Přeskočit na obsah

Pius IV.

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - papež Pius IV. (občanským jménem Giovanni Angelo Medici; * 31. března 1499, Milán – 9. prosince 1565, Řím) byl 224. papež katolické církve. Jeho pontifikát trval od 25. prosince 1559 do jeho smrti. Jeho nejvýznamnějším činem bylo obnovení a úspěšné završení Tridentského koncilu, který definoval podobu katolické církve na několik následujících staletí a stal se klíčovým nástrojem protireformace.

📜 Život před pontifikátem

Giovanni Angelo Medici se narodil v Miláně do rodiny, která nebyla přímou větví slavného florentského rodu Medicejských, ačkoliv si později tento příbuzenský vztah nárokoval. Jeho otec byl výběrčím daní. V mládí studoval filozofii a medicínu na univerzitě v Pavii a později právo na univerzitě v Boloni, kde v roce 1525 získal doktorát z kanonického i civilního práva.

Jeho kariéra v římské kurii začala za pontifikátu Klementa VII. a pokračovala za Pavla III., který ho v roce 1549 jmenoval kardinálem. Během své kariéry zastával řadu významných úřadů, včetně guvernéra několika měst v Papežském státě a arcibiskupa v Raguze. Na rozdíl od svého přísného a asketického předchůdce, papeže Pavla IV. z rodu Carafa, byl Medici vnímán jako umírněný, diplomatický a přátelský muž, což mu pomohlo získat podporu v konkláve. Po smrti Pavla IV. bylo jeho zvolení vnímáno jako reakce na přísný a nepopulární režim předchozího papeže.

👑 Pontifikát (1559–1565)

Po čtyřměsíčním konkláve byl Giovanni Angelo Medici zvolen papežem na Boží hod vánoční, 25. prosince 1559, a přijal jméno Pius IV. Jeho pontifikát představoval výrazný obrat od politiky jeho předchůdce. Zatímco Pavel IV. byl známý svou tvrdostí, nepotismem a konfrontačním stylem, Pius IV. se snažil o smířlivější přístup jak v církevních, tak v politických záležitostech.

Jedním z jeho prvních kroků bylo odsouzení synovců Pavla IV., kardinála Carla Carafa a jeho bratra Giovanniho, za zločiny spáchané během předchozího pontifikátu. Oba byli odsouzeni k smrti a popraveni. Tento akt měl symbolizovat konec éry zneužívání moci a nastolení spravedlnosti.

🏛️ Dokončení Tridentského koncilu

Největším a nejtrvalejším odkazem Pia IV. je bezpochyby dovedení Tridentského koncilu k úspěšnému závěru. Koncil, který měl za cíl reformovat církev a reagovat na protestantskou reformaci, byl přerušen od roku 1552. Pius IV. jej znovu svolal v roce 1562.

Během závěrečné fáze koncilu (1562–1563) musel čelit značným politickým tlakům ze strany evropských mocností, zejména Španělska, Francie a Svaté říše římské. Díky diplomatické obratnosti, především prostřednictvím svého legáta, kardinála Giovanniho Moroneho, se mu podařilo překonat rozpory mezi jednotlivými frakcemi a dovést jednání ke konci. Koncil definoval klíčové body katolické doktríny, jako je Eucharistie, svátosti, ospravedlnění a role tradice vedle Písma svatého.

Po jeho skončení v prosinci 1563 Pius IV. potvrdil všechny jeho dekrety bulou Benedictus Deus v roce 1564. Tím položil základy pro katolickou reformu, která formovala církev na další čtyři staletí.

⛪ Reformy a dekrety

V návaznosti na koncil vydal Pius IV. několik klíčových dokumentů:

  • Tridentské vyznání víry (Professio fidei tridentina, 1564): Šlo o souhrn katolické víry, který museli skládat všichni klerici, univerzitní profesoři a učitelé. Tento text zůstal standardem až do Prvního vatikánského koncilu.
  • Index zakázaných knih (Index Librorum Prohibitorum): Pius IV. zmírnil extrémně přísnou verzi indexu, kterou zavedl jeho předchůdce Pavel IV. Nová verze byla praktičtější a méně restriktivní.
  • Římský katechismus: Nařídil přípravu nového katechismu, který by srozumitelně vysvětloval katolickou nauku kněžím a věřícím. Práce na něm byly dokončeny až za jeho nástupce, Pia V.

🏗️ Stavební činnost a mecenášství

Pius IV. byl také významným mecenášem umění a architektury v Římě. Jeho stavební projekty měly za cíl nejen zkrášlit město, ale také posílit jeho obranu.

👨‍👩‍👧‍👦 Nepotismus a Karel Boromejský

Ačkoliv Pius IV. odsoudil nepotismus svého předchůdce, sám se mu nevyhnul. Krátce po svém zvolení jmenoval kardinálem svého synovce, teprve 21letého Karla Boromejského, a učinil ho svým státním sekretářem. Tento krok byl zpočátku vnímán jako typický příklad protekce.

Karel Boromejský se však ukázal být mimořádně schopným, zbožným a pracovitým mužem. Stal se klíčovou postavou v závěrečné fázi Tridentského koncilu a po jeho skončení se jako arcibiskup milánský stal vzorem reformního biskupa, který uváděl koncilní dekrety do praxe. Jeho oddanost církvi a osobní svatost vedly k jeho pozdějšímu svatořečení. Případ Karla Boromejského je často uváděn jako příklad "pozitivního nepotismu", kdy rodinná vazba přivedla do vysoké funkce výjimečně způsobilou osobnost.

⚰️ Závěr života a smrt

V roce 1565 byla proti Piovi IV. odhalena spiklenecká skupina vedená Benedettem Accoltim, která plánovala jeho zavraždění. Spiknutí bylo potlačeno a jeho strůjci popraveni. Tato událost papežem hluboce otřásla.

Pius IV. zemřel 9. prosince 1565 v Římě. Jeho ostatky byly nejprve uloženy v bazilice sv. Petra, ale později byly přeneseny do kostela Santa Maria degli Angeli e dei Martiri, který sám založil. Jeho nástupcem se stal přísný reformátor Pius V., který pokračoval v implementaci tridentských reforem.

🧐 Pro laiky

  • Co byl Tridentský koncil? Představte si to jako obrovskou poradu všech důležitých lidí z katolické církve, která trvala s přestávkami skoro 20 let. Církev tehdy čelila velké kritice a odchodu věřících k protestantům (např. Martin Luther). Na koncilu se dohodli na pravidlech, která měla církev "opravit" a jasně říct, čemu katolíci věří. Pius IV. byl ten, kdo tuto poradu dotáhl do úspěšného konce, což ovlivnilo katolicismus na dalších 400 let.
  • Co je to nepotismus? Je to protekce, kdy někdo ve vysoké funkci (třeba papež nebo ředitel firmy) dává nejlepší pozice svým příbuzným, i když na to třeba nemají schopnosti. Pius IV. udělal ze svého synovce Karla Boromejského kardinála, což vypadalo jako typický nepotismus. Ukázalo se ale, že jeho synovec byl neuvěřitelně schopný a pracovitý a později byl dokonce prohlášen za svatého.
  • Proč stavěl brány a kostely? Papežové v té době byli nejen duchovní vůdci, ale i vládci velkého území (Papežského státu). Pius IV. chtěl, aby Řím byl nejen krásný, ale i dobře chráněný. Proto nechal stavět nové brány (jako je slavná Porta Pia) a zároveň podporoval umění tím, že zadával práci nejlepším umělcům své doby, jako byl Michelangelo.


⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Pius_IV.&oldid=19689“