Varšavská smlouva
Obsah boxu
| Varšavská smlouva | |
|---|---|
| Soubor:Warsaw Pact emblem.svg | |
| Znak Varšavské smlouvy | |
| Typ | Vojenská aliance |
| Založení | 14. května 1955 |
| Zánik | 1. července 1991 (formální rozpuštění) |
| Sídlo | Moskva, Sovětský svaz |
| Ideologie | Socialismus, Komunismus |
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, který existoval v letech 1955 až 1991. Byla založena jako protiváha k Severoatlantické alianci (NATO), která vznikla v roce 1949, a sloužila jako klíčový nástroj Sovětského svazu k udržení vojenské a politické kontroly nad svými satelitními státy ve střední a východní Evropě během studené války.
Historie a vznik
Vznik Varšavské smlouvy byl přímou reakcí na mezinárodní politický vývoj po druhé světové válce. Po válce se Evropa rozdělila na dva hlavní bloky – západní, vedený Spojenými státy, a východní, pod dominantním vlivem Sovětského svazu. V roce 1949 vznikla Severoatlantická aliance (NATO) jako západní obranný pakt. Přímým podnětem k vytvoření Varšavské smlouvy byl vstup Spolkové republiky Německo (Západní Německo) do NATO v květnu 1955 a její remilitarizace, což bylo vnímáno Sovětským svazem jako bezpečnostní hrozba.
Smlouva byla podepsána 14. května 1955 ve Varšavě zástupci následujících států:
- Sovětský svaz
- Albánie (vystoupila v roce 1968 na protest proti invazi do Československa)
- Bulharsko
- Československo
- Maďarsko
- Německá demokratická republika (NDR, členství zaniklo s jejím sjednocením s SRN v roce 1990)
- Polsko
- Rumunsko
Cíle a fungování
Oficiálním cílem Varšavské smlouvy byla obrana socialismu a vzájemná spolupráce a pomoc v případě ozbrojeného útoku proti kterémukoli členskému státu. Ve skutečnosti však pakt sloužil k několika hlavním účelům:
- Vojenská integrace a kontrola: Umožňoval Sovětskému svazu integrovat armády členských států pod jednotné velení, které bylo vždy obsazováno sovětskými generály. Tím byla zajištěna kontrola nad vojenskými silami východního bloku.
- Východní protipól NATO: Představoval vojenskou protiváhu NATO a byl klíčovým hráčem v studené válce, což vedlo k závodu ve zbrojení.
- Udržení politické stability: Smlouva byla použita k potlačení vnitřních disidentských hnutí a udržení loajality komunistických režimů. Nejvýraznějšími případy byly:
- Maďarské povstání (1956): Invaze sovětských vojsk (formálně bez zapojení ostatních armád VS) potlačila pokus o vystoupení Maďarska z paktu.
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (1968): Invaze armád pěti členských států (SSSR, Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko) potlačila Pražské jaro a pokus o liberalizaci režimu v Československu. Tato událost byla později ospravedlňována tzv. Brežněvovou doktrínou.
Vojenská struktura Varšavské smlouvy se skládala ze Spojených ozbrojených sil (SOS), které měly společné velení a štáb. Operační plány byly vypracovávány v Moskvě a armády členských států se účastnily pravidelných společných cvičení.
Rozpuštění
Koncem 80. let, s nástupem Michaila Gorbačova a jeho politik Glasnosť a Perestrojky, se začal měnit politický a ekonomický systém Sovětského svazu a jeho satelitních států. Pád Berlínské zdi v listopadu 1989 a následné sametové revoluce ve střední a východní Evropě vedly k pádu komunistických režimů.
S tímto vývojem ztratila Varšavská smlouva svůj smysl.
- 25. února 1991 bylo na schůzce v Budapešti rozhodnuto o zrušení vojenských struktur Varšavské smlouvy.
- 1. července 1991 byla Varšavská smlouva formálně rozpuštěna podpisem protokolu v Praze v Černínském paláci. Tento akt symbolicky ukončil jednu z kapitol studené války a bipolárního světa.
Důsledky
Zánik Varšavské smlouvy měl zásadní dopady:
- Konec bipolárního uspořádání: Spolu s rozpadem Sovětského svazu znamenal konec Varšavské smlouvy konec studené války a éry bipolárního rozdělení světa.
- Posílení nezávislosti: Země bývalého východního bloku získaly plnou suverenitu a začaly se orientovat na západní demokracie a tržní ekonomiku.
- Rozšíření NATO: Mnoho bývalých členských států Varšavské smlouvy se v pozdějších letech připojilo k NATO a Evropská unie.
Pro laiky
Představte si, že svět byl v druhé polovině 20. století rozdělen na dva velké "tábory" – jeden vedly Spojené státy a jejich spojenci, a druhý vedl Sovětský svaz a jeho spojenci. Ten tábor, který vedl Sovětský svaz, si vytvořil vlastní vojenské spojenectví, které se jmenovalo Varšavská smlouva. Založili ji hlavně jako odpověď na to, že se západní země spojily do NATO. Varšavská smlouva měla vypadat jako obranná aliance, ale ve skutečnosti sloužila hlavně k tomu, aby si Sovětský svaz udržel kontrolu nad svými spojenci ve východní Evropě. Kvůli Varšavské smlouvě se v roce 1968 do Československa dostala vojska, která potlačila pokus o změnu politického systému. Když se ale na konci 80. let začal Sovětský svaz rozpadat a komunistické režimy padaly, Varšavská smlouva ztratila smysl a v roce 1991 byla oficiálně zrušena.