Evangelium podle Matouše
Obsah boxu
Evangelium podle Matouše (řecky Κατὰ Ματθαῖον εὐαγγέλιον, Kata Matthaion euangelion) je první kniha Nového zákona a jedno ze čtyř kanonických evangelií. Spolu s evangeliem podle Marka a Lukáše patří mezi tzv. synoptická evangelia. Kniha popisuje život, smrt a vzkříšení Ježíše Krista, přičemž klade zvláštní důraz na Ježíšovo učení a na jeho roli jako naplnění proroctví Starého zákona. Tradičně je autorství připisováno apoštolu Matoušovi, celníkovi, kterého Ježíš povolal za svého učedníka. Moderní biblická kritika se však přiklání k názoru, že autorem byl anonymní židovský křesťan druhé generace, který psal v poslední třetině 1. století.
Evangelium je strukturováno kolem pěti velkých Ježíšových promluv, což je často vnímáno jako paralela k pěti knihám Tóry (Pentateuch). Tímto uspořádáním autor představuje Ježíše jako nového a většího Mojžíše, který přináší konečný výklad Božího zákona. Mezi nejznámější pasáže patří Kázání na hoře (kapitoly 5–7), obsahující Blahoslavenství a modlitbu Otčenáš, a Velké poslání (Mt 28,19-20), kde vzkříšený Ježíš pověřuje své učedníky, aby šli do celého světa.
📜 Autorství a datace
Tradiční křesťanský pohled, který se opírá o svědectví raných církevních otců, jako byli Papias z Hierapole a Irenej z Lyonu, připisuje autorství evangelia apoštolu Matoušovi, jednomu z dvanácti Ježíšových učedníků. Podle této tradice Matouš původně sepsal sbírku Ježíšových výroků (tzv. logia) v aramejštině nebo hebrejštině, která byla později přeložena do řečtiny a rozšířena do podoby dnešního evangelia.
Většina současných biblistů však tento tradiční pohled zpochybňuje. Argumentují tím, že autor Matoušova evangelia ve velké míře čerpá z Markova evangelia, které je psáno řecky, a je nepravděpodobné, že by očitý svědek Ježíšova života (Matouš) byl takto závislý na díle někoho, kdo jím nebyl (Marek Evangelista). Dále jazyk a teologická propracovanost textu naznačují, že autorem byl spíše vzdělaný, řecky mluvící židovský křesťan, který psal pro komunitu s podobným zázemím. Jméno "Matouš" mohlo být k evangeliu připojeno později, aby mu dodalo apoštolskou autoritu.
Co se týče datace, evangelium pravděpodobně vzniklo mezi lety 80 a 90 n. l. Tento odhad se opírá o několik faktorů:
- **Závislost na Markovi:** Matoušovo evangelium je literárně závislé na evangeliu podle Marka, které se obvykle datuje kolem roku 70 n. l.
- **Zmínka o zničení Chrámu:** Pasáže jako Mt 22,7 naznačují, že autor již věděl o zničení jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 n. l.
- **Rozvinutá christologie a ekleziologie:** Teologické koncepty, jako je role církve (ekklésia), jsou zde propracovanější než v dřívějších novozákonních spisech.
Místem vzniku byla pravděpodobně oblast Sýrie, možná město Antiochie, které bylo v 1. století významným centrem raného křesťanství se silnou židokřesťanskou komunitou.
🏛️ Struktura a obsah
Matoušovo evangelium je pečlivě strukturováno. Nejvýraznějším prvkem je střídání vyprávěcích pasáží s pěti velkými bloky Ježíšova učení (promluvami). Každá z těchto promluv je zakončena podobnou frází: "Když Ježíš dokončil tato slova..." (Mt 7,28; 11,1; 13,53; 19,1; 26,1). Tato pětidílná struktura je často interpretována jako vědomá paralela k pěti knihám Mojžíšovým (Pentateuch), čímž je Ježíš prezentován jako nový zákonodárce.
Celkovou strukturu lze rozdělit následovně:
📜 Prolog: Původ a dětství Ježíše (kap. 1–2)
- Rodokmen: Evangelium začíná Ježíšovým rodokmenem, který ho spojuje s Abrahamem a králem Davidem, čímž zdůrazňuje jeho roli jako právoplatného Mesiáše Izraele.
- Narození: Popis narození z panny Marie, zvěstování Josefovi ve snu.
- Klanění mudrců: Příběh mudrců z Východu, kteří přišli uctít novorozeného krále, a útěk Svaté rodiny do Egypta před králem Herodem Velikým.
📖 Část I: Ohlášení Království nebeského (kap. 3–7)
- Vyprávění: Působení Jana Křtitele, Ježíšův křest a pokušení na poušti. Začátek Ježíšova veřejného působení v Galileji.
- První promluva: Kázání na hoře (kap. 5–7): Jádro Ježíšovy etiky. Obsahuje Blahoslavenství, výklad Zákona ("Slyšeli jste, že bylo řečeno... ale já vám pravím..."), modlitbu Otčenáš, varování před pokrytectvím a zlaté pravidlo.
📖 Část II: Služba a poslání v Galileji (kap. 8–10)
- Vyprávění: Série deseti zázraků (uzdravení, exorcismy, utišení bouře), které prokazují Ježíšovu moc a autoritu. Povolání učedníků.
- Druhá promluva: Misionářská řeč (kap. 10): Instrukce dvanácti apoštolům, které Ježíš vysílá kázat a uzdravovat. Obsahuje varování před pronásledováním a příslib odměny.
📖 Část III: Zpochybňování a odpor (kap. 11–13)
- Vyprávění: Rostoucí odpor vůči Ježíšovi ze strany náboženských vůdců, zejména farizeů. Spory o šabat, otázky Jana Křtitele.
- Třetí promluva: Podobenství o Království (kap. 13): Sedm podobenství vysvětlujících povahu Království nebeského, včetně podobenství o rozsévači, o hořčičném zrnu a o pokladu v poli.
📖 Část IV: Církev, předobraz Království (kap. 14–18)
- Vyprávění: Nasycení pěti tisíců, Ježíšova chůze po vodě, Petrovo vyznání Ježíše jako Mesiáše u Caesarea Philippi a Ježíšovo Proměnění na hoře.
- Čtvrtá promluva: Řeč o církvi (kap. 18): Pokyny pro život v komunitě věřících. Témata zahrnují pokoru, odpuštění (podobenství o nemilosrdném služebníkovi) a řešení konfliktů.
📖 Část V: Cesta do Jeruzaléma a eschatologická řeč (kap. 19–25)
- Vyprávění: Ježíšova cesta do Judska a Jeruzaléma. Učení o manželství a rozvodu, setkání s bohatým mladíkem, slavnostní vjezd do Jeruzaléma a vyčištění chrámu.
- Pátá promluva: Olivetská řeč (kap. 24–25): Eschatologická promluva o konci časů, zničení chrámu a druhém příchodu Syna člověka. Obsahuje podobenství o deseti pannách a o hřivnách.
✝️ Vyvrcholení: Umučení a vzkříšení (kap. 26–28)
- Poslední večeře a zatčení: Spiknutí proti Ježíšovi, pomazání v Betánii, Poslední večeře, modlitba v Getsemanech a zatčení.
- Soud a ukřižování: Soud před Sanhedrinem a Pontiem Pilátem, Petrovo zapření, ukřižování na Golgotě a smrt.
- Vzkříšení a Velké poslání: Prázdný hrob, zjevení vzkříšeného Ježíše ženám a učedníkům v Galileji. Evangelium končí tzv. Velkým posláním, kde Ježíš pověřuje své následovníky, aby činili učedníky ze všech národů.
✝️ Teologické motivy
Matoušovo evangelium je teologicky bohaté a systematické. Mezi klíčové motivy patří:
- Naplnění Písma: Matouš neustále zdůrazňuje, že události Ježíšova života jsou naplněním proroctví Starého zákona. Často používá formuli "to se stalo, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka...". Tím ukazuje, že Ježíš je vyvrcholením dějin spásy Izraele.
- Ježíš jako nový Mojžíš: Struktura pěti promluv, Kázání na hoře (jako nový Zákon) a příběh o útěku do Egypta a návratu (paralela k exodu) představují Ježíše jako autoritativního učitele a zákonodárce, který je větší než Mojžíš.
- Království nebeské: Tento termín (v jiných evangeliích obvykle "Boží království") je ústředním tématem Ježíšova kázání. Označuje Boží vládu, která je již přítomná v Ježíšově osobě a působení, ale plně se uskuteční až na konci věků.
- Učednictví: Evangelium klade velký důraz na to, co znamená být Ježíšovým učedníkem. Vyžaduje to poslušnost jeho učení, víru a ochotu nést svůj kříž.
- Církev (Ekklésia): Matouš je jediným evangelistou, který používá řecké slovo ekklésia (církev). V Mt 16,18 Ježíš slibuje, že na skále Petrovy víry postaví svou církev. Kapitola 18 pak poskytuje praktické pokyny pro život této komunity.
- Konflikt s náboženskými vůdci: Evangelium ostře kritizuje farizeje a saduceje za jejich pokrytectví a legalismus. Tento konflikt odráží napětí mezi vznikající křesťanskou komunitou a synagogálním judaismem na konci 1. století.
📚 Vztah k ostatním evangeliím
Matoušovo evangelium je součástí synoptických evangelií. Název "synoptický" (z řeckého syn-opsis, "společný pohled") odkazuje na to, že tato tři evangelia (Matouš, Marek, Lukáš) sdílejí mnoho společného materiálu a lze je číst v paralelních sloupcích.
Vztah mezi nimi je předmětem tzv. synoptické otázky. Dnes nejrozšířenější teorií je hypotéza dvou pramenů, která tvrdí, že: 1. Evangelium podle Marka bylo napsáno jako první a sloužilo jako hlavní narativní zdroj pro Matouše i Lukáše. 2. Matouš a Lukáš měli kromě Marka k dispozici ještě druhý, dnes již ztracený zdroj, který obsahoval především Ježíšovy výroky. Tento hypotetický dokument se nazývá Pramen Q (z německého Quelle, "pramen"). 3. Kromě toho měl Matouš k dispozici vlastní unikátní materiál, který se nenachází ani u Marka, ani u Lukáše. Tento materiál se označuje jako zvláštní pramen M (např. příběh o mudrcích, podobenství o pleveli mezi pšenicí, Petrovo chození po vodě).
Matouš tedy přebírá Markovu narativní kostru, ale doplňuje ji rozsáhlými bloky učení (z pramene Q a M), upravuje Markův styl a opravuje některé jeho teologické formulace.
💡 Pro laiky
- Synoptická evangelia: Jsou to evangelia podle Matouše, Marka a Lukáše. Říká se jim tak, protože mají velmi podobnou strukturu a obsah. Když je položíte vedle sebe, uvidíte mnoho stejných příběhů, často i se stejnými slovy. Evangelium podle Jana je od nich velmi odlišné.
- Pramen Q: Představte si to jako ztracenou knihu, kterou měli Matouš i Lukáš k dispozici, když psali svá evangelia. Tato "kniha" obsahovala hlavně Ježíšovy výroky a proslovy, jako například Kázání na hoře. Dnes ji nemáme, ale její existenci odvozujeme z toho, že Matouš i Lukáš mají mnoho společných textů, které v nejstarším evangeliu (Markovĕ) chybí.
- Mesiáš: Hebrejský titul, který znamená "Pomazaný". Ve Starém zákoně byli olejem pomazáváni králové a kněží. Židé očekávali, že Bůh pošle Mesiáše z rodu krále Davida, který obnoví Izraelské království a nastolí spravedlnost. Křesťané věří, že tímto Mesiášem (řecky Christos) je Ježíš.
- Království nebeské: Není to místo v oblacích, ale spíše stav, kdy se plně prosazuje Boží vůle a vláda. Podle Ježíše toto království už začalo jeho příchodem, ale plně se projeví až na konci časů. Je to hlavní téma jeho kázání u Matouše.
- Farizeové a saduceové: Dvě významné náboženské a politické skupiny v judaismu za Ježíšovy doby. Farizeové byli známí svým důrazem na pečlivé dodržování Zákona (Tóry) a věřili ve vzkříšení. Saduceové byli spíše konzervativní aristokracie spojená s jeruzalémským Chrámem a vzkříšení popírali. Evangelia je často zobrazují jako Ježíšovy hlavní oponenty.