Desatero přikázání

Rozbalit box

Obsah boxu

Desatero přikázání, známé také jako Dekalog (z řeckého δέκα λόγοι, deka logoi, „deset slov“), je soubor základních náboženských a morálních příkazů, které podle biblického vyprávění předal Bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj. Tyto příkazy jsou zapsány na dvou kamenných deskách a tvoří ústřední bod Tóry v judaismu a Starého zákona v křesťanství. Desatero je považováno za základní etický kodex, který ovlivnil západní civilizaci, její právo a morálku.

Dvě hlavní verze Desatera se nacházejí v Pentateuchu, konkrétně v knize Exodus (kapitola 20) a v knize Deuteronomium (kapitola 5). Ačkoliv je jejich obsah velmi podobný, existují mezi nimi drobné textové odlišnosti. Různé náboženské tradice také přikázání odlišně číslují a dělí.

📜 Biblický původ a kontext

Podle vyprávění v knize Exodus vystoupil Mojžíš na horu Sinaj, kde strávil 40 dní a 40 nocí v přítomnosti Boha. Během této doby mu Bůh zjevil soubor zákonů pro izraelský národ, který nedlouho předtím vyvedl z otroctví v Egyptě. Vrcholem tohoto zjevení bylo Desatero přikázání, které Bůh napsal „svým prstem“ na dvě kamenné desky.

Když Mojžíš sestoupil z hory, zjistil, že lid si mezitím odlil zlaté tele a uctíval ho jako modlu. V hněvu Mojžíš desky Zákona roztříštil. Po usmíření s Bohem se na horu vrátil, kde mu Bůh přikázal vytesat nové desky, na které byl text Desatera zapsán znovu. Tyto druhé desky byly následně uloženy do Archy úmluvy, posvátné truhly, která se stala centrem izraelského kultu.

Verze v knize Deuteronomium je součástí Mojžíšovy závěrečné řeči k Izraelitům před jejich vstupem do Zaslíbené země. Zde Mojžíš rekapituluje události na Sinaji a připomíná lidu jeho závazky vůči Bohu.

📖 Znění a dělení přikázání

Přestože se text označuje jako „deset slov“ nebo „přikázání“, Bible explicitně nečísluje jednotlivé příkazy. To vedlo k tomu, že různé náboženské tradice v průběhu dějin přijaly odlišné způsoby jejich dělení a číslování. Hlavní rozdíly se týkají úvodních slov a zákazu modloslužby a zobrazování Boha.

Existují tři hlavní tradiční dělení:

✡️ Židovská tradice (Talmud)

Tato verze, kterou používá moderní judaismus, považuje úvodní větu „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh...“ za první přikázání a zákaz jiných bohů a jejich zobrazování spojuje do druhého.

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho...
Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.
Pamatuj na den odpočinku (šabat), že ti má být svatý.
Cti svého otce i matku.
Nezabiješ.
Nesesmilníš.
Nepokradeš.
Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního...

✝️ Katolická a luteránská tradice

Tato tradice, vycházející ze spisu svatého Augustina, spojuje zákaz jiných bohů a jejich zobrazování do jednoho přikázání (prvního). Aby byl zachován počet deseti, poslední přikázání o dychtivosti (žádostivosti) rozděluje na dvě.

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh... Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. Nezobrazíš si Boha...
Nevezmeš jména Božího nadarmo.
Pomni, abys den sváteční světil.
Cti otce svého i matku svou.
Nezabiješ.
Nesesmilníš.
Nepokradeš.
Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
Nepožádáš manželky bližního svého.
Nepožádáš statku bližního svého.

☦️ Pravoslavná a protestantská tradice

Většina protestantských církví (kromě luteránství) a pravoslavné církve se drží dělení, které poprvé formuloval Filón Alexandrijský. Zde je zákaz jiných bohů prvním přikázáním a zákaz jejich zobrazování druhým. Poslední přikázání o žádostivosti je spojeno do jednoho.

Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho...
Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.
Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.
Cti svého otce i matku.
Nezabiješ.
Nesesmilníš.
Nepokradeš.
Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho ženě...

⚖️ Význam a interpretace

Desatero je tradičně chápáno jako základ smlouvy mezi Bohem a izraelským národem. Jeho dodržování mělo zajistit Boží přízeň a požehnání. Teologicky se dělí na dvě části, symbolizované dvěma kamennými deskami.

🏛️ Dvě desky: Vztah k Bohu a k bližnímu

**První deska (přikázání 1–4):** Tato přikázání definují vztah člověka k Bohu. Zahrnují povinnost uctívat jediného Boha (monoteismus), zákaz idolatrie (modloslužby), respekt k Božímu jménu a svěcení dne odpočinku (šabat v judaismu, neděle ve většině křesťanských tradic). Tato část klade důraz na vertikální rozměr víry – povinnosti vůči transcendentní autoritě.

**Druhá deska (přikázání 5–10):** Tato přikázání upravují vztahy mezi lidmi. Zahrnují příkazy ctít rodiče, chránit lidský život (nezabíjet), respektovat manželství (nesesmilnit), chránit majetek (nepokrást), ctít pravdu (nelhat u soudu) a ovládat své touhy a žádostivost (nedychtit po tom, co patří druhému). Tato část definuje horizontální rozměr etiky – povinnosti vůči společnosti a bližním.

Ježíš Kristus v Novém zákoně shrnul podstatu Desatera do dvou hlavních přikázání lásky: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí“ a „Miluj svého bližního jako sám sebe“ (Mt 22,37-39).

🌍 Desatero v různých náboženstvích

Ačkoliv je Desatero primárně spojeno s judaismem a křesťanstvím, jeho principy rezonují i v jiných náboženských a filozofických systémech.

Judaismus

V judaismu je Desatero (Aseret ha-Dibrot) chápáno jako souhrn 613 přikázání (micvot) obsažených v Tóře. Není považováno za nadřazené ostatním zákonům, ale spíše za jejich základní kategorie. Recituje se při některých svátcích, například během svátku Šavu'ot, který připomíná darování Tóry na Sinaji.

Křesťanství

V křesťanství je Desatero považováno za základní morální zákon, který platí pro všechny lidi. Zatímco ceremoniální zákony Starého zákona byly podle křesťanské teologie naplněny v Ježíši Kristu, morální zákon Desatera zůstává v platnosti jako Boží vůle pro lidské chování. Je základem katechetické výuky v mnoha církvích.

Islám

Islám nemá Desatero jako samostatný kodex, ale Korán obsahuje verše, které se s jeho obsahem silně shodují. Například v súře Al-An'am (6:151-153) a Al-Isra (17:22-39) se nacházejí zákazy modloslužby, příkazy k uctívání rodičů, zákazy zabíjení, cizoložství, krádeže a lhaní. Tyto principy jsou považovány za univerzální morální pravidla daná Alláhem.

🏛️ Vliv na právo a kulturu

Desatero přikázání mělo formativní vliv na vývoj západního právního myšlení. Principy jako ochrana života, majetku, rodiny a pravdivosti se staly základními kameny mnoha právních systémů. Zákaz křivého svědectví je například přímým předchůdcem konceptu křivé přísahy v moderním právu.

V kultuře se Desatero stalo námětem nesčetných uměleckých děl – od obrazů (Rembrandt), soch (Michelangelův Mojžíš) až po hudební skladby a filmy. Mezi nejznámější filmová zpracování patří monumentální snímek Desatero přikázání režiséra Cecila B. DeMilla z roku 1956 nebo cyklus filmů Dekalog polského režiséra Krzysztofa Kieślowského.

🤔 Desatero pro laiky

Desatero přikázání lze v jednoduchosti chápat jako základní „návod na použití“ pro fungující a spravedlivou společnost. Není to jen seznam zákazů, ale spíše soubor principů, které chrání základní lidské hodnoty.

**První část (vztah k vyššímu principu):** Říká, že by měl existovat nějaký vyšší řád nebo autorita (v náboženském kontextu Bůh), kterou máme respektovat. To nám dává morální kompas a brání nám, abychom si za bohy dělali peníze, moc nebo sami sebe. Také nás učí najít si čas na odpočinek a duchovní obnovu.

**Druhá část (vztah k lidem):** Jde o základní pravidla slušného chování.

   *   **Cti rodiče:** Respektuj ty, kteří tě vychovali, a obecně starší generaci.
   *   **Nezabiješ:** Lidský život je posvátný a má být chráněn.
   *   **Nesesmilníš:** Buď věrný ve svých vztazích a nenič cizí rodiny.
   *   **Nepokradeš:** Respektuj majetek druhých.
   *   **Nelži:** Mluv pravdu, protože na důvěře stojí celá společnost.
   *   **Nezáviď:** Ovládej svou závist a touhu po tom, co mají ostatní, protože to je zdroj mnoha konfliktů.

V podstatě Desatero říká: Měj úctu k něčemu, co tě přesahuje, a chovej se slušně ke všem okolo. Tyto principy jsou srozumitelné a platné i pro lidi bez náboženského vyznání.

Šablona:Aktualizováno