Antika

Šablona:Infobox historické období

Antika (z latinského antiquitas, což znamená "dávné časy" nebo "starobylost") je historická epocha zahrnující dějiny a kulturu starověkého Řecka a Říma. Časově se nejčastěji vymezuje obdobím od 8. století př. n. l., kdy se v Řecku začínají formovat městské státy (polis) a vznikají Homérovy eposy, až po pád Západořímské říše v roce 476 n. l. Antická civilizace položila základy západní kultury v mnoha oblastech, včetně filozofie, politiky, vědy, umění, architektury a práva.

Tato epocha se dělí na dvě hlavní kulturní a politické sféry:

Řecká antika: Vynikala v oblasti filozofie, demokracie, divadla, literatury a umění. Její dějiny se dále člení na archaické, klasické a helénistické období.
Římská antika: Navázala na řecké a etruské dědictví a excelovala v oblasti práva, státní správy, vojenství a stavitelství. Její historie zahrnuje období království, republiky a císařství.

Prostřednictvím helénismu a římské expanze se vliv antiky rozšířil po celém Středomoří, Evropě, severní Africe a na Blízký východ. Odkaz antiky byl uchováván a dále rozvíjen v Byzantské říši a islámském světě a stal se klíčovou inspirací pro renesanci a další etapy vývoje západní civilizace.

🏛️ Dějinný vývoj

Dějiny antiky jsou příběhem vzestupu a pádu dvou dominantních civilizací, které formovaly evropský kontinent.

Řecký svět

Archaické období (cca 800–480 př. n. l.)

Po skončení tzv. temného období dochází k obnově a dynamickému rozvoji řecké společnosti. Pro tuto éru je charakteristický vznik městských států, tzv. polis (např. Athény, Sparta, Korint), které se staly centry politického, společenského a kulturního života. Dochází k velké řecké kolonizaci, během níž Řekové zakládají osady po celém Středomoří a Černomoří, od Marseille na západě po pobřeží Malé Asie na východě. V tomto období vzniká řecká abeceda, jsou sepsány Homérovy eposy Ilias a Odysseia a konají se první olympijské hry (tradičně datované k roku 776 př. n. l.).

Klasické období (480–323 př. n. l.)

Toto období je považováno za vrchol antické řecké civilizace, zejména v Athénách za vlády státníka Perikla. Začíná vítězstvím spojených řeckých městských států v řecko-perských válkách (bitvy u Marathónu, Salamíny). V Athénách se plně rozvíjí demokracie. Vzkvétá filozofie (Sókratés, Platón, Aristotelés), drama (Aischylos, Sofoklés, Eurípidés), dějepisectví (Hérodotos, Thúkydidés) a sochařství (Feidiás, Polykleitos). Období však končí ničivou peloponéskou válkou mezi Athénami a Spartou, která oslabila celý řecký svět a otevřela cestu pro vzestup Makedonie.

Helénistické období (323–31 př. n. l.)

Po ovládnutí Řecka makedonským králem Filipem II. zahájil jeho syn Alexandr Veliký obrovské tažení proti Perské říši, čímž rozšířil řecký vliv až do Indie. Po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. se jeho obrovská říše rozpadla na několik nástupnických států (říše Seleukovců, ptolemaiovský Egypt atd.), kterým vládli jeho generálové (diadochové). V této éře dochází k intenzivnímu mísení řecké a orientální kultury, což se označuje jako helénismus. Centry vzdělanosti se stávají nová města jako Alexandrie v Egyptě s její slavnou knihovnou. Období končí postupným ovládnutím těchto říší vzrůstající mocí Říma, symbolicky bitvou u Actia v roce 31 př. n. l. a anexí Egypta.

Římský svět

Římská republika (509–27 př. n. l.)

Podle tradice byla Římská republika založena v roce 509 př. n. l. vyhnáním posledního etruského krále. Moc byla v rukou volených úředníků (konzulové, praetoři) a Senátu. Vnitřní dějiny byly poznamenány bojem mezi patriciji (aristokracií) a plebeji (prostým lidem) o politická práva. Během série válek, z nichž nejvýznamnější byly punské války proti Kartágu, Řím postupně ovládl celý Apeninský poloostrov a Středomoří. Expanze však vedla k vnitřním krizím, sociálnímu napětí a občanským válkám v 1. století př. n. l. (Marius, Sulla, Julius Caesar, Pompeius, Marcus Antonius). Tyto konflikty nakonec vedly k pádu republiky.

Římské císařství (27 př. n. l. – 476 n. l.)

Po vítězství v občanských válkách se Octavianus Augustus stal prvním římským císařem a založil formu vlády známou jako principát, která formálně zachovávala některé republikánské instituce. První dvě století císařství jsou obdobím relativního míru a prosperity, známým jako Pax Romana (římský mír). Říše dosáhla svého největšího územního rozmachu za císaře Trajána. Od 3. století n. l. však říše čelila vážným krizím, včetně vojenských hrozeb na hranicích (Germáni, Peršané), hospodářského úpadku a politické nestability. Císař Diocletianus se pokusil říši reformovat zavedením tetrarchie (vlády čtyř). Konstantin I. Veliký přesunul hlavní město do Konstantinopole a editem milánským (313 n. l.) zrovnoprávnil křesťanství. V roce 395 byla říše definitivně rozdělena na Západořímskou a Východořímskou říši. Západořímská říše postupně podléhala tlaku stěhování národů a v roce 476 byl sesazen poslední císař Romulus Augustus, což je tradičně považováno za konec antiky.

🎭 Kultura a společnost

Antická kultura položila základy mnoha aspektům moderního světa.

Filozofie: Řecko je kolébkou západní filozofie. Předsókratovští filozofové (Thalés, Hérakleitos, Démokritos) se snažili vysvětlit podstatu světa. Klasické období přineslo vrcholná díla Sókrata, Platóna a Aristotela, kteří se zabývali etikou, politikou, metafyzikou a logikou. Helénistické školy jako stoicismus, epikureismus a skepticismus se zaměřily na otázky dosažení šťastného a klidného života.
Umění a architektura: Řecké sochařství se vyvíjelo od strnulých archaických soch k realistickému a idealizovanému zobrazení lidského těla v klasickém období (např. Feidiův Parthenón). Architektura je charakteristická svými sloupy (dórský, iónský, korintský). Římané převzali mnoho řeckých prvků, ale obohatili je o nové techniky, jako je použití oblouku, klenby a betonu. To jim umožnilo stavět monumentální stavby jako Koloseum, Pantheon, akvadukty a rozsáhlou síť silnic.
Literatura a divadlo: Antika dala světu zásadní literární žánry. Řekové vytvořili epos (Ilias, Odysseia), lyrickou poezii (Sapfó), a především divadlo – tragédie (Aischylos, Sofoklés) a komedie (Aristofanés). Římská literatura navázala na řecké vzory v dílech autorů jako Vergilius (epos Aeneis), Ovidius nebo Cicero (řečnictví).
Věda a technika: Řekové položili základy matematiky (Pythagoras, Eukleidés), astronomie (Ptolemaios), lékařství (Hippokratés) a historie (Hérodotos). Římané byli spíše praktičtí inženýři, kteří vynikali ve stavebnictví, hydraulice a vojenské technice.
Právo a politika: Athénská demokracie je prvním příkladem vlády lidu. Řím dal světu propracovaný systém práva, jehož principy (např. presumpce neviny) ovlivňují právní systémy dodnes. Pojmy jako republika, senát nebo občanství mají svůj původ právě v antice.

💡 Pro laiky: Co je to vlastně antika?

Představte si antiku jako obrovskou kulturní "startovací sadu" pro celou Evropu. Byla to doba, která trvala zhruba od roku 800 před naším letopočtem (kdy se v Řecku konaly první olympijské hry) až do roku 476 našeho letopočtu (kdy padl Řím). V této "sadě" byly dva hlavní balíčky: řecký a římský.

1. Řecký balíček (Mozek a Umění): Řekové byli neuvěřitelní myslitelé a umělci. Byli to oni, kdo se jako první začali systematicky ptát: "Proč je svět takový, jaký je?" a snažili se na to přijít rozumem, ne jen mýty. Tím vynalezli filozofii. Vymysleli také demokracii – nápad, že by si lidé měli vládnout sami. Založili divadlo s tragédiemi a komediemi, které se hrají dodnes. Jejich sochy a chrámy (jako slavný Parthenón) byly tak dokonalé, že se staly vzorem krásy na tisíce let.

2. Římský balíček (Pořádek a Stavitelství): Římané byli mistři organizace a praktičnosti. Zatímco Řekové přemýšleli, Římané budovali. Vytvořili obrovskou říši, která sahala od Británie po Egypt. Aby takové impérium fungovalo, potřebovali pravidla. Vymysleli proto geniální systém práva, ze kterého čerpáme dodnes. Byli to také neuvěřitelní inženýři. Postavili tisíce kilometrů rovných silnic, které spojovaly celou říši, akvadukty, které přiváděly do měst čistou vodu, a obrovské stavby jako Koloseum pro zábavu mas.

Analogie: Představte si, že stavíte dům. Řekové by byli architekti, kteří navrhnou krásný a chytrý design (filozofie, umění, demokracie). Římané by byli stavbyvedoucí a inženýři, kteří vezmou ten plán a postaví pevný, funkční dům s rozvody vody a silnicí až k bráně (právo, stavitelství, správa). Náš moderní západní svět je v podstatě postaven na těchto řecko-římských základech.

Zdroje

```