1834

1834
Století	19. století
Desetiletí	30. léta 19. století
Roky	1831 • 1832 • 1833 • 1834 • 1835 • 1836 • 1837

Rozbalit box

Obsah boxu

1834 (MDCCCXXXIV) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal ve středu.

Tento rok byl významný pro formování moderních národních států a ekonomik, zejména v Evropě. Došlo k vytvoření Německého celního spolku, který položil ekonomické základy pro pozdější sjednocení Německa. Ve Spojeném království vstoupil v platnost zákon o zrušení otroctví a zároveň došlo k ničivému požáru Westminsterského paláce. Pro českou kulturu je rok 1834 klíčový díky premiéře hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, kde poprvé zazněla píseň Kde domov můj, budoucí česká státní hymna.

🌍 Události

Leden

1. ledna – Vstoupil v platnost Německý celní spolek (Zollverein), iniciativa Pruska k vytvoření zóny volného obchodu mezi německými státy. Spolek zahrnoval 18 států s celkovým počtem 23 milionů obyvatel. Rakousko se nepřipojilo.
15. ledna – V Rusku byla dokončena stavba Alexandrova sloupu na Palácovém náměstí v Petrohradě na památku vítězství nad Napoleonem.
19. ledna – V Neapoli proběhla premiéra opery Gemma di Vergy od Gaetana Donizettiho.

Únor

9. února – V Lisabonu vypuklo povstání známé jako Revolta de Fevereiro, které bylo rychle potlačeno.
18. února – V Belgii byla založena Svobodná univerzita v Bruselu.

Březen

6. března – Město York v Horní Kanadě bylo přejmenováno na Toronto.
28. března – Americký Senát vyslovil nedůvěru prezidentovi Andrewu Jacksonovi v souvislosti s jeho rozhodnutím stáhnout vládní prostředky z Druhé banky Spojených států.

Duben

9. dubna – V Lyonu ve Francii vypuklo druhé povstání tkalců hedvábí (Canuts), které bylo krvavě potlačeno armádou.
22. dubna – Spojené království, Francie, Španělsko a Portugalsko podepsaly Čtyřspolek, alianci na podporu královny Isabely II. Španělské proti jejímu strýci Donu Carlosovi v první karlistické válce.

Květen

26. května – V Portugalsku skončila občanská válka (známá jako Liberální války) abdikací krále Michala I.

Červen

21.–22. června – Cyrus McCormick získal patent na svůj mechanický žací stroj, který způsobil revoluci v zemědělství.

Červenec

15. července – Po více než 350 letech byla dekretem královny Isabely II. oficiálně zrušena Španělská inkvizice.
29. července – V Dublinu vypukly nepokoje kvůli vysokým daním.

Srpen

1. srpna – V celém Britském impériu vstoupil v platnost Zákon o zrušení otroctví (Slavery Abolition Act 1833). Více než 800 000 otroků v britských koloniích, zejména v Karibiku, bylo formálně osvobozeno, ačkoliv mnozí museli ještě několik let pracovat jako "učni" pro své bývalé pány.
14. srpna – Ve Spojeném království byl přijat Poor Law Amendment Act, který reformoval systém péče o chudé a zavedl tzv. chudobince (workhouses).

Září

18. září – Athény byly prohlášeny hlavním městem nově vzniklého Řeckého království.

Říjen

16. října – Westminsterský palác v Londýně, sídlo britského parlamentu, byl téměř kompletně zničen rozsáhlým požárem. Zničena byla Dolní sněmovna i Sněmovna lordů. Požár přežil pouze Westminster Hall a několik menších částí.

Listopad

19. listopadu – Bratři Hentyové založili první trvalou evropskou osadu ve státě Victoria v Austrálii, v oblasti dnešního Portlandu.

Prosinec

10. prosince – Byla založena Univerzita v Bernu ve Švýcarsku.
21. prosince – V Praze se ve Stavovském divadle konala premiéra divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Během představení poprvé zazněla píseň Kde domov můj s hudbou Františka Škroupa, která se později stala českou státní hymnou. Zpíval ji Karel Strakatý v roli slepého houslisty Mareše.

Probíhající události

První karlistická válka (1833–1840) ve Španělsku.
Velký trek (počátky migrace Búrů v jižní Africe).

🔬 Věda a technika

Louis Braille publikoval zdokonalenou verzi svého písma pro nevidomé.
Charles Babbage popsal koncept svého analytického stroje, mechanického počítače, který je považován za předchůdce moderních počítačů.
Ruský fyzik německého původu Moritz von Jacobi sestrojil první prakticky použitelný elektromotor, který byl schopen otáčet hřídelí s výraznou mechanickou silou.
Francouzský fyzik Jean-Charles-Athanase Peltier objevil Peltierův jev, termoelektrický jev, při kterém průchod elektrického proudu rozhraním dvou různých vodičů způsobuje jejich ochlazování nebo oteplování.
Německý chemik Friedlieb Ferdinand Runge jako první izoloval čistý fenol z kamenouhelného dehtu.

🎨 Umění a kultura

V Praze měla premiéru hra J. K. Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, kde poprvé zazněla píseň Kde domov můj.
Honoré de Balzac začal na pokračování vydávat svůj slavný román Otec Goriot (Le Père Goriot).
Alexandr Sergejevič Puškin napsal novelu Piková dáma.
Adam Mickiewicz vydal v Paříži svůj epický epos Pan Tadeáš.
Hector Berlioz složil symfonii Harold v Itálii.
Francouzský malíř Eugène Delacroix dokončil obraz Alžírské ženy ve svém apartmá.

👶 Narození

Česko

9. července – Jan Neruda, český básník, novinář a spisovatel († 22. srpna 1891)
15. října – Bedřich Hoppe, český politik, starosta Moravské Ostravy († 1. dubna 1910)

Svět

8. února – Dmitrij Ivanovič Mendělejev, ruský chemik, tvůrce periodické tabulky prvků († 2. února 1907)
16. února – Ernst Haeckel, německý biolog, filozof a zastánce evolucionismu († 9. srpna 1919)
23. března – Julius Reubke, německý skladatel a klavírista († 3. června 1858)
24. března – William Morris, anglický textilní výtvarník, umělec, spisovatel a socialista († 3. října 1896)
19. července – Edgar Degas, francouzský malíř a sochař, představitel impresionismu († 27. září 1917)
2. srpna – Frédéric Auguste Bartholdi, francouzský sochař, autor Sochy Svobody († 4. října 1904)
4. srpna – John Venn, anglický matematik a logik, tvůrce Vennových diagramů († 4. dubna 1923)
31. srpna – Amilcare Ponchielli, italský operní skladatel († 16. ledna 1886)
10. října – Aleksis Kivi, finský spisovatel, autor prvního významného finského románu Sedm bratří († 31. prosince 1872)
17. listopadu – Gottlieb Daimler, německý vynálezce a konstruktér, průkopník automobilismu († 6. března 1900)

मृत्यु Úmrtí

Česko

26. února – Alois Senefelder, pražský rodák, herec a dramatik, vynálezce litografie (* 6. listopadu 1771)

Svět

12. února – Friedrich Schleiermacher, německý teolog a filozof (* 21. listopadu 1768)
20. května – Gilbert du Motier, markýz de La Fayette, francouzský šlechtic a generál, hrdina americké i francouzské revoluce (* 6. září 1757)
9. června – William Carey, anglický baptistický misionář v Indii, překladatel Bible (* 17. srpna 1761)
25. července – Samuel Taylor Coleridge, anglický romantický básník, kritik a filozof (* 21. října 1772)
7. srpna – Joseph Marie Jacquard, francouzský vynálezce děrnoštítkového tkalcovského stavu (* 7. července 1752)
2. září – Thomas Telford, skotský stavební inženýr, projektant mostů, silnic a kanálů (* 9. srpna 1757)
24. září – Petr I. Brazilský, první brazilský císař a portugalský král jako Petr IV. (* 12. října 1798)
23. prosince – Thomas Malthus, anglický ekonom a demograf, autor teorie o populačním růstu (* 13. února 1766)

💡 Pro laiky

Co byl Německý celní spolek (Zollverein)?

Představte si Německo na začátku 19. století ne jako jeden stát, ale jako koberec poskládaný z desítek malých království, vévodství a svobodných měst. Když chtěl obchodník převézt zboží z Berlína do Mnichova, musel překročit několik hranic a na každé z nich zaplatit clo (poplatek). To zboží neuvěřitelně prodražovalo a brzdilo obchod.

Prusko, největší a nejmocnější z těchto států, přišlo s nápadem: "Co kdybychom zrušili všechny hranice a cla mezi námi a vytvořili jednu velkou obchodní zónu?" A tak v roce 1834 vznikl Německý celní spolek (německy Zollverein). Státy, které se připojily, mezi sebou obchodovaly volně, bez poplatků. Vůči ostatním zemím (jako Francie nebo Rakousko) měly společnou celní hranici a společné tarify.

Byl to vlastně takový předchůdce dnešní Evropské unie v malém. Spolek obrovsky podpořil německý průmysl a obchod, propojil jednotlivé státy železnicí a posílil jejich ekonomickou spolupráci. I když byl spolek primárně ekonomický, položil klíčové základy pro politické sjednocení Německa, ke kterému došlo o několik desítek let později pod vedením Pruska.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 18.12.2025