Maxmilián I. Bavorský
Obsah boxu
| Maxmilián I. Bavorský | |
|---|---|
| Soubor:Maximilian I of Bavaria - portrait by an unknown master.jpg | |
| Portrét Maxmiliána I. Bavorského | |
| Titul | Vévoda bavorský Falckrabě rýnský Kurfiřt bavorský |
| Období vlády | 1597–1651 (jako vévoda) 1623–1651 (jako kurfiřt) |
| Předchůdce | Vilém V. Bavorský |
| Nástupce | Ferdinand Maria Bavorský |
| Datum narození | 17. dubna 1573 |
| Místo narození | Mnichov, Bavorské vévodství |
| Datum úmrtí | 27. září 1651 (78 let) |
| Místo úmrtí | Ingolstadt, Bavorské kurfiřtství |
| Místo pohřbení | Kostel sv. Michala, Mnichov |
| Dynastie | Wittelsbachové |
| Otec | Vilém V. Bavorský |
| Matka | Renata Lotrinská |
| Manželka/y | 1. Alžběta Renata Lotrinská 2. Marie Anna Habsburská |
| Děti | Ferdinand Maria Bavorský Maxmilián Filip Jeroným |
| Náboženství | římskokatolické |
Maxmilián I. Bavorský (* 17. dubna 1573, Mnichov – 27. září 1651, Ingolstadt), z rodu Wittelsbachů, byl vévoda bavorský od roku 1597 a od roku 1623 první kurfiřt bavorský. Byl jednou z klíčových postav třicetileté války, zakladatel a vůdce Katolické ligy a neochvějný zastánce protireformace. Díky jeho politické a vojenské obratnosti se Bavorsko stalo jedním z nejvlivnějších států ve Svaté říši římské.
👑 Život a vláda
Maxmiliánův život a dlouhá vláda byly zásadně ovlivněny náboženskými konflikty, které sužovaly Evropu na přelomu 16. a 17. století. Svou zemi provedl nejničivějším konfliktem jejích dějin a na jeho konci ji zanechal posílenou a povýšenou na kurfiřtství.
👶 Raný život a vzdělání
Maxmilián se narodil jako nejstarší syn bavorského vévody Viléma V. a Renaty Lotrinské. Dostalo se mu přísného vzdělání pod dohledem jezuitů na univerzitě v Ingolstadtu, které v něm hluboce zakořenilo katolickou víru a přesvědčení o nutnosti boje proti protestantství. Již od mládí projevoval velký zájem o státní záležitosti a administrativu, což ostře kontrastovalo s jeho otcem, který byl spíše umělecky založený a jehož nákladný dvůr přivedl Bavorsko na pokraj bankrotu.
V roce 1597 Vilém V. abdikoval ve prospěch svého syna, a Maxmilián se tak v pouhých 24 letech ujal vlády nad zadluženým vévodstvím.
🏛️ Nástup na trůn a reformy
Po převzetí moci se Maxmilián okamžitě pustil do rozsáhlých reforem. Zavedl úsporná opatření, reorganizoval státní správu, centralizoval moc a vytvořil efektivní byrokratický aparát. Zreformoval soudnictví a v roce 1616 vydal nový zákoník Codex Maximilianeus. Zásadní pozornost věnoval armádě, kterou přeměnil v jednu z nejmodernějších a nejdisciplinovanějších v celé Říši. Tyto reformy nejenže stabilizovaly bavorské finance, ale také vytvořily pevný základ pro jeho budoucí mocenskou politiku.
Souběžně s administrativními reformami prosazoval tvrdou rekatolizační politiku. Protestantství bylo v Bavorsku potlačeno a katolicismus se stal jediným povoleným náboženstvím.
🔥 Třicetiletá válka
Maxmiliánova role v třicetileté válce byla klíčová. Jako odpověď na založení Protestantské unie (1608) inicioval v roce 1609 vznik Katolické ligy, vojensko-politického spolku katolických říšských stavů, a stal se jejím hlavním velitelem.
⚔️ Česká fáze a bitva na Bílé hoře
Když české stavy v roce 1618 povstaly proti Habsburkům a o rok později zvolily českým králem vůdce Protestantské unie Fridricha Falckého, císař Ferdinand II. požádal Maxmiliána o pomoc. Maxmilián souhlasil pod podmínkou, že mu bude udělena kurfiřtská hodnost, která náležela Fridrichu Falckému, a že mu do zástavy připadnou Horní Rakousy a Horní Falc.
Vojsko Katolické ligy pod velením generála Tillyho vtrhlo do Čech a 8. listopadu 1620 drtivě porazilo stavovské vojsko v bitvě na Bílé hoře. Toto vítězství rozhodlo o osudu českého stavovského povstání a upevnilo habsburskou moc ve střední Evropě.
🛡️ Zisk kurfiřtské hodnosti
Císař Ferdinand II. svůj slib splnil. V roce 1623 na říšském sněmu v Řezně zbavil Fridricha Falckého kurfiřtského titulu a předal jej Maxmiliánovi. Tím se Bavorsko zařadilo mezi nejprestižnější státy Svaté říše římské a Maxmilián dosáhl jednoho ze svých hlavních politických cílů. Tento akt však vyvolal nevoli protestantských knížat a přispěl k další eskalaci války.
🇸🇪 Švédská invaze a pozdější fáze války
Úspěchy katolické strany netrvaly věčně. Vstup Švédska do války pod vedením krále Gustava II. Adolfa znamenal pro Katolickou ligu a Bavorsko katastrofu. V roce 1632 švédská vojska vtrhla do Bavorska, obsadila a vyplenila Mnichov a donutila Maxmiliána k dočasnému útěku. V dalších letech bylo Bavorsko opakovaně pustošeno švédskými a francouzskými armádami.
Maxmilián se ukázal jako pragmatický politik, když se v roce 1647 pokusil uzavřít separátní mír s Francií a Švédskem (Ulmské příměří), aby uchránil svou zemi před dalším ničením. Nakonec se však vrátil na stranu císaře a bojoval až do konce války.
🕊️ Vestfálský mír a konec vlády
Během jednání o Vestfálském míru (1648) Maxmilián úspěšně obhájil své pozice. Mír mu potvrdil držbu Horní Falce a kurfiřtskou hodnost. Pro potomky Fridricha Falckého byla vytvořena nová, osmá kurfiřtská hodnost.
Maxmilián I. zemřel v Ingolstadtu v roce 1651, tři roky po skončení války, která tak zásadně formovala jeho život. Zanechal po sobě zemi sice zpustošenou, ale politicky silnější a prestižnější než kdykoli předtím.
👨👩👧👦 Rodina a potomstvo
Maxmilián byl dvakrát ženatý:
- V roce 1595 se oženil se svou sestřenicí Alžbětou Renatou Lotrinskou. Manželství bylo bezdětné.
- Po její smrti se v roce 1635, ve věku 62 let, oženil s třicet pět let mladší neteří císaře Ferdinanda II., Marií Annou Habsburskou. Toto manželství bylo motivováno snahou zajistit dědice. Narodili se jim dva synové:
- Ferdinand Maria Bavorský (1636–1679), bavorský kurfiřt
- Maxmilián Filip Jeroným (1638–1705), vévoda z Leuchtenbergu
🧐 Pro laiky
- Kurfiřt: Byl to jeden z nejmocnějších knížat ve Svaté říši římské. Skupina kurfiřtů (původně sedm, později více) měla výhradní právo volit římského krále, který se později obvykle stal císařem. Získání tohoto titulu bylo pro Maxmiliána obrovským úspěchem, který povýšil Bavorsko mezi elitu říše.
- Katolická liga: Představte si to jako vojenskou alianci katolických států v Německu. Jejím hlavním cílem bylo bránit zájmy katolicismu proti rostoucí moci protestantů. Maxmilián byl jejím zakladatelem a hlavním mozkem. Byla to v podstatě jeho soukromá armáda, kterou použil k dosažení svých cílů na začátku třicetileté války.
- Rekatolizace (Protireformace): Jednalo se o snahu katolické církve a katolických panovníků zastavit šíření protestantství a obnovit katolickou víru na územích, kde byla potlačena. Maxmilián byl v tomto ohledu velmi důsledný a ve své zemi jiné vyznání netoleroval.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025