Bengálský záliv

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Záliv Bengálský záliv (hindsky बंगाल की खाड़ी, Bangál kí kháŕí; bengálsky বঙ্গোপসাগর, Bangópaságara) je největší záliv na světě, tvořící severovýchodní část Indického oceánu. Má přibližně trojúhelníkový tvar a na západě je ohraničen Indií a Srí Lankou, na severu Bangladéšem a na východě Myanmarem a Andamanskými a Nikobarskými ostrovy. Jeho jižní hranici tvoří pomyslná linie mezi nejjižnějším bodem Srí Lanky a severním cípem indonéského ostrova Sumatra.

Záliv je pojmenován po historickém regionu Bengálsko, který dnes zahrnuje Bangladéš a indický stát Západní Bengálsko. Je strategicky významný pro mezinárodní obchod a je domovem pro stovky milionů lidí žijících v jeho pobřežních oblastech. Je také známý pro své silné monzuny a ničivé tropické cyklóny.

🌍 Geografie a hydrologie

Bengálský záliv zaujímá plochu přibližně 2,172 milionu kilometrů čtverečních. Je přibližně 1600 km široký a má průměrnou hloubku 2600 metrů. Maximální hloubka dosahuje 4694 metrů.

🌊 Přítoky a salinita

Do zálivu se vlévá řada velkých řek, které pramení v Himálaji a na Dekánské plošině. Mezi nejvýznamnější patří:

Ganga a Brahmaputra: Tyto dvě řeky se spojují v Bangladéši a spolu s řekou Meghna vytvářejí největší deltu na světě. Přinášejí obrovské množství sladké vody a sedimentů.
Irrawaddy: Hlavní řeka Myanmaru, která se vlévá do Andamanského moře, jež je součástí zálivu.
Další významné řeky z Indie: Mahánadí, Gódávarí, Krišna a Kávérí.

Tento masivní přítok sladké vody způsobuje, že povrchová salinita (slanost) Bengálského zálivu je výrazně nižší než v jiných částech Indického oceánu, zejména v severní části během monzunového období. Pohybuje se mezi 30 a 34 promile (‰), zatímco průměrná salinita oceánů je kolem 35 ‰. Teplota povrchové vody je po celý rok vysoká, obvykle se pohybuje mezi 25 a 30 °C.

海底 Mořské dno

Geologicky je dno zálivu velmi zajímavé. Nachází se zde Bengálský podmořský vějíř, největší podmořský sedimentární útvar na světě. Tento vějíř je tvořen sedimenty, které po miliony let přinášely řeky Ganga a Brahmaputra z erodujícího Himálaje. Sedimenty se rozprostírají až 3000 km od delty a jejich tloušťka dosahuje v některých místech až 16,5 km.

Záliv leží na Indo-australské tektonické desce, která se podsouvá pod Barmskou mikrodesku, což vede k časté seismické aktivitě a vzniku tsunami, jako bylo devastující tsunami v roce 2004.

🏝️ Ostrovy

V Bengálském zálivu se nachází několik významných souostroví:

Andamany a Nikobary: Rozsáhlé souostroví, které je svazovým teritoriem Indie. Tvoří východní hranici zálivu a oddělují ho od Andamanského moře.
Souostroví Mergui: Skupina více než 800 ostrovů podél pobřeží jižního Myanmaru.
Srí Lanka: Velký ostrovní stát na jihozápadním okraji zálivu.

🌪️ Klima

Klima v oblasti Bengálského zálivu je dominantně ovlivněno monzuny.

Jihozápadní monzun: Od května do října přináší vlhký vzduch z oceánu na pevninu, což způsobuje vydatné deště v celé jižní a jihovýchodní Asii.
Severovýchodní monzun: Od listopadu do dubna vane sušší vzduch z pevniny na moře.

🌀 Tropické cyklóny

Bengálský záliv je jedním z nejaktivnějších regionů na světě, co se týče vzniku tropických cyklónů. Teplá povrchová voda, vysoká vlhkost a specifické povětrnostní podmínky vytvářejí ideální prostředí pro jejich formování. Cyklóny se nejčastěji vyskytují v období před monzunem (duben–květen) a po něm (říjen–listopad).

Nízké pobřežní oblasti, zejména v Bangladéši a indických státech Západní Bengálsko a Uríša, jsou extrémně zranitelné vůči přílivovým vlnám, které cyklóny způsobují. Mezi nejničivější cyklóny v historii patří:

Cyklón Bhola (1970): Zasáhl tehdejší Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a je považován za nejsmrtelnější tropický cyklón v historii s odhadovaným počtem 300 000 až 500 000 obětí.
Cyklón Nargis (2008): Způsobil katastrofální škody v Myanmaru, zejména v deltě řeky Irrawaddy.

📜 Historie

Bengálský záliv byl po staletí klíčovou křižovatkou námořních obchodních cest. Spojoval Indický subkontinent s Jihovýchodní Asií a Čínou.

🏛️ Starověk a středověk

Již ve starověku byl záliv znám jako Mahodadhi (Velký vodní rezervoár). V 1. století n. l. se zde nacházely významné přístavy, které obchodovaly s Římskou říší. Ve středověku dominovala v regionu jihoindická dynastie Čólové, která vybudovala silné námořnictvo a kontrolovala obchodní cesty až k Malajskému poloostrovu.

🚢 Koloniální éra

S příchodem evropských mocností v 16. století se význam zálivu ještě zvýšil. Portugalci, Nizozemci, Francouzi a nakonec Britové zde zakládali obchodní stanice. Britská Východoindická společnost postupně získala kontrolu nad většinou pobřeží a záliv se stal "britským jezerem", klíčovým pro obchod s bavlnou, kořením, čajem a opiem. Kalkata, ležící na řece Húglí nedaleko zálivu, se stala hlavním městem Britské Indie.

💰 Ekonomika a význam

Dnes je Bengálský záliv životně důležitý pro ekonomiky všech přilehlých států.

🐟 Rybolov

Rybolov je hlavním zdrojem obživy pro miliony lidí žijících na pobřeží. Záliv je bohatý na různé druhy ryb, jako je tuňák, barakuda, makrela a také na krevety. Nadměrný rybolov a znečištění však představují vážnou hrozbu pro udržitelnost rybích populací.

⚓ Námořní doprava a přístavy

Zálivem procházejí důležité námořní trasy spojující Blízký východ a Evropu s východní Asií. Mezi největší přístavy patří:

🛢️ Nerostné suroviny

V pobřežních šelfech Bengálského zálivu byla objevena významná ložiska ropy a zemního plynu. Indie, Bangladéš a Myanmar aktivně provádějí průzkum a těžbu, což vede k občasným sporům o vymezení námořních hranic a výlučných ekonomických zón.

🌳 Ekologie a životní prostředí

Bengálský záliv je domovem unikátních ekosystémů, které jsou však pod silným tlakem lidské činnosti.

🌿 Sundarbans

Na hranicích mezi Indií a Bangladéšem se v deltě Gangy a Brahmaputry nachází Sundarbans, největší mangrovový les na světě. Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a je jedním z posledních útočišť ohroženého tygra bengálského. Mangrovy také hrají klíčovou roli v ochraně pobřeží před erozí a dopady cyklónů.

🐠 Korálové útesy

Korálové útesy se nacházejí především v oblasti Andamanských a Nikobarských ostrovů a podél pobřeží Myanmaru. Tyto útesy jsou ohroženy bělením korálů v důsledku zvyšování teploty mořské vody a znečištěním.

🌊 Hrozby

Kromě nadměrného rybolovu a znečištění z průmyslu a zemědělství, které řeky přinášejí do moře, čelí region i dalším hrozbám:

Plastové znečištění: Velké řeky přinášejí do zálivu obrovské množství plastového odpadu.
Zvyšování hladiny moře: V důsledku globálního oteplování jsou nízko položené pobřežní oblasti, zejména v Bangladéši, extrémně ohroženy zaplavením.
Mrtvé zóny: V severní části zálivu se vytvářejí oblasti s nízkým obsahem kyslíku (hypoxie), tzv. "mrtvé zóny", které ohrožují mořský život.

💡 Pro laiky

Monzun: Je to sezónní vítr, který v létě přináší z oceánu na pevninu velké množství deště a v zimě vane opačným směrem a je sušší. Je klíčový pro zemědělství v celé jižní Asii.
Salinita: Znamená slanost vody. Udává se v promilích (‰), což je počet gramů soli v jednom kilogramu vody. Bengálský záliv má nižší salinitu, protože se do něj vlévá mnoho velkých řek se sladkou vodou.
Sediment: Jsou to malé částečky hornin, písku a bahna, které řeka unáší s sebou. Když se řeka vleje do moře, zpomalí a tyto částečky se usazují na dně, čímž vytvářejí delty a podmořské vějíře.
Tropický cyklón: Je to silná bouře s vířivým pohybem vzduchu, která vzniká nad teplými tropickými oceány. Přináší extrémně silný vítr, intenzivní déšť a může způsobit nebezpečné záplavy na pobřeží. V Atlantiku se mu říká hurikán, v Tichomoří tajfun.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025