William Shockley
Obsah boxu
Šablona:Infobox - vědec William Bradford Shockley (* 13. února 1910, Londýn – † 12. srpna 1989, Stanford) byl americký fyzik a vynálezce. Společně s Johnem Bardeenem a Walterem Houserem Brattainem získal v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku za výzkum polovodičů a objev tranzistorového jevu.
Jeho pokusy komercializovat nový typ tranzistoru v 50. a 60. letech vedly k tomu, že se kalifornská oblast, později známá jako Silicon Valley, stala ohniskem elektronických inovací. V pozdějších letech svého života se stal profesorem na Stanfordově univerzitě a byl známým zastáncem eugeniky, což vyvolalo značné kontroverze a poškodilo jeho vědeckou reputaci.
📜 Život a kariéra
William Shockley se narodil v Londýně americkým rodičům, ale vyrůstal v Palo Alto v Kalifornii. Jeho otec byl důlní inženýr a matka, Mary, byla jednou z prvních amerických univerzitně vzdělaných žen.
🎓 Vzdělání
V roce 1932 získal titul bakaláře na Kalifornském technologickém institutu (Caltech). Doktorát (Ph.D.) z fyziky obdržel v roce 1936 na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Jeho disertační práce se týkala energetických pásů v chloridu sodném a vedl ji John C. Slater.
🔬 Bellovy laboratoře a vynález tranzistoru
Po dokončení doktorátu nastoupil Shockley do Bellových laboratoří v New Jersey. Zde vedl výzkumnou skupinu zaměřenou na fyziku pevných látek. Během druhé světové války se věnoval výzkumu radaru a operační analýze, zejména metodám boje proti ponorkam.
Po válce se vrátil do Bellových laboratoří a v roce 1945 se stal vedoucím skupiny, jejímiž členy byli i John Bardeen a Walter Houser Brattain. Cílem skupiny bylo nahradit nespolehlivé a energeticky náročné elektronky polovodičovou součástkou. V prosinci 1947 Bardeen a Brattain úspěšně sestrojili první funkční hrotový tranzistor. Shockley, ačkoliv byl vedoucím týmu, se na samotném experimentu přímo nepodílel. V následujících týdnech však sám vyvinul teoretický základ pro mnohem robustnější a praktičtější plošný tranzistor, který se stal základem pro masovou výrobu. Tento jeho příspěvek byl pro komerční úspěch technologie klíčový. V roce 1956 byli všichni tři oceněni Nobelovou cenou za fyziku.
🏭 Shockley Semiconductor Laboratory a zrod Silicon Valley
V roce 1956 opustil Bellovy laboratoře a založil v Mountain View v Kalifornii vlastní firmu, Shockley Semiconductor Laboratory, jako divizi společnosti Beckman Instruments. Chtěl tak být blíže své stárnoucí matce v Palo Altu. Jeho cílem bylo vyvinout a vyrábět pokročilé křemíkové polovodičové součástky.
Shockley se však ukázal jako velmi problematický manažer. Jeho autoritářský, paranoidní a nevyzpytatelný styl vedení vedl k narůstajícímu napětí v týmu mladých a talentovaných vědců, které do firmy přilákal. V roce 1957 ho opustila skupina osmi klíčových zaměstnanců, kteří se stali známými jako "Traitorous Eight" (Zrádná osmička). Mezi nimi byli například Robert Noyce a Gordon Moore, budoucí zakladatelé společnosti Intel. Tato skupina založila firmu Fairchild Semiconductor, která se stala lídrem v oboru a z níž později vzešly desítky dalších technologických firem. Tento exodus a následný vznik Fairchild Semiconductor je často považován za skutečný zrod Silicon Valley. Shockleyho firma nikdy nedosáhla komerčního úspěchu a po několika letech byla prodána a nakonec zanikla.
🏛️ Pozdější kariéra a kontroverze
Po neúspěchu v podnikání přijal Shockley profesorské místo na Stanfordově univerzitě. V 60. letech se jeho zájem začal stále více obracet od fyziky k otázkám lidské inteligence, genetiky a eugeniky.
Stal se otevřeným zastáncem názoru, že inteligence je převážně dědičná a že u některých lidských ras, zejména u lidí afrického původu, dochází k "dysgenickému" vývoji, tedy k poklesu průměrné inteligence v populaci kvůli vyšší porodnosti méně inteligentních jedinců. Jeho teorie byly široce kritizovány jako rasistické a vědecky nepodložené. Navrhoval kontroverzní opatření, jako například finanční odměny pro lidi s nízkým IQ, pokud podstoupí dobrovolnou sterilizaci. Tyto názory ho izolovaly od většiny vědecké komunity a zastínily jeho dřívější vědecké úspěchy.
⚰️ Osobní život a smrt
William Shockley byl dvakrát ženatý. Zemřel 12. srpna 1989 ve věku 79 let na rakovinu prostaty. V době své smrti byl odcizen od většiny svých přátel, kolegů i vlastních dětí.
🔬 Vědecký přínos
Navzdory jeho pozdějším kontroverzím je Shockleyho vědecký přínos nezpochybnitelný a patří k nejdůležitějším postavám 20. století.
- Tranzistor: Jeho teoretická práce na plošném tranzistoru (junction transistor) byla zásadní pro vytvoření spolehlivé, levné a masově vyrábitelné součástky, která nahradila elektronky a odstartovala digitální revoluci.
- Shockleyova diodová rovnice: Vyvinul ideální rovnici, která popisuje voltampérovou charakteristiku diody. Tato rovnice je dodnes základním nástrojem při analýze a návrhu polovodičových obvodů.
- Fyzika pevných látek: Jeho kniha Electrons and Holes in Semiconductors (1950) se stala na desítky let klíčovou učebnicí v oboru a vychovala generace vědců a inženýrů.
- Operační výzkum: Během války významně přispěl k rozvoji metod pro optimalizaci vojenských operací.
🏆 Ocenění a odkaz
Shockleyho odkaz je hluboce rozpolcený. Na jedné straně je oslavován jako brilantní vědec, jehož práce na tranzistoru položila základy moderního světa elektroniky, počítačů a internetu. Je právem považován za jednoho z "otců" Silicon Valley, i když spíše neúmyslně, skrze rozpad jeho vlastní firmy.
Na druhé straně je jeho jméno nesmazatelně spojeno s rasistickými a pseudovědeckými teoriemi eugeniky, které v druhé polovině života vehementně propagoval. Tyto názory jsou dnes vědeckou komunitou jednoznačně odmítány a poškozují jeho celkové hodnocení jako historické osobnosti.
Jeho životní příběh slouží jako varování, že vědecká genialita v jedné oblasti nezaručuje moudrost nebo absenci předsudků v jiných oblastech lidského života.
🧠 Pro laiky
Co je to tranzistor?
Představte si tranzistor jako miniaturní elektronický vypínač nebo zesilovač. Je to základní stavební kámen téměř veškeré moderní elektroniky – od vašeho chytrého telefonu a počítače až po televizi a automobil. Před tranzistorem se používaly velké, křehké a energeticky velmi náročné skleněné elektronky. Vynález malého, spolehlivého a levného tranzistoru umožnil miniaturizaci a masové rozšíření elektronických zařízení, což odstartovalo digitální věk. V jednom moderním mikroprocesoru jsou dnes miliardy tranzistorů.
Co je to eugenika?
Eugenika je dnes již zdiskreditovaná a nebezpečná teorie, která tvrdí, že lidskou populaci lze "vylepšit" podporováním rozmnožování lidí s "žádoucími" vlastnostmi (např. vysokou inteligencí) a omezováním rozmnožování lidí s "nežádoucími" vlastnostmi. William Shockley se v pozdějším věku domníval, že inteligence je čistě dědičná a že některé lidské rasy jsou geneticky méně inteligentní. Tyto názory jsou považovány za rasismus a nemají oporu v moderní genetice, která ukazuje, že lidské vlastnosti jako inteligence jsou výsledkem velmi složité souhry genů a prostředí.