Litografie
Obsah boxu
Šablona:Infobox umělecká technika Litografie (z řeckého lithos – kámen a grafein – psát), česky také kamenotisk, je grafická technika tisku z plochy. Je založena na chemickém principu vzájemného odpuzování mastnoty a vody. Patří mezi nejvýznamnější a nejrozšířenější tiskové techniky, která umožnila masovou produkci barevných obrazů a textů v 19. století a jejíž principy vedly k vývoji moderního ofsetového tisku. Vynalezl ji v roce 1796 pražský rodák Alois Senefelder.
📜 Historie
🏛️ Vynález a rané období
Litografii vynalezl v roce 1796 v Mnichově německy píšící herec a dramatik Alois Senefelder, rodák z Prahy. Původně hledal levný způsob, jak tisknout své divadelní hry a notové zápisy. Po mnoha experimentech s různými materiály objevil, že kresba provedená mastnou tuší na vyhlazeném povrchu solnhofenského vápence (jemnozrnný a porézní druh vápence z Bavorska) po naleptání slabou kyselinou a navlhčení přijímá tiskovou barvu pouze na pokreslených místech, zatímco nepokreslená vlhká místa barvu odpuzují.
Tento objev znamenal revoluci v tiskařství. Na rozdíl od starších technik, jako byl dřevořez (tisk z výšky) nebo mědirytina (tisk z hloubky), nevyžadovala litografie pracné rytí nebo leptání do tiskové desky. Umělec mohl kreslit na kámen stejně přirozeně jako na papír, což umožňovalo velkou spontánnost a jemné tonální přechody. Senefelder si nechal svou metodu patentovat v několika evropských zemích a v roce 1818 publikoval kompletní učebnici litografie Vollständiges Lehrbuch der Steindruckerey.
🎨 Rozmach v 19. století
Během 19. století se litografie rychle rozšířila po celé Evropě i Spojených státech. Zpočátku se využívala především pro reprodukci map, notových zápisů a vědeckých ilustrací. Brzy si však její potenciál uvědomili i umělci. Mezi prvními velkými mistry, kteří tuto techniku využili, byl Francisco Goya, jehož série Býčí zápasy z Bordeaux (1825) ukázala expresivní možnosti litografie.
Ve Francii se stala litografie oblíbeným médiem pro politickou satiru a sociální komentář. Honoré Daumier vytvořil tisíce litografií pro časopisy jako La Caricature a Le Charivari, v nichž brilantně karikoval politiky a měšťanskou společnost. Dalšími významnými francouzskými umělci byli Eugène Delacroix a Théodore Géricault.
Velký zlom přinesl vynález chromolitografie (barevné litografie) ve 30. letech 19. století. Tato technika používala pro každou barvu samostatný kámen, což umožnilo tisk složitých, plnobarevných obrazů. To vedlo k explozi v produkci reklamních plakátů, etiket, pohlednic a knižních ilustrací. Umělci jako Jules Chéret a především Henri de Toulouse-Lautrec povýšili plakát na uměleckou formu a definovali vizuální styl období Belle Époque. V českých zemích se v této oblasti proslavil zejména Alfons Mucha.
⚙️ Moderní doba a odvozené techniky
Na přelomu 19. a 20. století začala být litografie postupně nahrazována v komerčním tisku rychlejšími a levnějšími fotomechanickými procesy. Z principu litografie se však vyvinul ofsetový tisk, který dnes dominuje průmyslovému tisku. Při ofsetu se obraz z tiskové desky (již ne kamenné, ale kovové) nepřenáší přímo na papír, ale na gumový válec a teprve z něj na papír, což umožňuje vyšší rychlost a kvalitu tisku na různé povrchy.
V umělecké grafice si však klasická litografie udržela své postavení. Umělci 20. století jako Pablo Picasso, Henri Matisse, Marc Chagall, Joan Miró nebo Andy Warhol ji hojně využívali pro tvorbu originálních grafických listů. V českém umění se litografii věnovali například Josef Lada, Max Švabinský, Kamil Lhoták, Jiří Anderle nebo Vladimír Suchánek.
Princip litografie našel překvapivé uplatnění i v nejmodernějších technologiích. Fotolitografie je klíčovým procesem při výrobě integrovaných obvodů (čipů) a dalších mikroelektronických součástek.
⚙️ Princip a technický postup
Základním principem litografie je vzájemná odpudivost (antagonismus) mastnoty a vody na porézním povrchu litografického kamene.
Proces tisku probíhá v několika krocích:
- Příprava kamene: Používá se deska z jemnozrnného solnhofenského vápence, která se brousí pískem a vodou do dokonale hladké plochy. Pro dosažení zrnité struktury (vhodné pro kresbu křídou) se brousí speciálními ocelovými nebo skleněnými kotouči (tzv. zrnění).
- Kresba: Umělec kreslí nebo píše obraz v zrcadlově obrácené podobě přímo na kámen. Používá k tomu mastnou litografickou křídu (pro tonální efekty) nebo mastnou litografickou tuš (pro linky a plné plochy). Mastnota z kreslícího materiálu se vsákne do pórů kamene.
- Preparace (Leptání): Povrch kamene se přetře roztokem zředěné kyseliny dusičné nebo fosforečné a arabské gumy. Tento proces má dvojí účinek:
- Kyselina mírně naleptá nepokreslená místa a zvýší jejich schopnost přijímat a udržet vodu (hydrofilie).
- Arabská guma se naváže na nepokreslená místa a zároveň chemicky zafixuje mastnou kresbu v kameni, čímž ji učiní odolnou vůči vodě (hydrofobie).
- Odmytí kresby a příprava k tisku: Původní mastná kresba se smyje terpentýnem. Na kameni zůstane jen její neviditelná mastná stopa. Na tuto latentní kresbu se poté naválí mastná tisková barva, která se na ni přichytí.
- Navlhčení a naválení barvy: Kámen se navlhčí houbou s vodou. Voda se udrží pouze na nepokreslených (hydrofilních) místech. Poté se na celý povrch kamene pomocí koženého nebo gumového válce nanese mastná tisková barva. Barva je odpuzována vlhkými místy a přilne pouze na mastnou kresbu.
- Tisk: Na připravený kámen se položí papír a vše se pod vysokým tlakem protáhne speciálním litografickým lisem (tzv. třecím lisem). Barva se z kamene přenese na papír a vznikne hotový otisk. Pro vícebarevný tisk (chromolitografii) se celý proces opakuje s dalšími kameny, pro každou barvu jedním.
🎨 Druhy a varianty litografie
- Kamenotisk (přímá litografie): Klasická technika popsaná výše, kdy se tiskne přímo z kamene.
- Chromolitografie: Barevná litografie, která vyžaduje pro každou použitou barvu samostatný kámen a samostatný tiskový průchod. Klíčová je přesnost soutisku jednotlivých barev.
- Autografie: Přenos kresby zhotovené na speciálním přenosovém papíře na kámen. Umožňuje umělci kreslit v terénu a ne zrcadlově.
- Alugrafie a zinkografie: Techniky využívající místo těžkého a drahého kamene lehčí a levnější hliníkové nebo zinkové desky. Princip zůstává stejný.
- Ofset: Nepřímá litografie, kde se obraz z tiskové desky nejprve přenese na gumový válec a z něj teprve na papír. Je to dominantní technika současného komerčního tisku.
- Fotolitografie: Moderní technika používaná v mikroelektronice. Obraz (maska obvodu) se na desku (křemíkový wafer) přenáší pomocí světlocitlivé vrstvy (fotorezistu) a ultrafialového záření.
🖼️ Využití v umění a průmyslu
Umělecká grafika
Litografie poskytla umělcům nové výrazové prostředky. Umožnila jim pracovat s jemnými přechody světla a stínu (valéry), vytvářet textury podobné kresbě tužkou nebo křídou a dosáhnout malířského účinku. Stala se oblíbenou technikou pro tvorbu autorských, číslovaných a podepsaných grafických listů.
Významní světoví umělci využívající litografii:
- Francisco Goya
- Eugène Delacroix
- Honoré Daumier
- Édouard Manet
- Edgar Degas
- James McNeill Whistler
- Henri de Toulouse-Lautrec
- Edvard Munch
- Käthe Kollwitz
- Pablo Picasso
- Henri Matisse
- Marc Chagall
- M. C. Escher
- Andy Warhol
Významní čeští umělci:
- Josef Mánes
- Alfons Mucha
- Max Švabinský
- Vojtěch Preissig
- Josef Lada
- Jan Zrzavý
- Cyril Bouda
- Kamil Lhoták
- Adolf Born
- Vladimír Suchánek
Komerční a průmyslové využití
Od svého vzniku až do poloviny 20. století byla litografie hlavní technikou pro barevný komerční tisk. Její dopad na vizuální kulturu byl obrovský. Umožnila masovou produkci:
- Plakátů (reklamních, filmových, politických)
- Knižních a časopiseckých ilustrací
- Etiket a obalů na zboží
- Pohlednic a hracích karet
- Map a plánů
- Notových zápisů
Dnes je její komerční role plně nahrazena ofsetovým tiskem, který je jejím přímým potomkem.
💡 Pro laiky: Jak to funguje?
Představte si, že kreslíte na suchý, porézní kámen (podobný jemnému pískovci) mastnou pastelkou. Vaše kresba se vpije do kamene. Když pak kámen polejete vodou, voda se vsákne všude, kromě míst, kde je vaše mastná kresba – tam ji mastnota odpudí.
Následně vezmete váleček s mastnou tiskařskou barvou. Když s ním přejedete po kameni, barva se přichytí jen na mastnou kresbu (protože "mastné přitahuje mastné") a na mokrých částech kamene držet nebude. Když na takto připravený kámen přitisknete papír, otiskne se na něj jenom vaše původní kresba s barvou. Tento jednoduchý princip, založený na odpudivosti mastnoty a vody, je tajemstvím litografie.