Francouzské náboženské války
Obsah boxu
Šablona:Infobox - válka Francouzské náboženské války (francouzsky Guerres de Religion) byla série osmi občanských válek, které probíhaly ve Francouzském království v letech 1562 až 1598. Hlavními stranami konfliktu byli římští katolíci a francouzští kalvinističtí protestanti, známí jako hugenoti. Války byly nejen náboženským střetem, ale také politickým bojem mezi mocnými šlechtickými rody, zejména rodem de Guise (katolíci) a rodem Bourbonů (hugenoti), které usilovaly o vliv na slabou královskou moc dynastie Valois. Konflikt měl devastující dopad na Francii, vedl k obrovským ztrátám na životech a ukončil jej až Jindřich IV. Francouzský vydáním Ediktu nantského.
📜 Příčiny konfliktu
Kořeny konfliktu sahají do první poloviny 16. století, kdy se ve Francii začaly šířit myšlenky protestantské reformace. Zvláště silný ohlas zde našlo učení Jana Kalvína, jehož stoupenci byli nazýváni hugenoti. Nová víra se rychle šířila mezi všemi vrstvami společnosti, včetně vysoké šlechty, což znepokojovalo katolickou většinu a královský dvůr.
👑 Politická nestabilita
Po nešťastné smrti krále Jindřicha II. v roce 1559 se na trůn dostali jeho nezletilí a slabí synové: František II., Karel IX. a Jindřich III.. Skutečnou moc tak držela v rukou jejich matka, Kateřina Medicejská, která se snažila udržet rovnováhu mezi soupeřícími šlechtickými frakcemi.
- Rod de Guise: V čele s Františkem, vévodou de Guise, a později jeho synem Jindřichem, byli nekompromisními vůdci katolické strany. Měli silný vliv na krále Františka II. a podporu od Španělska a papeže.
- Rod Bourbonů: V čele s Antonínem Navarrským a jeho bratrem Ludvíkem, princem de Condé, byli hlavními představiteli hugenotské šlechty a měli nárok na francouzský trůn.
Kateřina Medicejská se zpočátku snažila o smířlivou politiku a v roce 1562 vydala Edikt ze Saint-Germain, který hugenotům přiznával omezenou svobodu vyznání. Tento pokus o kompromis však selhal.
⚔️ Průběh válek (1562–1598)
Série konfliktů je tradičně dělena do osmi samostatných válek, přerušovaných krátkými obdobími křehkého míru.
💥 Počáteční fáze a masakr ve Vassy
Za přímou rozbušku válek je považován Masakr ve Vassy 1. března 1562. Vojska vévody Františka de Guise napadla bohoslužbu neozbrojených hugenotů ve městě Vassy a desítky jich zabila. Tato událost vyvolala vlnu násilí po celé zemi a hugenoti pod vedením prince de Condé se chopili zbraní. První války byly charakterizovány bitvami, obléháním měst a vzájemnými masakry. Obě strany hledaly podporu v zahraničí – katolíci u Filipa II. Španělského, hugenoti u Alžběty I. Anglické a německých protestantských knížat.
🌃 Bartolomějská noc (1572)
Nejznámější a nejtragičtější událostí válek se stala Bartolomějská noc. V srpnu 1572 se v Paříži konala svatba hugenotského vůdce Jindřicha Navarrského (budoucího krále Jindřicha IV.) s královou sestrou Markétou z Valois. Svatba měla symbolizovat usmíření obou táborů a do Paříže se sjela většina hugenotské šlechty.
Několik dní po svatbě, 22. srpna, byl spáchán neúspěšný atentát na admirála Gasparda de Coligny, jednoho z hlavních vůdců hugenotů. V obavě z hugenotské pomsty a pod tlakem rodu Guisů a své matky Kateřiny Medicejské dal král Karel IX. souhlas k likvidaci hugenotských vůdců. V noci z 23. na 24. srpna (na svátek sv. Bartoloměje) začalo v Paříži masové vraždění. Coligny byl jednou z prvních obětí. Násilí se rychle rozšířilo z šlechty i na prosté obyvatele a v následujících týdnech se přelilo do dalších francouzských měst. Odhady počtu obětí se pohybují od 10 000 do 30 000 lidí. Masakr znamenal pro hugenoty obrovskou ránu, ale zároveň vedl k radikalizaci těch, kteří přežili.
👑 Válka tří Jindřichů (1587–1589)
Poslední a rozhodující fáze konfliktu je známá jako "válka tří Jindřichů". Proti sobě stáli: 1. Jindřich III.: Panující král Francie, představitel umírněných katolíků. 2. Jindřich de Guise: Vůdce radikální Katolické ligy, která usilovala o úplné vyhlazení protestantismu a měla podporu Španělska. 3. Jindřich Navarrský: Vůdce hugenotů a po smrti králova bratra také legitimní dědic trůnu.
Jindřich de Guise získal takovou moc, že ovládl Paříž a fakticky ohrožoval samotného krále. Jindřich III. proto nechal v prosinci 1588 vévodu de Guise a jeho bratra, kardinála Ludvíka, zavraždit. Tento čin však vyvolal povstání Katolické ligy proti králi. Jindřich III. byl nucen spojit se se svým dřívějším nepřítelem, Jindřichem Navarrským. V srpnu 1589 byl však král Jindřich III. zavražděn fanatickým mnichem, čímž dynastie Valois vymřela.
🕊️ Jindřich IV. a konec válek
Legitimním nástupcem se stal hugenot Jindřich Navarrský jako Jindřich IV.. Katolická liga a velká část Francie ho však odmítala uznat. Jindřich IV. musel o své království bojovat. Po několika vojenských vítězstvích učinil klíčové politické rozhodnutí: v roce 1593 konvertoval ke katolictví, což je spojováno s jeho slavným výrokem: "Paříž stojí za mši" (Paris vaut bien une messe).
Tento krok mu otevřel brány Paříže a postupně si získal loajalitu většiny země. Válka se Španělskem, které podporovalo Ligu, pokračovala až do roku 1598. Téhož roku Jindřich IV. vydal Edikt nantský, který ukončil náboženské války.
🌍 Důsledky a dopad
Francouzské náboženské války měly pro zemi hluboké a dlouhodobé následky:
- Demografická katastrofa: Odhaduje se, že ve válkách a v důsledku hladomoru a nemocí zemřely 2 až 4 miliony lidí.
- Hospodářský úpadek: Desetiletí bojů zdevastovala zemědělství, obchod a řemesla. Královská pokladna byla na mizině.
- Posílení královské moci: Po desetiletích chaosu toužila společnost po stabilitě a pořádku. To umožnilo Jindřichu IV. a jeho nástupcům z dynastie Bourbonů vybudovat silnou absolutistickou monarchii.
- Edikt nantský: Tento dokument byl na svou dobu unikátním příkladem náboženské tolerance. Zaručoval hugenotům svobodu svědomí, právo na veřejné bohoslužby v určených oblastech a plná občanská práva. Také jim ponechal kontrolu nad zhruba 150 opevněnými městy jako záruku jejich bezpečnosti. Edikt platil až do svého zrušení Ludvíkem XIV. v roce 1685.
💡 Pro laiky
- Kdo byli hugenoti? Byli to francouzští protestanti, kteří následovali učení Jana Kalvína. Chtěli reformovat církev, odmítali autoritu papeže a kladli důraz na čtení Bible.
- Proč se bojovalo? Oficiálně šlo o náboženství – zda má být Francie katolická, nebo zda v ní mohou žít i protestanti. Ve skutečnosti to byl i boj o moc. Mocné šlechtické rody (katoličtí Guisové a protestantští Bourboni) využívaly náboženství k tomu, aby získaly vliv na slabého krále a ovládly zemi.
- Co byla Bartolomějská noc? Byla to masová vražda hugenotů, která začala v Paříži v srpnu 1572. Původně mělo jít o likvidaci několika vůdců, ale situace se vymkla kontrole a zvrhla se v tisíce mrtvých po celé Francii. Je to symbol náboženské nesnášenlivosti.
- Jak to skončilo? Válku vyhrál vůdce hugenotů, Jindřich Navarrský. Aby ho ale přijala za krále i katolická většina, přestoupil na katolickou víru. Poté vydal slavný Edikt nantský, který hugenotům zaručil svobodu a práva. Tím v zemi konečně nastolil mír.