Karel XII.
Obsah boxu
Karel XII. (švédsky Karl XII.; 17. června 1682, Stockholm – 30. listopadu 1718, Fredriksten, Norsko) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský, který vládl od roku 1697 až do své smrti. Je považován za jednoho z největších vojenských taktiků v dějinách a poslední evropský absolutistický monarcha, který osobně vedl svá vojska do boje. Jeho vláda byla téměř zcela pohlcena Velkou severní válkou, která zásadně změnila mocenskou mapu severní Evropy a znamenala konec švédského impéria jako velmoci.
Jeho neústupná a bojovná povaha mu vynesla přezdívky jako "Poslední Viking" nebo "Švédský meteor". Zatímco jeho vojenské úspěchy v rané fázi války jsou legendární, jeho pozdější porážky, zejména v bitvě u Poltavy, vedly k fatálnímu oslabení Švédska a vzestupu carského Ruska pod vedením Petra Velikého.
👑 Život a vláda
👶 Dětství a nástup na trůn
Karel se narodil jako nejstarší syn krále Karla XI. a královny Ulriky Eleonory Dánské. Od dětství byl systematicky připravován na roli panovníka. Vynikal v matematice, latině a vojenských disciplínách. Byl známý svou tvrdohlavostí, odvahou a hlubokou luteránskou vírou. Jeho otec zemřel v roce 1697, a ačkoliv bylo Karlovi pouhých 15 let, švédský Riksdag (parlament) ho prohlásil za plnoletého a schopného vlády, čímž obešel poručnickou radu.
Mladý král okamžitě převzal otěže moci a pokračoval v otcově politice absolutismu. Jeho mládí a zdánlivá nezkušenost vedly sousední mocnosti – carské Rusko, Dánsko-Norsko a Sasko-Polsko – k vytvoření tajné aliance s cílem získat zpět území ztracená ve prospěch Švédska v předchozích desetiletích.
⚔️ Velká severní válka
V roce 1700 trojice spojenců koordinovaně zaútočila na švédská území, čímž rozpoutala Velkou severní válku (1700–1721). Očekávali snadné vítězství proti mladému a nezkušenému králi. Karel XII. je však šokoval svou rychlostí, odhodláním a vojenským géniem.
💥 Počátek války a první vítězství
Karel se nejprve zaměřil na Dánsko. S podporou anglo-nizozemské flotily provedl překvapivé vylodění na ostrově Sjaelland a oblehl Kodaň. Dánský král Frederik IV. byl donucen kapitulovat a podepsat mír v Travendalu, čímž z koalice vystoupil.
Poté Karel obrátil svou pozornost na východ proti Rusku. V listopadu 1700 se s armádou čítající pouhých 8 500 mužů postavil více než čtyřicetitisícové ruské armádě obléhající švédskou pevnost Narva v Estonsku. V bitvě u Narvy využil sněhové vánice a drtivě zvítězil. Toto vítězství mu zajistilo pověst neporazitelného vojevůdce po celé Evropě.
🇵🇱 Polské tažení a sesazení Augusta II.
Místo aby pronásledoval poraženou ruskou armádu a zničil síly Petra Velikého, rozhodl se Karel XII. potrestat třetího člena koalice, saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného. Následovalo šestileté tažení v Polsku-Litvě. Karel porazil sasko-polská vojska v několika bitvách, obsadil Varšavu i Krakov a v roce 1704 donutil polskou šlechtu sesadit Augusta a zvolit si nového krále, jeho spojence Stanisława Leszczyńského.
August II. se však nevzdával a pokračoval v boji ze svého rodného Saska. Karel proto v roce 1706 vpadl do Saska a donutil Augusta podepsat Altranstädtský mír, kterým se definitivně vzdal polské koruny a uznal Leszczyńského. Švédsko bylo na vrcholu své moci.
🇷🇺 Ruské tažení a bitva u Poltavy
Zatímco byl Karel zaměstnán v Polsku a Sasku, car Petr Veliký využil času k modernizaci své armády a k budování nové pevnosti u Finského zálivu – budoucího Petrohradu. V roce 1707 se Karel konečně rozhodl vypořádat se s Ruskem a vytáhl na východ s jednou z největších armád, jakou kdy Švédsko postavilo.
Ruské tažení se však brzy změnilo v katastrofu. Rusové uplatňovali taktiku spálené země, což švédské armádě ztěžovalo zásobování. Zima na přelomu let 1708 a 1709 byla jednou z nejkrutějších v novodobých dějinách a tisíce švédských vojáků umrzly nebo zemřely hlady. Karlova armáda byla navíc oslabena porážkou zásobovacího sboru v bitvě u Lesné.
Karel se rozhodl táhnout na Ukrajinu, kde očekával podporu hejtmana Ivana Mazepy. V létě 1709 oblehla jeho vyčerpaná armáda pevnost Poltava. Zde se 8. července 1709 odehrála osudová bitva u Poltavy. Švédská armáda, oslabená a početně slabší, utrpěla drtivou porážku od modernizované ruské armády. Sám Karel byl den před bitvou zraněn na noze a nemohl osobně vést útok. Bitva znamenala zničení hlavní švédské polní armády a zlom ve válce.
🇹🇷 Exil v Osmanské říši
Po porážce u Poltavy uprchl Karel XII. s malou skupinou přeživších na jih na území Osmanské říše, kde mu sultán Ahmed III. poskytl azyl ve městě Bender (dnešní Tighina v Moldavsku). Zde strávil pět let v exilu. Snažil se přesvědčit sultána, aby vyhlásil válku Rusku, což se mu nakonec podařilo. Osmanské tažení v roce 1711 bylo úspěšné a ruská armáda vedená Petrem Velikým byla obklíčena u řeky Prut. Petr byl donucen podepsat pro Rusko nevýhodný mír.
Karel však nebyl s výsledkem spokojen a nadále se snažil Osmany dotlačit k další válce. Jeho přítomnost se stala pro sultána nepohodlnou. V roce 1713 došlo k ozbrojenému střetu mezi Karlovými vojáky a janičáři, známému jako "kalabalik v Benderu" (šarvátka), při kterém byl král zajat.
🇳🇴 Návrat a poslední tažení
V roce 1714 se Karlovi konečně podařilo opustit Osmanskou říši a v přestrojení projel celou Evropu na koni za pouhých 14 dní, aby se vrátil do švédského Pomořanska. Situace Švédska byla zoufalá – všechna zámořská území s výjimkou Finska byla ztracena.
Karel se však nevzdal. Znovu zorganizoval obranu země a v roce 1716 zahájil ofenzívu proti Dánsku-Norsku vpádem do Norska. V roce 1718 podnikl druhé norské tažení s cílem dobýt pevnost Fredriksten. Během obléhání, v noci na 30. listopadu 1718, byl Karel XII. zabit střelou do hlavy, když si prohlížel zákopové práce. Okolnosti jeho smrti jsou dodnes předmětem debat – není jisté, zda ho zabila nepřátelská kulka, nebo zda se stal obětí atentátu ze strany vlastních unavených a nespokojených vojáků.
🎯 Vojenská strategie a taktika
Karel XII. byl mistrem rychlých a agresivních manévrů. Jeho strategie byla založena na snaze co nejrychleji vyhledat a zničit hlavní nepřátelskou armádu v rozhodující bitvě. Upřednostňoval útok před obranou a spoléhal na vysokou morálku a disciplínu svých vojáků, tzv. karoliner.
Jeho taktika kladla důraz na útok chladnou zbraní. Pěchota byla cvičena k rychlému postupu proti nepříteli, vypálení jedné nebo dvou salv z mušket na krátkou vzdálenost a následnému okamžitému útoku na bodáky a kordy. Jízda útočila v sevřených formacích plným tryskem s tasenými palaši. Tento agresivní styl boje byl v počátečních fázích války extrémně úspěšný, ale proti taktice spálené země a v rozlehlých oblastech Ruska se ukázal jako neudržitelný.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Karel XII. je jednou z nejkontroverznějších postav švédských dějin. Pro jedny je národním hrdinou, ztělesněním odvahy a vojenského génia, který do poslední chvíle bránil svou zemi proti přesile. Pro druhé je tvrdohlavým a nezodpovědným monarchou, jehož posedlost válkou přivedla Švédsko na pokraj zkázy, způsobila obrovské lidské i materiální ztráty a vedla ke konci jeho velmocenského postavení.
Jeho smrtí skončila éra švédského absolutismu a začalo období známé jako "éra svobody", kdy moc převzal parlament. Velká severní válka definitivně ukončila švédskou nadvládu v Pobaltí a na její místo nastoupilo Ruské impérium jako nová dominantní síla v severní Evropě.
✨ Zajímavosti
- Karel XII. se nikdy neoženil a neměl žádné známé potomky. Celý svůj život zasvětil válce.
- Byl známý svým asketickým životním stylem. Nosil prostou uniformu, spal na zemi a jedl stejné jídlo jako jeho vojáci.
- Měl velký zájem o matematiku a inženýrství. Během svého exilu v Benderu se věnoval složitým matematickým problémům.
- Zavedl ve Švédsku v roce 1712 dočasně unikátní kalendář, který měl postupně přejít z juliánského na gregoriánský.
- Jeho socha, ukazující směrem na východ (na Rusko), dominuje náměstí Kungsträdgården ve Stockholmu.