1415
Vzhled
Rozbalit box
Obsah boxu
1415 (MCDXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.
Rok 1415 se nesmazatelně zapsal do evropských dějin dvěma klíčovými událostmi. V Kostnici pokračoval církevní koncil, který vyvrcholil odsouzením a upálením českého reformátora Jana Husa, což zažehlo plameny budoucích husitských válek. Současně na západě Evropy dosáhla Stoletá válka jednoho ze svých nejznámějších momentů v bitvě u Azincourtu, kde anglická armáda drtivě porazila francouzskou šlechtu. Tento rok také znamenal významný krok v počátcích evropské zámořské expanze dobytím severoafrického města Ceuta Portugalci.
🌍 Události podle kontinentů
Evropa
Kostnický koncil a Husova kauza
- Probíhá Kostnický koncil (započal v roce 1414), jehož hlavním cílem je ukončit papežské schizma, které sužovalo katolickou církev od roku 1378.
- 20. března – Vzdoropapež Jan XXIII. v přestrojení prchá z Kostnice v naději, že tím zmaří průběh koncilu. Koncil však pokračuje dál pod vedením císaře Zikmunda Lucemburského.
- 6. dubna – Koncil vydává dekret Haec sancta, kterým prohlašuje nadřazenost koncilu nad papežem.
- 29. května – Koncil sesazuje uprchlého vzdoropapeže Jana XXIII.
- 5. června – Začíná veřejné slyšení v procesu s českým reformátorem Janem Husem, který byl v Kostnici uvězněn navzdory glejtu od císaře Zikmunda.
- 6. červenec – Jan Hus je koncilem odsouzen jako kacíř a ještě týž den upálen na hranici za branami města Kostnice. Jeho popel je vhozen do řeky Rýn. Tato událost vyvolá v Českém království obrovskou vlnu nevole a stane se rozbuškou pro husitství.
- 4. července – Papež Řehoř XII. dobrovolně abdikuje, čímž dále přispívá k řešení schizmatu.
- 2. září – Čeští a moravští šlechtici (452 signatářů) posílají do Kostnice stížný list, známý jako protestatio Bohemorum, ve kterém protestují proti upálení Jana Husa a hájí jeho památku.
- V Kostnici je zatčen a uvězněn i Husův přítel, učenec Jeroným Pražský.
Stoletá válka: Bitva u Azincourtu
- 13. srpna – Anglický král
Jindřich V. Anglický se se svou armádou vylodil v severní Francii a zahájil novou fázi Stoleté války. - 22. září – Po pětitýdenním obléhání dobývají Angličané strategický přístav Harfleur. Jejich armáda je však značně oslabena nemocemi, především úplavicí.
- 25. říjen – Bitva u Azincourtu: Vyčerpaná a početně slabší anglická armáda (cca 6 000–9 000 mužů) se střetává s mnohonásobně větší francouzskou armádou (cca 20 000–30 000 mužů). Díky strategickému využití dlouhých luků, rozbahněnému terénu a katastrofální taktice francouzské těžké jízdy dosahují Angličané jednoho z největších a nejrozhodnějších vítězství ve vojenské historii. V bitvě padne obrovské množství francouzské šlechty.
- Vítězství u Azincourtu výrazně posílilo pozici Jindřicha V. a umožnilo mu v následujících letech ovládnout velkou část severní Francie.
Portugalská expanze
- 21. srpna – Portugalské síly pod vedením krále
Jana I. a jeho synů, včetně prince Jindřicha Mořeplavce, dobývají muslimské město a přístav Ceuta na severoafrickém pobřeží. - Dobytí Ceuty je považováno za počátek portugalské koloniální říše a klíčový moment v zahájení éry evropských zámořských objevů.
Asie
- V Číně vládne císař Jung-le z dynastie Ming. Pokračují námořní expedice admirála Čeng Chea, které demonstrují čínskou moc v Indickém oceánu.
📜 Narození
- 21. září – Fridrich III. Habsburský, císař Svaté říše římské († 1493)
- Jan Argyropulos, byzantský učenec a humanista, který přispěl k obnově studia řecké filozofie v Itálii († 1487)
🕯️ Úmrtí
- 6. červenec – Jan Hus, český teolog, kazatel a církevní reformátor (* asi 1370)
- 25. říjen – V bitvě u Azincourtu padli:
- Karel I. z Albretu, francouzský konstábl a vrchní velitel
- Jan I. z Alençonu, francouzský vévoda
- Antonín Brabantský, brabantský vévoda
- Filip II. z Nevers, hrabě z Nevers a Rethelu
- Eduard III. z Baru, vévoda z Baru
- 19. červenec – Filipa z Lancasteru, portugalská královna, manželka Jana I. a matka Jindřicha Mořeplavce (* 1360)
💡 Pro laiky
- Kostnický koncil: Představte si to jako obrovský mezinárodní summit katolické církve a evropských panovníků. Hlavním úkolem bylo vyřešit obrovský problém – v té době si na post papeže dělali nárok hned tři muži najednou (tzv. papežské schizma), což způsobovalo chaos. Koncil měl za úkol je všechny odvolat a zvolit jednoho nového. Vedlejším, ale pro Čechy klíčovým bodem, bylo řešení "problému" s Janem Husem, jehož kritika církve byla vnímána jako nebezpečná.
- Upálení Jana Husa: Jan Hus byl pozván do Kostnice, aby obhájil své názory. Císař Zikmund mu slíbil bezpečný průchod (glejt). Hus ale své učení odmítl odvolat, protože to považoval za zradu svého svědomí a Bible. Koncil ho proto označil za kacíře (člověka s bludnými názory proti víře) a předal světské moci k potrestání, kterým byla v té době smrt na hranici. Pro Čechy to byla obrovská zrada a nespravedlnost, která vedla k husitským válkám.
- Bitva u Azincourtu: Jedna z nejslavnějších bitev historie. Malá, unavená a nemocná anglická armáda byla zahnána do kouta obrovskou, sebevědomou francouzskou armádou plnou rytířů v těžké zbroji. Angličané ale měli tajnou zbraň: tisíce lučištníků s dlouhými anglickými luky, kteří dokázali střílet šípy neuvěřitelně rychle a silně. Francouzští rytíři zaútočili přes rozbahněné pole, kde zapadali, a lučištníci je zmasakrovali. Byla to ukázka toho, jak nová taktika a technologie mohou porazit hrubou sílu.