Summit G7 2025
| 51. summit G7 | |
|---|---|
| Předchozí | 50. summit G7 (2024) |
| Následující | 52. summit G7 (2026) |
51. summit G7 (známý také jako Summit G7 2025) byl v pořadí 57. výročním setkáním hlav států a vlád Skupiny sedmi (G7), které se konalo od 15. do 17. června 2025. Hostitelskou zemí byla po sedmé ve své historii Kanada, která jako dějiště vybrala horské letovisko Pomeroy Kananaskis Mountain Lodge v oblasti Kananaskis v provincii Alberta. Kanadskému předsednictví a celému summitu předsedal kanadský premiér Mark Carney.
Tento summit měl mimořádný historický význam, neboť si lídři připomínali přesně padesáté výročí od úplně prvního setkání této skupiny v roce 1975. Setkání se však do historie zapsalo především svou dramatickou atmosférou a diplomatickým rozkolem. Bylo hluboce poznamenáno eskalujícím konfliktem na Blízkém východě (zejména krizí mezi Izraelem a Íránem), probíhající válkou na Ukrajině a silnými obchodními i geopolitickými spory mezi Spojenými státy americkými a zbytkem skupiny. V důsledku těchto neshod se poprvé po mnoha letech nepodařilo přijmout tradiční společné závěrečné komuniké lídrů, které muselo být nahrazeno sérií dílčích tematických prohlášení.
📅 Pozadí a kanadské předsednictví
Kanada formálně převzala předsednictví G7 1. ledna 2025 od Itálie. Vláda nově nastoupivšího premiéra Marka Carneyho si pro svůj předsednický rok stanovila velmi ambiciózní agendu, která se měla soustředit na tři hlavní pilíře. Prvním byla ochrana komunit a posílení globálního míru a bezpečnosti. Druhým pilířem bylo budování energetické bezpečnosti a urychlení digitální transformace, včetně obrovského důrazu na umělou inteligenci a kvantové inovace. Třetím cílem bylo zajištění partnerství budoucnosti, což zahrnovalo podporu soukromých investic a budování silnější infrastruktury.
Summit v Kananaskis byl pro mnoho zúčastněných lídrů absolutní premiérou, což samo o sobě vneslo do jednání novou a nevyzpytatelnou dynamiku. Poprvé se tohoto globálního fóra ve svých funkcích zúčastnili britský premiér Keir Starmer, kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz, japonský premiér Šigeru Išiba a nový předseda Evropské rady António Costa. Naopak politický šok a radikální změnu kurzu znamenal návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa, pro kterého to byl první summit G7 od konce jeho prvního mandátu, s sebou přinášející politiku striktního protekcionismu a skepse vůči multilaterálním institucím.
📍 Místo konání a bezpečnostní opatření
Volba oblasti Kananaskis nebyla ze strany kanadské vlády náhodná. Městečko a stejnojmenný provinční park ležící zhruba 100 kilometrů západně od města Calgary nabízí nejen úchvatné scenérie kanadských Skalnatých hor, ale především obrovskou výhodu z hlediska bezpečnosti. Kanada zde již jeden summit hostila, a to v roce 2002 za vlády Jeana Chrétiena (tehdejší 28. summit G8).
Zkušenosti z minulosti, zejména z tragických protestů v italském Janově v roce 2001, ukázaly, že izolovaná horská střediska s jedinou přístupovou cestou se dají velmi snadno a efektivně uzavřít před davy demonstrantů. Zajištění bezpečnosti měla na starosti Královská kanadská jízdní policie (RCMP) ve spolupráci s kanadskou armádou a provinčními složkami. Okolo hotelového komplexu Pomeroy Kananaskis Mountain Lodge byla vytvořena takzvaná „Controlled Access Zone“ (Zóna s kontrolovaným přístupem), kam měli povolen vstup pouze akreditovaní delegáti. Zároveň byl nad celou oblastí vyhlášen přísný bezletový prostor a došlo k výrazným dopravním uzavírkám na dálnici Trans-Canada Highway.
👥 Účastníci a hosté
Kromě stálých členů skupiny (včetně představitelů Evropské unie, kterou zastupovali předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa) byli k jednání tradičně přizváni i takzvaní „outreach partners“, tedy zástupci důležitých globálních mocností a organizací.
Těmito speciálními hosty v roce 2025 byli:
Ukrajina: Prezident Volodymyr Zelenskyj (zaměření na vojenskou a finanční pomoc).
Indie: Premiér Naréndra Módí. Módího účast byla bedlivě sledována jako klíčový krok k urovnání napjatých indicko-kanadských vztahů, které v roce 2023 vážně narušila aféra kolem vraždy sikhského aktivisty Hardeepa Singha Nijjara.
Austrálie: Premiér Anthony Albanese.
Brazílie: Prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Jižní Korea: Prezident Lee Jae-Myung.
Mexiko: Prezidentka Claudia Sheinbaum.
Jihoafrická republika: Zástupci afrického kontinentu.
Z mezinárodních organizací se zúčastnili generální tajemník OSN António Guterres, prezident Světové banky Ajay Banga a generální tajemník NATO.
📝 Hlavní témata a dramatický průběh
Geopolitické napětí a odjezd prezidenta USA
Nejvýraznějším momentem summitu, který zcela zastínil ekonomickou agendu, byl eskalující konflikt na Blízkém východě, v diplomatických kruzích označovaný jako nedávný vývoj mezi Izraelem a Íránem. Napětí ohledně přístupu k této krizi, společně s neshodami ohledně obchodní politiky a financování mezinárodního rozvoje, vedlo k bezprecedentnímu kroku – prezident USA Donald Trump summit předčasně opustil již po prvním dni jednání (16. června po slavnostní večeři) a odletěl zpět do Washingtonu. Tento odchod připomněl napjatou atmosféru ze summitu v La Malbaie z roku 2018, nicméně v Kananaskis to mělo pro zbytek jednání mnohem fatálnější důsledky, neboť to de facto znemožnilo dosažení jednomyslného kompromisu nad hlavním textem.
Jednání o Ukrajině
I přes absenci amerického prezidenta v dalších dnech pokračovala intenzivní jednání ohledně situace na Ukrajině. Ráno 17. června se uskutečnila speciální pracovní snídaně za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského a zástupců NATO. Lídři zbývajících zemí G7 zde deklarovali svou neutuchající podporu Kyjevu, a to i přes hrozící riziko zahájení pochybných mírových jednání, jež se v té době pokoušelo zprostředkovat Turecko. Byla diskutována další vojenská pomoc, sankční mechanismy proti Rusku a problematika obcházení sankcí přes třetí země (takzvané hybridní válčení).
Kananaskis Wildfire Charter
Jedním z nejúspěšnějších bodů summitu bylo řešení problematiky lesních požárů, která vzhledem ke katastrofálním požárům v Kanadě a Austrálii v předchozích letech rezonovala celým světem. Lídři schválili dokument zvaný Kananaskis Wildfire Charter, který zavazuje členské státy k masivnímu sdílení satelitních dat, společnému výzkumu protipožárních technologií a vytvoření mezinárodních rezerv hasičské techniky, jež si mohou země v případě krize rychle propůjčovat.
📉 Absence komuniké a přijaté dokumenty
Předčasný odchod americké delegace a zásadní rozkoly v otázkách obchodu způsobily, že 51. summit G7 se stal jedním z mála v moderní historii fóra, který nebyl zakončen přijetím tradičního závěrečného komuniké lídrů (Leaders' Communiqué).
Namísto jednotného dokumentu byla hostitelskou Kanadou zvolena pragmatická cesta a bylo vydáno šest úzce zaměřených, tematických prohlášení a několik akčních plánů:
- Prohlášení k zajištění a zabezpečení dodavatelských řetězců kritických nerostů a kovů (G7 Critical Minerals Action Plan).
- Prohlášení o adopci, napájení a sdílení umělé inteligence pro prosperitu lidstva (G7 Leaders' Statement on AI for Prosperity).
- Společná vize pro budoucnost kvantových technologií (Kananaskis Common Vision for the Future of Quantum Technologies).
- Charta prevence a boje s lesními požáry (Kananaskis Wildfire Charter).
- Prohlášení o boji proti zahraničnímu vměšování a nadnárodní represi (G7 Leaders' Statement on Transnational Repression).
- Prohlášení o boji proti mezinárodnímu zločinu a pašování migrantů (G7 Leaders' Statement on Countering Migrant Smuggling).
⚔️ Reakce občanské společnosti
Odborné a neziskové organizace neskrývaly po skončení summitu obrovské zklamání. Platforma Civil 7 (C7), zastupující globální síť neziskovek, vydala ostré prohlášení, v němž konstatovala, že summit „zcela selhal v ambicích a jednotě, které jsou nezbytné pro řešení dnešních globálních výzev.“ Kritizován byl především fakt, že kvůli ústupkům vůči americké administrativě a roztříštěné agendě byla zcela odsunuta stranou práva žen a dívek, řešení klimatické krize a problematika globálního oddlužení. Ženské organizace upozornily, že v šesti přijatých dokumentech se odkazy na ochranu žen vyskytují jen zcela povrchně, což představuje obrovský krok zpět (regresi) oproti předchozím ročníkům.
💡 Pro laiky
Zkuste si představit, že se sedm nejbohatších a nejmocnějších majitelů obřích firem (což jsou v našem případě státy jako Kanada, Japonsko nebo USA) sejde každý rok na víkend na odlehlé chatě v horách. Účelem tohoto setkání není podepisovat právně závazné smlouvy, ale dohodnout se, jakým směrem budou své firmy v následujícím roce řídit. Zda budou společně investovat do boje proti hackerům, jak se zachovají ke svému agresivnímu konkurentovi (například k Rusku), a jak vyřeší potíže s dodávkami materiálu z Číny.
V roce 2025 se toto setkání konalo na chatě v kanadských horách v Kananaskis. Mělo to být slavnostní padesáté výročí, ale setkání se zvrtlo v hádku. Zástupce vůbec nejmocnější firmy ze skupiny (americký prezident) se s ostatními nedohodl na společném postoji k válce na Blízkém východě a na pravidlech mezinárodního obchodu, sbalil si věci a odjel domů o den dříve. Zbytek skupiny se tak dokázal shodnout jen na méně kontroverzních tématech – například že si budou vzájemně půjčovat hasičská letadla při lesních požárech nebo že budou sdílet poznatky o umělé inteligenci. Nevydali proto jeden velký společný slib, ale jen několik menších a specifických prohlášení.
📈 Kompletní přehled summitů G7 a G8
Následující rozsáhlá tabulka představuje naprosto kompletní chronologický seznam všech summitů od prvního neformálního setkání v roce 1975 až po summit v roce 2026. Přehled zachycuje éru formátu G6, G7, zapojení a následné vyloučení Ruské federace (G8) a virtuální schůze vynucené globálními pandemiologickými krizemi.
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
