Přeskočit na obsah

Krevety

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Krevety
Různé druhy krevet připravené ke konzumaci
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
KmenČlenovci (Arthropoda)
TřídaRakovci (Malacostraca)
ŘádDesetinožci (Decapoda)

Krevety je souhrnné české označení pro různé skupiny korýšů z řádu desetinožci (Decapoda). Nejedná se o přesně vymezenou taxonomickou skupinu, ale spíše o hospodářské a kulinářské označení pro plovoucí desetinožce s protáhlým, ze stran zploštělým tělem. Většina druhů žije v mořích a oceánech, ale existují i sladkovodní zástupci. Krevety hrají klíčovou roli v mořských ekosystémech a představují jednu z nejdůležitějších komodit v globálním obchodu s mořskými plody.

V anglicky mluvících zemích se často rozlišuje mezi menšími "shrimp" a většími "prawn", ačkoliv toto dělení není vědecky konzistentní a v praxi se často zaměňuje. V češtině se pro obě skupiny používá primárně termín kreveta, pro větší druhy se někdy užívá označení "tygří kreveta" nebo "královská kreveta".

🧬 Biologie a anatomie

Krevety jsou typickými zástupci rakovců s charakteristickou stavbou těla, která je dokonale přizpůsobena životu ve vodním prostředí.

🔬 Vnější stavba

Tělo krevety se skládá ze dvou hlavních částí: hlavohrudi (cephalothorax) a zadečku (abdomen).

  • Hlavohruď: Je kryta pevným krunýřem zvaným karapax, který je tvořen chitinem a je zpevněn uhličitanem vápenatým. Z přední části karapaxu vybíhá ostrý výběžek, tzv. rostrum. Na hlavohrudi se nachází pár složených očí na pohyblivých stopkách, dva páry tykadel (antenuly a antény), která slouží jako smyslové orgány, a ústní ústrojí tvořené kusadly a čelistmi. K hlavohrudi je připojeno pět párů kráčivých končetin (pereiopody), přičemž první páry mohou být zakončeny malými klepítky.
  • Zadeček: Je článkovaný a svalnatý, což umožňuje charakteristický únikový pohyb – rychlé mrsknutí ocasem vzad. Na spodní straně zadečku se nachází pět párů plovacích nožek (pleopody), které samičky využívají k nošení vajíček. Zadeček je zakončen ocasní ploutvičkou (telson) a párem vějířovitých uropodů, které společně tvoří ocasní vějířek.

Celé tělo je chráněno vnějším exoskeletem, který kreveta musí v průběhu růstu pravidelně svlékat (proces zvaný ekdyze).

⚙️ Vnitřní orgány

Vnitřní uspořádání odpovídá ostatním členovcům.

  • Trávicí soustava: Začíná ústním otvorem, pokračuje jícnem do žaludku v hlavohrudi a dále střevem, které prochází celým zadečkem a ústí řitním otvorem u telsonu.
  • Cévní soustava: Je otevřená. Srdce, uložené v hřbetní části hlavohrudi, pumpuje bezbarvou hemolymfu do tělních dutin, kde omývá orgány.
  • Dýchací soustava: Krevety dýchají žábrami, které jsou umístěny po stranách hlavohrudi a chráněny karapaxem.
  • Nervová soustava: Je žebříčkovitá, s hlavovým gangliem (mozkem) a břišní nervovou páskou.

🔄 Životní cyklus a rozmnožování

Většina krevet je gonochoristická, tedy s odděleným pohlavím. Po páření samička klade vajíčka, která si přilepuje na plovací nožky na zadečku a nosí je s sebou až do vylíhnutí. Z vajíček se líhnou drobné larvy zvané nauplius, které jsou součástí planktonu. Larvy procházejí několika vývojovými stádii (např. zoea, mysis), během nichž se postupně přeměňují, až dosáhnou podoby dospělé krevety a klesnou ke dnu. Délka života se liší podle druhu, od jednoho do několika let.

🌍 Výskyt a životní prostředí

Krevety obývají prakticky všechny typy vodních prostředí po celém světě.

  • Mořské druhy: Většina druhů žije ve slané vodě, od mělkých pobřežních zón, korálových útesů a porostů mangrovů až po hlubokomořské příkopy a okolí hydrotermálních průduchů. Některé druhy podnikají rozsáhlé migrace.
  • Sladkovodní druhy: Menší počet druhů se adaptoval na život ve sladkých vodách – řekách, jezerech a potocích, zejména v tropických a subtropických oblastech. Některé z nich, jako například kreveta japonská (Caridina multidentata) nebo různé druhy rodu Neocaridina (např. 'Red Cherry'), jsou velmi populární v akvaristice.

🐠 Ekologická role

Krevety jsou klíčovou součástí potravních řetězců. Slouží jako potrava pro širokou škálu predátorů, včetně ryb, hlavonožců, mořských ptáků a savců (např. velryby a delfíni). Samy se živí převážně řasami, detritem (organickými zbytky) a drobnými organismy, čímž přispívají k čištění vodního prostředí. Některé druhy, známé jako "čisticí krevety" (např. z rodu Lysmata), žijí v symbióze s většími rybami, kterým odstraňují parazity z kůže a žaber.

🍽️ Krevety v gastronomii

Krevety patří mezi celosvětově nejoblíbenější mořské plody díky své jemné, mírně nasládlé chuti a pevné textuře.

📜 Historie konzumace

Konzumace krevet je doložena již od starověku. Byly běžnou součástí jídelníčku v Římě i Řecku a po staletí tvořily důležitý zdroj potravy v pobřežních komunitách po celém světě, zejména v Asii. Globální popularitu získaly až ve 20. století s rozvojem technologií mražení a dopravy.

👨‍🍳 Příprava a druhy pokrmů

Krevety se připravují na nespočet způsobů. Mohou se vařit, smažit, grilovat, péct nebo jíst syrové (např. v sushi). Před tepelnou úpravou se obvykle zbavují hlavy, krunýře a střívka (tmavá žilka na hřbetě). Mezi nejznámější pokrmy patří:

  • Krevetový koktejl: Vařené krevety podávané se studenou omáčkou.
  • Scampi: Krevety restované na česneku, másle a víně.
  • Paella: Španělský pokrm z rýže, jehož součástí jsou často i krevety.
  • Tempura: Japonský pokrm, kde jsou krevety obalovány v lehkém těstíčku a smaženy.
  • Grilované krevety: Oblíbená úprava zejména u větších druhů.
  • Krevetové kari: Populární v indické a thajské kuchyni.

⚠️ Zdravotní aspekty a alergie

Krevety jsou bohatým zdrojem kvalitních bílkovin, jódu, selenu a omega-3 mastných kyselin. Mají nízký obsah nasycených tuků. Obsahují také cholesterol, ale podle současných výzkumů jeho konzumace u většiny lidí nemá významný vliv na hladinu cholesterolu v krvi.

Největším rizikem je alergie na korýše, která patří mezi nejčastější a nejnebezpečnější potravinové alergie. Může vyvolat silnou reakci, včetně anafylaktického šoku.

🎣 Hospodářský význam a chov

Globální poptávka po krevetách z nich činí jednu z nejcennějších komodit v rybářském průmyslu. Produkce pochází ze dvou hlavních zdrojů: tradičního rybolovu a akvakultury.

🦐 Akvakultura (farmový chov)

Více než polovina světové produkce krevet dnes pochází z farem. Největšími producenty jsou země v jihovýchodní Asii (, , ) a Jižní Americe (). Chov probíhá v umělých pobřežních rybnících. Tento způsob produkce je však spojen s vážnými ekologickými problémy:

  • Ničení mangrovových porostů: Rozsáhlé plochy cenných mangrovových lesů, které slouží jako přirozená ochrana pobřeží a líhně pro mnoho druhů, byly vykáceny kvůli výstavbě krevetích farem.
  • Znečištění vody: Odpad z farem (zbytky krmiva, exkrementy, chemikálie a antibiotika) znečišťuje pobřežní vody.
  • Šíření nemocí: Vysoká hustota chovaných jedinců nahrává rychlému šíření chorob, které mohou ohrozit i divoké populace.

⛵ Tradiční rybolov

Lov divokých krevet probíhá nejčastěji pomocí vlečných sítí tažených po mořském dně. Tato metoda je kritizována pro vysoké množství vedlejších úlovků (bycatch), kdy v sítích uvízne a zahyne velké množství jiných mořských živočichů, včetně mladých ryb, želv a delfínů. Snahy o snížení dopadů zahrnují používání selektivnějších sítí s únikovými otvory pro nežádoucí druhy.

💡 Zajímavosti

  • Některé hlubokomořské krevety jsou schopny bioluminiscence – produkují vlastní světlo.
  • Kreveta pistolová (rod Alpheus) dokáže jedním ze svých klepet vytvořit tak rychlý pohyb, že vznikne kavitační bublina. Její imploze vytvoří zvuk o síle až 218 decibelů a teplo dosahující téměř teploty povrchu Slunce, čímž omráčí nebo usmrtí kořist.
  • Barva krevet se mění při vaření. Šedé nebo průsvitné zbarvení se mění na růžové či červené v důsledku rozkladu pigmentu astaxanthin, který je v živé krevetě vázán na bílkoviny. Teplem se tato vazba poruší a projeví se jeho přirozená červená barva.

🤔 Pro laiky: Co je to kreveta?

Představte si malého vodního živočicha, který vypadá trochu jako miniaturní humr nebo velký "vodní brouk". Má tvrdý krunýř, který ho chrání, spoustu nožiček pro chůzi po dně a plavání, a dlouhá tykadla, kterými ohmatává okolí. Žije ve slané i sladké vodě po celém světě. V přírodě je důležitou potravou pro větší zvířata, jako jsou ryby nebo chobotnice. Pro lidi je to velmi oblíbené jídlo, protože má jemné a chutné maso. Když se kreveta uvaří, její původně šedá barva se změní na typickou růžovou.


Tento článek je aktuální k datu 21.12.2025