Olaf Scholz
Obsah boxu
Olaf Scholz (* 14. června 1958, Osnabrück, Německo) je německý politik a od 8. prosince 2021 9. spolkový kancléř Spolkové republiky Německo. Je členem Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a stojí v čele tzv. "semaforové koalice", kterou tvoří SPD, Zelení a FDP.
Scholz je zkušený politik s dlouhou kariérou na zemské i federální úrovni. Před svým zvolením kancléřem působil jako ministr práce a sociálních věcí, první starosta Hamburku a v poslední vládě Angely Merkelové jako vicekancléř a spolkový ministr financí. Je známý svým pragmatickým, klidným a často až strohým stylem, který mu vynesl přezdívku "Scholzomat"[1].
| Olaf Scholz | |
|---|---|
| Soubor:2023-09-09-Olaf Scholz-Buergerdialog in Mannheim-1341.jpg | |
| Olaf Scholz v roce 2023 | |
| Datum narození | 14. června 1958 |
| Místo narození | Osnabrück, Dolní Sasko, Německo |
| Manželka | Britta Ernst |
| Alma mater | Univerzita v Hamburku (právo) |
| Politická strana | SPD |
| Funkce</ | |
| Web | [olaf-scholz.de Oficiální stránky] |
📜 Život a politické začátky
👨🎓 Mládí a vzdělání
Olaf Scholz se narodil v Osnabrücku, ale vyrůstal v Hamburku, který se stal jeho politickým domovem. Pochází ze středostavovské rodiny. V roce 1975, ve věku 17 let, vstoupil do SPD. Vystudoval právo na Univerzitě v Hamburku a od roku 1985 působil jako advokát se specializací na pracovní právo[2].
🌹 Vzestup v SPD
V mládí patřil k radikálně levicovému křídlu strany a byl aktivní v mládežnické organizaci Jusos, kde zastával post místopředsedy. Kritizoval "agresivně-imperialistické" NATO a kapitalismus. Postupem času se však jeho politické postoje umírnily a posunul se do pragmatického středu strany[3].
Poprvé byl zvolen do Spolkového sněmu (Bundestag) v roce 1998. V letech 2002 až 2004 působil jako generální tajemník SPD pod vedením kancléře Gerharda Schrödera. V této roli si díky svému monotónnímu a technokratickému způsobu vyjadřování vysloužil přezdívku "Scholzomat".
🏛️ Působení ve vládách
💼 Ministr a starosta Hamburku
V první velké koalici Angely Merkelové (2007–2009) zastával post spolkového ministra práce a sociálních věcí.
Jeho nejvýraznější politický úspěch před kancléřstvím přišel v roce 2011, kdy dovedl SPD k drtivému vítězství v zemských volbách v Hamburku a stal se jeho prvním starostou (Erster Bürgermeister). V čele tohoto městského státu stál sedm let až do roku 2018. Během jeho působení Hamburk zažil ekonomický růst, zavedl bezplatné školky a masivně investoval do bytové výstavby. Jeho pověst však utrpěla během summitu G20 v roce 2017, který provázely masivní a násilné protesty[4].
💰 Vicekancléř a ministr financí
V roce 2018 se vrátil do federální politiky, když se stal vicekancléřem a spolkovým ministrem financí ve čtvrté vládě Angely Merkelové. V této roli se musel vypořádat s pandemií covidu-19. Scholz opustil tradiční německou politiku "černé nuly" (vyrovnaného rozpočtu) a spustil masivní záchranné balíčky a programy na podporu ekonomiky a zaměstnanosti, včetně tzv. Kurzarbeit. Tento pragmatický a rozhodný přístup výrazně zvýšil jeho popularitu a viditelnost na celonárodní úrovni[5].
chancellor Spolkovým kancléřem
V roce 2020, přestože nepatřil k nejoblíbenějším postavám uvnitř strany, si ho SPD zvolila jako svého kandidáta na kancléře pro federální volby v roce 2021. Jeho hlavní devizou byla image klidné síly, kompetence a kontinuity po Angele Merkelové.
🗳️ Volby 2021 a "semaforová koalice"
Předvolební kampaň byla dramatická. Scholz, jehož strana v průzkumech dlouho zaostávala, těžil z chyb svých hlavních konkurentů – Armina Lascheta (CDU/CSU) a Annaleny Baerbockové (Zelení). Sám vedl bezchybnou a disciplinovanou kampaň, ve které se prezentoval jako zkušený státník. SPD nakonec ve volbách těsně zvítězila se ziskem 25,7 % hlasů[6].
Po složitých koaličních jednáních se mu podařilo sestavit historicky první federální vládu složenou z SPD (červená), Svobodné demokratické strany (FDP) (žlutá) a Zelených (zelená). Tato netradiční trojkoalice dostala přezdívku "semaforová koalice" (Ampelkoalition). Dne 8. prosince 2021 byl Olaf Scholz Spolkovým sněmem zvolen 9. spolkovým kancléřem.
⚔️ "Zeitenwende" a reakce na ruskou invazi
Jen několik měsíců po nástupu do úřadu čelila Scholzova vláda největší bezpečnostní krizi v Evropě od konce druhé světové války – ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Tato událost donutila Scholze a celé Německo k radikálnímu přehodnocení své zahraniční a bezpečnostní politiky.
Tři dny po invazi pronesl Scholz v Bundestagu historický projev, ve kterém ohlásil "Zeitenwende" (bod obratu, změna epochy)[7]. Tato nová doktrína zahrnovala:
- Vytvoření speciálního fondu ve výši 100 miliard eur na modernizaci německé armády (Bundeswehru).
- Závazek plnit cíl NATO a investovat do obrany více než 2 % HDP.
- Rozhodnutí dodávat zbraně na Ukrajinu, což bylo prolomení dlouholetého německého tabu.
- Snahu o rychlé snížení závislosti Německa na ruském plynu a ropě.
Navzdory tomuto silnému prohlášení byl Scholz v následujících měsících často kritizován (doma i v zahraničí) za údajnou pomalost, váhavost a nedostatečnou razanci při podpoře Ukrajiny.
📉 Domácí politika a nepopularita
Na domácí scéně se Scholzova koalice potýká s řadou problémů. Musela řešit energetickou krizi, vysokou inflaci a obavy z recese. Vláda prosadila zvýšení minimální mzdy, reformu dávek v nezaměstnanosti (Bürgergeld) a zákony na urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Koalice je však často paralyzována vnitřními spory mezi svými ideologicky odlišnými partnery – sociálně zaměřenou SPD, ekologickými Zelenými a fiskálně konzervativní FDP. Popularita vlády i samotného kancléře dramaticky poklesla a v průzkumech se propadla na historicky nízké hodnoty[8].
👨👩👧 Osobní život
Olaf Scholz je od roku 1998 ženatý s Brittou Ernstovou, která je rovněž političkou SPD a působila jako ministryně školství v Braniborsku. Pár je bezdětný. Scholz je známý tím, že si velmi chrání své soukromí. V mládí se věnoval veslování a dodnes pravidelně sportuje (jogging). V roce 2023 utrpěl při joggingu zranění, kvůli kterému začal nosit pásku přes oko, což se stalo předmětem mnoha internetových memů.
👶 Pro laiky
Olaf Scholz je současný německý kancléř, tedy nejmocnější politik v Německu, podobně jako je u nás premiér. Je členem sociálnědemokratické strany (SPD).
Jaký je a co je pro něj typické?
- Klidný a pragmatický styl: Mluví velmi rozvážně, klidně a často až monotónně, bez velkých emocí. Proto mu kdysi novináři dali přezdívku "Scholzomat" (jako by byl robot). Lidé ho ale zvolili právě proto, že působil jako spolehlivý a zkušený nástupce Angely Merkelové.
- Vládne "semaforové koalici": Jeho vláda je složená ze tří hodně odlišných stran: jeho sociálních demokratů (červená), Zelených (zelená) a liberálů z FDP (žlutá). Dohodnout se na něčem je pro ně často velmi složité.
- Musel otočit kormidlem: Krátce po nástupu do funkce začala válka na Ukrajině. Scholz musel udělat obrovskou otočku v německé politice (nazval to "Zeitenwende" – bod obratu). Rozhodl, že Německo masivně investuje do své armády a začne posílat zbraně na Ukrajinu, což bylo dříve nemyslitelné.
- Není moc populární: Ačkoliv je kancléřem, jeho vláda se potýká s mnoha problémy (energetická krize, hádky v koalici) a jeho popularita u německých občanů výrazně klesla.
Stručně řečeno, Olaf Scholz je zkušený, ale nepříliš charismatický politik, který se stal kancléřem v jedné z nejtěžších dob pro Německo a Evropu. Jeho hlavním úkolem je provést zemi touto krizí.
Reference
- ↑ The ‘Scholzomat’ for chancellor? - Politico
- ↑ Chancellor Olaf Scholz - bundeskanzler.de
- ↑ Who is Olaf Scholz, the pragmatic successor to Angela Merkel? - The Guardian
- ↑ Hamburg G20 riots tarnish city's and Scholz's image - Reuters
- ↑ Olaf Scholz: the cautious pragmatist who is set to be Germany's next chancellor - Financial Times
- ↑ 2021 Bundestag Election - Federal Returning Officer
- ↑ Policy statement by Olaf Scholz, Chancellor of the Federal Republic of Germany, 27 February 2022
- ↑ Olaf Scholz’s approval rating - Politico Poll of Polls