1695
Obsah boxu
Rok 1695 (MDCXCV) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v sobotu. Tento rok je významný především pokračující Devítiletou válkou v Evropě, vzestupem Petra Velikého v Rusku a významnými změnami v Anglii, včetně zavedení kontroverzní daně z oken a kroku směrem ke svobodě tisku. V kulturní a vědecké sféře byl rok poznamenán úmrtím tří velikánů své doby: skladatele Henryho Purcella, bajkaře Jeana de La Fontaine a vědce Christiaana Huygense.
🌍 Události
Evropa
- Leden – V Anglii byla zavedena tzv. daň z oken (Window Tax). Jednalo se o formu daně z nemovitosti, která se vypočítávala podle počtu oken v domě. Daň vedla k tomu, že mnoho lidí si okna zazdívalo, aby se placení vyhnuli, což mělo negativní dopady na zdraví a hygienu obyvatel.
- 6. února – Mustafa II. se stal sultánem Osmanské říše po smrti svého strýce Ahmeda II.
- 5. března – Anglický skladatel Henry Purcell provedl své dílo Music for the Funeral of Queen Mary při pohřbu královny Marie II., která zemřela na konci předchozího roku.
- Květen – V Anglii vypršela platnost zákona Licensing of the Press Act 1662, který zavedl cenzuru tištěných materiálů. Jeho neobnovení je považováno za klíčový moment ve vývoji svobody tisku v Británii.
- Červenec – V Skotsku byla zákonem parlamentu založena Bank of Scotland, která je dodnes jednou z nejstarších existujících bank.
- Červenec–srpen – Devítiletá válka: Vojska Velké aliance pod vedením Viléma III. Oranžského úspěšně obléhala a dobyla pevnost Namur (v dnešní Belgii), kterou předtím drželi Francouzi. Jednalo se o významné vítězství aliance a osobní triumf Viléma III. nad silami Ludvíka XIV.
- 13.–15. srpna – Jako odveta za obléhání Namuru nařídil francouzský král Ludvík XIV. bombardování Bruselu. Francouzské dělostřelectvo zničilo velkou část centra města, včetně náměstí Grand-Place. Jednalo se o jeden z nejničivějších útoků na civilní cíl v 17. století.
- Září – Devítiletá válka: Mustafa II. osobně vedl osmanskou armádu a porazil habsburské síly v bitvě u Lugosu v Banátu.
Rusko
- Jaro/Léto – Ruský car Petr I. Veliký zahájil své první Azovské tažení proti Osmanské říši a jejím vazalům, Krymským Tatarům. Cílem bylo získat přístup k Azovskému a Černému moři. První obléhání pevnosti Azov však skončilo neúspěchem kvůli nedostatku námořnictva a zkušeností s obléhací válkou. Tento nezdar motivoval Petra k masivnímu budování ruské flotily.
Asie
- V Mughalské říši pokračovaly boje s Maráthy. Císař Aurangzéb vedl vleklou a vyčerpávající válku na Dekánu.
👶 Narození
- 2. ledna – Johann Caspar Bagnato, německý barokní stavitel († 1757)
- 6. února – Nicolaus II Bernoulli, švýcarský matematik a fyzik († 1726)
- 10. března – Adrien Manglard, francouzský malíř a rytec († 1760)
- 2. května – Giovanni Niccolò Servandoni, francouzsko-italský malíř a architekt († 1766)
- 3. září – Pietro Locatelli, italský houslový virtuos a barokní skladatel († 1764)
- 23. září – Louis-Nicolas Clérambault, francouzský skladatel a varhaník († 1749)
- Neznámé datum – François de Cuvilliés, francouzsko-bavorský designér a architekt, významný představitel rokoka († 1768)
- Neznámé datum – Marie Louise Élisabeth d'Orléans, francouzská princezna, vévodkyně z Berry († 1719)
💀 Úmrtí
- 4. ledna – François-Henri de Montmorency-Luxembourg, francouzský generál, maršál Francie (* 1628)
- 6. února – Ahmed II., sultán Osmanské říše (* 1643)
- 13. dubna – Jean de La Fontaine, francouzský bajkař a básník (* 1621)
- 17. dubna – Juana Inés de la Cruz, mexická řeholnice, básnířka a dramatička, jedna z nejvýznamnějších postav hispanoamerické literatury (* 1648)
- 30. května – Pierre Mignard, francouzský malíř, portrétista na dvoře Ludvíka XIV. (* 1612)
- 8. července – Christiaan Huygens, nizozemský fyzik, matematik, astronom a vynálezce, objevitel měsíce Titanu a autor vlnové teorie světla (* 1629)
- 21. listopadu – Henry Purcell, anglický barokní skladatel, považovaný za jednoho z největších anglických skladatelů vůbec (* cca 1659)
- 20. prosince – David Pohle, německý barokní skladatel (* 1624)
- 31. prosince – Carlo Rainaldi, italský barokní architekt (* 1611)
🎨 Umění a kultura
- Henry Purcell složil semi-operu The Indian Queen. Jeho hudba k pohřbu královny Marie II., Music for the Funeral of Queen Mary, je jedním z jeho nejznámějších a nejdojemnějších děl.
- Smrt Jeana de La Fontaine znamenala konec éry jednoho z největších mistrů bajky. Jeho dílo Fables choisies, mises en vers (Vybrané bajky ve verších) se stalo nesmrtelnou klasikou francouzské i světové literatury.
- V Japonsku vrcholilo období Genroku, charakteristické rozkvětem městské kultury, divadla kabuki a bunraku a tvorbou umělců jako Macuo Bašó.
🔬 Věda a technika
- Úmrtí Christiaana Huygense bylo obrovskou ztrátou pro vědecký svět. Huygens významně přispěl k optice (vlnová teorie světla), mechanice (analýza kyvadla) a astronomii (objev prstenců Saturnu a jeho měsíce Titanu). Jeho vynález kyvadlových hodin znamenal revoluci v měření času.
- Anglický lékař a přírodovědec John Woodward publikoval svou práci An Essay Toward a Natural History of the Earth, ve které se pokusil vysvětlit geologickou stavbu Země a původ fosilií v kontextu biblické potopy.
💡 Pro laiky
Představte si svět v roce 1695. Evropa je uprostřed obrovského vojenského konfliktu, který bychom dnes mohli přirovnat ke světové válce své doby – Devítiletá válka. Na jedné straně stojí mocná Francie krále Ludvíka XIV., "Krále Slunce", a proti ní téměř celý zbytek západní Evropy (Anglie, Svatá říše římská, Španělsko, Nizozemsko). Bojuje se na souši i na moři a města jako Brusel jsou ničena dělostřelectvem.
Na východě se probouzí nový gigant. Mladý a energický car Petr I. Veliký se v Rusku snaží modernizovat svou zemi a získat přístup k moři, což ho vede k válce s Osmanskou říší.
V běžném životě lidí hrají obrovskou roli náboženství a pověry. Vědecká revoluce, kterou odstartovali velikáni jako Isaac Newton a právě zesnulý Christiaan Huygens, sice mění pohled vzdělanců na svět, ale k většině populace její poznatky ještě nepronikly. Místo elektřiny se svítí svíčkami a loučemi, cestuje se na koních nebo pěšky a zprávy se šíří rychlostí jezdce. V Anglii vláda vymyslí novou daň – čím více máte oken, tím více platíte. Lidé proto raději žijí v tmavých, nezdravých domech se zazděnými okny, než aby platili státu. Rok 1695 je tak rokem velkých válek, rodících se impérií a pomalých, ale zásadních změn ve společnosti a myšlení.