Skladatelka
Obsah boxu
Skladatelka je označení pro ženu, která se profesionálně nebo systematicky věnuje hudební kompozici. Stejně jako její mužský protějšek, skladatel, je autorkou hudebních děl, která mohou sahat od jednoduchých písní přes komorní hudbu až po rozsáhlá orchestrální díla, jako jsou symfonie a opery. Historicky byly ženy v oblasti kompozice často přehlíženy, jejich díla byla vydávána pod mužskými pseudonymy nebo jmény jejich bratrů či manželů a jejich přístup k formálnímu hudebnímu vzdělání byl omezený. Od 20. století však dochází k výraznému nárůstu počtu uznávaných a vlivných skladatelek ve všech hudebních žánrech.
📜 Historický vývoj
Postavení žen v hudební kompozici bylo po staletí ovlivňováno společenskými normami, které omezovaly jejich veřejné působení a přístup ke vzdělání. Přesto se v každé epoše objevily výjimečné osobnosti, které se dokázaly prosadit.
🏛️ Středověk a renesance
Jednou z nejstarších a nejznámějších skladatelek v evropské historii je německá abatyše Hildegarda z Bingenu (1098–1179). Její rozsáhlé dílo zahrnuje desítky liturgických zpěvů a duchovní hru Ordo Virtutum, která je považována za nejstarší dochované liturgické drama. Její kompozice jsou na svou dobu mimořádně originální.
V období renesance a raného baroka se skladatelky objevovaly především v Itálii, často v klášterech nebo na šlechtických dvorech. Mezi významné postavy patří Maddalena Casulana (cca 1544–1590), která jako první žena v historii nechala vytisknout celou sbírku svých skladeb (madrigaly), nebo benátská skladatelka a zpěvačka Barbara Strozzi (1619–1677).
🎼 Baroko a klasicismus
V období baroka se proslavila například Francouzka Élisabeth Jacquet de La Guerre (1665–1729), zázračné dítě, které působilo na dvoře krále Ludvíka XIV.. Skládala opery, kantáty a skladby pro cembalo.
V klasicismu byly ženy skladatelky často dcerami nebo manželkami známých hudebníků. Příkladem je Maria Anna Mozartová (1751–1829), sestra Wolfganga Amadea Mozarta, která byla vynikající klavíristkou a podle dobových svědectví i talentovanou skladatelkou, ačkoliv se žádné její dílo nedochovalo.
🎹 Romantismus
Romantismus přinesl rozporuplnou situaci. Na jedné straně se ženám otevřel větší přístup k hudebnímu vzdělání, na druhé straně byla kompozice velkých forem (symfonie, opery) stále vnímána jako výhradně mužská doména.
- Fanny Mendelssohnová (1805–1847): Sestra Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, byla mimořádně talentovanou skladatelkou a klavíristkou. Složila přes 460 děl, ale mnohá z nich byla zpočátku publikována pod jménem jejího bratra.
- Clara Schumannová (1819–1896): Jedna z nejvýznamnějších klavírních virtuosek své doby a manželka skladatele Roberta Schumanna. Její kompoziční dílo zahrnuje klavírní koncert, komorní skladby a písně. Po smrti manžela se však kompozici téměř přestala věnovat.
- Louise Farrenc (1804–1875): Francouzská skladatelka, klavíristka a profesorka na pařížské konzervatoři, která si jako jedna z mála žen v 19. století dokázala vydobýt respekt a složila i několik symfonií.
🎶 20. a 21. století
Počátek 20. století znamenal zlom. Ženy získaly lepší přístup ke vzdělání na konzervatořích a jejich díla začala být častěji prováděna.
- Lili Boulanger (1893–1918): První žena, která v roce 1913 získala prestižní Římskou cenu za kompozici. Její slibnou kariéru ukončila předčasná smrt. Její sestra, Nadia Boulanger, se stala jednou z nejvlivnějších hudebních pedagožek 20. století.
- Germaine Tailleferre (1892–1983): Jediná žena ve slavné francouzské skupině skladatelů Pařížská šestka.
- Vítězslava Kaprálová (1915–1940): Nejvýznamnější česká skladatelka první poloviny 20. století a talentovaná dirigentka. I přes svůj krátký život zanechala pozoruhodné dílo.
- Sofia Gubajdulina (* 1931): Ruská skladatelka patřící k nejvýznamnějším postavám soudobé vážné hudby, známá svou hlubokou spiritualitou a originálním zvukovým světem.
- Kaija Saariaho (1952–2023): Finská skladatelka, jejíž opery a orchestrální díla jsou uváděna na nejprestižnějších světových scénách.
V posledních desetiletích se skladatelky výrazně prosazují i v oblasti filmové hudby. Rachel Portman (* 1960) získala jako první žena Oscara za hudbu k filmu Emma (1996). V jejích stopách pokračují například Hildur Guðnadóttir (* 1982), oceněná Oscarem za hudbu k filmu Joker, nebo Anne Dudley (* 1956).
🚧 Výzvy a překážky
Historicky i v současnosti čelí skladatelky specifickým výzvám:
- Historické předsudky: Dlouho přetrvával názor, že ženy nemají pro kompozici rozsáhlých a komplexních děl dostatečné "intelektuální" nebo "emocionální" předpoklady.
- Nedostatečná reprezentace: Repertoár koncertních síní a operních domů je stále z velké části tvořen díly mužských skladatelů, což omezuje viditelnost a provádění děl skladatelek.
- Kanonizace dějin hudby: Tradiční dějiny hudby byly psány z mužské perspektivy a mnoho významných skladatelek bylo opomenuto nebo marginalizováno. Jejich znovuobjevování je úkolem moderní muzikologie.
- Balancování kariéry a rodiny: Společenská očekávání spojená s mateřstvím a péčí o rodinu mohou pro ženy představovat větší překážku v časově náročné tvůrčí práci než pro jejich mužské kolegy.
🇨🇿 České skladatelky
Kromě již zmíněné Vítězslavy Kaprálové patří mezi významné české skladatelky například:
- Sláva Vorlová (1894–1973): Autorka rozsáhlého díla zahrnujícího opery, symfonie i koncerty.
- Sylvie Bodorová (* 1954): Jedna z nejhranějších českých soudobých skladatelek, jejíž díla jsou uváděna po celém světě.
- Ivana Loudová (1941–2017): Významná skladatelka a pedagožka, jejíž tvorba byla oceněna na mnoha mezinárodních soutěžích.
💡 Pro laiky
Skladatelka je žena, která vymýšlí a zapisuje hudbu. Je to v podstatě architektka hudebního díla. Místo cihel a betonu používá noty, rytmus, melodie a harmonie, aby postavila hudební skladbu.
Představte si svou oblíbenou píseň. Zpěvák nebo kapela ji sice hraje (to jsou interpreti), ale někdo jiný – skladatel nebo skladatelka – musel nejprve vymyslet, jak bude znít. Skladatelka je tedy autorkou "receptu" na hudbu, který pak hudebníci "uvaří" pro posluchače. Její práce vyžaduje nejen talent a kreativitu, ale také hluboké znalosti hudební teorie a často i hru na hudební nástroj, například klavír nebo kytaru.