Přeskočit na obsah

Vysokov

Z Infopedia
Verze z 22. 11. 2025, 06:18, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Sídlo | název = Vysokov | obrázek = Vysokov, pomník.jpg | popisek = Pomník polního myslivce (tzv. „Myslivec“) na návrší nad obcí | vlajka = Vysokov_flag.svg | znak = Vysokov_coat_of_arms.svg | stát = {{Vlajka|Česko}} | kraj = Královéhradecký kraj | okres = Náchod | pověřená obec = Náchod | katastrální výměra = 5,68 km² | nadmořská výška = 382 m n. m. | počet oby…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Vysokov
Soubor:Vysokov, pomník.jpg
Pomník polního myslivce (tzv. „Myslivec“) na návrší nad obcí
Soubor:Vysokov flag.svg
Soubor:Vysokov coat of arms.svg
Stát
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
StarostaIng. Radek Suldovský (stav 2024/2025)

Vysokov (německy Hohenfeld) je obec v Královéhradeckém kraji, ležící v okrese Náchod. Rozkládá se na strategicky významné náhorní plošině jihozápadně od města Náchod, nad hlubokým údolím řeky Metuje.

Obec je známá především jako dějiště jedné z nejtěžších bitev prusko-rakouské války v roce 1866 (Bitva u Náchoda). Díky své poloze je Vysokov přirozenou „branou“ do Kladského pomezí a Broumovska. Prochází tudy extrémně vytížená dopravní tepna (hlavní tah z Hradce Králové do Polska), známá mezi řidiči jako nebezpečný „Vysokovský kopec“.

🌍 Geografie: Vysokovská branka

Poloha Vysokova je unikátní z hlediska geologie i vojenství.

  • Náhorní plošina: Samotná vesnice leží na plochém hřbetu v nadmořské výšce okolo 380–400 m n. m. Tento terénní zlom odděluje rovinu kolem České Skalice od kopcovitého terénu Orlických hor a Broumovské vrchoviny.
  • Vysokovská branka: Odborníci tento prostor nazývají Vysokovská branka. Jde o sníženinu, kterou historicky procházely obchodní stezky (tzv. Trstenická či Kladská stezka) a později i železnice.
  • Výhledy: Z okraje obce (lokalita „Na Brance“) se otevírají jedny z nejkrásnějších panoramatických výhledů na město Náchod, zámek Náchod a hraniční hory (Dobrošov, Hejšovina).

📜 Historie: Zemědělská ves a strážní bod

Dějiny obce byly vždy určovány blízkostí okresního města a zemské hranice.

  • První zmínka: Historické prameny poprvé zmiňují Vysokov v roce 1465 (některé zdroje uvádějí 1415 v souvislosti s náchodským panstvím).
  • Zemědělství: Po staletí šlo o čistě zemědělskou vesnici. Obyvatelé se živili pěstováním obilí a lnu na úrodných, i když větrných polích náhorní plošiny.
  • Poddanské vazby: Vysokov byl tradičně součástí náchodského panství, jehož majiteli byli v průběhu staletí rody jako Smiřičtí ze Smiřic nebo Piccolominiové.
  • Válečné útrapy: Kvůli své poloze na hlavní invazní trase trpěla obec během všech velkých konfliktů, od třicetileté války přes války o rakouské dědictví až po tu nejzásadnější v 19. století.

⚔️ Rok 1866: Krvavá koupel na plošině

Dne 27. června 1866 se Vysokov a jeho okolí staly dějištěm prvního velkého střetu prusko-rakouské války na českém území, známého jako Bitva u Náchoda.

  • Strategická situace: Pruská armáda pod velením generála Karla Friedricha von Steinmetze postupovala přes náchodský průsmyk („Branku“) do vnitrozemí Čech. Rakouský VI. armádní sbor pod velením generála Wilhelma von Ramminga měl za úkol tento postup zastavit.
  • Boj o plošinu: Vysokovská náhorní plošina byla klíčovým bodem. Kdo ji ovládal, mohl rozmístit dělostřelectvo a kontrolovat výstup z údolí Metuje. O vesnici Vysokov se sváděly urputné boje dům od domu.
  • Jezdecká srážka: Na polích u Vysokova došlo k jedné z posledních velkých jezdeckých bitev v historii, kde se střetli rakouští kyrysníci s pruskými ulany.
  • Důsledek: Rakušané utrpěli drtivou porážku. Ztratili přes 5 700 mužů (mrtvých, raněných a zajatých), zatímco Prusové jen cca 1 100. Hlavní příčinou byla technická převaha pruských pušek – tzv. jehlovek (Dreyse), které umožňovaly rychlejší střelbu než rakouské předovky.

🗿 Krajina pomníků: "Myslivec" a paměť

Vysokov je dnes díky množství válečných památek fakticky otevřeným muzeem v přírodě. Celé území je chráněno jako památková zóna bojiště.

  • Pomník polního myslivce: Nejnámějším symbolem bitvy (a obce) je pískovcová socha Polního myslivce, stojící na okraji svahu nad železniční tratí. Dílo sochaře Quida Kociána z roku 1906 zobrazuje umírajícího vojáka, který se s vypětím sil dívá směrem k Náchodu, odkud přicházel nepřítel. Socha je viditelná i z vlaku a stala se ikonou regionu.
  • Jezdecký pomník: Další dominantou je monumentální pomník se sochou lva a reliéfem, věnovaný obětem z řad jízdy (kyrysníků). Stojí přímo u hlavní silnice na Hradec Králové.
  • Vojenské hroby: V katastru obce se nachází desítky hromadných hrobů označených litinovými nebo pískovcovými kříži. Jsou rozesety v polích, v lese i přímo v zahradách místních domů.
  • Naučná stezka: Obcí prochází značená Naučná stezka 1866, která turisty provádí po klíčových místech bojů, včetně tzv. Václavického hřbitova v sousední obci Provodov-Šonov, kde boje rovněž probíhaly.

💂 Tradice a vzpomínkové akce

Vysokov svou vojenskou historií žije i v 21. století.

  • Výročí bitvy: Každoročně na konci června se zde konají pietní akce a rekonstrukce bitevních scén. Sjíždějí se sem kluby vojenské historie z celé střední Evropy v dobových uniformách.
  • Komitét 1866: Péči o pomníky zajišťuje spolek Komitét pro udržování památek z války roku 1866, který úzce spolupracuje s obcí.

🚛 Dopravní tepna: "Vysokovák"

Pro většinu řidičů v České republice je Vysokov synonymem pro prudké stoupání na mezinárodní silnici.

  • Silnice I/33: Obcí prochází silnice I. třídy č. 33, která je hlavním tahem z Hradce Králové na hraniční přechod Náchod-Kudowa-Zdrój do Polska. Tato trasa je součástí evropské silnice E67.
  • Vysokovský kopec: Úsek zvaný „Vysokovák“ je kritickým místem. Silnice zde prudce stoupá z údolí. V zimním období zde často uvíznou kamiony, což způsobuje kolaps dopravy v celém regionu. Místo je také častým dějištěm vážných dopravních nehod.
  • Stavba obchvatu: Dlouhodobým řešením dopravní zátěže (hluk, smog) je výstavba obchvatu Náchoda. Tento strategický projekt (ve výstavbě kolem roku 2025) začíná právě u Vysokova velkou mimoúrovňovou křižovatkou, která má odvést tranzitní dopravu mimo zastavěné území obce a města.

🚂 Železnice s výhledem

Katastrem obce prochází jednokolejná železniční trať č. 026 (Týniště nad OrlicíMeziměstí).

  • Panoramatická jízda: Vlaky zde překonávají značné převýšení a trať se vine po úbočí kopce. Jízda vlakem v úseku mezi stanicemi Václavice a Náchod nabízí cestujícím unikátní výhledy na bojiště roku 1866, náchodský zámek a panorama Krkonoš (Sněžka).
  • Dostupnost: Přestože koleje vedou přímo pod obcí, Vysokov nemá vlastní železniční zastávku. Obyvatelé využívají nedaleký železniční uzel ve Starkoči nebo nádraží v Náchodě.

🚒 Spolkový život a současnost

Vysokov není jen noclehárnou u silnice, ale živou komunitou.

  • Sbor dobrovolných hasičů (SDH): Místní sbor dobrovolných hasičů je pilířem společenského života. Kromě zásahové činnosti (často právě u nehod na I/33) organizují plesy, pálení čarodějnic a dětské dny.
  • Sport: V obci funguje tělovýchovná jednota TJ Sokol. Oblíbená je malá kopaná a cyklistika (cyklotrasy směrem na Rozkoš a Orlické hory).
  • Rozvoj: Díky poloze v těsném sousedství Náchoda je Vysokov atraktivní pro individuální výstavbu rodinných domů. Obec investuje do infrastruktury (plynofikace, vodovod) a úpravy veřejných prostranství kolem pomníků.

Zdroje