Indický oceán

Rozbalit box

Obsah boxu

Indický oceán je třetí největší světový oceán, pokrývající přibližně 20 % celkové plochy světových oceánů. Je ohraničen Asií na severu, Afrikou na západě, Austrálií na východě a Jižním oceánem na jihu. Na rozdíl od Atlantského a Tichého oceánu je na severu uzavřený, což dramaticky ovlivňuje jeho klima a mořské proudy.

Je to nejteplejší oceán na světě a historicky byl prvním oceánem, který se stal kolébkou dálkového námořního obchodu, propojujícího civilizace Afriky, Blízkého východu a Asie. Jeho vody jsou klíčové pro globální klima (zejména díky monzunům) a pro světovou ekonomiku, neboť přes něj prochází některé z nejdůležitějších námořních obchodních tras.

📜 Vznik a geologie: Dítě Gondwany

Indický oceán je z geologického hlediska nejmladším ze tří hlavních oceánů. Jeho vznik je přímým důsledkem rozpadu superkontinentu Gondwana.

• Počátek (před cca 180 miliony lety): Gondwana, která sdružovala dnešní Afriku, Jižní Ameriku, Antarktidu, Austrálii a Indii, se začala rozpadat.
• Oddělení Indie: Přibližně před 125 miliony lety se od Gondwany odtrhl blok zemské kůry tvořící dnešní Indický subkontinent a Madagaskar.
• Cesta na sever: Zatímco se Afrika a Austrálie pohybovaly svými směry, Indie se vydala na neuvěřitelně rychlou (z geologického hlediska) pouť na sever rychlostí až 20 cm za rok.
• Zrod Himálaje a uzavření oceánu: Asi před 50 miliony lety se Indie srazila s Eurasijskou deskou. Tato kolosální srážka, která trvá dodnes, vedla k vyvrásnění Himálaje, nejvyššího pohoří světa. Zároveň tato srážka uzavřela Indický oceán na severu a dala mu jeho dnešní podobu.

Dno Indického oceánu je geologicky velmi aktivní. Jeho dominantou je Středoindický hřbet, součást globálního systému středooceánských hřbetů, kde vzniká nová oceánská kůra. Tento hřbet se na jihu větví do tří směrů a tvoří tak charakteristický tvar obráceného "Y".

🌍 Geografie a okrajová moře

Indický oceán má složité pobřeží s mnoha okrajovými moři, zálivy a ostrovy.

• Okrajová moře a zálivy:

   *   Na západě: Rudé moře (propojené přes průliv Bab-al-Mandab) a Perský záliv (propojený přes Hormuzský průliv). Obě tato moře jsou extrémně slaná a teplá.
   *   Na severu: Arabské moře a Bengálský záliv, největší záliv na světě.
   *   Dále na východě: Andamanské moře.

• Nejhlubší místo: Nejhlubším bodem je Jávský příkop (dříve Sundský příkop) s hloubkou 7 290 metrů, který se nachází jižně od Indonésie.
• Ostrovy: Oproti Atlantiku a Pacifiku je Indický oceán relativně chudý na ostrovy. Mezi nejvýznamnější patří:

   *   Kontinentální ostrovy: Madagaskar (čtvrtý největší ostrov světa), Srí Lanka, Sokotra.
   *   Sopečné ostrovy: Komory, Maskarény (Mauricius, Réunion), Seychely.
   *   Korálové atoly: Maledivy, Chagoské souostroví.

🌡️ Klima a oceánografie: Království monzunů

Klimatické podmínky a systém proudů v Indickém oceánu jsou unikátní a silně ovlivněny jeho geografickou polohou.

• Nejteplejší oceán: Díky své poloze v tropických a subtropických šířkách a omezenému přítoku studené vody z polárních oblastí je Indický oceán v průměru nejteplejším oceánem na světě.
• Monzuny: Klíčovým klimatickým jevem jsou monzuny, sezónní větry, které dvakrát do roka zcela mění svůj směr.

   *   **Zimní monzun (říjen–duben):** Suchý vítr vane z chladné asijské pevniny směrem k oceánu. Přináší suché a jasné počasí.
   *   **Letní monzun (květen–září):** Vítr změní směr a vane z teplého oceánu na rozpálenou pevninu. Nasává obrovské množství vlhkosti, která pak v podobě přívalových dešťů spadne nad Indickým subkontinentem a jihovýchodní Asií. Monzunové deště jsou životně důležité pro zemědělství v tomto nejlidnatějším regionu světa, ale zároveň často způsobují katastrofální záplavy.

• Mořské proudy: Systém mořských proudů v severní části oceánu je unikátní tím, že se sezónně obrací v závislosti na monzunových větrech. V jižní části oceánu je systém proudů stabilnější a je součástí globálního cirkulačního systému.
• Cyklóny: V Arabském moři a Bengálském zálivu se pravidelně tvoří tropické cyklóny, které pustoší hustě osídlená pobřeží Indie, Bangladéše a Myanmaru.

🤔 Pro laiky (Část 1)

Představte si, že kontinenty jsou jako obrovské kry plovoucí na tekutém plášti Země.

• Kdysi dávno byly všechny jižní kontinenty (Afrika, Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida a Indie) spojeny do jedné obrovské kry jménem Gondwana.
• Pak se tato super-kra začala lámat. Jedna menší, ale velmi rychlá kra – Indie – se utrhla a vydala se na zběsilou cestu na sever. Plula neuvěřitelně rychle, jako závodní člun.
• Nakonec narazila plnou rychlostí do obrovské Asijské kry. Byla to neuvěřitelná srážka, která trvá dodnes. Z této srážky se zmačkaly a vyzdvihly Himálaje, jako když dvě auta čelně nabourají a zvedne se jim kapota.
• A ten oceán, který vznikl v prostoru za uhánějící Indií a mezi Afrikou a Austrálií, je právě Indický oceán. Je to tedy nejmladší z velkých oceánů, zrozený z rozpadu jednoho světa a srážky světů dvou.

• • Proč je to "náladový" oceán? (Monzuny)**
• Na rozdíl od Atlantiku a Pacifiku je Indický oceán na severu ucpaný obrovským "topením" – asijskou pevninou.
• V zimě je pevnina studená a oceán teplý. Vítr proto fouká z pevniny na moře (je to jako když otevřete dveře z teplého pokoje do studené chodby – studený vzduch se tlačí dovnitř). Tento vítr je suchý.
• V létě se to obrátí. Pevnina se rozpálí jako gril a je mnohem teplejší než oceán. Vítr tedy začne foukat z moře na pevninu. Tento vítr je ale nasáklý vodní párou jako obrovská houba. Když narazí na pevninu, "vyždímá se" v podobě monzunových dešťů, které zalijí celou Indii a jihovýchodní Asii.

Indický oceán je tedy oceán velkých kontrastů – zrozený z ohnivé srážky kontinentů a ovládaný dramatickým střídáním sucha a deště.

📈 Ekonomický a geopolitický význam

Indický oceán je v 21. století jednou z nejdůležitějších a nejstrategičtějších oblastí světa.

Křižovatka světového obchodu

Přes Indický oceán vedou nejdůležitější námořní trasy na světě.

• Energetická tepna: Přibližně 80 % světového obchodu s ropou prochází jeho klíčovými námořními body. Každý den proplují ropné tankery přes strategické úžiny, jako je Hormuzský průliv (spojující Perský záliv se zbytkem světa) a Malacký průliv (hlavní trasa mezi Asií, Blízkým východem a Evropou). Jakýkoliv konflikt v těchto úžinách by měl okamžitý dopad na globální ekonomiku.
• Kontejnerová doprava: Je to hlavní trasa pro přepravu spotřebního zboží vyrobeného v Asii do Evropy, Afriky a na Blízký východ.

Historie: Oceán obchodu a koření

Na rozdíl od Atlantiku a Pacifiku, jejichž překonání vyžadovalo pokročilé technologie, byl Indický oceán díky předvídatelným monzunovým větrům brázděn obchodníky již ve starověku.

• Starověký obchod: Arabští, indičtí a čínští mořeplavci vytvořili sofistikovanou obchodní síť, která propojovala východní Afriku s Indií, jihovýchodní Asií a Čínou. Obchodovalo se s kořením (hřebíček, pepř, skořice), hedvábím, drahokamy a slonovinou.
• Éra evropské dominance: Na konci 15. století Portugalec Vasco da Gama obeplul Afriku a otevřel cestu do Indického oceánu pro evropské mocnosti. Portugalci, a po nich Nizozemci, Francouzi a Britové, postupně ovládli klíčové přístavy a obchod s kořením a vytvořili zde své koloniální říše.

Moderní geopolitika: Nové "Velké Hřiště"

V 21. století se Indický oceán stává centrem soupeření mezi velmocemi.

• Čínská strategie "Šňůry perel": Čína masivně investuje do výstavby a pronájmu přístavů v zemích podél Indického oceánu (Pákistán, Srí Lanka, Myanmar), aby si zajistila své obchodní trasy a posílila svůj vojenský vliv.
• Role Indie: Indie vnímá Indický oceán jako "své" moře a snaží se čelit rostoucímu vlivu Číny posilováním svého námořnictva a spoluprací s dalšími demokratickými mocnostmi (USA, Japonsko, Austrálie) v rámci uskupení Quad.
• Piráti a bezpečnost: Na počátku 21. století se oblast u pobřeží Somálska (Adenský záliv) stala nechvalně proslulou kvůli modernímu pirátství, což si vyžádalo mezinárodní vojenské operace na ochranu obchodních lodí.

🐠 Život v oceánu a ekologické hrozby

Teplé tropické vody Indického oceánu hostí obrovskou biodiverzitu, která je však vystavena vážným hrozbám.

• Korálový trojúhelník: Východní část oceánu zasahuje do tzv. Korálového trojúhelníku, který je považován za globální epicentrum mořské biodiverzity. Žije zde více druhů korálů a ryb než kdekoliv jinde na světě.
• Unikátní fauna: Vody oceánu jsou domovem velkých mořských savců (plejtvák obrovský, keporkak), žraloků (včetně žraloka obrovského), mořských želv a velkých hejn tuňáků.

Ekologické problémy

• Korálové bělení: Oteplování oceánu v důsledku změny klimatu způsobuje masivní bělení korálů, které vede k odumírání celých útesových ekosystémů (např. na Maledivách a Seychelách).
• Nadměrný rybolov: Průmyslový rybolov (legální i ilegální) vede k drancování populací tuňáků a dalších druhů na pokraj kolapsu.
• Znečištění plasty: Indický oceán obsahuje jednu z největších akumulací plastového odpadu na světě, tzv. Indickooceánskou odpadkovou skvrnu.

🤔 Pro laiky (Část 2)

Dobrá, už víme, že Indický oceán je "horká vana" vzniklá srážkou kontinentů, jejíž počasí řídí náladové monzuny. Ale proč je tak strašně důležitý pro nás?

• • Představte si Indický oceán jako hlavní dálnici světa.**
• Tankerová dálnice D1: Všechna ta ropa a plyn z Perského zálivu, bez kterých by se zastavil průmysl v Evropě a Asii, se přepravuje na obrovských tankerech právě po této dálnici. Klíčové "křižovatky" na této dálnici jsou úzké průlivy, jako je Hormuzský průliv. Kdyby někdo tuto "křižovatku" zablokoval, ceny benzínu by po celém světě okamžitě vylétly do nebes.
• Dálnice pro "Made in China": Veškeré to oblečení, elektronika a další zboží, které se vyrábí v Asii, putuje do Evropy na obrovských kontejnerových lodích také po této dálnici.

• • Nové "pískoviště" pro velké kluky:**

Protože je tato "dálnice" tak důležitá, všichni velcí hráči (velmoci) si na ni chtějí postavit své "hrady" a mít ji pod kontrolou.

• Čína si po celé délce dálnice staví a pronajímá "odpočívadla" (přístavy), aby zde mohly její lodě tankovat a opravovat se.
• Indie, která bydlí hned vedle této dálnice, se to vůbec nelíbí a říká: "Tohle je naše sousedství!" A tak posiluje svou "hlídací službu" (námořnictvo).
• Amerika a její kamarádi se na to dívají z dálky a snaží se zajistit, aby na dálnici platila pravidla a nikdo ji neuzavřel.

• • A co pod vodou?**

Je to nádherná, ale ohrožená "podmořská zahrada". Teplá voda je ideální pro korálové útesy, které jsou pestrobarevné jako květinové záhony. Jenže oteplování planety je jako jedovatý postřik, který tyto korály ničí a mění je v bílé, mrtvé kostry. Navíc se v oceánu hromadí obrovské množství plastového odpadu.