1494

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rok 1494 (MCDXCIV) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal středou. Tento rok je přelomovým bodem v dějinách raného novověku, především kvůli dvěma klíčovým událostem: podpisu Tordesillaské smlouvy, která rozdělila nově objevený svět mezi Španělsko a Portugalsko, a invazi francouzského krále Karla VIII. do Itálie, čímž začaly dlouholeté a ničivé Italské války.

📜 Události

🌍 Amerika

5. května – Během své druhé výpravy do Nového světa přistál Kryštof Kolumbus na ostrově, který pojmenoval Santiago. Dnes je známý jako Jamajka.
Kryštof Kolumbus prozkoumal jižní pobřeží Kuby, přičemž se mylně domníval, že se jedná o poloostrov asijské pevniny.
V Hispaniole byla založena první stálá evropská osada v Americe, La Isabela. Osadníci se však brzy potýkali s nemocemi a nedostatkem potravin.

🇪🇺 Evropa

25. ledna – Alfons II. Neapolský se stal králem Neapole po smrti svého otce Ferdinanda I.
7. června – Španělsko a Portugalsko podepsaly Tordesillaskou smlouvu. Tato dohoda, zprostředkovaná papežem Alexandrem VI., stanovila demarkační linii ve vzdálenosti 370 leug západně od Kapverdských ostrovů. Všechna nově objevená území na východ od této linie měla připadnout Portugalsku, zatímco území na západ Španělsku. Smlouva zásadně ovlivnila budoucí kolonizace Jižní Ameriky a dala Portugalsku nárok na Brazílii.
Září – Francouzský král Karel VIII. vtrhl s armádou o síle 25 000 mužů do Itálie, aby uplatnil svůj dědický nárok na Neapolské království. Tímto aktem začala první fáze Italských válek, které trvaly s přestávkami až do roku 1559 a zásadně přetvořily politickou mapu Itálie.
9. listopadu – Rod Medicejů byl vyhnán z Florentské republiky poté, co Piero de' Medici kapituloval před postupující francouzskou armádou. Ve městě získal dominantní vliv dominikánský kazatel Girolamo Savonarola, který nastolil teokratický režim.
17. listopadu – Vojska Karla VIII. vstoupila do Florencie.
31. prosince – Francouzská armáda vstoupila do Říma. Papež Alexandr VI. byl nucen se opevnit v Andělském hradě.
V Anglii byl přijat tzv. Poynings' Law, který podřídil irský parlament anglickému parlamentu a koruně.
Moskevský velkokníže Ivan III. nechal uzavřít obchodní dvůr Hanseatické ligy v Novgorodě, což výrazně oslabilo vliv tohoto obchodního svazu v Rusku.
Ve Svaté říši římské se císař Maxmilián I. Habsburský oženil s Biancou Marií Sforza, dcerou milánského vévody, čímž posílil svůj vliv v severní Itálii.

📖 Věda a umění

Luca Pacioli, italský matematik a františkánský mnich, publikoval v Benátkách své stěžejní dílo Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita. Kniha obsahovala první systematický a úplný popis systému podvojného účetnictví, což mělo obrovský dopad na rozvoj obchodu a financí. Pacioli je proto často nazýván "otcem účetnictví".
V Basileji vyšlo první vydání satirického díla Loď bláznů (Das Narrenschiff) od německého humanisty Sebastiana Branta. Kniha se stala jedním z nejpopulárnějších literárních děl své doby.
Německý umělec Albrecht Dürer podnikl svou první cestu do Itálie, která hluboce ovlivnila jeho umělecký styl a přispěla k šíření ideálů italské renesance do severní Evropy.

👶 Narození

12. ledna – Maharana Pratap, indický vládce a bojovník († 1597)
2. února – Bona Sforza, polská královna a velkokněžna litevská jako manželka Zikmunda I. Starého († 1557)
24. března – Georgius Agricola, německý učenec, považovaný za zakladatele mineralogie († 1555)
20. dubna – Johannes Agricola, německý protestantský reformátor († 1566)
12. září – František I. Francouzský, francouzský král z rodu Valois († 1547)
5. listopadu – Hans Sachs, německý básník, pěvec a dramatik († 1576)
6. listopadu – Sulejman I. Nádherný, sultán Osmanské říše, jeden z nejvýznamnějších panovníků 16. století († 1566)
François Rabelais, francouzský spisovatel, lékař a humanista (přesné datum narození nejisté) († 1553)
Pontormo, italský manýristický malíř († 1557)

⚫ Úmrtí

11. ledna – Domenico Ghirlandaio, italský renesanční malíř, učitel Michelangela (* 1449)
25. ledna – Ferdinand I. Ferrante, neapolský král (* 1423)
4. srpna – Jurij Drohobyč, ukrajinský filozof, astronom a lékař, rektor Boloňské univerzity (* cca 1450)
11. srpna – Hans Memling, vlámský malíř německého původu (* cca 1430)
29. září – Angelo Poliziano, italský humanista a básník (* 1454)
17. listopadu – Giovanni Pico della Mirandola, italský renesanční filozof a humanista (* 1463)
19. prosince – Matteo Maria Boiardo, italský renesanční básník (* 1441)

💡 Pro laiky

Představte si, že dva největší námořní objevitelé té doby, Španělsko a Portugalsko, se hádají o to, komu patří nově objevené země za oceánem. Aby se předešlo válce, zasáhne tehdejší nejvyšší autorita, papež. V roce 1494 vezme mapu světa (tehdy ještě velmi neúplnou) a nakreslí na ni svislou čáru. Všechno, co bude objeveno na západ od čáry, připadne Španělsku (většina Ameriky), a všechno na východ Portugalsku (Afrika, Asie a budoucí Brazílie). Tomuto rozdělení světa se říká Tordesillaská smlouva. Ve stejném roce se francouzský král rozhodl, že si vezme kus Itálie, a tak tam vtrhl s obrovskou armádou. Tím odstartoval sérii válek, které Itálii na desítky let uvrhly do chaosu, ale zároveň pomohly rozšířit umění a myšlenky italské renesance do zbytku Evropy. Rok 1494 byl tedy rokem, kdy se na papíře dělil svět a mečem překreslovala mapa Evropy.

Šablona:Aktualizováno