Kölner Haie

Rozbalit box

Obsah boxu

Kölner Haie (česky Kolínští Žraloci) jsou profesionální hokejový klub z Kolína nad Rýnem v Severním Porýní-Vestfálsku, který působí v nejvyšší německé soutěži, Deutsche Eishockey Liga (DEL). Klub, založený v roce 1972, je jedním z nejúspěšnějších, nejbohatších a nejpopulárnějších hokejových týmů v Evropě. S osmi německými mistrovskými tituly a obrovskou fanouškovskou základnou, která pravidelně zaplňuje jednu z největších evropských arén, jsou Haie skutečným gigantem německého sportu. Jejich historie je plná triumfů, legendárních hráčů a je definována nesmiřitelnou rivalitou s nedalekým Düsseldorfer EG.

Kölner Haie
Soubor:Kölner Haie logo.svg
Logo Kölner Haie
Liga	Deutsche Eishockey Liga (DEL)
Založeno	10. srpna 1972 (jako Kölner EC)
Aréna	Lanxess Arena
Kapacita	18 700
Město	Kolín nad Rýnem, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo
Barvy	Červená, bílá, černá
Vlastník	Frank Gotthardt
Sportovní ředitel	Matthias Baldys
Trenér	Kari Jalonen
Kapitán	Moritz Müller
Web	[1]

⏳ Historie

Založení a rychlý vzestup do Bundesligy (1972–1976)

Historie klubu Kölner Haie se začala psát v létě 1972, avšak kořeny hokeje ve městě jsou mnohem starší. Profesionální tým vznikl odštěpením hokejového oddílu od mateřského sportovního klubu Kölner Eis-Klub (KEK), který byl založen již v roce 1936. Skupina kolem Petera Römmer-Krieglera se rozhodla pro osamostatnění s cílem vytvořit plně profesionální a ambiciózní organizaci, která by mohla konkurovat na nejvyšší úrovni.

Dne 10. srpna 1972 byl oficiálně založen Kölner Eishockey-Club (KEC), který si okamžitě přisvojil přezdívku "Die Haie" (Žraloci). Tento název měl symbolizovat dravost, rychlost a nebezpečnost nového týmu. Klub převzal místo v druhé nejvyšší soutěži (Oberliga) a pod vedením hrajícího trenéra a bývalého československého reprezentanta Zdeňka Ujčíka st. si stanovil jasný cíl: okamžitý postup do nejvyšší soutěže, Eishockey-Bundesligy.

Tento cíl se podařilo naplnit hned v první sezóně 1972/73. Tým, postavený na kombinaci německých hráčů a několika zahraničních posil, suverénně vyhrál svou skupinu a v následné baráži si zajistil postup mezi německou elitu. Během pouhého roku své existence se KEC stal prvoligovým klubem.

První titul a etablování v elitě (1976–1983)

Po postupu se klub rychle etabloval v Bundeslize. První sezóny byly ve znamení budování konkurenceschopného kádru a adaptace na vyšší úroveň. Zásadní zlom přišel v sezóně 1976/77. Vedení klubu dokázalo sestavit silný tým, jehož největší hvězdou se stal legendární německý útočník Erich Kühnhackl, který do Kolína přišel na jednu sezónu z Landshutu. Kühnhackl se stal nejlepším střelcem ligy a jeho přítomnost katapultovala tým na zcela novou úroveň.

Pod vedením trenéra Heinze Weisenbacha se KEC probojoval až do finálové skupiny play-off, kde v dramatickém souboji s rivaly z Krefeldu a Berlína dokázal vybojovat svůj historicky první německý mistrovský titul. Tento úspěch, dosažený pouhých pět let po založení klubu, definitivně zařadil Kolín nad Rýnem na hokejovou mapu Německa a odstartoval éru velkých očekávání.

V následujících letech se klub stabilně držel v horních patrech tabulky. V sezóně 1978/79 se tým znovu probojoval až do finále, kde však podlehl SC Riessersee. Přestože na další titul si musel několik let počkat, Kölner EC si vybudoval pověst silné a ambiciózní organizace s rostoucí podporou fanoušků na svém starém stadionu na Lentstraße. Tím byly položeny základy pro neuvěřitelně úspěšnou éru, která měla přijít v 80. letech.

🏆 Zlatá éra 80. let: Dynastie a mistrovský hattrick

Osmdesátá léta představují absolutní vrchol v historii Kölner Haie. Během této dekády se klub proměnil v dominantní sílu, která německému hokeji vládla a získala čtyři mistrovské tituly, včetně legendárního mistrovského hattricku. Tato éra byla definována příchodem vizionářského trenéra, revolučním herním systémem a generací nezapomenutelných hráčů.

Revoluce jménem Hardy Nilsson (1983–1986)

Po několika sezónách, kdy se týmu nedařilo navázat na titul z roku 1977, se vedení klubu v roce 1983 odhodlalo k odvážnému kroku. Na post hlavního trenéra angažovalo Švéda Hardy Nilssona, který do německé ligy přinesl taktickou revoluci. Nilsson zavedl v té době naprosto neznámý a inovativní herní systém, známý jako "Torpedo hokej".

Tento systém byl založen na extrémně agresivním napadání a rychlém přechodu do útoku. Dva útočníci (křídla) neustále forčekovali hluboko v útočném pásmu, zatímco centr se pohyboval výše a jistil je. Klíčová byla role obránců, kteří museli být vynikajícími bruslaři a rozehrávači, aby dokázali okamžitě podpořit útok dlouhými a přesnými přihrávkami. Pro soupeře byl tento styl hry, který rozbíjel tradiční formace, naprosto zdrcující a KEC získal obrovskou taktickou výhodu.

Efekt se dostavil okamžitě. Hned v první sezóně pod Nilssonovým vedením, 1983/84, se tým probojoval až do finále play-off, kde v dramatické pětizápasové sérii porazil EV Landshut a po sedmi letech získal svůj druhý mistrovský titul.

👑 Mistrovský hattrick (1986–1988)

Úspěch z roku 1984 byl jen začátek. Vedení klubu dokázalo udržet jádro týmu a doplnit ho o další klíčové hráče. KEC se stal nezastavitelnou mašinou a v letech 1986 až 1988 dosáhl na úspěch, který se v moderním německém hokeji podařilo zopakovat jen málokomu – získal tři mistrovské tituly v řadě.

• Titul č. 3 (1985/86): Po odchodu trenéra Nilssona převzal taktovku jeho asistent Willi Berglund, který pokračoval v zavedeném systému. Tým, jehož lídry byli útočníci Gerd Truntschka a Miroslav Sikora, suverénně ovládl základní část a v play-off si poradil se všemi soupeři. Ve finále KEC smetl rivala z Düsseldorfer EG 3:0 na zápasy a oslavil svůj třetí titul.
• Titul č. 4 (1986/87): Obhajoba titulu je vždy těžší, ale kolínská dynastie byla na vrcholu sil. Tým znovu dominoval a ve finále se utkal s Schwenninger ERC. KEC opět potvrdil svou suverenitu a po vítězství 3:0 na zápasy získal druhý titul v řadě.
• Titul č. 5 (1987/88): Dokonání historického hattricku bylo nejtěžší. Tým se musel vyrovnat s tlakem a rolí absolutního favorita. Ve finále narazil na SC Riessersee a série byla mimořádně napínavá. KEC však ukázal svou mentální sílu a po vítězství 3:1 na zápasy mohl slavit třetí titul v řadě a pátý v historii klubu.

Tento mistrovský hattrick definitivně zapsal Kölner Haie mezi největší dynastie německé sportovní historie.

Legendy zlaté éry

Úspěchy 80. let by nebyly možné bez generace výjimečných hráčů, kteří se stali ikonami klubu a německého hokeje:

• Gerd Truntschka: Geniální centr a jeden z nejlepších nahrávačů v historii německého hokeje. Byl mozkem týmu a hlavním dirigentem přesilových her.
• Helmut Steiger: Dlouholetý kapitán a srdce týmu. Ztělesňoval bojovnost a vůdčí schopnosti.
• Udo Kießling: Legendární obránce a člen Síně slávy IIHF. Byl pilířem obrany a zároveň obrovskou podporou útoku.
• Dieter Hegen: Dynamický útočník a elitní střelec, který tvořil obávané duo s Truntschkou.
• Miroslav Sikora: Další klíčový kanonýr, který se stal miláčkem fanoušků díky svým důležitým gólům.

Tato generace hráčů nejenže sbírala tituly, ale také definovala identitu Kölner Haie jako klubu vítězů a šampionů.

🏒 Éra DEL: Nové úspěchy, nová aréna a turbulence (1994–2009)

Po veleúspěšných 80. letech přišel na začátku 90. let mírný útlum a generační obměna. Skutečným předělem pro celý německý hokej i pro Kölner Haie se stal rok 1994, kdy byla založena nová, plně profesionální a na franšízovém modelu postavená Deutsche Eishockey Liga (DEL).

První titul v éře DEL (1995)

Kölner Haie, jako jeden z největších a nejbohatších klubů, vstoupili do DEL jako jeden z hlavních favoritů. Okamžitě potvrdili svou sílu a hned v první sezóně nové ligy, 1994/95, dokráčeli k dalšímu mistrovskému titulu. Tým pod vedením ruského trenéra Vladimira Vasiljeva byl skvěle poskládaný. V brance exceloval Josef Heiß, obranu řídil legendární Udo Kießling, pro kterého to byla jedna z posledních sezón, a v útoku zářily hvězdy jako Peter Draisaitl (otec Leona Draisaitla) a Jörg Hادف.

Ve finále play-off narazili Haie na EV Landshut a série se protáhla na maximálních pět zápasů. V rozhodujícím pátém utkání na domácím ledě dokázali Žraloci zvítězit a získali tak svůj šestý německý titul, první v éře DEL. Tento úspěch potvrdil jejich status velkoklubu i v novém formátu soutěže.

Stěhování do Kölnareny a sedmý titul (1998–2002)

Dalším historickým milníkem pro klub byl rok 1998. Haie se přestěhovali ze svého starého, kapacitně nevyhovujícího stadionu na Lentstraße do zbrusu nové, multifunkční arény v městské části Deutz, tehdy známé jako Kölnarena (dnes Lanxess Arena). S kapacitou přes 18 500 diváků se jednalo o největší a nejmodernější arénu v Evropě mimo Švýcarsko. Tento krok katapultoval klub do zcela nové dimenze z hlediska marketingu, financí a fanouškovského zážitku. Haie se stali prvním německým klubem, který pravidelně hrál před více než 10 000 diváky, a stanovili nové standardy pro celou ligu.

Po několika letech, kdy se týmu nedařilo plně využít potenciál nové arény, přišel další vrchol v sezóně 2001/02. Pod vedením kanadského trenéra Riche Chernomaze a s hvězdami jako byli útočníci Corey Millen a Alex Hicks se tým probojoval až do finále. Tam narazil na svého největšího rivala, Adler Mannheim, a v dramatické pětizápasové sérii ho dokázal porazit. Zisk sedmého mistrovského titulu byl o to sladší, že ho Haie vybojovali proti svému úhlavnímu nepříteli.

Spengler Cup, finanční krize a osmý titul (2002–2009)

Jako úřadující německý mistr získal klub v roce 1999 prestižní pozvánku na Spenglerův pohár ve švýcarském Davosu. Kölner Haie na tomto nejstarším hokejovém turnaji světa předvedli skvělý výkon a v silné konkurenci dokázali zvítězit, což byl pro německý klub obrovský mezinárodní úspěch.

Na domácí scéně však po titulu v roce 2002 následovalo složitější období. Na počátku tisíciletí se klub dostal do vážných finančních problémů, které byly způsobeny vysokými platy hvězdných hráčů a nákladným provozem. Hrozil mu dokonce bankrot, ale situaci se podařilo zachránit díky vstupu nového investora Heinze Herrmanna a drastickým úsporným opatřením.

Navzdory finančním potížím dokázal klub postavit silný tým pro sezónu 2002/03, kterou ovlivnila výluka v NHL. Tým posílili hráči jako Alexej Morozov nebo Dmitrij Nabokov. Ve finále se utkali s rivalem Eisbären Berlin, ale prohráli 1:3 na zápasy. Největší úspěch této éry přišel v sezóně 2007/08, kdy se tým, vedený kanadským trenérem Dougem Masonem, znovu probojoval do finále, kde však opět nestačil na Eisbären Berlin. Osmý titul získali v roce 2002.

🦈 Moderní éra: Čekání na devátý titul (2010–současnost)

Vstup do nové dekády znamenal pro Kölner Haie konec finančních turbulencí. V roce 2010 klub převzal nový majitel Frank Gotthardt, který zajistil dlouhodobou ekonomickou stabilitu a umožnil Haie opět operovat jako finanční velmoc. Sportovní úspěch v podobě dalšího mistrovského titulu se však i přes masivní investice ukázal být nepolapitelným cílem.

Dvě finále, žádný titul

Pod vedením legendárního německého obránce a trenéra Uwe Krupp se klub na začátku dekády vrátil na absolutní špičku ligy. V sezónách 2012/13 a 2013/14 se Haie dvakrát po sobě probojovali až do finále play-off. Fanouškovská euforie ve městě byla obrovská a očekávání devátého titulu dosáhla vrcholu. V obou případech však Kolínští odešli poraženi.

• V roce 2013 podlehli v dramatické sérii svému rivalovi Eisbären Berlin.
• O rok později, v roce 2014, v jedné z nejpamátnějších finálových sérií v historii DEL senzačně prohráli v rozhodujícím sedmém zápase na domácím ledě s outsiderem ERC Ingolstadt.

Tato dvě prohraná finále se stala symbolem moderní éry klubu: Haie jsou téměř vždy na špičce, mají hvězdný kádr a nejlepší zázemí, ale v klíčových momentech jim chybí poslední krok k zisku titulu. Od roku 2014 se klub do finále již neprobojoval. I přes pravidelnou účast v play-off je dlouhé čekání na titul pro tak ambiciózní a náročnou organizaci zdrojem neustálého tlaku a častých změn na trenérském postu i v hráčském kádru.

❤️ Identita, fanoušci a rivalita

Kölner Haie nejsou jen hokejový klub; jsou jedním z hlavních symbolů města Kolín nad Rýnem a nedílnou součástí jeho identity.

Liebe. Treue. Tradition.

Oficiální motto klubu zní "Liebe. Treue. Tradition." (Láska. Věrnost. Tradice.). Tato tři slova dokonale vystihují vztah mezi klubem a jeho fanoušky.

• Logo a barvy: Ikonické logo se žralokem, které prošlo během let několika modernizacemi, je jedním z nejrozpoznatelnějších v evropském sportu. Klubové barvy – červená a bílá – jsou zároveň barvami města Kolín nad Rýnem.
• Spojení s městem: Klub se hrdě hlásí ke svému městu. Silueta slavné kolínské katedrály (Kölner Dom) je často součástí choreografií fanoušků a marketingových materiálů. Být fanouškem Haie je pro mnoho obyvatel města otázkou lokální hrdosti.

🔥 Matka všech derby: Rivalita s Düsseldorfer EG

Nejdůležitějším prvkem identity Kölner Haie je jejich historická a nesmiřitelná rivalita s klubem Düsseldorfer EG. Jedná se o nejslavnější a nejvypjatější derby v německém hokeji, často označované jako "Mutter aller Derbys" (Matka všech derby). Tato rivalita přesahuje hranice sportu. Je to souboj dvou sousedních velkoměst na řece Rýn (vzdálených jen 40 km), která spolu historicky soupeří v kultuře, ekonomice i o status regionální metropole. Zápasy mezi Haie a DEG jsou celonárodní událostí, arény jsou beznadějně vyprodané a atmosféra je nabitá emocemi a nenávistí. Pro fanoušky obou táborů je vítězství v derby často důležitější než konečné umístění v tabulce.

🏟️ Pevnost Lanxess Arena a "Südkurve"

Domácí stánek Lanxess Arena je klíčem k dominanci klubu mimo led. S kapacitou 18 700 diváků jsou Haie dlouhodobě nejnavštěvovanějším hokejovým klubem v Evropě a jejich průměrná návštěvnost často překonává i některé kluby z NHL. Srdcem arény je legendární "Südkurve" (Jižní tribuna), sektor pro několik tisíc stojících fanoušků, kde sídlí kotel nejvěrnějších příznivců. Právě odtud jsou organizovány velkolepé celostadionové choreografie a neúnavné chorály, které vytvářejí jednu z nejlepších atmosfér v hokejovém světě.

🔬 Pro laiky

Představte si Kölner Haie jako fotbalový velkoklub, například Bayern Mnichov německého hokeje.

• Gigant s obrovským stadionem: Hrají na obrovském, moderním stadionu, který je téměř vždy plný. Mají nejvíce fanoušků v celé zemi.
• Historie plná titulů: V minulosti vyhráli spoustu mistrovských titulů a jsou považováni za aristokracii svého sportu.
• Obrovský tlak na vítězství: Protože jsou tak velcí a bohatí, všichni od nich očekávají, že vyhrají titul každý rok. Když se jim to několik let nepodaří, je to považováno za velký neúspěch.
• Největší rival ze sousedství: Mají svého úhlavního nepřítele ve vedlejším městě (jako je Dortmund pro Bayern). Zápasy proti tomuto rivalovi jsou nejdůležitější událostí celé sezóny a nenávist mezi fanoušky je legendární.