Daniel Kahneman
Obsah boxu
Daniel Kahneman (* 5. března 1934, Tel Aviv – 27. března 2024, New York) byl izraelsko-americký psycholog a ekonom, který je považován za jednoho ze zakladatelů behaviorální ekonomie. V roce 2002 obdržel Nobelovu pamětní cenu za ekonomii za průkopnickou práci, v níž integroval poznatky z psychologického výzkumu do ekonomické vědy, zejména v oblasti lidského úsudku a rozhodování za nejistoty. Většinu své klíčové práce vytvořil ve spolupráci se svým dlouholetým kolegou Amosem Tverskym. Jeho kniha Myšlení, rychlé a pomalé se stala celosvětovým bestsellerem a představila jeho teorie široké veřejnosti.
👨🎓 Život a kariéra
Daniel Kahneman se narodil v Tel Avivu v britském mandátu Palestina, ale dětství prožil v Paříži ve Francii. Jeho rodina byla židovského původu a během druhé světové války se musela skrývat před nacistickou perzekucí. Tato zkušenost ho podle jeho slov hluboce ovlivnila a podnítila jeho zájem o složitost lidské povahy. Po válce, v roce 1948, se s rodinou přestěhoval do Izraele.
Vystudoval psychologii a matematiku na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde získal bakalářský titul v roce 1954. Následně sloužil v Izraelských obranných silách, kde se podílel na vývoji psychologických testů pro hodnocení uchazečů o důstojnický výcvik. Zde si poprvé uvědomil, jak nespolehlivá je lidská intuice při předpovídání budoucího výkonu.
V roce 1961 získal titul Ph.D. v oboru psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Po návratu do Izraele začal přednášet na Hebrejské univerzitě, kde v roce 1969 potkal Amose Tverskyho. Jejich intenzivní intelektuální spolupráce trvala až do Tverskyho předčasné smrti v roce 1996 a položila základy behaviorální ekonomie.
Později působil na University of British Columbia a od roku 1993 až do svého odchodu do důchodu na Princetonské univerzitě jako emeritní profesor psychologie a veřejných záležitostí.
🧠 Hlavní přínosy a teorie
Kahnemanova práce zpochybnila tradiční ekonomický model Homo oeconomicus – předpoklad, že lidé jsou plně racionální a vždy se snaží maximalizovat svůj užitek. Společně s Tverskym ukázal, že lidské rozhodování je systematicky ovlivňováno psychologickými faktory, kognitivními zkresleními a heuristikami.
📈 Teorie vyhlídek (Prospect Theory)
Teorie vyhlídek, publikovaná v roce 1979, je Kahnemanovým a Tverskyho nejznámějším příspěvkem a klíčovým důvodem pro udělení Nobelovy ceny. Popisuje, jak se lidé rozhodují v situacích s rizikem a nejistotou. Na rozdíl od klasické teorie očekávaného užitku má tři hlavní pilíře:
- Referenční bod: Lidé nehodnotí výsledky v absolutních hodnotách, ale jako zisky nebo ztráty vzhledem k určitému referenčnímu bodu (např. současný stav majetku).
- Averze ke ztrátě (Loss Aversion): Ztráty pociťujeme mnohem intenzivněji než zisky stejné velikosti. Bolest ze ztráty 1000 korun je psychologicky silnější než radost ze zisku 1000 korun.
- Klesající citlivost: Rozdíl mezi ziskem 100 a 200 korun se zdá být větší než rozdíl mezi ziskem 1100 a 1200 korun. Totéž platí pro ztráty.
🧩 Heuristiky a kognitivní zkreslení (Heuristics and Biases)
Kahneman a Tversky identifikovali řadu mentálních zkratek (heuristik), které lidé používají k zjednodušení složitých rozhodnutí. Tyto zkratky jsou často užitečné, ale mohou vést k systematickým chybám v úsudku (kognitivním zkreslením). Mezi nejznámější patří:
- Heuristika dostupnosti (Availability Heuristic): Lidé přeceňují pravděpodobnost událostí, které si snadno vybaví z paměti (např. letecké nehody, o kterých se často mluví v médiích).
- Heuristika reprezentativnosti (Representativeness Heuristic): Posuzujeme pravděpodobnost na základě toho, jak moc se daná situace podobá našemu prototypu nebo stereotypu, a ignorujeme přitom základní statistické pravděpodobnosti.
- Ukotvení a přizpůsobení (Anchoring and Adjustment): Při odhadování neznámé hodnoty se lidé často "ukotví" na první informaci, kterou obdrží, a svůj odhad následně jen mírně upravují.
🤔 Dva systémy myšlení (Systém 1 a Systém 2)
Ve své knize Myšlení, rychlé a pomalé Kahneman popularizoval model dvou systémů myšlení, které řídí naše rozhodování:
- Systém 1: Funguje automaticky, rychle, intuitivně a bez vědomého úsilí. Je zodpovědný za většinu našich každodenních rozhodnutí, ale je náchylný k chybám a zkreslením. Příkladem je rozpoznání emocí na tváři nebo odpověď na otázku "2+2".
- Systém 2: Je pomalý, analytický, vyžaduje soustředění a vědomé úsilí. Aktivuje se při řešení složitých problémů, jako je vyplňování daňového přiznání nebo řešení složité matematické úlohy. Je spolehlivější, ale jeho kapacita je omezená a jeho použití je pro mozek namáhavé.
😊 Hédonická psychologie a well-being
V pozdější fázi své kariéry se Kahneman věnoval výzkumu štěstí a subjektivní pohody (well-being). Rozlišoval mezi dvěma "já":
- Prožívající já (Experiencing Self): Zažívá život v přítomném okamžiku.
- Vzpomínající já (Remembering Self): Hodnotí minulé události a vytváří celkový příběh našeho života.
Zjistil, že tyto dvě entity často vnímají štěstí odlišně. Naše celkové hodnocení události (např. dovolené) je silně ovlivněno jejím nejintenzivnějším momentem (vrcholem) a jejím koncem, což je jev známý jako pravidlo vrcholu a konce (peak-end rule).
📚 Významná díla
- Judgment Under Uncertainty: Heuristics and Biases (1982) – Sborník klíčových článků editovaný společně s Amosem Tverskym a Paulem Slovicem.
- Choices, Values, and Frames (2000) – Další sborník významných prací.
- Myšlení, rychlé a pomalé (Thinking, Fast and Slow, 2011) – Celosvětový bestseller, který shrnuje jeho celoživotní výzkum pro širokou veřejnost. V Česku kniha vyšla pod názvem Myšlení, rychlé a pomalé.
- Šum: O chybách v lidském úsudku (Noise: A Flaw in Human Judgment, 2021) – Kniha napsaná společně s Olivierem Sibonym a Cassem Sunsteinem, která se zabývá nežádoucí variabilitou v úsudcích, které by měly být identické.
🏆 Ocenění a uznání
- 1982: Cena Americké psychologické asociace za vynikající vědecký přínos.
- 2002: Nobelova pamětní cena za ekonomii (společně s Vernonem L. Smithem). Cenu obdržel za práci s Amosem Tverskym, který by ji jistě obdržel také, kdyby se dožil jejího udělení.
- 2007: Cena Americké psychologické asociace za celoživotní přínos.
- 2013: Prezidentská medaile svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA, udělená prezidentem Barackem Obamou.
🤝 Spolupráce s Amosem Tverskym
Spolupráce mezi Danielem Kahnemanem a Amosem Tverskym je považována za jednu z nejvýznamnějších v historii společenských věd. Jejich partnerství bylo založeno na intenzivních diskusích, vzájemné kritice a společném psaní, kdy často trávili hodiny debatami nad jediným slovem. Jejich odlišné osobnosti – Kahneman byl více intuitivní a náchylný k pochybnostem, zatímco Tversky byl formálnější a sebejistější – se dokonale doplňovaly. Jejich společná práce položila základy behaviorální ekonomie a navždy změnila pohled na lidské rozhodování.
💡 Odkaz a vliv
Kahnemanův výzkum měl obrovský dopad daleko za hranicemi psychologie a ekonomie. Jeho poznatky jsou aplikovány v oblastech jako:
- Finance: Pomohly vysvětlit iracionální chování investorů na finančních trzích (viz behaviorální finance).
- Medicína: Zlepšují pochopení diagnostických chyb lékařů.
- Právo: Ovlivňují pohled na spolehlivost svědeckých výpovědí a soudních rozhodnutí.
- Veřejná politika: Koncepty jako "šťouchnutí" (nudge), popularizované Richardem Thalerem a Cassem Sunsteinem, vycházejí přímo z Kahnemanovy práce a používají se k navrhování efektivnějších veřejných politik.
Daniel Kahneman je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů přelomu 20. a 21. století. Jeho práce ukázala, že pochopení psychologických mechanismů je klíčové pro pochopení lidského chování v jakékoli oblasti.
🤔 Pro laiky: Co jsou kognitivní zkreslení?
Představte si, že váš mozek je jako zaneprázdněný manažer, který musí každý den udělat tisíce rozhodnutí. Aby to zvládl, používá mentální zkratky, podobně jako když místo složitého výpočtu použijete pravidlo "přes palec". Tyto zkratky se nazývají heuristiky.
Většinou fungují dobře a šetří nám čas a energii. Někdy nás ale zavedou na scestí a způsobí, že uděláme systematickou chybu v úsudku. Této chybě se říká kognitivní zkreslení (nebo také kognitivní bias).
- Příklad:** Heuristika dostupnosti. Pokud se v médiích hodně mluví o útocích žraloků, můžete mít pocit, že je to velmi časté nebezpečí. Začnete se bát plavat v moři, i když statisticky je mnohem pravděpodobnější, že vás zraní padající kokos. Váš mozek dal přednost snadno dostupné, dramatické informaci (zprávy o žralocích) před složitějšími, ale přesnějšími statistickými daty. Práce Daniela Kahnemana nám pomáhá tyto mentální "pasti" rozpoznat a lépe se rozhodovat.