1862: Porovnání verzí
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache) |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Rok 1862 byl jedním z nejkrvavějších v [[Americká občanská válka|americké občanské válce]]. Obě strany, [[Unie (americká občanská válka)|Unie]] i [[Konfederované státy americké|Konfederace]], mobilizovaly obrovské armády a došlo k několika zásadním bitvám. | Rok 1862 byl jedním z nejkrvavějších v [[Americká občanská válka|americké občanské válce]]. Obě strany, [[Unie (americká občanská válka)|Unie]] i [[Konfederované státy americké|Konfederace]], mobilizovaly obrovské armády a došlo k několika zásadním bitvám. | ||
* | * '''Únor:''' Vojska Unie pod velením [[Ulysses S. Grant|Ulyssese S. Granta]] dobyla strategické pevnosti [[Bitva o Fort Henry|Fort Henry]] a [[Bitva o Fort Donelson|Fort Donelson]] v [[Tennessee]], což otevřelo Unii cestu do srdce Konfederace. | ||
* | * '''Březen:''' Došlo k prvnímu střetu dvou obrněných lodí v historii, [[Bitva na Hampton Roads|bitvě na Hampton Roads]], mezi unijní lodí [[USS Monitor|USS Monitor]] a konfederační [[CSS Virginia|CSS Virginia]]. Bitva skončila nerozhodně, ale navždy změnila podobu námořního válčení. | ||
* | * '''Duben:''' Odehrála se krvavá [[Bitva u Shilohu]], která byla do té doby největší bitvou na americkém kontinentu. Přestože Unie zvítězila, utrpěla obrovské ztráty. Ve stejném měsíci unijní námořnictvo dobylo největší město Konfederace, [[New Orleans]]. | ||
* | * '''Květen–Červenec:''' Generál [[George B. McClellan]] vedl masivní, ale neúspěšnou [[Poloostrovní tažení|Poloostrovní kampaň]], jejímž cílem bylo dobytí hlavního města Konfederace, [[Richmond (Virginie)|Richmondu]]. V sérii bitev známých jako [[Sedmidenní bitvy]] ho vojska generála [[Robert E. Lee|Roberta E. Leeho]] donutila k ústupu. | ||
* | * '''Srpen:''' Konfederační armáda pod vedením Leeho a [[Stonewall Jackson|Stonewalla Jacksona]] drtivě zvítězila v [[Druhá bitva u Bull Runu|druhé bitvě u Bull Runu]]. | ||
* | * '''17. září:''' Proběhla [[Bitva u Antietamu]] v [[Maryland|Marylandu]], nejkrvavější jednodenní bitva v americké historii. Ačkoliv taktický výsledek byl nerozhodný, strategicky se jednalo o vítězství Unie, protože zastavilo první Leeho invazi na Sever. | ||
* | * '''22. září:''' Prezident [[Abraham Lincoln]] využil vítězství u Antietamu a vydal předběžné [[Proklamace o zrovnoprávnění otroků|Prohlášení o osvobození otroků]], které slibovalo osvobození všech otroků na území Konfederace od 1. ledna 1863. Tímto krokem se válka definitivně proměnila v boj proti [[otroctví]]. | ||
* | * '''Prosinec:''' Unijní armáda utrpěla těžkou porážku v [[Bitva u Fredericksburgu|bitvě u Fredericksburgu]], což způsobilo krizi morálky na Severu. | ||
=== 🇩🇪 Sjednocování Německa === | === 🇩🇪 Sjednocování Německa === | ||
V [[Prusko|Prusku]] došlo k zásadní politické změně. Král [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] se dostal do sporu s parlamentem ohledně vojenské reformy. | V [[Prusko|Prusku]] došlo k zásadní politické změně. Král [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] se dostal do sporu s parlamentem ohledně vojenské reformy. | ||
* | * '''23. září:''' Vilém I. jmenoval novým pruským ministerským předsedou [[Otto von Bismarck|Otta von Bismarcka]]. | ||
* | * '''30. září:''' Bismarck pronesl svůj slavný projev známý jako „Krev a železo“ (''Blut und Eisen''), ve kterém deklaroval, že velké otázky doby nebudou rozhodnuty projevy a většinovými rozhodnutími, ale „železem a krví“. Tím jasně naznačil svou politiku sjednocení Německa silou. | ||
=== 🇫🇷 Francie a Mexiko === | === 🇫🇷 Francie a Mexiko === | ||
[[Francie|Francouzské císařství]] pod vládou [[Napoleon III.|Napoleona III.]] zahájilo [[Francouzská intervence v Mexiku|intervenci v Mexiku]]. Původně společná expedice s [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Španělsko|Španělskem]] kvůli nespláceným dluhům se změnila v pokus o nastolení profrancouzského monarchistického režimu. | [[Francie|Francouzské císařství]] pod vládou [[Napoleon III.|Napoleona III.]] zahájilo [[Francouzská intervence v Mexiku|intervenci v Mexiku]]. Původně společná expedice s [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Španělsko|Španělskem]] kvůli nespláceným dluhům se změnila v pokus o nastolení profrancouzského monarchistického režimu. | ||
* | * '''5. květen:''' Mexická armáda pod vedením generála [[Ignacio Zaragoza|Ignacia Zaragozy]] nečekaně porazila lépe vyzbrojené francouzské expediční síly v [[Bitva u Puebly|bitvě u Puebly]]. Tento den je v [[Mexiko|Mexiku]] dodnes slaven jako státní svátek ''[[Cinco de Mayo]]''. | ||
=== 🌏 Další události === | === 🌏 Další události === | ||
* | * '''10. srpna:''' V [[Japonsko|Japonsku]] došlo k [[Incident v Namamugi|incidentu v Namamugi]], kdy samurajové z panství [[Satsuma]] zabili britského obchodníka Charlese Lennoxe Richardsona, což vedlo k diplomatické krizi a pozdějšímu britskému bombardování [[Kagošima|Kagošimy]]. | ||
* V [[Ruské impérium|Rusku]] pokračovaly reformy cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]]. | * V [[Ruské impérium|Rusku]] pokračovaly reformy cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]]. | ||
* V [[Čína|Číně]] pokračovalo [[Povstání tchaj-pchingů]]. | * V [[Čína|Číně]] pokračovalo [[Povstání tchaj-pchingů]]. | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
V [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] probíhalo období politického uvolnění po vydání [[Říjnový diplom|Říjnového diplomu]] a [[Únorová ústava|Únorové ústavy]]. Pro český národ byl rok 1862 mimořádně významný. | V [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] probíhalo období politického uvolnění po vydání [[Říjnový diplom|Říjnového diplomu]] a [[Únorová ústava|Únorové ústavy]]. Pro český národ byl rok 1862 mimořádně významný. | ||
* | * '''16. února:''' V [[Praha|Praze]] byla založena tělocvičná organizace [[Sokol]]. Zakladateli byli [[Miroslav Tyrš]] a [[Jindřich Fügner]]. Sokol se rychle stal jedním z pilířů českého národního hnutí, prosazoval tělesnou zdatnost, brannou připravenost a vlastenectví. | ||
* | * '''18. listopadu:''' Bylo otevřeno [[Prozatímní divadlo]] v Praze, první stálá scéna určená výhradně pro česká divadelní představení. Jeho prvním představením byla hra ''Král Vukašín'' od [[Vítězslav Hálek|Vítězslava Hálka]]. Divadlo se stalo předchůdcem [[Národní divadlo|Národního divadla]]. | ||
* | * '''21. ledna:''' Zemřela spisovatelka [[Božena Němcová]], jedna z nejvýznamnějších postav českého národního obrození. Její pohřeb se stal velkou národní manifestací. | ||
== 🔬 Věda a technika == | == 🔬 Věda a technika == | ||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== 🎨 Umění a kultura == | == 🎨 Umění a kultura == | ||
* | * '''Literatura:''' | ||
* [[Victor Hugo]] vydal svůj monumentální román ''[[Bídníci]]'' (''Les Misérables''). | * [[Victor Hugo]] vydal svůj monumentální román ''[[Bídníci]]'' (''Les Misérables''). | ||
* [[Ivan Sergejevič Turgeněv]] publikoval román ''[[Otcové a děti]]'', který se stal klíčovým dílem ruského realismu a zpopularizoval termín [[nihilismus]]. | * [[Ivan Sergejevič Turgeněv]] publikoval román ''[[Otcové a děti]]'', který se stal klíčovým dílem ruského realismu a zpopularizoval termín [[nihilismus]]. | ||
* [[Gustave Flaubert]] vydal historický román ''[[Salambo]]''. | * [[Gustave Flaubert]] vydal historický román ''[[Salambo]]''. | ||
* | * '''Hudba:''' | ||
* [[Giuseppe Verdi]] složil na objednávku pro Světovou výstavu v [[Londýn|Londýně]] kantátu ''Inno delle nazioni'' (Hymnus národů). | * [[Giuseppe Verdi]] složil na objednávku pro Světovou výstavu v [[Londýn|Londýně]] kantátu ''Inno delle nazioni'' (Hymnus národů). | ||
* | * '''Malířství:''' | ||
* [[Édouard Manet]] namaloval obraz ''Hudba v Tuilerijských zahradách'', který je považován za jedno z prvních děl [[impresionismus|impresionismu]]. | * [[Édouard Manet]] namaloval obraz ''Hudba v Tuilerijských zahradách'', který je považován za jedno z prvních děl [[impresionismus|impresionismu]]. | ||
| Řádek 91: | Řádek 91: | ||
== 💡 Pro laiky == | == 💡 Pro laiky == | ||
Rok 1862 si můžeme představit jako dobu velkých změn a konfliktů, které formovaly moderní svět. | Rok 1862 si můžeme představit jako dobu velkých změn a konfliktů, které formovaly moderní svět. | ||
* | * '''V Americe''' zuřila občanská válka. Tento rok byl obzvláště brutální a ukázal, že konflikt bude dlouhý a krvavý. Klíčovým momentem bylo, když prezident Lincoln oznámil, že osvobodí otroky v povstaleckých státech. Tím se z války o záchranu jednoty země stal i boj za lidskou svobodu. | ||
* | * '''V Evropě''' se začala rýsovat nová velmoc. V Prusku (dnešní část Německa) se dostal k moci politik Otto von Bismarck. Ten měl jasný cíl: sjednotit roztříštěné německé státy do jednoho silného impéria, a to i za cenu války. Jeho nástup znamenal začátek konce starého uspořádání Evropy. | ||
* | * '''V českých zemích''' sílilo národní sebevědomí. Lidé se snažili vymanit z nadvlády Vídně a budovat vlastní kulturu. Založení tělocvičné organizace Sokol a otevření prvního českého divadla (Prozatímního) byly obrovskými kroky. Sokol spojoval lidi myšlenkou zdravého těla a silného národa, zatímco divadlo se stalo centrem české kultury a jazyka. | ||
{{DEFAULTSORT:1862}} | {{DEFAULTSORT:1862}} | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:06
Obsah boxu
Šablona:Infobox - rok 1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Tento rok byl klíčovým obdobím v několika světových konfliktech a politických procesech, zejména v americké občanské válce a při sjednocování Německa. V českých zemích se jednalo o významný rok pro formování národní identity a občanské společnosti.
🌍 Události ve světě
⚔️ Americká občanská válka
Rok 1862 byl jedním z nejkrvavějších v americké občanské válce. Obě strany, Unie i Konfederace, mobilizovaly obrovské armády a došlo k několika zásadním bitvám.
- Únor: Vojska Unie pod velením Ulyssese S. Granta dobyla strategické pevnosti Fort Henry a Fort Donelson v Tennessee, což otevřelo Unii cestu do srdce Konfederace.
- Březen: Došlo k prvnímu střetu dvou obrněných lodí v historii, bitvě na Hampton Roads, mezi unijní lodí USS Monitor a konfederační CSS Virginia. Bitva skončila nerozhodně, ale navždy změnila podobu námořního válčení.
- Duben: Odehrála se krvavá Bitva u Shilohu, která byla do té doby největší bitvou na americkém kontinentu. Přestože Unie zvítězila, utrpěla obrovské ztráty. Ve stejném měsíci unijní námořnictvo dobylo největší město Konfederace, New Orleans.
- Květen–Červenec: Generál George B. McClellan vedl masivní, ale neúspěšnou Poloostrovní kampaň, jejímž cílem bylo dobytí hlavního města Konfederace, Richmondu. V sérii bitev známých jako Sedmidenní bitvy ho vojska generála Roberta E. Leeho donutila k ústupu.
- Srpen: Konfederační armáda pod vedením Leeho a Stonewalla Jacksona drtivě zvítězila v druhé bitvě u Bull Runu.
- 17. září: Proběhla Bitva u Antietamu v Marylandu, nejkrvavější jednodenní bitva v americké historii. Ačkoliv taktický výsledek byl nerozhodný, strategicky se jednalo o vítězství Unie, protože zastavilo první Leeho invazi na Sever.
- 22. září: Prezident Abraham Lincoln využil vítězství u Antietamu a vydal předběžné Prohlášení o osvobození otroků, které slibovalo osvobození všech otroků na území Konfederace od 1. ledna 1863. Tímto krokem se válka definitivně proměnila v boj proti otroctví.
- Prosinec: Unijní armáda utrpěla těžkou porážku v bitvě u Fredericksburgu, což způsobilo krizi morálky na Severu.
🇩🇪 Sjednocování Německa
V Prusku došlo k zásadní politické změně. Král Vilém I. se dostal do sporu s parlamentem ohledně vojenské reformy.
- 23. září: Vilém I. jmenoval novým pruským ministerským předsedou Otta von Bismarcka.
- 30. září: Bismarck pronesl svůj slavný projev známý jako „Krev a železo“ (Blut und Eisen), ve kterém deklaroval, že velké otázky doby nebudou rozhodnuty projevy a většinovými rozhodnutími, ale „železem a krví“. Tím jasně naznačil svou politiku sjednocení Německa silou.
🇫🇷 Francie a Mexiko
Francouzské císařství pod vládou Napoleona III. zahájilo intervenci v Mexiku. Původně společná expedice s Velkou Británií a Španělskem kvůli nespláceným dluhům se změnila v pokus o nastolení profrancouzského monarchistického režimu.
- 5. květen: Mexická armáda pod vedením generála Ignacia Zaragozy nečekaně porazila lépe vyzbrojené francouzské expediční síly v bitvě u Puebly. Tento den je v Mexiku dodnes slaven jako státní svátek Cinco de Mayo.
🌏 Další události
- 10. srpna: V Japonsku došlo k incidentu v Namamugi, kdy samurajové z panství Satsuma zabili britského obchodníka Charlese Lennoxe Richardsona, což vedlo k diplomatické krizi a pozdějšímu britskému bombardování Kagošimy.
- V Rusku pokračovaly reformy cara Alexandra II..
- V Číně pokračovalo Povstání tchaj-pchingů.
🇨🇿 Události v českých zemích
V Rakouském císařství probíhalo období politického uvolnění po vydání Říjnového diplomu a Únorové ústavy. Pro český národ byl rok 1862 mimořádně významný.
- 16. února: V Praze byla založena tělocvičná organizace Sokol. Zakladateli byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Sokol se rychle stal jedním z pilířů českého národního hnutí, prosazoval tělesnou zdatnost, brannou připravenost a vlastenectví.
- 18. listopadu: Bylo otevřeno Prozatímní divadlo v Praze, první stálá scéna určená výhradně pro česká divadelní představení. Jeho prvním představením byla hra Král Vukašín od Vítězslava Hálka. Divadlo se stalo předchůdcem Národního divadla.
- 21. ledna: Zemřela spisovatelka Božena Němcová, jedna z nejvýznamnějších postav českého národního obrození. Její pohřeb se stal velkou národní manifestací.
🔬 Věda a technika
- Louis Pasteur a Claude Bernard provedli první úspěšné testy pasterizace.
- Alvan Graham Clark objevil hvězdu Sirius B, bílého trpaslíka a průvodce nejjasnější hvězdy na obloze, Siria.
- Richard Gatling si nechal patentovat Gatlingův kulomet, jednu z prvních úspěšných rychlopalných zbraní.
- Francouzský astronom Édouard Roche popsal koncept Rocheovy meze, tedy vzdálenosti, na kterou se může kosmické těleso přiblížit k jinému, aniž by bylo roztrháno slapovými silami.
🎨 Umění a kultura
- Literatura:
* Victor Hugo vydal svůj monumentální román Bídníci (Les Misérables). * Ivan Sergejevič Turgeněv publikoval román Otcové a děti, který se stal klíčovým dílem ruského realismu a zpopularizoval termín nihilismus. * Gustave Flaubert vydal historický román Salambo.
- Hudba:
* Giuseppe Verdi složil na objednávku pro Světovou výstavu v Londýně kantátu Inno delle nazioni (Hymnus národů).
- Malířství:
* Édouard Manet namaloval obraz Hudba v Tuilerijských zahradách, který je považován za jedno z prvních děl impresionismu.
👶 Narození
- 23. ledna – David Hilbert, německý matematik († 1943)
- 29. ledna – Frederick Delius, anglický hudební skladatel († 1934)
- 17. února – Mori Ógai, japonský spisovatel a lékař († 1922)
- 5. dubna – Václav Vondrák, český slavista a filolog († 1925)
- 26. dubna – Edmund C. Tarbell, americký malíř († 1938)
- 15. května – Arthur Schnitzler, rakouský prozaik a dramatik († 1931)
- 5. června – Allvar Gullstrand, švédský oftalmolog, nositel Nobelovy ceny († 1930)
- 14. července – Gustav Klimt, rakouský malíř, představitel secese († 1918)
- 22. srpna – Claude Debussy, francouzský hudební skladatel († 1918)
- 29. srpna – Maurice Maeterlinck, belgický dramatik a básník, nositel Nobelovy ceny († 1949)
- 19. října – Auguste Lumière, francouzský vynálezce, průkopník filmu († 1954)
- 26. října – Hilma af Klint, švédská malířka, průkopnice abstraktního umění († 1944)
- 15. listopadu – Gerhart Hauptmann, německý dramatik, nositel Nobelovy ceny († 1946)
- 8. prosince – Georges Feydeau, francouzský dramatik († 1921)
⚰️ Úmrtí
- 10. ledna – Samuel Colt, americký vynálezce a průmyslník (* 1814)
- 21. ledna – Božena Němcová, česká spisovatelka (* 1820)
- 3. února – Jean-Baptiste Biot, francouzský fyzik a matematik (* 1774)
- 7. února – František Škroup, český hudební skladatel, autor české hymny (* 1801)
- 6. května – Henry David Thoreau, americký spisovatel a filozof (* 1817)
- 25. května – Johann Nepomuk Nestroy, rakouský dramatik a herec (* 1801)
- 24. července – Martin Van Buren, 8. prezident USA (* 1782)
- 22. srpna – Charles-Moïse Briquet, švýcarský historik a filigranolog (* 1839)
- 24. prosince – Pavel Štěpánovič Nachimov, ruský admirál (* 1802)
💡 Pro laiky
Rok 1862 si můžeme představit jako dobu velkých změn a konfliktů, které formovaly moderní svět.
- V Americe zuřila občanská válka. Tento rok byl obzvláště brutální a ukázal, že konflikt bude dlouhý a krvavý. Klíčovým momentem bylo, když prezident Lincoln oznámil, že osvobodí otroky v povstaleckých státech. Tím se z války o záchranu jednoty země stal i boj za lidskou svobodu.
- V Evropě se začala rýsovat nová velmoc. V Prusku (dnešní část Německa) se dostal k moci politik Otto von Bismarck. Ten měl jasný cíl: sjednotit roztříštěné německé státy do jednoho silného impéria, a to i za cenu války. Jeho nástup znamenal začátek konce starého uspořádání Evropy.
- V českých zemích sílilo národní sebevědomí. Lidé se snažili vymanit z nadvlády Vídně a budovat vlastní kulturu. Založení tělocvičné organizace Sokol a otevření prvního českého divadla (Prozatímního) byly obrovskými kroky. Sokol spojoval lidi myšlenkou zdravého těla a silného národa, zatímco divadlo se stalo centrem české kultury a jazyka.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 16.12.2025