Přeskočit na obsah

Včelí vosk

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Chemická látka Včelí vosk (latinsky Cera flava) je přirozený vosk produkovaný včelami medonosnými rodu Apis. Jedná se o komplexní směs organických sloučenin, kterou včely využívají jako základní stavební materiál pro své plástve v úlu. Pro své unikátní fyzikální a chemické vlastnosti je včelí vosk již po tisíciletí vysoce ceněným produktem, který nachází široké uplatnění v kosmetice, farmacii, potravinářství i umění.

🐝 Produkce a vznik

Včelí vosk produkují mladé včely dělnice, obvykle ve věku 12 až 18 dnů. V tomto období mají nejvíce vyvinuté voskotvorné žlázy, které jsou párově umístěny na spodní straně jejich zadečku. Vosk je vylučován v podobě miniaturních bílých šupinek.

Produkce vosku je pro včelstvo energeticky velmi náročná. Odhaduje se, že na produkci 1 kilogramu vosku spotřebují včely přibližně 6 až 8 kilogramů medu. Včely šupinky vosku zpracovávají svými kusadlami, mísí je se slinami a dalšími sekrety a formují z nich buňky pláství. Tyto buňky mají charakteristický tvar pravidelného šestiúhelníku, což je geometricky nejefektivnější tvar pro maximální využití prostoru a minimální spotřebu materiálu. Barva čerstvého vosku je téměř bílá, postupem času však tmavne do žluté až hnědé barvy vlivem kontaktu s pylem, propolisem a včelími larvami.

🧪 Chemické složení a fyzikální vlastnosti

Včelí vosk je komplexní směsí více než 300 různých sloučenin. Jeho přesné složení se může mírně lišit v závislosti na geografické poloze, druhu včel a rostlinách, které navštěvují.

Hlavními složkami jsou:

Fyzikální vlastnosti

  • Skupenství: Při pokojové teplotě je to pevná, amorfní látka, která je na omak mastná a plastická.
  • Barva: Od světle žluté (Cera flava) po tmavě hnědou. Po chemickém nebo fyzikálním bělení (např. na slunci) vzniká bílý vosk (Cera alba).
  • Vůně: Charakteristická, příjemná medovo-květinová vůně.
  • Teplota tání: Pohybuje se mezi 62 a 65 °C. Díky tomuto relativně nízkému bodu tání je snadno zpracovatelný.
  • Hustota: Je lehčí než voda, jeho hustota je přibližně 960 kg/m³. Ve vodě tedy plave.
  • Rozpustnost: Je nerozpustný ve vodě, ale dobře rozpustný v organických rozpouštědlech jako terpentýn, benzen, chloroform a v horkých tucích a olejích.

📜 Historie využití

Včelí vosk je jedním z nejstarších materiálů, které lidstvo využívalo. Jeho stopy byly nalezeny již v archeologických nálezech z doby kamenné.

  • Starověký Egypt: Egypťané používali vosk při mumifikaci k utěsnění sarkofágů, jako pojivo pro barvy v malířství (tzv. enkaustika) a při stavbě lodí k impregnaci dřeva a lan.
  • Starověké Řecko a Řím: Vosk sloužil k výrobě psacích tabulek (destičky potažené voskem, do kterých se rýpalo stylem). Byl také základem pro výrobu svíček, které poskytovaly kvalitnější a čistší světlo než tehdejší louče nebo olejové lampy. Plinius starší popisuje jeho lékařské využití.
  • Středověk: Včelí vosk se stal strategickou surovinou, zejména pro církev, která vyžadovala svíce z čistého včelího vosku pro liturgické účely. Vosk byl také platidlem a součástí daní. Vznikaly specializované cechy voskařů a svíčkařů.
  • Novověk: S rozvojem průmyslu se objevily nové způsoby využití, například jako leštidlo na nábytek a podlahy, v kosmetice a při výrobě pečetí.

⚙️ Zpracování a získávání

Vosk se od včelařů získává především ze starých nebo poškozených pláství, víček z medových buněk (nejkvalitnější vosk) a zbytků po vytáčení medu. Základní metodou je tavení a filtrace.

1. Tavení: Plástve se taví buď pomocí horké vody, páry (v parním tavidle) nebo sluneční energie (ve slunečním tavidle). Teplota nesmí překročit cca 85 °C, aby nedošlo k degradaci vosku. 2. Čištění a filtrace: Roztavený vosk se nechá ustát, přičemž těžší nečistoty (zbytky larev, pyl) klesají ke dnu a lehčí vyplavou na povrch. Následně se vosk filtruje přes tkaniny, aby se odstranily i jemné nečistoty. 3. Formování: Čistý tekutý vosk se nalévá do forem, kde ztuhne do podoby bloků nebo granulí pro další prodej a zpracování.

Pro některé účely, zejména v kosmetice a farmacii, se žlutý vosk dále bělí na bílý vosk (Cera alba). To se provádí buď tradičním vystavením tenkých vrstev vosku slunečnímu záření, nebo modernějšími chemickými metodami (např. pomocí peroxidu vodíku).

💡 Moderní využití

Díky svým jedinečným vlastnostem – plasticitě, voděodolnosti, nízké toxicitě a příjemné vůni – má včelí vosk i dnes široké spektrum využití.

🕯️ Svíčky

Svíčky z včelího vosku jsou považovány za nejkvalitnější. Hoří déle, jasněji a čistěji než svíčky z parafínu. Při hoření produkují jemnou medovou vůni a údajně ionizují vzduch, čímž ho čistí od prachu a alergenů. Vyrábějí se buď odléváním do forem, nebo stáčením z voskových plátů (mezistěn).

💄 Kosmetika a farmacie

Včelí vosk je častou složkou krémů, mastí, balzámů na rty, pleťových masek a rtěnek. Pokožku chrání před vnějšími vlivy, hydratuje ji a má protizánětlivé a antibakteriální účinky. Vytváří na kůži jemný ochranný film, který zabraňuje jejímu vysušování, aniž by ucpával póry. Ve farmacii se používá jako základ pro masti a při výrobě potahovaných tablet.

🍲 Potravinářství

Včelí vosk je schválen jako potravinářská přídatná látka s označením E901. Používá se jako lešticí látka na povrchu některých druhů ovoce (např. jablek), cukrovinek nebo sýrů, aby se zabránilo jejich vysychání a zlepšil se jejich vzhled. Je pro člověka nestravitelný a z těla se vylučuje v nezměněné podobě.

🎨 Umění a restaurování

Vosk se používá jako médium v malířské technice zvané enkaustika, kde se pigmenty míchají s roztaveným voskem. Je také základem pro modelovací vosky v sochařství (metoda "ztraceného vosku"). V restaurátorství slouží k impregnaci a konzervaci dřeva, kůže, kovů a historických dokumentů.

🐝 Včelařství

Pro včelaře je vosk nepostradatelný. Z vyčištěného vosku se vyrábějí tzv. mezistěny – tenké voskové desky s předtištěným vzorem buněk, které se vkládají do rámků v úlu. Včely na tomto základě rychleji a efektivněji staví nové plástve, což šetří jejich energii a zvyšuje produkci medu.

🏭 Ostatní průmyslové využití

  • Leštidla: Je klíčovou složkou kvalitních leštidel na nábytek, podlahy a obuv.
  • Textilní průmysl: Používá se k impregnaci tkanin, aby se staly voděodolnými.
  • Maziva: Slouží jako mazivo pro dřevěné součásti, zásuvky nebo zipy.
  • Výroba zápalek: Vosk se používá k impregnaci dřívek zápalek.

🔬 Pro laiky

Představte si včelí vosk jako cihly, ze kterých si včely staví svůj dům – plástve. Mladé včely dělnice mají na bříšku speciální "továrničky" (voskotvorné žlázy), které přeměňují sladký nektar nebo med na malé voskové šupinky. Je to podobné, jako když naše tělo přeměňuje jídlo na energii a stavební látky. Včely tyto šupinky sežvýkají, aby byly měkké a tvárné, a pak z nich lepí jednu buňku za druhou. Tyto buňky slouží jako komůrky pro ukládání medu a pylu nebo jako "dětské pokojíčky" pro výchovu nových včel. Vosk je tedy pro včely naprosto klíčový materiál pro přežití celého společenství. Pro lidi je cenný, protože je přírodní, voděodolný, krásně voní a dá se použít na výrobu svíček, krémů nebo třeba na ochranu nábytku.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Včelí_vosk&oldid=17957“