1913
Obsah boxu
Rok 1913 (MCMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal středou. Nacházel se v předvečer první světové války a byl charakterizován politickým napětím v Evropě, zejména na Balkáně, a zároveň významným technologickým a kulturním pokrokem ve Spojených státech a dalších částech světa.
📅 Události
Leden
- 14. ledna – V Brně byl založen fotbalový klub SK Židenice, předchůdce dnešní Zbrojovky Brno.
Únor
- 2. února – V New Yorku byl slavnostně otevřen Grand Central Terminal, v té době největší nádražní budova světa. Prvního dne ji navštívilo přes 150 000 lidí.
Březen
- 4. března – Proběhla inaugurace 28. prezidenta USA Woodrowa Wilsona.
- 18. března – V Soluni byl spáchán atentát na řeckého krále Jiřího I.. Na trůn nastoupil jeho syn Konstantin I..
Duben
- 1. dubna – Rudolf Jedlička založil v Praze na Vyšehradě první český ústav pro tělesně postižené, pozdější Jedličkův ústav.
- 24. dubna – V New Yorku byl otevřen mrakodrap Woolworth Building, který byl s výškou 241 metrů až do roku 1930 nejvyšší budovou na světě.
Květen
- 29. května – V Paříži se konala skandální premiéra baletu Svěcení jara ruského skladatele Igora Stravinského. Moderní hudba a nekonvenční choreografie Vaclava Nižinského vyvolaly v publiku bouřlivé reakce.
- 30. května – Londýnskou smlouvou byla ukončena první balkánská válka. Osmanská říše ztratila většinu svých evropských území.
Červen – Srpen
- 16. června – 18. července – Proběhla druhá balkánská válka, v níž se Bulharsko střetlo se svými bývalými spojenci (Srbsko, Řecko, Černá Hora) a také s Rumunskem a Osmanskou říší.
- 26. července – Tzv. Anenské patenty byl rozpuštěn Český zemský sněm.
- 10. srpna – Bukurešťská smlouva ukončila druhou balkánskou válku a nově rozdělila území na Balkáně. Bulharsko ztratilo významnou část území.
Říjen – Prosinec
- 18. října – V Lipsku byl slavnostně otevřen Památník Bitvy národů ke stému výročí bitvy.
- 7. prosince – Byla ukradena Mona Lisa z Louvru (krádež se stala již v roce 1911, ale obraz byl nalezen až tohoto dne).
- 23. prosince – V USA byl zaveden Federální rezervní systém.
- Drač se stal hlavním městem nově vzniklé Albánie.
- Norsko přiznalo volební právo ženám.
⚛️ Věda a technika
- Niels Bohr publikoval svůj model atomu, který kombinoval prvky klasické a kvantové fyziky a vysvětlil spektrální čáry vodíku.
- Henry Ford zavedl ve své továrně na automobily první pohyblivou montážní linku, což dramaticky zkrátilo čas výroby Modelu T a znamenalo revoluci v průmyslové výrobě.
- Harry Brearley v Sheffieldu v Anglii vynašel nerezovou ocel.
- Gideon Sundbäck si nechal patentovat moderní zip.
- Ruský konstruktér Igor Sikorskij postavil a zalétal první čtyřmotorový letoun, Ruský bohatýr (Bolšoj Baltijskij).
- Byla objevena ozonová vrstva francouzským fyzikem Charlesem Fabrym.
- Byl objeven Vitamín A.
- Britský geolog Arthur Holmes navrhl první geologickou časovou škálu založenou na radiometrickém datování.
🎨 Kultura a umění
- V New Yorku se konala přelomová výstava moderního umění Armory Show, která americkému publiku představila evropský avantgardní kubismus, fauvismus a další moderní směry.
- V Paříži proběhla skandální premiéra baletu Svěcení jara od Igora Stravinského.
- Rabíndranáth Thákur získal Nobelovu cenu za literaturu jako první neevropský autor.
💡 Pro laiky
Představte si svět v roce 1913 jako obrovskou dílnu těsně před velkým třeskem. V Americe Henry Ford právě zapnul obrovský dopravní pás, díky kterému se auta vyráběla tak rychle a levně, že si je brzy mohl dovolit skoro každý – byla to revoluce jako dnes internet. V Evropě to ale vřelo jako v papiňáku. Malé státy na Balkáně se praly o to, kdo bude mít jak velké území, a velké mocnosti jako Německo a Británie na sebe nevraživě pokukovaly a stavěly stále větší válečné lodě. Zatímco vědci jako Niels Bohr objevovali, z jakých neviditelných kostiček je složen celý vesmír, a umělci v Paříži šokovali diváky divokou hudbou a tancem, politické napětí rostlo. Vzduch byl plný nových vynálezů – zipů, nerezové oceli, obřích letadel – ale zároveň byl prosycen tušením, že se blíží obrovský konflikt, který za rok změní celý svět.
👶 Narození
Česko
- 26. ledna – Otta Wichterle, chemik, vynálezce kontaktních čoček († 18. srpna 1998)
- 14. března – Dominik Čipera, politik a starosta Zlína († 11. června 1997)
- 18. března – Alois Andrle, odbojář a spolupracovník výsadku Anthropoid († 29. května 1942)
- 29. března – Jiří V. z Lichtenštejna, šlechtic († 13. ledna 1989)
- 24. května – Jiří Šlitr, hudební skladatel, klavírista a herec († 26. prosince 1969)
- 27. srpna – Josef Bican, fotbalista, nejlepší střelec v historii fotbalu († 12. prosince 2001)
- 14. října – Božena Srncová, gymnastka, olympijská vítězka († 30. listopadu 1997)
Svět
- 9. ledna – Richard Nixon, 37. prezident USA († 22. dubna 1994)
- 4. února – Rosa Parksová, americká aktivistka za občanská práva († 24. října 2005)
- 14. července – Gerald Ford, 38. prezident USA († 26. prosince 2006)
- 12. září – Jesse Owens, americký atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz († 31. března 1980)
- 2. listopadu – Burt Lancaster, americký herec († 20. října 1994)
- 5. listopadu – Vivien Leighová, britská herečka, představitelka Scarlett O'Hary ve filmu Jih proti Severu († 8. července 1967)
- 7. listopadu – Albert Camus, francouzský spisovatel a filozof, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 4. ledna 1960)
- 11. června – Vince Lombardi, americký trenér amerického fotbalu († 3. září 1970)
- 18. prosince – Willy Brandt, německý kancléř, nositel Nobelovy ceny za mír († 8. října 1992)
⚰️ Úmrtí
Česko
- 18. ledna – František Xaver Krumlovský, hudební skladatel (* 4. prosince 1856)
- 28. ledna – Josef Tittel, historik a probošt litoměřické kapituly (* 6. října 1849)
- 28. září – František Hlaváček, pedagog a majitel obchodní školy (* 1853)
- 1. listopadu – Jan Malát, hudební skladatel a folklorista (* 16. června 1843)
- 25. listopadu – Ján S. Vančo, československý legionář a důstojník (* 18. října 1890)
Svět
- 22. února – Ferdinand de Saussure, švýcarský jazykovědec, zakladatel strukturalismu (* 26. listopadu 1857)
- 10. března – Harriet Tubmanová, americká abolicionistka a bojovnice za práva žen (* asi 1822)
- 18. března – Jiří I. Řecký, řecký král (* 24. prosince 1845)
- 31. března – J. P. Morgan, americký bankéř a finančník (* 17. dubna 1837)
- 8. června – Emily Davisonová, britská sufražetka, zemřela po srážce s koněm krále Jiřího V. na derby (* 11. října 1872)
- 13. srpna – August Bebel, německý politik, spoluzakladatel SPD (* 22. února 1840)
- 29. září – Rudolf Diesel, německý vynálezce dieselového motoru (* 18. března 1858)
- 7. listopadu – Alfred Russel Wallace, britský přírodovědec, spoluzakladatel evoluční teorie (* 8. ledna 1823)
- 12. prosince – Menelik II., etiopský císař (* 17. srpna 1844)
🏅 Nobelovy ceny
- Fyzika: Heike Kamerlingh Onnes (za výzkum vlastností hmoty při nízkých teplotách, který vedl k výrobě kapalného helia)
- Chemie: Alfred Werner (za práce o vazbách atomů v molekulách)
- Fyziologie nebo lékařství: Charles Richet (za výzkum anafylaxe)
- Literatura: Rabíndranáth Thákur
- Mír: Henri La Fontaine
Zdroje
Wikipedia Encyclopaedia Britannica HISTORY PBS National Park Service