Čaj

Rozbalit box

Obsah boxu

Čaj je kulturní nápoj, který se připravuje louhováním lístků rostliny čajovníku čínského (Camellia sinensis) v horké vodě. Hned po vodě je to druhý nejkonzumovanější nápoj na světě. Označení "čaj" se běžně používá i pro nálevy z jiných rostlin, například z bylin (mátový čaj, heřmánkový čaj) nebo ovoce (ovocný čaj), ty se však správně nazývají nečaje nebo bylinné nálevy. Pravý čaj vždy pochází z lístků čajovníku. Jeho chuť, vůně a účinky se liší podle oblasti pěstování, doby sklizně a především podle způsobu zpracování sklizených lístků.

⏳ Historie

Za pravlast čaje je považována Čína. Podle legendy objevil jeho účinky čínský císař a bylinkář Šen-nung kolem roku 2737 př. n. l., když mu do kotlíku s převařenou vodou náhodně spadlo několik lístků z divokého čajovníku. První věrohodné písemné zmínky o čaji pocházejí zhruba z roku 350 n. l.

Zpočátku byl čaj vnímán spíše jako lék a byl dostupný jen pro aristokratické vrstvy. Během vlády dynastie Tchang (618–907) se pití čaje rozšířilo po celé Číně, vznikaly první čajovny a čaj se stal významným obchodním artiklem. V té době také vznikla první kniha o čaji, "Čcha-ťing" (Klasická kniha o čaji), kterou napsal mistr Lu Jü kolem roku 780.

Do Japonska se čaj dostal v 9. století díky buddhistickým mnichům, kteří jej přivezli z Číny. Zde se postupně vyvinul v sofistikovaný japonský čajový obřad (čanoju), úzce spjatý se zenovým buddhismem.

Do Evropy přivezli čaj portugalští a nizozemští obchodníci v 16. a 17. století. Největší popularitu si získal ve Velké Británii, kde se stal národním nápojem a symbolem kultury, například v podobě čaje o páté. Britové, aby si zajistili kontrolu nad produkcí, založili rozsáhlé čajové plantáže ve svých koloniích, především v Indii (oblasti Dárdžiling a Ásám) a na Srí Lance (tehdejším Cejlonu). Významnou roli sehrál čaj i v americké historii, kde událost známá jako Bostonské pití čaje v roce 1773 přispěla k rozpoutání americké revoluce.

🌱 Zpracování a druhy čaje

Všechny druhy pravého čaje pocházejí z jediné rostliny, čajovníku čínského. Rozdíly mezi nimi vznikají až při zpracování sklizených lístků. Klíčovým procesem je oxidace, při které dochází k chemickým reakcím v lístcích po narušení jejich buněčné struktury. Tento proces ovlivňuje barvu, chuť i aroma výsledného nápoje.

Základní kroky zpracování jsou:

Sklizeň: Obvykle se sklízí ručně, aby se zajistila co nejvyšší kvalita lístků.
Zavadání: Lístky se nechávají na vzduchu, aby ztratily část své vlhkosti a změkly.
Svinování (rolování): Lístky se mechanicky narušují, aby se uvolnily buněčné šťávy a enzymy, což spouští proces oxidace.
Oxidace: Nejdůležitější fáze, která určuje výsledný druh čaje. Lístky se nechávají "odpočívat" ve vlhkém a teplém prostředí, kde reagují se vzdušným kyslíkem.
Sušení: Proces oxidace se zastaví prudkým zahřátím lístků. Tím se čaj konzervuje a připraví pro skladování.

Hlavní druhy čaje

Bílý čaj: Nejméně zpracovaný druh. Používají se mladé, nerozvinuté pupeny, které se po sklizni nechají jen zavadnout a usušit. Oxidace je minimální. Nálev je velmi jemný a světlý.
Zelený čaj: U tohoto druhu je oxidace zcela nežádoucí. Po sklizni a krátkém zavadnutí se lístky rychle zahřejí (napařováním v Japonsku nebo pražením na pánvích v Číně), aby se zničily oxidační enzymy. Díky tomu si zachovává zelenou barvu a svěží, travnatou chuť.
Oolong (polozelený čaj): Proces oxidace je zde záměrně přerušen v určité fázi, pohybuje se mezi 10 % a 80 %. Oolongy tak představují přechod mezi zelenými a černými čaji a nabízejí obrovskou škálu chutí a vůní.
Černý čaj: Prochází plnou oxidací, která mu dodává tmavou barvu a silnou, robustní chuť. Je to nejrozšířenější druh čaje v západním světě. V Číně se tento druh nazývá červený čaj (hong cha) podle barvy nálevu.
Pu-erh (tmavý čaj): Tento čaj z čínské provincie Jün-nan je specifický tím, že po usušení prochází dodatečnou fází fermentace za pomoci mikroorganismů. Podobně jako víno může zrát desítky let a s věkem se jeho chuť zjemňuje a prohlubuje.
Žlutý čaj: Vzácný druh, jehož zpracování je podobné zelenému čaji, ale zahrnuje navíc fázi pomalého sušení ve vlhkém teple, během které dochází k lehké neenzymatické oxidaci.

⚗️ Chemické složení a účinky na zdraví

Čaj obsahuje stovky chemických látek, které ovlivňují jeho chuť, aroma a účinky. Mezi nejdůležitější patří:

Kofein (dříve nazývaný tein): Působí jako stimulant centrální nervové soustavy, odstraňuje únavu a zlepšuje soustředění. Na rozdíl od kávy se kofein v čaji vstřebává pomaleji a jeho účinek je pozvolnější a déletrvající, protože je vázán na další látky.
Polyfenoly (třísloviny): Tvoří až 30–40 % hmotnosti suchého lístku a jsou zodpovědné za svíravou, lehce hořkou chuť čaje. Patří sem především flavonoidy a katechiny (v zeleném čaji hlavně EGCG – epigalokatechin galát), které mají silné antioxidační účinky.
L-theanin: Aminokyselina, která se nachází téměř výhradně v čajovníku. Má relaxační účinky, snižuje stres a úzkost, aniž by způsobovala ospalost, a v kombinaci s kofeinem podporuje duševní bdělost.
Éterické oleje: Dodávají čaji jeho charakteristické aroma.

Zdravotní přínosy

Pravidelná konzumace čaje je spojována s řadou pozitivních účinků na zdraví. Vědecké studie naznačují, že pití čaje může:

Snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění: Dlouhodobé studie ukázaly, že lidé, kteří pijí dva a více šálků čaje denně, mají nižší riziko úmrtí, zejména na srdeční choroby.
Podporovat metabolismus a regulaci hmotnosti: Kombinace kofeinu a katechinů může mírně zrychlovat metabolismus a podporovat spalování tuků.
Působit preventivně proti některým druhům rakoviny: Antioxidanty v čaji, zejména EGCG, mohou chránit buňky před poškozením a inhibovat růst nádorových buněk.
Zlepšovat zdraví ústní dutiny: Čaj obsahuje fluorid a látky, které mohou omezovat růst bakterií způsobujících zubní kaz a paradentózu.
Podporovat zdraví střev: Polyfenoly mohou pozitivně ovlivňovat složení střevního mikrobiomu.
Snižovat riziko neurodegenerativních onemocnění: Některé studie naznačují, že látky v čaji mohou mít ochranný vliv na mozek a snižovat riziko vzniku Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby.

📈 Světová produkce a spotřeba

Čaj se dnes pěstuje ve více než 40 zemích světa. Mezi absolutní špičku v produkci patří:

Čína: S velkým náskokem největší producent, známý obrovskou rozmanitostí druhů čaje.
Indie: Druhý největší producent, proslulý hlavně černými čaji z oblastí Ásám a Dárdžiling.
Keňa: Třetí největší světový producent, zaměřuje se především na výrobu černého čaje pro čajové směsi.
Srí Lanka: Známá pod označením Cejlon, produkuje vysoce kvalitní černé čaje.

Největší spotřebu čaje na obyvatele mají tradičně země jako Turecko, Irsko a Spojené království.

🌍 Čajové kultury a rituály

Pití čaje je v mnoha kulturách společenskou událostí a je spojeno s propracovanými rituály.

Čínský čajový obřad (Kung-fu čcha): Detailní a ceremoniální způsob přípravy, který klade důraz na vyniknutí chuti a vůně čaje, nejčastěji oolongu nebo pu-erhu.
Japonský čajový obřad (Čanoju): Vysoce formalizovaný rituál přípravy a podávání práškového zeleného čaje matcha, ovlivněný zenovým buddhismem.
Britský čaj o páté (Afternoon Tea): Společenská tradice servírování černého čaje s mlékem a cukrem, doplněná o sendviče, koláčky (scones) a další sladkosti.
Marocký mátový čaj: Symbol pohostinnosti. Připravuje se ze zeleného čaje (typu gunpowder), čerstvé máty a velkého množství cukru. Nalévá se z výšky, aby se vytvořila pěna.
Ruský samovar: V Rusku je čaj historicky spojen se samovarem, velkou nádobou na ohřev vody. Připravuje se silný čajový koncentrát (zavarka), který si každý stolovník ředí horkou vodou podle chuti.
Tibetský máslový čaj: V drsných podmínkách Himálaje se pije silný černý čaj smíchaný s jačím máslem a solí, který dodává energii a zahřeje.

💧 Příprava čaje

Správná příprava je klíčová pro dosažení nejlepší chuti. Hlavními faktory jsou teplota vody a doba louhování.

Orientační průvodce přípravou
Druh čaje	Teplota vody	Doba louhování	Možnost vícenásobného zalití
Bílý čaj	75–80 °C	2–3 minuty	Ano
Zelený čaj	75–85 °C (japonské často 60-70 °C)	1–3 minuty	Ano
Oolong	90 °C	1–5 minut (podle stupně oxidace)	Ano
Černý čaj	100 °C (vroucí)	2–5 minut	Obvykle ne (kromě kvalitních listových)
Pu-erh	100 °C (vroucí)	30 sekund až několik minut	Ano

Obecně platí, že příliš horká voda může jemnější čaje (zelené, bílé) "spálit" a způsobit hořkou chuť. Naopak příliš studená voda neuvolní dostatek chuťových a aromatických látek.

🤔 Čaj pro laiky

Představte si, že čajovník je strom a jeho lístky jsou jablka. Všechny druhy čaje pocházejí ze stejného "stromu", ale liší se tím, co s "jablky" uděláme po utržení.

Zelený čaj je jako čerstvé, křupavé zelené jablko. Hned po utržení ho omyjeme (v případě čaje "zastavíme oxidaci" teplem), takže si udrží svou svěžest a zelenou barvu. Je plný zdravých látek, přesně jako čerstvé ovoce.
Černý čaj je jako jablko, které nakrájíme a necháme na vzduchu zhnědnout. Tomuto procesu se říká oxidace. Jablko změní barvu, chuť se stane plnější a sladší. Podobně se lístky černého čaje nechají "zhnědnout" na vzduchu, čímž získají svou typickou tmavou barvu a silnou chuť.
Oolong je něco mezi. Je to jako jablko, které necháme zhnědnout jen trochu a pak proces zastavíme. Může být jen lehce nahnědlé (podobné zelenému čaji) nebo skoro úplně hnědé (podobné černému čaji). Proto existuje tolik různých druhů oolongu.

Takže ačkoliv pijete zelený, černý nebo oolong, všechno to začalo jako zelený lístek na jedné a té samé rostlině. Rozdíl je jen v "kuchařském" postupu.

Zdroje