Fantasy
Obsah boxu
Fantasy (z anglického fantasy – představivost, fantazie) je umělecký žánr, používaný v literatuře, filmu, výtvarném umění, videohrách a hrách na hrdiny. Je založen na užití magie a jiných nadpřirozených prvků jako primárních atributů zápletky, prostředí či postav.
Na rozdíl od science fiction, která své fantastické prvky vysvětluje pomocí vědy a technologie (byť fiktivní), fantasy operuje s tím, co je z hlediska našeho poznání nemožné a nevysvětlitelné. Děj se často odehrává ve fiktivních světech (tzv. sekundární světy), kde platí jiné fyzikální a přírodní zákony, existují bájní tvorové (jako draci, elfové, trpaslíci) a magie je reálnou silou.
📜 Kořeny a historie: Od mýtů k Tolkienovi
Ačkoliv je fantasy jako moderní vydavatelská kategorie fenoménem 20. století, její kořeny sahají k počátkům lidského vyprávění.
- Mytologie a eposy: Prvky fantasy najdeme v nejstarších literárních památkách, jako je Epos o Gilgamešovi, Homérova Odyssea nebo severská Edda. Tyto příběhy byly plné bohů, monster a hrdinských činů.
- Středověk: Klíčovou inspirací pro moderní fantasy jsou artušovské legendy (cyklus o králi Artušovi, čaroději Merlinovi a meči Excalibur). Dále pak středověké bestiáře a hagiografie (legendy o svatých).
- Pohádky: Lidová slovesnost a později sbírky autorů jako Bratři Grimmové či Hans Christian Andersen udržovaly v povědomí archetypy, se kterými fantasy pracuje.
- 19. století: Autoři jako George MacDonald nebo William Morris začali psát první fantastické romány, které nebyly určeny primárně dětem.
Otec moderní fantasy: J. R. R. Tolkien
Zlomovým bodem pro žánr se stalo dílo oxfordského profesora J. R. R. Tolkiena.
- Hobit (1937) a především Pán prstenů (1954–1955) definovaly podobu tzv. epické nebo vysoké fantasy (High Fantasy).
- Worldbuilding: Tolkien ukázal, že fantasy není jen o příběhu, ale o tvorbě komplexního světa (Středozem) s vlastní geografií, historií, mytologií a dokonce i funkčními fiktivními jazyky (elfština). Jeho dílo stanovilo standard, vůči kterému se vymezovali všichni následující autoři.
Meč a magie: Robert E. Howard
Paralelně s Tolkienem se v USA ve 30. letech v časopisech typu Weird Tales rodil drsnější podžánr – heroic fantasy (meč a magie). Jeho zakladatelem byl Robert E. Howard, stvořitel barbara Conana. Tento styl kladl důraz na akci, fyzickou sílu a dynamický děj, nikoliv na vznešené poslání a detailní historii světa.
🏰 Podžánry fantasy
Fantasy je extrémně rozmanitý žánr, který se dělí na množství specifických kategorií:
- High fantasy (Vysoká fantasy): Děj se odehrává v alternativním světě, bojuje se o osud celého světa, magie je všudypřítomná. Příklad: Pán prstenů, Kolo času (Robert Jordan), Odkaz Dračích jezdců (Christopher Paolini).
- Low fantasy (Nízká fantasy): Magie je vzácná nebo nebezpečná, svět je realističtější, často špinavý a morálně nejednoznačný. Příklad: Píseň ledu a ohně (George R. R. Martin), Zaklínač (Andrzej Sapkowski).
- Urban fantasy (Městská fantasy): Nadpřirozené prvky existují v našem moderním světě, často skrytě. Příklad: Harry Potter (J. K. Rowlingová), Twilight sága, Nádherné bytosti.
Další významné podžánry
Kromě základního dělení se fantasy větví do mnoha specifických směrů:
- Dark fantasy a Grimdark: Reakce na idealizovanou "vysokou" fantasy. Svět je zde krutý, nebezpečný a morálně zkažený. Hrdinové nejsou ctnostní rytíři, ale žoldáci, vrazi nebo cynici. Typickými představiteli jsou Joe Abercrombie (série První zákon), Glen Cook (Černá legie) nebo videoherní série Dark Souls.
- Humorná fantasy: Žánr, který paroduje klišé klasické fantasy. Absolutním králem tohoto směru je britský autor Terry Pratchett se svou sérií Zeměplocha (Discworld), která nastavuje zrcadlo našemu světu skrze satiru a filosofický přesah.
- Romantasy (Romantická fantasy): Dominantní trend 20. let 21. století, popularizovaný skrze sociální sítě (TikTok/BookTok). Kombinuje epický svět a magii s intenzivní milostnou zápletkou (často erotickou). Klíčovými autorkami jsou Sarah J. Maas (Dvůr trnů a růží) nebo Rebecca Yarros (Čtvrté křídlo).
- Historická fantasy: Děj je zasazen do reálné historie, ale s příměsí magie. Příkladem je Husitská trilogie od Andrzeje Sapkowského.
🎲 Hry na hrdiny: Dungeons & Dragons
V 70. letech 20. století došlo k revoluci, která změnila způsob, jakým lidé fantasy konzumují. Místo pasivního čtení ji začali prožívat.
- Dungeons & Dragons (D&D): V roce 1974 vytvořili Gary Gygax a Dave Arneson první stolní hru na hrdiny (RPG). Hráči si vytvářejí vlastní postavy (válečník, čaroděj, zloděj, klerik) a pod vedením Pána jeskyně (Dungeon Master) procházejí dobrodružstvím. D&D kodifikovalo mnoho pravidel žánru (systém kouzel, bestiář monster).
- Dračí doupě: V českém prostředí vznikla v roce 1990 legendární varianta Dračí doupě (DrD), která vychovala celou generaci českých fanoušků fantasy.
- Vliv na kulturu: Principy RPG her ovlivnily literaturu (žánr LitRPG) i videohry. Knihy jako Sága o Drizztovi (R. A. Salvatore) vznikly přímo ve světech D&D.
🎮 Digitální světy: Videohry
S nástupem počítačů se fantasy stalo dominantním žánrem ve videohrách.
- MMORPG: Hra World of Warcraft (2004) od studia Blizzard Entertainment přivedla do fiktivního světa Azeroth miliony hráčů najednou a stala se sociálním fenoménem.
- Příběhová RPG: Série jako The Elder Scrolls (zejména díl Skyrim), Dragon Age nebo Final Fantasy umožňují hráčům prozkoumávat obrovské otevřené světy.
- Zaklínač (The Witcher): Herní adaptace knih Andrzeje Sapkowského od polského studia CD Projekt Red zpopularizovala slovanskou mytologii a "zaklínačský svět" po celé planetě, což zpětně zvýšilo prodej knih.
🎬 Fantasy na plátně: Od béček k Oscarům
Dlouhou dobu byla fantasy ve filmu považována za okrajový žánr s levnými triky (např. filmy o Conanovi s Arnoldem Schwarzeneggerem).
- Pán prstenů (2001–2003): Režisér Peter Jackson změnil vnímání žánru svou filmovou trilogií Pán prstenů. Filmy získaly celkem 17 cen Oscar (včetně ceny za Nejlepší film pro Návrat krále). Ukázaly, že fantasy může být vážným uměním s masovým komerčním úspěchem.
- Harry Potter: Série osmi filmů podle knih J. K. Rowlingové definovala dětství celé jedné generace a ukázala sílu britské herecké školy.
- Hra o trůny (Game of Thrones): Seriál stanice HBO (2011–2019) podle knih George R. R. Martina přinesl do televize dospělou, politickou a drsnou fantasy, která se stala globálním tématem diskusí.
🇨🇿 Česká stopa: Od Sapkowského po Kulhánka
V českém prostředí má fantasy silnou tradici, která se specificky vyvíjela po roce 1989.
- Polský vliv: Pro českou fantasy byl klíčový polský autor Andrzej Sapkowski. Jeho povídky o zaklínači Geraltovi vycházely v českých časopisech dříve než na Západě a čeští čtenáři ho považují téměř za domácího autora.
- Česká akční škola: V 90. letech vznikl unikátní subžánr, pro který je typická rychlá akce, černý humor, gejzíry krve a cynismus.
- Jiří Kulhánek: Zakladatel tohoto směru. Jeho knihy Cesta krve nebo Noční klub jsou kultovními díly, která se prodávají za násobky původní ceny.
- Miroslav Žamboch: Autor, který tento styl posunul více k hrdinské fantasy (série o Koniášovi a Baklym).
- František Kotleta: (vlastním jménem Leoš Kyša), který v 10. letech 21. století převzal štafetu bestselleristy s drsnou akční sci-fi a fantasy (série Bratrstvo krve, Spad).
- Literární kvalita: Na opačném pólu, zaměřeném na propracované světy a psychologii, stojí autorky jako Vilma Kadlečková (sága Mycelium) nebo Petra Neomillnerová (městská fantasy).
🔮 Budoucnost a trendy roku 2025
V polovině 20. let 21. století prochází žánr fantasy další transformací.
- Válka streamovacích gigantů: Fantasy se stalo nejdražším televizním žánrem. Platformy jako Netflix, Amazon Prime Video a Disney+ investují miliardy dolarů do seriálů typu Pán prstenů: Prsteny moci, Rod draka (prequel Hry o trůny) nebo adaptací videoher.
- Umělá inteligence (AI): Velkým tématem roku 2025 je využití AI při tvorbě. Spisovatelé a výtvarníci protestují proti generování obálek knih a textů pomocí algoritmů, což vyvolává debaty o autorských právech a "duši" umění.
- Globální mytologie: Žánr se odklání od tradičního "eurocentrického" modelu (inspirovaného středověkou Evropou) k inspiraci africkou, asijskou či jihoamerickou mytologií. Příkladem jsou díla autorů jako R. F. Kuang nebo N. K. Jemisin.