Přeskočit na obsah

Beat generation

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - literární směr

Beat generation (česky také beatnici nebo beatová generace) bylo americké umělecké a literární hnutí, které se zformovalo na konci 40. let 20. století v New Yorku a největšího rozmachu dosáhlo v 50. letech, zejména v San Franciscu. Jeho členové odmítali tehdejší konvenční a materialistickou společnost, hledali nové formy duchovního a uměleckého vyjádření a kladli důraz na spontánnost, svobodu a autentický prožitek. Jejich tvorba a životní styl zásadně ovlivnily kontrakulturu následující dekády, zejména hnutí hippies.

Za ústřední trojici hnutí jsou považováni Jack Kerouac, autor manifestu hnutí, románu Na cestě, Allen Ginsberg, básník a autor slavné básně Kvílení, a William S. Burroughs, autor experimentálního románu Nahý oběd.

📜 Historie a vznik

Kořeny Beat generation sahají do prostředí Kolumbijské univerzity v New Yorku během druhé světové války, kde se setkala skupina mladých intelektuálů a budoucích spisovatelů.

🗽 Počátky v New Yorku

Klíčovou postavou byl Lucien Carr, který seznámil Jacka Kerouaca, Allena Ginsberga a Williama S. Burroughse. Tato skupina, doplněná o další přátele jako Herbert Huncke nebo Hal Chase, sdílela fascinaci nonkonformním životem, literaturou a filozofií. Společně experimentovali s drogami (zejména benzedrin a později marihuana), diskutovali o literatuře od Rimbauda po Blakea a formovali myšlenky, které se později staly základem hnutí. Jejich život v té době byl poznamenán chudobou, drobnou kriminalitou a neustálým hledáním intenzivních zážitků. Právě zde se zrodil termín "Beat", který měl podle Kerouaca dvojí význam: "zbitý" či "unavený" společností, ale také "blažený" (beatific).

🌉 Sanfranciská renesance

V polovině 50. let se centrum dění přesunulo na západní pobřeží, do San Francisca, které se stalo epicentrem tzv. Sanfranciské renesance. Klíčovou událostí bylo veřejné čtení v Six Gallery 7. října 1955, kde Allen Ginsberg poprvé přečetl svou monumentální báseň Kvílení (Howl). Toto vystoupení je považováno za okamžik, kdy se Beat generation představila širší veřejnosti a získala si své jméno.

Dalším důležitým centrem se stalo knihkupectví a nakladatelství City Lights Bookstore, které založil básník a aktivista Lawrence Ferlinghetti. Ferlinghetti v roce 1956 vydal Ginsbergovo Kvílení, což vedlo k slavnému soudnímu procesu kvůli údajné obscénnosti. Soudní dvůr nakonec rozhodl ve prospěch umělecké svobody, což byl obrovský triumf pro celé hnutí a otevřelo to cestu k publikování dalších kontroverzních děl.

📚 Vydání klíčových děl

Rok 1957 byl pro hnutí přelomový. Jack Kerouac po letech odmítání konečně vydal svůj román Na cestě (On the Road), který se stal okamžitou senzací a manifestem celé generace. Kniha, založená na skutečných cestách napříč Amerikou s přítelem Nealem Cassadym, oslavovala svobodu, přátelství, jazz, drogy a hledání smyslu života mimo zavedené společenské normy.

V roce 1959 vyšel v Paříži experimentální a šokující román Williama S. Burroughse Nahý oběd (Naked Lunch), který se kvůli svému obsahu a fragmentární struktuře stal dalším dílem, jež muselo bojovat s cenzurou.

✒️ Charakteristické rysy a témata

Beatnici se programově stavěli proti hodnotám americké poválečné společnosti – materialismu, konformitě, konzumu a předměstskému způsobu života. Jejich tvorba i životní styl byly hledáním alternativy.

🧘 Duchovní hledání

Mnoho autorů Beat generation bylo hluboce ovlivněno východními filozofiemi, především zen-buddhismem. Hledali v něm cestu k osvícení, vnitřnímu klidu a překonání ega. Toto téma je nejvíce patrné v Kerouacově románu Dharmoví tuláci (The Dharma Bums), kde popisuje své zážitky s básníkem Garym Snyderem, který byl praktikujícím buddhistou.

🎶 Jazz a spontánnost

Hudba, zejména moderní jazz a bebop (umělci jako Charlie Parker nebo Dizzy Gillespie), byla pro beatniky obrovskou inspirací. Obdivovali improvizaci, rytmus a syrovou energii jazzových hudebníků a snažili se tyto principy přenést do literatury. Kerouac vyvinul techniku tzv. spontánní prózy, kdy psal rychle, bez oprav a přerušování, aby zachytil proud myšlenek co nejautentičtěji. Jeho slavný svitek, na který napsal původní verzi Na cestě, je toho nejlepším příkladem.

🚫 Odmítnutí konformity

Beatnici opovrhovali tzv. "měšťáky" (squares) – lidmi žijícími konvenčním životem. Místo stability a materiálního zabezpečení volili chudobu, tuláctví a život na okraji společnosti. Kritizovali pokrytectví, studenoválečnou paranoiu a potlačování individuality.

🛣️ Cesta jako metafora

Cestování, zejména stopování napříč americkým kontinentem, se stalo ústředním motivem. Cesta nebyla jen fyzickým přesunem, ale především duchovní poutí, hledáním sebe sama, svobody a autentických zážitků. Neal Cassady, předobraz Deana Moriartyho z románu Na cestě, byl pro mnohé ztělesněním tohoto neklidného ducha.

👥 Klíčové osobnosti

  • Jack Kerouac (1922–1969) – Prozaik a básník, autor románů Na cestě, Dharmoví tuláci, Podzemníci nebo Big Sur. Považován za "krále beatniků".
  • Allen Ginsberg (1926–1997) – Básník, jehož sbírka Kvílení a jiné básně definovala poetiku hnutí. Byl také politickým aktivistou a důležitou postavou kontrakultury.
  • William S. Burroughs (1914–1997) – Experimentální prozaik, autor románů Nahý oběd, Feťák a Teplouš. Proslul svou technikou "cut-up" (střihová metoda).
  • Neal Cassady (1926–1968) – Nebyl primárně spisovatelem, ale jeho nespoutaná osobnost a dopisy (zejména tzv. "Joan Anderson Letter") hluboce inspirovaly Kerouaca a Ginsberga. Stal se ikonickou postavou a múzou hnutí.
  • Lawrence Ferlinghetti (1919–2021) – Básník, nakladatel a majitel knihkupectví City Lights Bookstore. Hrál klíčovou roli v šíření beatnické literatury.
  • Gregory Corso (1930–2001) – Básník, nejmladší z ústřední skupiny, autor sbírek jako Benzín nebo Manželství.
  • Gary Snyder (* 1930) – Básník a esejista, hluboce ovlivněný zen-buddhismem a ekologií.

💥 Odkaz a vliv

Ačkoliv jádro hnutí působilo relativně krátce, jeho dopad na západní kulturu byl obrovský a trvalý.

  • Hippies a kontrakultura: Beatnici jsou přímými předchůdci hnutí hippies v 60. letech. Myšlenky svobody, odmítání materialismu, experimentování s drogami a zájem o východní filozofie plynule přešly do nové generace. Neal Cassady se dokonce stal řidičem autobusu Kena Keseyho a jeho Merry Pranksters.
  • Hudba: Beatnická poezie a její rytmus ovlivnily textaře jako Bob Dylan, Jim Morrison (The Doors) nebo John Lennon (The Beatles). Samotný název kapely The Beatles je odvozen od slova "beat".
  • Literatura: Hnutí prolomilo cenzurní tabu v literatuře a otevřelo dveře pro otevřenější zobrazení sexuality, drog a kritiky společnosti. Inspirovalo generace spisovatelů, včetně autorů Nové žurnalistiky jako Tom Wolfe nebo Hunter S. Thompson.
  • Společnost: Beat generation zpopularizovala alternativní životní styly a zpochybnila tradiční americký sen. Přispěla k liberalizaci společnosti a stala se symbolem vzpoury mládí.

🧐 Kritika a kontroverze

Hnutí bylo od počátku terčem ostré kritiky. Konzervativní média je zobrazovala jako bandu nezodpovědných, líných a nemorálních povalečů. Kritici jim vyčítali:

  • **Mizogynie**: Ženské postavy v dílech beatniků jsou často ploché, slouží pouze jako sexuální objekty nebo pečovatelky. Ženy-autorky v rámci hnutí (např. Diane di Prima, Joyce Johnson) byly dlouho přehlíženy.
  • **Glorifikace drog a kriminality**: Otevřené popisování užívání drog a drobné zločinnosti bylo pro mnohé šokující a vnímáno jako oslava nezodpovědného chování.
  • **Apolitičnost**: Ačkoliv byli beatnici kritičtí ke společnosti, jejich vzpoura byla spíše individuální a duchovní než organizovaná a politická, což jim vyčítali pozdější aktivisté.

💡 Pro laiky

Představte si Ameriku v 50. letech: všichni se snažili mít hezký dům na předměstí, dobrou práci, auto a spořádanou rodinu. Vypadalo to jako dokonalý sen. Skupina mladých spisovatelů a básníků, kterým se říkalo beatnici, si ale myslela, že je to nuda a přetvářka.

  • **Co nechtěli?** Nechtěli žít podle pravidel, chodit od devíti do pěti do práce a hromadit majetek. Připadalo jim to jako past, která zabíjí duši.
  • **Co chtěli?** Chtěli svobodu. Chtěli cestovat po celé zemi jen s batohem na zádech, poznávat nové lidi, poslouchat divokou jazzovou hudbu, psát básně a knihy o tom, co doopravdy cítí – o radosti, smutku, sexu i drogách. Hledali hlubší smysl života, často v buddhistické filozofii.
  • **Jak psali?** Jejich styl byl stejně divoký jako jejich život. Jack Kerouac psal své knihy jako jeden dlouhý proud myšlenek, bez oprav, aby to bylo co nejupřímnější. Říkal tomu "spontánní próza".

Ve zkratce, Beat generation byla skupina rebelů, kteří odmítli "americký sen" a místo něj si zvolili cestu, dobrodružství a umění. Svými knihami a básněmi inspirovali miliony mladých lidí po celém světě, aby se nebáli být sami sebou.


Šablona:Aktualizováno