Brian Glynn

Brian Glynn
Celé jméno	Brian Thomas Glynn
Datum narození	23. listopadu 1967
Místo narození	Iserlohn, Západní Německo
Státní příslušnost
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	1987
Aktivní do	1998
Výška	193 cm
Váha	102 kg

Brian Thomas Glynn (* 23. listopadu 1967 ve městě Iserlohn, Západní Německo) je bývalý kanadský profesionální hráč ledního hokeje, který během své více než desetileté kariéry nastupoval na pozici defenzivního obránce. Většinu svého profesionálního sportovního života strávil v nejprestižnější severoamerické lize National Hockey League (NHL), kde postupně oblékal dresy šesti různých organizací. Mezi jeho působiště patřily kluby Calgary Flames, Minnesota North Stars, Edmonton Oilers, Ottawa Senators, Vancouver Canucks a Hartford Whalers.

Přestože jeho jméno nepatřilo k těm nejzářivějším superhvězdám plnícím titulní stránky novin, představoval typického spolehlivého hokejového dělníka, bez kterého by se tehdejší týmy neobešly. V National Hockey League odehrál v rámci základní části celkem 431 utkání, ve kterých dokázal vstřelit 25 branek a přidat 72 asistencí, což dohromady činilo 97 kanadských bodů. K tomu přidal dalších 43 startů ve vyřazovacích bojích o Stanley Cup. Jeho historicky nejvýznamnějším týmovým úspěchem na úrovni NHL byla účast ve finále Stanley Cupu v roce 1991 s týmem Minnesota North Stars. Svou profesionální kariéru uzavřel na evropském kontinentu, konkrétně v německé nejvyšší soutěži DEL, kde nastupoval za tradiční klub Kölner Haie.

Narození v Evropě a hokejové začátky v prérijní Kanadě

Příběh Briana Glynna začíná poměrně netradičním geografickým faktem. Narodil se ve městě Iserlohn, které se v době jeho narození v roce 1967 nacházelo na území tehdejšího Západního Německa. Důvodem tohoto evropského rodiště nebyl evropský původ rodiny, nýbrž povolání jeho otce. Ten v té době sloužil jako příslušník kanadských ozbrojených sil (Canadian Armed Forces), jež měly v poválečném Německu rozmístěny své vojenské kontingenty a základny v rámci struktur Severoatlantické aliance. Evropská kapitola jeho života však netrvala dlouho a rodina se poměrně brzy přesunula zpět do své domoviny v Severní Americe.

Brian Glynn vyrůstal v drsných a klimaticky chladných podmínkách kanadské prérijní provincie Saskatchewan. Toto prostředí je historicky známé svou obrovskou produkcí tvrdých, fyzicky odolných a neústupných hokejistů, což formovalo i Glynnův budoucí herní styl. Své první koordinované hokejové krůčky činil na venkovních kluzištích a postupně se začlenil do místního mládežnického systému. Do vážnějšího a sledovaného hokeje vstoupil v sezóně 1983/1984, kdy začal nastupovat za tým Melville Millionaires v nižší juniorské soutěži Saskatchewan Junior Hockey League (SJHL). V tomto lokálním klubu se začal profilovat jako obránce, který dokáže plně využít svých nadstandardních fyzických parametrů.

Juniorská kariéra ve Western Hockey League

Proces jeho sportovního zrání se naplno rozvinul po přechodu do jedné ze tří elitních větví kanadského juniorského hokeje, do tvrdé a nekompromisní Western Hockey League (WHL). Před sezónou 1984/1985 se stal členem organizace Saskatoon Blades, což byl klub s dlouhou a bohatou historií výchovy budoucích profesionálů. Liga WHL byla v osmdesátých letech proslulá nesmírně fyzickým stylem hry, častými bitkami a vyčerpávajícím cestováním autobusem na obrovské vzdálenosti napříč západní Kanadou a severozápadem Spojených států.

V dresu Saskatoonu odehrál Glynn tři plnohodnotné sezóny, během kterých zaznamenal setrvalý výkonnostní růst. Ve svém nováčkovském ročníku odehrál 67 zápasů s bilancí 11 kanadských bodů a 66 trestných minut. O rok později již patřil k pilířům zadních řad, když ve stejné porci utkání zaznamenal 32 bodů a jeho hodnota v kolonce trestných minut se vyšplhala na číslo 87. Zlomovým se pro něj stal jeho závěrečný juniorský ročník 1986/1987. V něm převzal vůdčí roli v defenzivě Blades, zasáhl do 64 zápasů základní části, nasbíral vynikajících 42 bodů (za 8 gólů a 34 asistencí) a připsal si také 86 trestných minut. Díky těmto vyrovnaným výkonům si upevnil pozici žádaného hráče pro draft do profesionálních soutěží a ukázal, že je plně připraven čelit dospělým protihráčům.

Vstupní draft NHL 1986 a cesta do profesionálního hokeje

Jeho stabilní defenzivní práce a především vynikající tělesné proporce (v dospělosti dosáhl výšky 193 centimetrů a váhy přes 100 kilogramů) upoutaly pozornost profesionálních skautů. Vstupní draft do National Hockey League v roce 1986 se konal v kanadském Montrealu. V té době v lize dominoval sousední klub Edmonton Oilers se svým ofenzivním hokejem plným rychlosti a technických fines. Ostatní týmy se snažily najít protizbraň, kterou viděly ve fyzicky silných, velkých a obtížně překonatelných obráncích.

Přesně do tohoto strategického profilu Brian Glynn zapadal. Z toho důvodu si jej v průběhu druhého kola draftu, jako celkově 37. hráče v pořadí, vybrala organizace Calgary Flames. Zisk hráče v horní polovině draftu znamenal obrovské očekávání, že se brzy zapojí do prvního týmu. Konkurence v kádru Calgary však byla v druhé polovině osmdesátých let mimořádně silná. Tým disponoval hvězdnými obránci typu Ala MacInnise nebo Garyho Sutera, což pro mladého nováčka znamenalo složitou cestu do základní sestavy.

Svůj první ročník mezi dospělými profesionály, sezónu 1987/1988, tak zahájil v primárním farmářském celku Calgary, kterým byl klub Salt Lake Golden Eagles hrající v tehdejší silné a respektované International Hockey League (IHL). Farma v Utahu pro něj představovala ideální prostředí pro adaptaci na rychlejší a takticky svázanější dospělý hokej. Za Golden Eagles odehrál v základní části 39 utkání. Tým podával v průběhu roku excelentní výkony, které vyvrcholily v jarním play-off. Glynn nastoupil k dalším 10 vyřazovacím bojům a na konci sezóny mohl se svými spoluhráči zvednout nad hlavu prestižní Turnerův pohár (Turner Cup) pro absolutního šampiona IHL. Tento první velký profesionální úspěch mu dodal potřebné sebevědomí pro další kariérní postup.

Působení v Calgary Flames a historické tažení Minnesoty (1987–1991)

Výborné výkony na farmě vynesly Glynnovi první pozvánku do hlavního kádru Calgary Flames ještě v průběhu sezóny 1987/1988, kdy si připsal svých úvodních 67 startů v NHL a zaznamenal solidních 19 bodů. Následující sezóna 1988/1989 se do historie klubu Calgary Flames zapsala zlatým písmem, neboť tým dokráčel až k zisku svého prvního a jediného Stanley Cupu. Brian Glynn byl součástí této mistrovské organizace, avšak jeho podíl na samotném triumfu byl zásahem osudu a tvrdé konkurence minimální. V základní části zasáhl pouze do devíti utkání prvního mužstva a do vyřazovacích bojů v play-off nezasáhl vůbec, jelikož trenérský štáb dával přednost zkušenějším a ofenzivně laděnějším bekům. Z tohoto důvodu jeho jméno není oficiálně vyryto na slavném poháru.

Následně se jeho cesty s organizací Plamenů rozešly. V průběhu sezóny 1990/1991, poté co za Calgary odehrál jen dva zápasy, byl vyměněn do klubu Minnesota North Stars. Tento trejd se pro jeho kariéru ukázal jako naprosto klíčový. V Minnesotě, kterou tehdy vedl uznávaný stratég a legenda defenzivního hokeje Bob Gainey, našel Glynn ideální uplatnění. Tým praktikoval přísný obranný systém a vyžadoval od svých zadáků jednoduchou, účelnou a tvrdou hru bez zbytečného riskování.

Glynn se do systému North Stars rychle zapracoval a v základní části odehrál 66 utkání. Skutečný šok pro celý hokejový svět však nastal během jarního play-off roku 1991. Tým Minnesoty, který do vyřazovacích bojů postoupil s negativní bilancí ze základní části, předvedl naprosto neuvěřitelné historické tažení. V prvních kolech dokázali North Stars senzačně vyřadit obrovské favority z Chicago Blackhawks a následně i St. Louis Blues. Ve finále Campbellovy konference si poradili s úřadujícími šampiony z Edmontonu. Brian Glynn byl stabilní a nepostradatelnou součástí této defenzivní jízdy, když nastoupil ke všem 23 zápasům play-off a zaznamenal v nich 8 kanadských bodů (2 góly a 6 asistencí). Cesta severních hvězd skončila až v samotném finále Stanley Cupu, kde i přes veškerou obětavost podlehli ofenzivní síle týmu Pittsburgh Penguins, který táhli Mario Lemieux a Jaromír Jágr. Pro Glynna to však zůstalo sportovním vrcholem jeho zámořské dráhy.

Edmonton Oilers a éra turbulencí a výměn (1991–1994)

Krátce po finálové účasti přišla pro Glynna další změna dresu. V průběhu ročníku 1991/1992 se stal součástí transakce, která jej poslala zpět do Kanady, tentokrát do organizace Edmonton Oilers. Tradiční klub z Alberty se v této fázi historie nacházel ve velmi složitém a tranzitivním období. Zlatá éra dynastie osmdesátých let byla definitivně u konce, největší hvězdy jako Wayne Gretzky, Mark Messier či Jari Kurri již působily v jiných týmech a organizace se snažila přebudovat kádr pro novou hokejovou éru.

V Edmontonu dostal Glynn značný prostor na ledě a jeho nasazování bylo velmi pravidelné. V první sezóně zasáhl do 25 utkání a v následujícím celém ročníku 1992/1993 odehrál 64 zápasů. Zaznamenal v nich 16 bodů a připsal si 76 trestných minut. Navzdory jeho zodpovědným výkonům se však tým Oilers potýkal s herními i výsledkovými problémy a nedokázal navázat na minulé úspěchy. Vedení klubu proto přistoupilo k dalším plošným změnám, které vyústily v to, že hned v úvodu ročníku 1993/1994, po odehrání pouhých 15 zápasů za Edmonton, se musel Glynn znovu stěhovat.

Jeho novým zaměstnavatelem se stal klub Ottawa Senators. Tento tým se v té době nacházel teprve ve své druhé sezóně po svém vstupu do NHL formou ligové expanze a plnil roli naprostého otloukánka celé soutěže. V Ottawě sice obránce získal obrovskou porci minut strávených na ledě a v 48 utkáních zaznamenal 15 bodů, avšak daň za působení v nejslabším celku ligy byla zřejmá v defenzivních statistikách. Sezónu zakončil s hluboce zápornými hodnotami v tabulce pravdy (plus/minus bodování). Zkušenosti s budováním nového týmu v hlavním městě Kanady měly pro jeho kariéru spíše zkouškový charakter.

Vancouver Canucks, Hartford Whalers a závěr v zámoří (1994–1997)

Jeho setrvání v Ottawě nemělo dlouhého trvání, neboť ještě v průběhu stejné sezóny 1993/1994, těsně před takzvanou přestupovou uzávěrkou (trade deadline), byl odeslán do dalšího kanadského klubu, kterým byli Vancouver Canucks. Tým z Britské Kolumbie v té době disponoval velmi silným kádrem, který se připravoval na dlouhé boje v play-off. Glynn měl původně sloužit jako užitečná defenzivní pojistka pro případ zranění klíčových beků. Za Canucks stihl v základní části odehrát 16 zápasů, nicméně do následného úspěšného tažení Vancouveru v play-off, které skončilo až ve finále Stanley Cupu po sedmizápasové bitvě s New York Rangers, již aktivně nezasáhl a zůstal pouze v roli nehrajícího náhradníka.

Během zkráceného ročníku 1994/1995 (kdy liga čelila zdlouhavé výluce) strávil nějaký čas ve Vancouveru a část sezóny odehrál také na farmě v týmu Syracuse Crunch hrajícím v American Hockey League (AHL). S ubývajícím prostorem na ledě v nejvyšší soutěži přišla jeho poslední příležitost prosadit se v NHL s nabídkou od organizace Hartford Whalers. V dresu Whalers odehrál stabilní ročník 1995/1996, kdy naskočil k 54 utkáním. Hartford byl v této době typickým týmem pohybujícím se na hraně postupu do vyřazovacích bojů a hrál velmi bojovný, fyzicky založený hokej, který Glynnovi vyhovoval. V následujícím ročníku 1996/1997 však odehrál již jen jediné utkání. Vzhledem k přesunu franšízy z Hartfordu do Severní Karolíny (kde následně vznikli Carolina Hurricanes) a snaze ligy o zrychlení a ztechničtění hry, urostlý defenzivní obránce ztratil své pevné místo v severoamerických plánech generálních manažerů.

Přesun do Evropy a působení v německé nejvyšší soutěži

Po zjištění, že jeho možnosti v kanadsko-americkém prostoru se s koncem devadesátých let definitivně vyčerpaly, se Brian Glynn rozhodl pro radikální životní i profesní změnu. Podobně jako mnoho dalších vysloužilých, avšak stále výkonnostně platných hráčů ze zámoří, se ve věku třiceti let vydal hledat nové angažmá na evropský kontinent. Před startem soutěžního ročníku 1997/1998 podepsal roční profesionální kontrakt v Německu.

Tímto krokem se tak symbolicky vrátil do země svého narození. Upsal se tradičnímu a historicky velmi úspěšnému německému hokejovému velkoklubu Kölner Haie (Kolínští Žraloci), který dlouhodobě působil v první německé lize Deutsche Eishockey Liga (DEL). Přechod z úzkých severoamerických kluzišť na široké mezinárodní rozměry evropských ledových ploch vyžadoval určitou úpravu taktických návyků a zlepšení orientace v prostoru. Evropský styl, který byl mnohem více založený na kombinaci, bruslení a plynulém přechodu středního pásma, představoval pro fyzicky založeného obránce výzvu.

Glynn se s touto změnou vypořádal velmi pragmaticky. Trenéři v Kolíně nad Rýnem od něj neočekávali ofenzivní manévry ani podporu přesilových her, ale vyžadovali pevnou a důraznou defenzivu a zastrašování protihráčů v předbrankovém prostoru. V základní části německé soutěže zasáhl do 14 soutěžních zápasů, ve kterých zaznamenal 2 kanadské body (1 gól a 1 asistence), a přidal 3 starty ve vyřazovacích bojích play-off. Toto evropské angažmá mělo poměrně krátké trvání a po skončení sezóny 1997/1998 se Brian Glynn rozhodl svou dlouhou, pestrou a náročnou aktivní hokejovou kariéru definitivně uzavřít.

Herní styl a profil defenzivního obránce (Pro laiky)

Z analytického pohledu patřil Brian Glynn přesně do kategorie hráčů, kterým se v hokejové terminologii přezdívá „stay-at-home defenseman“ (obránce, který se drží doma, tedy před vlastní brankou). Z hlediska laického diváka to znamená, že takový hráč prakticky nikdy neriskuje ztrátu puku složitými a nebezpečnými útočnými výlety přes celé hřiště. Jeho prvotním a takřka jediným úkolem je nekompromisně bránit vytyčený prostor, blokovat střely a chránit výhled a zdraví vlastního brankáře.

V éře konce osmdesátých a celých devadesátých let, kdy se NHL potýkala s takzvanou „érou mrtvého puku“ (dead puck era) a hra byla plná hákování, držení a fyzických střetů, byli urostlí obránci Glynnnova typu nesmírně cenění. Jeho výška bezmála dvou metrů a robustní stavba těla mu dodávaly obrovskou stabilitu a sílu. Dokázal vyhrávat silové souboje u hrazení, takzvané bitvy o mantinel, a svou dlouhou hokejkou snadno odstavoval rychlé útočníky soupeře z palebných pozic. Během své kariéry nikdy nevynikal bleskovou rychlostí bruslení ani kreativní finesou, avšak svou taktickou disciplínou, ochotou hrát do těla a poctivým plněním defenzivních pokynů si dokázal v nejtěžší lize světa udržet stálé zaměstnání po dobu více než deseti let. Jeho trestné minuty z většiny pramenily právě z tvrdé fyzické hry, nedovoleného bránění v kritických situacích a z občasných pěstních výměn názorů, kterým se jako velký obránce přirozeně nemohl zcela vyhnout.

Život po skončení aktivní kariéry

Podobně jako většina profesionálních sportovců, jejichž kariéra byla primárně zaměřena na roli dělníků ledu spíše než na budování mnohamilionových reklamních smluv, se musel Brian Glynn po zavěšení bruslí na hřebík na konci devadesátých let adaptovat na běžný občanský život mimo mediální záři reflektorů. Vrátil se zpět na severoamerický kontinent, kde si během své hráčské kariéry vytvořil pevné vazby v několika komunitách. Podrobnosti z jeho soukromého osobního života a následného kariérního zaměření mimo hokejová kluziště nejsou v širokém veřejném a mediálním prostoru rozsáhle dokumentovány, jelikož si záměrně udržuje spíše klidnější profil mimo sportovní průmysl, což u hráčů jeho typu a zaměření nebývá nijak neobvyklým jevem. Jeho odkaz však zůstává pevně spojen se stříbrným tažením Minnesoty a drsnou hokejovou érou devadesátých let.

Detailní statistický přehled

Níže uvedená statistická tabulka poskytuje ucelený, chronologický a faktografický přehled o působení Briana Glynna napříč všemi podstatnými a sledovanými hokejovými soutěžemi během jeho sportovního života, včetně juniorských, farmářských a evropských angažmá.

Zaznamenaná sezóna	Klub a organizace	Název soutěže (ligy)	Odehrané zápasy	Vstřelené góly	Asistence	Kanadské body celkem	Trestné minuty
1983/1984	Melville Millionaires	Saskatchewan Junior Hockey League	32	2	2	4	35
1984/1985	Saskatoon Blades	Western Hockey League	67	2	9	11	66
1985/1986	Saskatoon Blades	Western Hockey League	66	7	25	32	87
1986/1987	Saskatoon Blades	Western Hockey League	64	8	34	42	86
1987/1988	Salt Lake Golden Eagles	International Hockey League	39	5	13	18	41
1987/1988	Calgary Flames	NHL	67	5	14	19	87
1988/1989	Salt Lake Golden Eagles	International Hockey League	31	3	12	15	42
1988/1989	Calgary Flames	NHL	9	0	1	1	19
1989/1990	Salt Lake Golden Eagles	International Hockey League	14	1	4	5	26
1989/1990	Calgary Flames	NHL	1	0	0	0	0
1990/1991	Calgary Flames	NHL	2	0	0	0	0
1990/1991	Minnesota North Stars	NHL	66	8	11	19	83
1991/1992	Minnesota North Stars	NHL	37	2	12	14	24
1991/1992	Edmonton Oilers	NHL	25	2	6	8	6
1992/1993	Edmonton Oilers	NHL	64	4	12	16	76
1993/1994	Edmonton Oilers	NHL	15	0	0	0	8
1993/1994	Ottawa Senators	NHL	48	2	13	15	41
1993/1994	Vancouver Canucks	NHL	16	0	0	0	12
1994/1995	Syracuse Crunch	American Hockey League	6	0	0	0	2
1994/1995	Vancouver Canucks	NHL	26	0	3	3	14
1995/1996	Hartford Whalers	NHL	54	2	0	2	44
1996/1997	San Antonio Dragons	International Hockey League	62	13	11	24	46
1996/1997	Hartford Whalers	NHL	1	0	0	0	0
1997/1998	Kölner Haie	DEL	14	1	1	2	10
Celkem v NHL	Všechny zúčastněné týmy	National Hockey League	431	25	72	97	414

(Poznámka ke statistikám: Uvedená data platí pro odehrané zápasy v rámci dlouhodobých základních částí soutěží. K nim je nutno pro přesnost připočítat starty z vyřazovacích sérií, především pak 43 utkání z play-off NHL, v nichž Glynn přidal celkem dalších 8 bodů.)*

Zdroje a relevantní odkazy