Přeskočit na obsah

Komiks

Z Infopedia
Verze z 24. 12. 2025, 11:20, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Umělecký směr

Komiks (z anglického comic strip, vtipný proužek) je umělecké médium, které využívá sekvenci statických obrazů (panelů) k vyprávění příběhu nebo sdělení informace. Tyto obrazy jsou často doplněny textem, který může být ve formě přímé řeči v textových bublinách, vypravěčských popisků, nebo zvukových efektů (onomatopoí). Komiks je často označován jako sekvenční umění nebo deváté umění. Ačkoliv byl historicky spojován především s humoristickými stripy v novinách a zábavou pro děti, během 20. a 21. století se vyvinul v plnohodnotné médium schopné zpracovávat širokou škálu žánrů a komplexních témat pro dospělé publikum.

📖 Definice a terminologie

Základní definici komiksu jako "sekvenčního umění" zpopularizoval americký tvůrce a teoretik Will Eisner. Tato definice zdůrazňuje klíčový prvek komiksu: juxtapozici (umístění vedle sebe) jednotlivých obrazů, které v mysli čtenáře vytvářejí souvislý děj. Čtenář aktivně doplňuje dění v mezerách mezi panely.

🧱 Základní stavební prvky

  • Panel (okno): Jednotlivý rámeček obsahující kresbu. Panely jsou základní jednotkou komiksového vyprávění. Jejich velikost, tvar a uspořádání ovlivňují tempo a rytmus čtení.
  • Mezera (gutter): Prázdný prostor mezi panely. Ačkoliv je prázdná, je klíčová pro komiksovou gramotiku. Právě zde si čtenář domýšlí, co se stalo mezi dvěma zobrazenými momenty.
  • Textová bublina (speech balloon): Prostor, obvykle oválného nebo obláčkového tvaru, obsahující přímou řeč postav. Tvar bubliny může naznačovat i způsob promluvy (např. zubatý okraj pro křik, přerušovaná čára pro šepot).
  • Popisek (caption box): Obvykle obdélníkový rámeček, který obsahuje text vypravěče, informace o čase a místě, nebo vnitřní monology postav.
  • Zvukové efekty (onomatopoia): Graficky ztvárněná slova napodobující zvuky (např. "BUM!", "PRÁSK!", "VRRR"). Jsou nedílnou součástí vizuální stránky komiksu.
  • Kresba: Samotný vizuální styl, který může sahat od jednoduché karikatury po fotorealistickou malbu. Styl kresby zásadně ovlivňuje atmosféru a vyznění díla.

📜 Historie

Ačkoliv moderní komiks vznikl až v 19. století, princip sekvenčního vyprávění v obrazech je starý jako lidstvo samo.

🌅 Předchůdci

Za předchůdce komiksu lze považovat jeskynní malby, egyptské nástěnné malby, Trajánův sloup v Římě, který ve spirále vypráví příběh vojenského tažení, nebo středověkou Tapisérie z Bayeux, jež zobrazuje dobytí Anglie Normany. V 18. století anglický malíř William Hogarth vytvářel série obrazů, které satiricky komentovaly společenské mravy a daly se číst jako příběh.

📰 Zrod v novinách (19. století)

Moderní komiks je neoddělitelně spjat s rozvojem masového tisku. Za jednoho z otců komiksu je považován švýcarský autor Rodolphe Töpffer, který v první polovině 19. století vytvářel obrázkové příběhy s textem pod panely. V Německu se proslavil Wilhelm Busch se svým dílem Max a Moritz (1865).

Skutečný boom nastal v USA s nástupem barevného nedělního tisku. Za první skutečně masově populární komiksovou postavu je považován The Yellow Kid (Žluté dítě) od Richarda F. Outcaulta, který se poprvé objevil v roce 1895. Právě u něj se poprvé objevila přímá řeč napsaná přímo v obraze (na jeho žluté košili), což je považováno za zrod moderní textové bubliny.

🦸 Zlatý věk amerického komiksu (cca 1938–1956)

Tato éra je definována vznikem superhrdinského žánru. V červnu 1938 vyšlo první číslo sešitu Action Comics, ve kterém se světu představil Superman, vytvořený Jerrym Siegelem a Joem Shusterem. Jeho obrovský úspěch spustil lavinu a brzy se objevili další ikonové hrdinové jako Batman (1939), Captain America (1941) a Wonder Woman (1941). Komiksy se staly masovou zábavou a během druhé světové války sloužily i jako nástroj propagandy.

🥈 Stříbrný věk (cca 1956–1970)

Po poválečném útlumu superhrdinského žánru a morální panice, která vedla k zavedení cenzurního orgánu Comics Code Authority, přišla renesance. Vydavatelství DC Comics úspěšně oživilo postavy jako Flash a Green Lantern. Největší revoluci však způsobilo konkurenční vydavatelství Marvel Comics pod vedením scenáristy Stana Leeho a kreslířů Jacka Kirbyho a Steva Ditka. Ti stvořili "lidštější" superhrdiny s civilními problémy, jako jsou Fantastic Four (1961), Spider-Man (1962), Hulk (1962) a X-Men (1963).

🥉 Bronzový a moderní věk (od 70. let)

Od 70. let začaly komiksy reflektovat složitější společenská témata jako drogovou závislost, rasismus a politickou korupci. V 80. letech pak došlo k definitivnímu "zvážnění" média díky přelomovým dílům jako Watchmen (Alan Moore, Dave Gibbons) a The Dark Knight Returns (Frank Miller). Tyto grafické romány dekonstruovaly superhrdinský mýtus a ukázaly umělecký potenciál komiksu. Vznikla také silná nezávislá scéna, která dala prostor pro autorské a experimentální komiksy.

🌍 Komiks ve světě

Komiksová kultura má ve světě tři hlavní centra s vlastními tradicemi a specifiky.

🇺🇸 Americký komiks (Comics)

Dominantním žánrem je superhrdinský komiks, produkovaný především dvěma velkými vydavatelstvími: DC Comics (Superman, Batman, Wonder Woman) a Marvel Comics (Spider-Man, Avengers, X-Men). Standardním formátem je tenký měsíční sešit (comic book), které jsou později sbírány do knih (trade paperback). Silná je i nezávislá scéna (např. Image Comics, Dark Horse Comics), která produkuje širokou škálu žánrů.

🇯🇵 Japonský komiks (Manga)

Manga je japonský termín pro komiks. Vyznačuje se specifickým výtvarným stylem (velké oči, dynamické linky) a čte se zprava doleva, což odpovídá tradičnímu japonskému způsobu psaní. Manga pokrývá obrovské množství žánrů a demografických kategorií:

Manga je úzce propojena s anime (japonský animovaný film), mnoho úspěšných mang je adaptováno do animované podoby.

🇪🇺 Evropský komiks (Bande Dessinée)

Nejsilnější tradici má tzv. francouzsko-belgická škola. Evropský komiks je často vydáván ve formě velkoformátových, vázaných knih zvaných "alba". Důraz je kladen na vysokou výtvarnou kvalitu. Mezi nejslavnější evropské série patří Tintinova dobrodružství ( Hergé), Asterix ( René Goscinny a Albert Uderzo) nebo díla vizionářského umělce Moebia.

🇨🇿 Český komiks

Český komiks má bohatou historii, i když byl často omezován politickými režimy. Za jeho největší ikonu je považován seriál Rychlé šípy spisovatele Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera. Dalším fenoménem, který přežil generace, je dětský časopis Čtyřlístek. Významnou postavou moderního českého komiksu byl Kája Saudek, jehož osobitý styl ovlivnil mnoho tvůrců. Po roce 1989 zažívá český komiks renesanci a objevuje se mnoho nových talentovaných autorů a vydavatelství.

🎨 Žánry a styly

Komiks není žánr, ale médium. Může proto obsahovat jakýkoliv žánr, stejně jako literatura nebo film. Mezi nejběžnější patří:

⚙️ Proces tvorby

Na tvorbě profesionálního komiksu se obvykle podílí celý tým specialistů: 1. Scenárista (Writer): Vytváří příběh, dialogy a popis jednotlivých panelů. 2. Kreslíř (Penciller): Na základě scénáře kreslí tužkou jednotlivé stránky. 3. Inker: Obtahuje tužkové kresby tuší, čímž jim dodává finální podobu a hloubku. 4. Kolorista (Colorist): Vybarvuje černobílé stránky, dnes většinou digitálně. 5. Letterer: Do hotových stránek vkládá texty – dialogy do bublin, popisky a zvukové efekty. 6. Editor: Dohlíží na celý proces a koordinuje práci týmu.

🏛️ Kulturní dopad a vliv

V 21. století se komiks stal nedílnou součástí globální populární kultury. Jeho vliv je patrný především ve filmu. Filmové adaptace komiksů, zejména ty z produkce Marvel Studios (Marvel Cinematic Universe) a Warner Bros. (DC Extended Universe), patří mezi komerčně nejúspěšnější filmy všech dob.

Komiksové konvence, jako je San Diego Comic-Con, se z malých setkání fanoušků proměnily v masivní mediální události, které přitahují statisíce návštěvníků. Komiks je také stále více uznáván jako legitimní umělecká forma, o čemž svědčí například Pulitzerova cena pro grafický román Maus.

🧑‍🏫 Pro laiky

  • Co je to "sekvenční umění"?

Jednoduše řečeno, je to vyprávění příběhu pomocí obrázků seřazených za sebou. Představte si film, kde místo pohyblivých záběrů máte jednotlivá "políčka" nakreslená na papíře. Vaše mysl si sama spojí, co se děje mezi jednotlivými políčky, a tím vzniká plynulý děj.

  • Jaký je rozdíl mezi komiksem a grafickým románem?

V zásadě žádný. "Grafický román" (graphic novel) je především marketingový termín, který se v 70. a 80. letech začal používat pro delší, ucelené a často vážnější komiksové příběhy, aby se odlišily od tenkých sešitů pro děti a prodávaly se v knihkupectvích. Z hlediska formy (obrázky v sekvenci) je to stále komiks.

  • Musí být komiks vtipný nebo pro děti?

Vůbec ne. To je jeden z největších mýtů. Komiks je médium, stejně jako kniha nebo film. Může vyprávět jakýkoliv příběh – od superhrdinských bitev přes historická dramata, sci-fi thrillery, horory až po hluboce osobní zpovědi a biografie. Existují komiksy na jakékoliv téma a pro všechny věkové kategorie.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Komiks&oldid=18204“