Ačkoliv žádný z jeho projektů nebyl realizován, jeho vize ovlivnily mnoho architektů 20. století, včetně představitelů funkcionalismu a tvůrců sci-fi filmů.
🎵 Hudba a hluk
Futuristickou hudbu nejvýrazněji reprezentoval malíř a skladatel Luigi Russolo. V roce 1913 publikoval manifest Umění hluku (L'arte dei Rumori), ve kterém tvrdil, že tradiční orchestrální hudba je pro moderního člověka, zvyklého na hluk průmyslového města, nedostatečná. Požadoval začlenění zvuků z běžného života (hluk motorů, sirén, strojů) do hudební kompozice. Pro tento účel navrhl a sestrojil rodinu nových hudebních nástrojů zvaných Intonarumori (hlukostroječky), které dokázaly produkovat různé typy hluků.
🌍 Mezinárodní ohlas a vliv
Italský futurismus inspiroval vznik podobných hnutí v dalších zemích, která však často přebírala pouze některé jeho formální prvky a přizpůsobovala je místnímu kontextu.
🇷🇺 Ruský futurismus
V Rusku se futurismus objevil téměř současně s italským, ale vyvíjel se nezávisle a měl odlišný charakter. Ruští futuristé, jako básníci Vladimir Majakovskij a Velimir Chlebnikov nebo malíři Kazimir Malevič a Natalija Gončarovová, byli méně fascinováni stroji a více se zajímali o jazykové experimenty a návrat k primitivnímu umění. Po Říjnové revoluci v roce 1917 se mnozí z nich aktivně zapojili do budování nové socialistické kultury. Ruský futurismus se dále vyvinul v suprematismus a konstruktivismus.
🇨🇿 Futurismus v českých zemích
V českém prostředí neměl futurismus tak silnou pozici jako v Itálii nebo Rusku, ale jeho vliv je patrný. Zásady futurismu ovlivnily ranou tvorbu básníka S. K. Neumanna (sbírka Nové zpěvy) a byly jedním z inspiračních zdrojů pro avantgardní skupinu Devětsil. Česká avantgarda však brzy našla vlastní cestu v poetismu, který sice sdílel futuristickou fascinaci moderním městem a technologií, ale odmítal jeho militarismus a oslavu násilí.
🏛️ Odkaz a dědictví
Futurismus jako organizované hnutí zanikl, ale jeho odkaz je trvalý. Byl prvním avantgardním hnutím, které pochopilo sílu médií a sebepropagace. Jeho experimenty s formou, typografií a propojováním různých uměleckých druhů otevřely cestu pro mnoho pozdějších směrů, jako byla dada, surrealismus a Art deco. Jeho vize dynamické architektury ovlivnily moderní urbanismus. Komplikovaným dědictvím zůstává jeho úzké spojení s fašismem, které na dlouhou dobu zastínilo jeho umělecký přínos.
💡 Pro laiky
Představte si, že žijete na začátku 20. století. Svět se najednou mění neuvěřitelnou rychlostí – objevují se první auta, letadla, obrovské továrny a města se plní hlukem a pohybem. Skupina mladých italských umělců si řekla, že staré umění, které maluje jen krajinky a portréty, je nudné a neodpovídá této nové, vzrušující době. Chtěli vytvořit umění, které by bylo stejně rychlé, hlučné a energické jako moderní svět.
- **V malířství** se snažili zachytit pohyb. Místo toho, aby namalovali běžícího psa, namalovali ho tak, že měl na obraze třeba dvacet nohou, aby divák viděl celý jeho pohyb najednou.
- **V literatuře** vyhazovali z básní čárky, tečky a pravidla gramatiky. Psali slova tak, jak zněla, a skládali je na papír různě našikmo, aby text vypadal jako hluk ulice nebo rachot stroje.
- **V architektuře** snili o městech budoucnosti s obřími mrakodrapy a několika patry silnic nad sebou.
Zkrátka, futuristé milovali vše, co bylo nové, rychlé a moderní, a nenáviděli vše staré a tradiční. Byli to rebelové, kteří chtěli uměním šokovat a probudit společnost.