Gustav Klimt

Rozbalit box

Obsah boxu

Gustav Klimt (* 14. července 1862, Baumgarten u Vídně – 6. února 1918, Vídeň) byl rakouský malíř a jeden z nejvýznamnějších představitelů secese a symbolismu. Je známý svými obrazy, nástěnnými malbami, skicami a dalšími uměleckými díly. Jeho hlavním tématem bylo ženské tělo a jeho díla jsou často prodchnuta erotismem a alegorií. Proslul především svým "zlatým obdobím", během něhož do svých obrazů zakomponovával plátkové zlato, což jim dodávalo jedinečný, dekorativní a téměř byzantský vzhled. Jeho nejznámějším dílem je obraz Polibek.

🎨 Život a kariéra

👶 Raná léta a studium

Gustav Klimt se narodil na předměstí Vídně jako druhý ze sedmi dětí. Jeho otec, Ernst Klimt starší, původem z Čech, byl zlatým rytcem, což mladého Gustava nepochybně ovlivnilo v jeho pozdější práci se zlatem. Matka, Anna Klimtová (rozená Finsterová), měla nerealizované ambice stát se hudebnicí. Všichni tři synové Klimtových se stali umělci.

V roce 1876, ve věku pouhých čtrnácti let, získal Klimt stipendium na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole (Kunstgewerbeschule), kde studoval architektonickou malbu až do roku 1883. Jeho učitelem byl Ferdinand Laufberger. Klimt byl oddaným studentem, který obdivoval konzervativní přístup a technickou preciznost tehdejšího akademického malířství, zejména díla Hanse Makarta.

🏛️ Společnost umělců a raná tvorba

Po ukončení studií založil Klimt spolu se svým bratrem Ernstem a přítelem Franzem Matschem umělecké studio nazvané "Společnost umělců" (Künstler-Compagnie). Brzy se stali vyhledávanými autory velkých veřejných zakázek. Jejich styl byl zpočátku silně ovlivněn akademickým historismem. Mezi jejich nejvýznamnější rané práce patří nástěnné malby pro Burgtheater ve Vídni (1888) a schodiště Uměleckohistorického muzea tamtéž. Za práci na Burgtheatru obdržel Klimt od císaře Františka Josefa I. Zlatý záslužný kříž.

Tragédie zasáhla Klimtův život v roce 1892, kdy zemřel jeho otec i bratr Ernst. Tato událost hluboce ovlivnila jeho tvorbu a přispěla k postupnému odklonu od akademického stylu a hledání osobitějšího výrazu.

🌟 Vídeňská secese a zlaté období

Konec 19. století byl ve Vídni dobou kulturního kvasu a vzniku nových uměleckých směrů. Klimt se stal klíčovou postavou hnutí, které se postavilo proti konzervativismu vídeňského Künstlerhausu (Domu umělců). V roce 1897 založil spolu s dalšími umělci, jako byli Koloman Moser, Josef Hoffmann nebo Joseph Maria Olbrich, Vídeňskou secesi (Wiener Secession) a stal se jejím prvním prezidentem. Jejich mottem bylo: "Době její umění, umění jeho svobodu" (Der Zeit ihre Kunst, der Kunst ihre Freiheit).

Právě v tomto období začalo Klimtovo tzv. "zlaté období", které trvalo zhruba od roku 1899 do roku 1910. Bylo charakteristické používáním plátkového zlata, bohatou ornamentikou a symbolickými tématy. Mezi klíčová díla patří:

Fakultní obrazy (Filozofie, Medicína, Právo): Obrazy určené pro strop auly Vídeňské univerzity vyvolaly skandál kvůli své údajné pornografičnosti a pesimistickému vyznění. Byly kritizovány jako "nemravné" a nakonec nebyly na univerzitě nikdy instalovány. Během druhé světové války byly zničeny.
Beethovenův vlys (1902): Monumentální dílo vytvořené pro 14. výstavu Secese, věnovanou Ludwigu van Beethovenovi. Vlys alegoricky znázorňuje Beethovenovu Devátou symfonii a touhu lidstva po štěstí.
Portrét Adely Bloch-Bauer I (1907): Známý také jako "Zlatá Adéla" nebo "Dáma ve zlatém", je jedním z nejikoničtějších portrétů 20. století.
Polibek (1907–1908): Pravděpodobně nejslavnější Klimtův obraz, který se stal symbolem lásky a secesního umění.

🌺 Pozdní tvorba a krajinomalba

Po roce 1910 Klimt opustil používání zlata a jeho styl se stal barevnějším, ovlivněným impresionismem a fauvismem. Stále se věnoval portrétům vídeňských dam z vyšší společnosti, ale stále více času trávil u jezera Attersee, kde maloval krajiny. Jeho krajinomalby jsou unikátní svým čtvercovým formátem a klidnou, meditativní atmosférou. Využíval techniky podobné pointilismu, aby zachytil třpyt vodní hladiny a texturu listí.

⚰️ Poslední roky a smrt

Klimt pracoval neúnavně až do konce svého života. V lednu 1918, uprostřed pandemie španělské chřipky, utrpěl mrtvici, která ho částečně paralyzovala. Následně v nemocnici dostal zápal plic a 6. února 1918 zemřel ve věku 55 let. V jeho ateliéru zůstalo mnoho nedokončených děl, například Nevěsta nebo Adam a Eva. Jeho smrt, spolu se smrtí Egona Schieleho a Otto Wagnera v témže roce, symbolicky uzavřela zlatou éru vídeňské moderny.

✨ Styl a technika

⚜️ Symbolismus a erotika

Klimtova tvorba je hluboce symbolická. Často zobrazoval alegorické postavy a cykly života a smrti. Klíčovým tématem jeho díla je žena, kterou zobrazoval v mnoha podobách – jako svůdnou femme fatale (např. Judita a Holofernes), jako matku (Tři věky ženy) i jako éterickou bytost. Jeho díla jsou často nabitá erotickým napětím, což ve své době vyvolávalo kontroverze, ale dnes je považováno za jeden z hlavních rysů jeho umění.

👑 Zlaté období

Nejcharakterističtějším prvkem Klimtova stylu je jeho práce se zlatem. Inspirován byzantskými mozaikami, které viděl v Ravenně, a prací svého otce-rytce, začal používat plátkové zlato a stříbro přímo na plátno. Tím dosáhl mimořádně dekorativního efektu, který stíral hranici mezi malbou a uměleckým řemeslem. Zlaté plochy kombinoval s detailní, realistickou malbou obličejů a rukou, čímž vytvářel fascinující kontrast mezi dvourozměrným ornamentem a trojrozměrnou postavou.

🌳 Krajinomalba

Klimtovy krajiny, malované převážně u jezera Attersee, představují klidnější a méně známou část jeho tvorby. Téměř vždy používal čtvercový formát, který dodává kompozicím stabilitu a harmonii. Chybí v nich lidské postavy a často i horizont, což vytváří dojem plochého, dekorativního vzoru. Jeho technika se zde přibližuje impresionismu a pointilismu, ale vždy si zachovává svůj typický smysl pro ornament a strukturu.

🖼️ Nejvýznamnější díla

Polibek (1907–1908) – Ikonický obraz mileneckého páru na okraji květinové louky, zahaleného do zlatých rouch. Dnes je vystaven v galerii Belvedere ve Vídni.
Portrét Adely Bloch-Bauer I (1907) – Slavná "Zlatá Adéla", portrét manželky vídeňského cukrovarníka. Obraz se stal předmětem slavného restitučního sporu mezi rakouskou vládou a dědici rodiny Bloch-Bauerů.
Judita a Holofernes (1901) – Smyslné a provokativní zobrazení biblické hrdinky Judity, která je zde představena jako archetypální femme fatale.
Danae (cca 1907) – Eroticky laděný obraz zobrazující mytologickou postavu Danae v okamžiku, kdy ji oplodňuje Zeus v podobě zlatého deště.
Smrt a život (1915) – Alegorické dílo kontrastující skupinu spících, živých postav s hrozivou postavou Smrti.
Beethovenův vlys (1902) – Monumentální nástěnná malba v budově Secese, která vizuálně interpretuje Beethovenovu Devátou symfonii.

🏛️ Odkaz a vliv

Gustav Klimt je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců přelomu 19. a 20. století. Jeho dílo zásadně ovlivnilo mladší generaci rakouských umělců, především Egona Schieleho a Oskara Kokoschku. Jeho dekorativní styl a propojování volného a užitého umění se stalo jedním z pilířů hnutí Art Nouveau a secese.

V současnosti patří Klimtova díla k nejžádanějším a nejdražším na světovém trhu s uměním. Příběh restituce obrazu Portrét Adely Bloch-Bauer I byl zfilmován ve snímku Dáma ve zlatém (2015). Jeho umění je stále nesmírně populární a reprodukce jeho děl, zejména Polibku, zdobí nespočet produktů po celém světě.

🤔 Zajímavosti

Klimt byl velmi plachý a nerad mluvil o sobě a své práci. Jeho známý citát zní: "Neexistuje žádný můj autoportrét. Nemám zájem o svou vlastní osobu jako o 'předmět malby', zajímají mě spíše jiní lidé, především ženy."
Udržoval celoživotní, i když zřejmě platonický, vztah s módní návrhářkou Emilie Flöge, která se stala jeho múzou a námětem několika portrétů.
Přestože se nikdy neoženil, byl otcem nejméně 14 nemanželských dětí.
Při práci nosil volnou, dlouhou halenu, tzv. Blaumantel, bez jakéhokoli dalšího oblečení pod ní.
Ve svém ateliéru choval velké množství koček.

🧑‍🏫 Pro laiky

Secese: Umělecký styl z konce 19. a začátku 20. století, který se snažil vymanit z přísných pravidel historických stylů. Vyznačuje se používáním přírodních tvarů, vlnitých linií (tzv. "bičová linie"), ornamentů a snahou o propojení umění s každodenním životem (design nábytku, šperků, architektura). Ve Francii se nazývá Art Nouveau, v Německu Jugendstil.
Symbolismus: Umělecký směr, který se zaměřoval na vyjádření myšlenek, snů a pocitů pomocí symbolů a metafor, nikoli na pouhé zobrazení reality. Umělci se často inspirovali mytologií, náboženstvím a literaturou.
Zlaté období: Označení pro vrcholnou fázi Klimtovy tvorby (přibližně 1899–1910), kdy do svých obrazů ve velké míře zakomponovával plátkové zlato. Tímto způsobem vytvářel velmi dekorativní, plošné a téměř posvátně působící obrazy, které se staly jeho poznávacím znakem.

Šablona:Aktualizováno