Přeskočit na obsah

Křída (geologie)

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Geologický věk Křída je geologické období, které je součástí mezozoické éry (druhohor). Časově je datována přibližně do období před 145 až 66 miliony let. Předcházela jí jura a po ní následoval paleogén, první období kenozoické éry. Křída je nejdelším obdobím druhohor, trvala přibližně 79 milionů let.

Je známá především jako poslední éra nadvlády dinosaurů, která skončila jejich masovým vymíráním na konci tohoto období. Během křídy došlo také k zásadnímu evolučnímu zlomu ve světě rostlin – k masivnímu nástupu a diverzifikaci krytosemenných (kvetoucích) rostlin. Název období je odvozen od latinského slova creta, což znamená křída, a odkazuje na rozsáhlé vrstvy této horniny, které se v tomto období ukládaly na mořském dně, zejména v oblasti dnešní Evropy.

📜 Historie a název

Název "křída" (francouzsky Crétacé) byl poprvé definován belgickým geologem Jeanem d'Omalius d'Halloyem v roce 1822. Ten studoval horniny v Pařížské pánvi a pojmenoval je podle rozsáhlých ložisek křídy, což je jemnozrnný, měkký, bílý vápenec. Tyto sedimenty jsou tvořeny převážně vápenatými schránkami mikroskopického mořského planktonu, zejména kokolitek. Ikonickým příkladem těchto útvarů jsou Bílé útesy doverské na pobřeží Anglie.

⚙️ Geologie a stratigrafie

Křída se dělí na dvě hlavní epochy: spodní křídu a svrchní křídu. Tyto epochy se dále dělí na jednotlivé stupně (věky):

  • Svrchní křída (před 100,5–66,0 mil. let)
   *   Maastricht
   *   Kampán
   *   Santon
   *   Coniak
   *   Turon
   *   Cenoman
  • Spodní křída (před 145,0–100,5 mil. let)
   *   Alb
   *   Apt
   *   Barrem
   *   Hauteriv
   *   Valangin
   *   Berrias

Během křídy pokračoval rozpad superkontinentu Pangea, který začal již v triasu a juře. Gondwana se definitivně rozpadla na Jižní Ameriku, Afriku, Indii, Antarktidu a Austrálii. Atlantický oceán se dále rozšiřoval.

Hladina světového oceánu byla v křídě výrazně vyšší než dnes, odhaduje se, že až o 100–250 metrů. To vedlo k rozsáhlým mořským transgresím, kdy moře zaplavilo velké části kontinentů. Vznikla tak mělká epikontinentální moře, jako například Western Interior Seaway, které rozdělovalo Severní Ameriku na dvě části, nebo rozsáhlé mořské oblasti v Evropě a Asii. Právě v těchto mělkých a teplých mořích se dařilo organismům s vápenatými schránkami, jejichž pozůstatky vytvořily mocné vrstvy vápenců a křídy.

🌍 Paleogeografie a podnebí

Klima v křídě bylo celkově mnohem teplejší a vlhčí než dnes. Jednalo se o typické "skleníkové" klima s vysokou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly byly mnohem menší. Důkazy naznačují, že i polární oblasti byly bez trvalého zalednění a porostlé lesy. Tento klimatický stav podporoval vysokou biodiverzitu a umožňoval existenci velkých studenokrevných plazů i v oblastech blíže k pólům.

Rozmístění kontinentů a vysoká hladina moří ovlivňovaly oceánské proudění, které efektivně distribuovalo teplo po celé planetě. Absence polárních ledovců znamenala, že neexistovalo hluboké, studené proudění, jaké známe dnes, což vedlo k anoxickým událostem na dně oceánů (nedostatek kyslíku).

🦖 Život v křídě

Křída představuje vrchol evoluce mnoha skupin organismů, které dominovaly druhohorní éře.

🌿 Rostlinstvo

Nejvýznamnější událostí ve flóře křídy byl nástup a rychlá diverzifkace krytosemenných (kvetoucích) rostlin. Zatímco na začátku křídy dominovaly nahosemenné rostliny jako cykasy, jinany a jehličnany, ke konci období již kvetoucí rostliny převládaly v mnoha ekosystémech. Objevily se první trávy, magnólie, platany a další moderní skupiny rostlin. Tento evoluční úspěch je často dáván do souvislosti s koevolucí s hmyzem, který se stal hlavním opylovačem.

Fauna

🦕 Dinosauři

Křída byla zlatým věkem dinosaurů. Dosáhli maximální diverzity a velikosti. 

   *   Ceratopsidi (rohatí dinosauři) jako Triceratops nebo Styracosaurus.
   *   Hadrosauridi ("kachnozobí" dinosauři), např. Edmontosaurus nebo Parasaurolophus, kteří byli velmi hojní a žili ve velkých stádech.
   *   Ankylosauři, "obrnění" dinosauři s kostěnými pláty a často s ocasní palicí, jako Ankylosaurus.
   *   Pachycefalosauři s charakteristicky ztluštělou lebkou.

🦅 Ostatní živočichové

  • Pterosauři: Létající plazi dosáhli v křídě obřích rozměrů. Skupina Azhdarchidae zahrnovala tvory jako Quetzalcoatlus, který měl rozpětí křídel přes 10 metrů, což z něj činí největšího létajícího tvora všech dob.
  • Mořští plazi: Mořím dominovali obří masožraví mosasauři, kteří nahradili dříve dominantní ichtyosaury a plesiosaury. Plesiosauři s dlouhými krky (jako Elasmosaurus) však stále přežívali.
  • Ptáci: Skuteční ptáci se dále vyvíjeli z dinosauřích předků a diverzifikovali se do mnoha forem. Existovaly skupiny jako Enantiornithes (zubatí ptáci žijící na stromech) nebo mořští, potápiví ptáci jako Hesperornis.
  • Savci: Savci byli stále relativně malí a žili ve stínu dinosaurů, ale procházeli významnou diverzifikací. Objevily se první skupiny vačnatců (Metatheria) a placentálů (Eutheria).
  • Bezobratlí: V mořích byli nesmírně hojní amoniti a belemniti, kteří sloužili jako důležité vůdčí fosilie pro datování křídových vrstev. Velký význam měli také rudisti, což byli zvláštní mlži, kteří v mělkých tropických mořích vytvářeli útesy podobné dnešním korálovým útesům.

💥 Vymírání na konci křídy

Na konci křídy, před přibližně 66 miliony let, došlo k jedné z největších katastrof v historii života na Zemi – k vymírání na konci křídy (označované jako K-Pg, dříve K-T). Během této události vyhynulo odhadem 75 % všech tehdejších druhů.

Mezi nejznámější oběti patří:

Hlavní příčinou tohoto vymírání je s největší pravděpodobností dopad obrovského asteroidu o průměru asi 10–15 km, který vytvořil Chicxulubský kráter v oblasti dnešního Mexického zálivu. Dopad způsobil okamžitou devastaci v podobě rázových vln, tsunami a globálních požárů. Následně se do atmosféry dostalo obrovské množství prachu a aerosolů, které na několik let zastínily Slunce, způsobily tzv. "impaktní zimu", kolaps fotosyntézy a zhroucení potravních řetězců.

Jako další možný přispívající faktor se uvádí masivní vulkanická činnost v oblasti dnešní Indie (tzv. Dekánské trapy), která mohla dlouhodobě narušovat globální klima.

Toto vymírání otevřelo cestu pro novou éru – kenozoikum, ve které se dominantní skupinou stali savci.

💡 Pro laiky

Křída je období z historie Země, které si můžeme představit jako poslední kapitolu "věku dinosaurů". Trvalo velmi dlouho, skoro 80 milionů let.

  • Svět dinosaurů na vrcholu: V této době žili ti nejznámější dinosauři jako Tyrannosaurus rex, Triceratops nebo obrovští dlouhokrcí titanosauři. Byli všude a vládli souši.
  • Nástup květin: Velkou novinkou bylo, že se na světě objevily a masivně rozšířily kvetoucí rostliny. Představte si, že svět, který byl do té doby hlavně zelený a hnědý (jehličnany, kapradiny), začal hrát barvami květů.
  • Moře plná příšer: Hladina oceánů byla mnohem výš než dnes a moře zaplavovala velké části pevniny. V těchto mořích plavali obří draví plazi zvaní mosasauři, kteří byli něco jako "T-rexové oceánů".
  • Velký konec: Všechno skončilo obrovskou katastrofou. Na Zemi dopadl obří asteroid, který způsobil celosvětovou zkázu. Slunce bylo na dlouho zakryto prachem, rostliny umíraly a s nimi i býložravci a nakonec i masožravci. Dinosauři (kromě těch, ze kterých se vyvinuli ptáci) tuto katastrofu nepřežili.
  • Proč se jmenuje "křída"? Protože v tehdejších mořích žilo obrovské množství mikroskopických organismů s vápenatými schránkami. Když umřeli, jejich schránky klesaly na dno a za miliony let vytvořily silné vrstvy horniny, kterou známe jako křídu – například bílé útesy v Anglii.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Křída_(geologie)&oldid=16789“