Thomas Malthus

Thomas Robert Malthus
	Portrét Thomase Malthuse od Johna Linnella (1833)
Datum narození	13. února 1766
Místo narození	The Rookery, Wotton, Surrey, Anglie, Království Velké Británie
Národnost	britská
Povolání	Ekonom, demograf, kněz

Rozbalit box

Obsah boxu

Thomas Robert Malthus (* 13. února 1766, Wotton – 23. prosince 1834, Bath) byl anglický ekonom, demograf a anglikánský kněz, který se proslavil svými pesimistickými, avšak velmi vlivnými teoriemi o růstu populace. Jeho nejznámější dílo, Esej o principu populace (An Essay on the Principle of Population), poprvé publikované v roce 1798, zásadně ovlivnilo nejen klasickou ekonomii, ale také biologické myšlení, zejména Charlese Darwina a Alfreda Russela Wallace při formulaci teorie přirozeného výběru.

Malthusova ústřední teze, známá jako malthusiánská past nebo malthusiánská katastrofa, tvrdí, že zatímco populace má tendenci růst geometrickou řadou (např. 1, 2, 4, 8, 16...), zdroje potravy rostou pouze aritmetickou řadou (1, 2, 3, 4, 5...). Tento nepoměr podle něj nevyhnutelně vede k bodu, kdy počet obyvatel převýší dostupné zdroje, což má za následek hladomor, nemoci a války, které populaci redukují.

📜 Život a kariéra

🎓 Vzdělání a raná léta

Thomas Malthus se narodil jako šesté ze sedmi dětí do zámožné rodiny. Jeho otec Daniel Malthus byl osobním přítelem filozofa Davida Huma a známým filozofa Jeana-Jacquese Rousseaua. Díky tomu se Thomasovi dostalo vynikajícího, i když poněkud nekonvenčního vzdělání, zpočátku doma a později na Warrington Academy.

V roce 1784 nastoupil na Jesus College na Univerzitě v Cambridgi, kde studoval širokou škálu předmětů, včetně matematiky, filozofie a klasických jazyků. Vynikal zejména v matematice. V roce 1791 získal titul Master of Arts a v roce 1797 byl vysvěcen na anglikánského kněze. Působil jako farář v Albury v hrabství Surrey.

📖 Esej o principu populace

V roce 1798 publikoval anonymně své stěžejní dílo Esej o principu populace. Kniha byla zčásti reakcí na optimistické názory jeho otce a myslitelů jako William Godwin a Markýz de Condorcet, kteří věřili v neomezenou zdokonalitelnost lidské společnosti. Malthus naopak argumentoval, že lidský pokrok bude vždy omezen přirozenou tendencí populace přerůst své zdroje.

První vydání bylo spíše polemickým pamfletem. Malthus však na tématu dále pracoval, sbíral data z různých zemí a v roce 1803 vydal výrazně rozšířenou a přepracovanou druhou edici, tentokrát již pod svým jménem. V dalších vydáních své myšlenky dále rozvíjel a reagoval na kritiku.

Jeho teorie rozlišovala dva typy "kontrol" (checks), které omezují růst populace:

Pozitivní kontroly (Positive Checks): Zvyšují úmrtnost. Patří sem hladomor, epidemie (např. mor, cholera) a válka. Tyto kontroly Malthus považoval za nevyhnutelné, pokud lidstvo nedokáže omezit svůj růst jinými prostředky.
Preventivní kontroly (Preventive Checks): Snižují porodnost. Malthus jako jediný morálně přijatelný způsob viděl "morální zdrženlivost" (moral restraint), což znamenalo oddálení sňatku a sexuální abstinenci před ním. Odmítal antikoncepci a potraty jako nemorální.

🏛️ Pozdější kariéra a vliv

V roce 1805 se Malthus stal profesorem historie a politické ekonomie na East India Company College v Haileybury, což byla škola pro vzdělávání úředníků Britské Východoindické společnosti. Stal se tak pravděpodobně prvním akademickým profesorem politické ekonomie ve Spojeném království.

Byl klíčovou postavou v debatách o ekonomické teorii své doby. Vedl dlouholetou korespondenci a intelektuální spory s dalšími významnými ekonomy, především s Davidem Ricardem, zejména o teorii hospodářských krizí z nadvýroby (tzv. "general gluts"). Zatímco Ricardo věřil, že nabídka si vždy vytvoří vlastní poptávku (Sayův zákon), Malthus tvrdil, že může dojít k nedostatečné efektivní poptávce, což předjímalo některé myšlenky Johna Maynarda Keynese.

Malthusovy myšlenky měly okamžitý a hluboký dopad na britskou sociální politiku. Jeho argumenty byly použity k ospravedlnění reformy chudinských zákonů (Poor Laws) v roce 1834, která zpřísnila podmínky pro poskytování pomoci chudým, protože se věřilo, že podpora chudých jen podporuje jejich další množení a zhoršuje problém.

🧠 Malthusiánská teorie

Malthusova teorie, známá jako malthusiánství, je postavena na několika klíčových předpokladech: 1. Potrava je nezbytná pro existenci člověka. 2. Vášeň mezi pohlavími je nezbytná a zůstane víceméně ve svém současném stavu.

Z těchto dvou postulátů odvodil svůj hlavní závěr: "Síla populace je nekonečně větší než síla země produkovat obživu pro člověka."

📈 Geometrický vs. aritmetický růst

Jádrem teorie je matematický model. Malthus tvrdil, že pokud není populace omezována, roste geometrickou řadou – zdvojnásobuje se každých přibližně 25 let (1, 2, 4, 8, 16, 32...). Tento odhad založil na datech z tehdejších Spojených států, kde byla hojnost půdy a populační růst byl velmi rychlý.

Naproti tomu produkce potravin může podle něj růst pouze aritmetickou řadou (1, 2, 3, 4, 5, 6...). I kdyby se každý rok podařilo zúrodnit stejné množství nové půdy a zvýšit výnosy, přírůstky budou lineární, nikoli exponenciální. Graficky se nůžky mezi oběma křivkami neustále rozevírají, což vede k nevyhnutelnému deficitu potravin.

🌍 Vliv na ekonomii a politiku

Malthusova teorie poskytla základ pro tzv. "železný zákon mzdový" (iron law of wages), který zpopularizoval David Ricardo. Podle této teorie jakékoli zvýšení mezd nad existenční minimum povede pouze k tomu, že dělníci budou mít více dětí. Tím se zvýší nabídka práce, což následně stlačí mzdy zpět na existenční minimum. Jakýkoli pokus o zlepšení údělu chudých je tak odsouzen k nezdaru.

Tento pesimistický pohled vedl k tomu, že ekonomie byla nazývána "ponurá věda" (the dismal science). Malthusovy myšlenky silně ovlivnily klasický liberalismus 19. století, který zdůrazňoval individuální zodpovědnost a oponoval státním zásahům do ekonomiky, včetně sociální podpory.

💬 Kritika a odkaz

👎 Kritika Malthusových myšlenek

Malthusova teorie byla již za jeho života a po celou historii předmětem ostré kritiky. Mezi hlavní argumenty proti jeho teorii patří:

Podcenění technologického pokroku: Malthus nedokázal předpovědět obrovský dopad průmyslové a později zelené revoluce na zemědělství. Inovace jako umělá hnojiva, mechanizace, pesticidy a geneticky modifikované plodiny dramaticky zvýšily produkci potravin daleko nad rámec aritmetického růstu.
Ignorování demografického přechodu: Malthus nepředpokládal, že s rostoucím bohatstvím a vzděláním začne porodnost v rozvinutých zemích klesat. Tento jev, známý jako demografický přechod, vedl v mnoha zemích ke stabilizaci nebo dokonce poklesu populace, a to bez nutnosti hladomorů a válek.
Nerovnoměrná distribuce zdrojů: Kritici, zejména marxisté jako Karel Marx a Friedrich Engels, tvrdili, že problémem není nedostatek zdrojů, ale jejich nespravedlivé rozdělení. Podle nich by při spravedlivějším společenském uspořádání bylo možné uživit mnohem více lidí.

🌱 Vliv na evoluční biologii

Navzdory kritice v oblasti sociálních věd měl Malthusův esej zásadní a pozitivní vliv na přírodní vědy. Charles Darwin ve své autobiografii napsal, že četba Malthusovy eseje "pro zábavu" mu poskytla klíčovou myšlenku pro jeho teorii evoluce. Malthusova myšlenka "boje o přežití" (struggle for existence) mezi lidmi inspirovala Darwina k formulaci konceptu přirozeného výběru, kde v přírodě přežívají a rozmnožují se jedinci nejlépe přizpůsobení svému prostředí. Podobně Malthus ovlivnil i Alfreda Russela Wallace, který nezávisle na Darwinovi dospěl ke stejné teorii.

♻️ Neomalthusianismus

Malthusovy myšlenky zažily renesanci ve 20. století v podobě neomalthusianismu. Moderní zastánci těchto myšlenek, jako například biolog Paul R. Ehrlich ve své knize Populační bomba (The Population Bomb, 1968), aplikovali Malthusovu logiku nejen na potraviny, ale na všechny přírodní zdroje a na schopnost planety absorbovat znečištění. Varovali před přelidněním jako hlavní příčinou ekologických krizí, vyčerpání zdrojů a sociálních nepokojů. Ačkoli se mnohé z jejich katastrofických předpovědí nenaplnily, debata o udržitelnosti a limitech růstu pokračuje dodnes.

🧑‍🏫 Pro laiky: Malthusova past zjednodušeně

Představte si, že pořádáte večírek a na začátku máte jeden koláč a dva hosty. Každou hodinu se počet hostů zdvojnásobí (2, 4, 8, 16...), ale vy dokážete upéct jen jeden nový koláč za hodinu (1, 2, 3, 4...).

**První hodina:** Máte 2 koláče a 4 hosty. To ještě jde, každý dostane půlku.
**Druhá hodina:** Máte 3 koláče, ale už 8 hostů. Každý dostane jen malý kousek.
**Třetí hodina:** Máte 4 koláče, ale 16 hostů. Koláč už nestačí a hosté se začnou o jídlo hádat, někteří odejdou hladoví a nemocní.

Toto je v podstatě "Malthusova past". Malthus tvrdil, že lidstvo je jako ti hosté na večírku – množíme se mnohem rychleji, než dokážeme "péct koláče" (pěstovat jídlo). Dříve či později jídlo dojde a přijde hlad, nemoci a konflikty, které počet "hostů" sníží. Jediným řešením podle něj bylo, aby se lidé chovali zodpovědně a neměli tolik dětí, tedy aby se večírek nerozrůstal tak rychle.

Šablona:Aktualizováno