Anna Stuartovna
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Anna Stuartovna (anglicky Anne; 6. února 1665, Londýn – 1. srpna 1714, Londýn) byla od 8. března 1702 královnou Anglie, Skotska a Irska. Dne 1. května 1707 se na základě Zákona o unii (Acts of Union) království Anglie a Skotska spojila do jednoho suverénního státu, Království Velké Británie. Anna se tak stala jeho první panovnicí a nadále si udržela i titul královny Irska. Byla poslední panovnicí z rodu Stuartovců.
Její život byl poznamenán osobními tragédiemi, zejména opakovanými neúspěšnými těhotenstvími a smrtí všech jejích dětí, což vedlo k nástupnické krizi. Její vláda je spojena s významnými politickými událostmi, především s válkou o španělské dědictví, během níž Velká Británie posílila své postavení světové velmoci, a s rozvojem dvoustranického politického systému Whigů a Toryů. Její blízký vztah se Sarah Churchillovou, vévodkyní z Marlborough, a jeho následný rozpad výrazně ovlivňoval politické dění u dvora.
📜 Život před nástupem na trůn
👑 Dětství a výchova
Anna se narodila v St. James's Palace v Londýně jako druhá dcera Jakuba, vévody z Yorku (pozdějšího krále Jakuba II.) a jeho první manželky Anny Hydeové. Její strýc Karel II. byl v té době anglickým králem. Ačkoli její otec Jakub konvertoval ke katolictví, Anna a její starší sestra Marie byly na příkaz Karla II. vychovány jako protestantky v anglikánství.
V dětství trpěla oční infekcí a byla poslána do Francie na léčení, kde žila u své babičky Henriety Marie a později u tety Henriety Anny, vévodkyně Orleánské. Po jejich smrti se vrátila do Anglie. V roce 1683 se provdala za prince Jiřího Dánského, bratra dánského krále Kristiána V.. Sňatek byl politicky motivovaný a měl posílit protestantskou alianci v Evropě. Manželství bylo, navzdory politickému pozadí, údajně šťastné a oddané.
⚔️ Slavná revoluce
Annin otec, Jakub II., nastoupil na trůn v roce 1685. Jeho katolická víra a snahy o posílení moci monarchie na úkor parlamentu vyvolaly v Anglii silný odpor. Situace eskalovala v roce 1688, kdy se Jakubovi narodil syn, Jakub František Stuart, což vytvořilo hrozbu katolické dynastie.
V reakci na to pozvala skupina protestantských šlechticů Annina švagra a zároveň bratrance, Viléma Oranžského, manžela její sestry Marie, aby vtrhl do Anglie a převzal vládu. Během této Slavné revoluce se Anna, ovlivněná svou přítelkyní Sarah Churchillovou a jejím manželem Johnem Churchillem, veřejně postavila proti svému otci a podpořila Vilémovu invazi. Jakub II. uprchl do Francie a parlament prohlásil trůn za uprázdněný. Marie a Vilém byli prohlášeni za společné vládce. Anna byla v linii následnictví stanovena jako jejich dědička.
Během vlády Viléma a Marie se Annin vztah se sestrou zhoršil, především kvůli sporům o finance a Annino přátelství s Churchillovými, které Vilém a Marie považovali za politicky nebezpečné.
🏛️ Vláda
Anna nastoupila na trůn po smrti Viléma III. v březnu 1702. Byla posledním Stuartovcem na anglickém, skotském a později britském trůnu. Její vláda byla poznamenána několika klíčovými událostmi.
🌍 Válka o španělské dědictví
Téměř okamžitě po svém nástupu na trůn vtáhla Anna Anglii do války o španělské dědictví (1701–1714). Válka byla vedena proti Francii a Španělsku, aby se zabránilo spojení jejich trůnů pod vládou Bourbonů. Anna silně podporovala válečné úsilí a jmenovala Johna Churchilla, manžela své přítelkyně Sarah, vrchním velitelem anglických vojsk.
Churchill dosáhl řady významných vítězství, včetně slavné bitvy u Blenheimu (1704), bitvy u Ramillies (1706) a bitvy u Oudenaarde (1708). Tato vítězství posílila postavení Anglie jako vojenské velmoci. Válka byla nákladná a vedla k politickému napětí doma, zejména mezi Whigy, kteří válku podporovali, a Toryi, kteří usilovali o mír. Válka byla ukončena Utrechtským mírem v roce 1713, který byl pro Velkou Británii velmi výhodný – získala Gibraltar, Menorcu a významná obchodní práva v Americe.
🤝 Zákony o unii (1707)
Nejvýznamnějším vnitropolitickým úspěchem Anniny vlády bylo sjednocení Anglického a Skotského království. Přestože obě země měly od roku 1603 společného monarchu (personální unie), zůstávaly samostatnými státy s vlastními parlamenty. Hrozba, že by skotský parlament po Annině smrti mohl zvolit jiného, potenciálně katolického panovníka, vedla k intenzivním jednáním.
V roce 1707 byly přijaty Zákony o unii (Acts of Union), které vytvořily Království Velké Británie. Skotský parlament byl rozpuštěn a Skotsko vyslalo své zástupce do parlamentu ve Westminsteru. Anna se tak stala první královnou Velké Británie.
🗳️ Vzestup dvoustranického systému
Během Anniny vlády se vyprofiloval politický systém založený na soupeření dvou stran:
- Whigové: Podporovali konstituční monarchii, moc parlamentu a válečné úsilí proti Francii. Byli také zastánci náboženské tolerance vůči protestantským disidentům.
- Toryové: Hájili silnější pozici koruny a anglikánské církve. Byli spíše izolacionističtí a usilovali o ukončení nákladné války.
Anna se osobně klonila k Toryům kvůli svým silným anglikánským postojům, ale po většinu války byla nucena spoléhat na vládu Whigů, kteří byli jejími hlavními zastánci. Ke konci své vlády, po rozchodu s vévodkyní z Marlborough, se opět přiklonila k Toryům, což vedlo k odvolání vévody z Marlborough z velení a k uzavření míru s Francií.
❤️ Osobní život a zdraví
💔 Tragédie mateřství
Annin osobní život byl poznamenán obrovskou tragédií. Během svého manželství s princem Jiřím Dánským byla těhotná nejméně 17krát. Většina těhotenství skončila potratem nebo porodem mrtvého dítěte. Pět dětí se narodilo živých, ale čtyři z nich zemřely v kojeneckém věku.
Jediný syn, který se dožil dětství, byl Vilém, vévoda z Gloucesteru. Jeho zdraví však bylo křehké a v roce 1700 zemřel ve věku 11 let, pravděpodobně na neštovice nebo bakteriální faryngitidu. Jeho smrt byla pro Annu a celou zemi zdrcující ranou, protože zničila přímou protestantskou linii Stuartovců a vyvolala nástupnickou krizi. V reakci na to přijal parlament v roce 1701 Zákon o nástupnictví (Act of Settlement), který stanovil, že po Annině smrti přejde koruna na její nejbližší protestantské příbuzné, Hannoverskou dynastii.
🤒 Špatné zdraví
Anna po celý život trpěla špatným zdravím. Od mládí ji sužovala dna, která jí způsobovala silné bolesti a omezovala její pohyblivost. V pozdějších letech života byla často nucena používat invalidní vozík nebo být nošena v nosítkách. Trpěla také nadváhou, což její zdravotní problémy dále zhoršovalo. Její fyzická slabost kontrastovala se silnou vůlí, kterou projevovala v politických záležitostech.
✉️ Vztah se Sarah Churchillovou
Klíčovou postavou v Annině životě byla její blízká přítelkyně z dětství, Sarah Jenningsová, později Churchillová. Jejich vztah byl mimořádně intenzivní a Sarah měla na Annu obrovský vliv, zejména v prvních letech její vlády. V soukromé korespondenci se oslovovaly přezdívkami "Mrs. Morley" (Anna) a "Mrs. Freeman" (Sarah), aby zdůraznily své přátelství nad formálním postavením.
Sarah byla inteligentní, ambiciózní a politicky prozíravá, ale také panovačná a netaktní. Využívala svého vlivu k prosazování politických cílů Whigů a své rodiny. Postupem času se však jejich vztah začal rozpadat. Annu unavovala Sářina dominance a politický tlak. Poslední kapkou byl vzestup nové dvorní dámy, Abigail Mashamové, která byla Sářinou sestřenicí, ale politicky se klonila k Toryům. Abigail nabídla Anně oddanost a přátelství bez politických požadavků, což vedlo k definitivnímu rozchodu se Sarah Churchillovou kolem roku 1710. Tento osobní rozkol měl i významné politické důsledky, včetně pádu Whigů a odvolání vévody z Marlborough.
⚰️ Smrt a nástupnictví
Annino zdraví se v posledních letech jejího života rapidně zhoršovalo. Dne 30. července 1714 utrpěla mrtvici a o dva dny později, 1. srpna 1714, ve věku 49 let v Kensingtonském paláci zemřela.
Její smrtí vymřela dynastie Stuartovců po meči i po přeslici. V souladu se Zákonem o nástupnictví z roku 1701 se jejím nástupcem stal kurfiřt hannoverský, Jiří Ludvík, který na britský trůn nastoupil jako Jiří I. a založil tak hannoverskou dynastii. Přechod moci proběhl hladce, navzdory obavám z možného povstání jakobitů ve prospěch Annina katolického polorodého bratra Jakuba Františka Stuarta.
🏛️ Odkaz
Královna Anna je často přehlíženou, ale významnou postavou britské historie. Její vláda položila základy budoucí Britské říše.
- **Vytvoření Velké Británie:** Sjednocení Anglie a Skotska bylo trvalým úspěchem, který formoval politickou mapu ostrovů.
- **Vojenská velmoc:** Vítězství ve válce o španělské dědictví potvrdilo Británii jako jednu z předních evropských mocností.
- **Politický vývoj:** Během její vlády se upevnil dvoustranický systém, který je dodnes charakteristickým rysem britské politiky.
- **Kulturní odkaz:** Období její vlády je spojeno s architektonickým stylem známým jako "styl královny Anny" (Queen Anne style) a s tvorbou významných literátů, jako byli Alexander Pope, Jonathan Swift a Daniel Defoe.
Navzdory osobním tragédiím a chatrnému zdraví vládla Anna v době velkých změn a zanechala po sobě silnou a sjednocenou zemi.