Tojotomi Hidejoši
Obsah boxu
Tojotomi Hidejoši (japonsky 豊臣 秀吉, *Toyotomi Hideyoshi*; 17. března 1537 – 18. září 1598) byl japonský daimjó, válečník, vojevůdce a politik z Období Sengoku, který je považován za druhého z „velkých sjednotitelů“ Japonska. Následoval svého bývalého pána, Odu Nobunagu, a ukončil období válčících států. Období jeho vlády se často nazývá obdobím Momojama, pojmenovaném po jeho hradu. Po své smrti zanechal obrovský kulturní a politický odkaz, včetně omezení nošení zbraní pouze na samurajskou třídu. Jeho vzestup z prostého rolnického původu na faktického vládce Japonska je jedním z nejpozoruhodnějších příběhů v japonské historii.
📜 Život a kariéra
Hidejošiho život je příběhem bezprecedentního sociálního vzestupu. Z chlapce bez příjmení a z nejnižší společenské vrstvy se stal nejmocnějším mužem v zemi.
👣 Původ a raná léta
Narodil se jako Hiyoshi-maru v provincii Owari (dnešní prefektura Aiči). Jeho otec, Kinošita Jaemon, byl prostý rolník a pěšák (ašigaru) ve službách klanu Oda. Kvůli svému vzhledu, který zahrnoval vystouplé oči a opičí rysy, si v mládí vysloužil přezdívku Saru (opice). Po smrti otce se jeho matka znovu vdala a mladý Hidejoši opustil domov, aby hledal štěstí jako dobrodruh. Během této doby si změnil jméno na Kinošita Tōkičirō (木下 藤吉郎).
🏹 Služba u Ody Nobunagy
Kolem roku 1558 vstoupil do služeb Ody Nobunagy, tehdy vycházející hvězdy mezi daimjóy, jako pouhý nosič sandálů. Svou inteligencí, prozíravostí a neortodoxními řešeními si však rychle získal Nobunagovu pozornost a důvěru. Proslavil se například při obléhání hradu Inabajama (později Gifu), kde podle legendy našel tajnou stezku a umožnil tak jeho dobytí.
Postupně stoupal v hierarchii klanu Oda. Účastnil se klíčových bitev, jako byla Bitva u Anegawy (1570), a prokázal se jako schopný velitel i stratég. Nobunaga ho pověřil velením nad armádami a svěřil mu do správy dobytá území. Jedním z jeho největších vojenských úspěchů bylo obléhání hradu Takamacu v roce 1582, kde odklonil nedalekou řeku a hrad zcela zatopil, čímž donutil posádku ke kapitulaci bez velkých ztrát na životech.
👑 Nástupnictví a sjednocení Japonska
V roce 1582 byl Oda Nobunaga zrazen svým generálem Akečim Micuhidem a donucen spáchat seppuku v chrámu Honnó-dži v Kjótu (tzv. Incident v Honnó-dži). Jakmile se Hidejoši, který tou dobou obléhal Takamacu, dozvěděl o smrti svého pána, okamžitě uzavřel mír a bleskovým pochodem se vrátil do centrálního Japonska. V bitvě u Jamazaki porazil Akečiho armádu a pomstil Nobunagovu smrt, čímž se etabloval jako jeho legitimní nástupce.
V následujících letech systematicky eliminoval zbývající Nobunagovy rivaly a potomky. V roce 1583 porazil v bitvě u Šizugatake jednoho z nejmocnějších generálů klanu Oda, Šibatu Kacuieho. Následně se střetl i s Tokugawou Iejasuem, budoucím šógunem, v sérii bitev známých jako Bitva u Komaki a Nagakute. Ačkoliv bitva skončila patem, Hidejoši diplomaticky dosáhl Iejasuovy podřízenosti.
Do roku 1590 si podrobil všechny zbývající nezávislé klany, včetně klanu Čósokabe na ostrově Šikoku, klanu Šimazu na Kjúšú a nakonec klanu Hódžó při obléhání hradu Odawara. Tímto aktem bylo po více než sto letech krvavých válek Japonsko konečně sjednoceno pod jedním vládcem.
🌏 Invaze do Koreje
Po sjednocení Japonska se Hidejošiho ambice obrátily za hranice. Jeho cílem bylo dobýt Čínu dynastie Ming a Indii. Jako první krok na této cestě zahájil v roce 1592 masivní invazi do Koreje (známou jako Imdžinská válka). Počáteční úspěchy japonských vojsk, která rychle dobyla Soul a Pchjongjang, byly zastaveny statečným korejským odporem, zejména díky geniálnímu admirálovi I Sun-sinovi a jeho "želvím lodím", a také příchodem čínských posil.
Invaze se změnila v opotřebovávací válku. Po neúspěšných mírových jednáních zahájil Hidejoši v roce 1597 druhou invazi. Ta však byla stejně neúspěšná jako první. Válka skončila až s Hidejošiho smrtí v roce 1598, kdy japonské síly dostaly rozkaz k ústupu. Tyto invaze zpustošily Korejský poloostrov a vyčerpaly japonskou státní pokladnu, aniž by přinesly jakýkoli strategický zisk.
쇠퇴 a smrt
V pozdějších letech života se Hidejoši stával stále více paranoidním a krutým. Nechal popravit svého synovce a adoptivního syna Tojotomiho Hidecugua i s celou jeho rodinou, aby zajistil nástupnictví pro svého vlastního malého syna, Tojotomiho Hidejoriho.
Před svou smrtí v roce 1598 na hradě Fušimi založil Radu pěti regentů (Go-Tairó), složenou z nejmocnějších daimjóů v zemi, včetně Tokugawy Iejasua. Jejich úkolem bylo vládnout jménem mladého Hidejoriho až do jeho dospělosti. Tento systém se však ukázal jako nestabilní. Po Hidejošiho smrti se mocenské boje mezi regenty okamžitě rozhořely a vyvrcholily o dva roky později v bitvě u Sekigahary, kde Tokugawa Iejasu zvítězil a položil základy pro šógunát Tokugawa, který vládl Japonsku dalších 250 let.
🏛️ Politické a sociální reformy
Hidejoši nebyl jen válečník, ale také schopný administrátor. Jeho reformy zásadně ovlivnily japonskou společnost na staletí dopředu.
⚔️ Hon na meče (Katanagari)
V roce 1588 vydal edikt známý jako Katanagari, který zakazoval rolníkům a mnichům vlastnit zbraně. Oficiálním důvodem bylo zabránit povstáním a zajistit stabilitu. Zbraně měly být roztaveny a použity na stavbu velké sochy Buddhy. Tento krok efektivně zafixoval společenskou hierarchii – samuraji se stali jedinou ozbrojenou třídou, zatímco rolníci byli pevně připoutáni k půdě. Tím byla ukončena éra sociální mobility, která umožnila vzestup samotnému Hidejošimu.
🗺️ Katastrální průzkum (Taikó kenči)
Hidejoši nařídil celonárodní katastrální a zemědělský průzkum, známý jako Taikó kenči. Tento průzkum standardizoval měrné jednotky a systematicky zmapoval veškerou zemědělskou půdu a její produkční kapacitu (měřenou v koku rýže). To mu umožnilo vytvořit spravedlivější a efektivnější daňový systém, který se stal základem ekonomiky pro celé období Edo.
🏰 Stavební projekty
Hidejoši byl známý svou láskou k okázalosti. Nechal postavit nebo přestavět mnoho velkolepých staveb. Jeho nejznámějším projektem je Hrad Ósaka, který měl svou velikostí a nádherou překonat Nobunagův Hrad Azuči. Postavil také luxusní rezidenci Jurakudai v Kjótu a hrad Fušimi, kde zemřel. Podporoval umění, zejména čajový obřad, a jeho patronát dal vzniknout okázalému stylu kultury Momojama.
📜 Systém pěti regentů
Vědom si nejisté budoucnosti svého mladého syna, vytvořil systém kolektivní vlády. Radu pěti regentů tvořili Tokugawa Iejasu, Maeda Tošiie, Móri Terumoto, Ukita Hideie a Uesugi Kagekacu. Tento pokus o vyvážení moci mezi nejvlivnějšími daimjóy však selhal, protože ambice jednotlivých členů, zejména Iejasua, byly příliš silné.
🎭 Osobnost a odkaz
Hidejoši je jednou z nejkomplexnějších a nejdiskutovanějších postav japonské historie.
💡 Charakterové vlastnosti
Byl to muž plný protikladů. Na jedné straně byl geniální stratég, charismatický vůdce a mistr vyjednávání, který si dokázal získat loajalitu svých podřízených. Na druhé straně byl v pozdějším věku znám svou megalomanií, krutostí a touhou po legitimitě, která mu kvůli jeho nízkému původu chyběla. Přijal jméno Tojotomi ("bohatý ministr") a nechal si od císařského dvora udělit nejvyšší tituly, jako Kampaku (regent) a Daijō-daijin (velký ministr státu).
🏛️ Kulturní dopad
Jeho vláda zanechala trvalý odkaz. Sjednocením země ukončil více než století trvající občanskou válku. Jeho sociální reformy vytvořily rigidní třídní systém, který přetrval až do 19. století. Ačkoliv jeho pokus o založení vlastní dynastie selhal, připravil půdu pro dlouhé období míru a stability pod vládou šógunátu Tokugawa.
🎬 V populární kultuře
Příběh Tojotomiho Hidejošiho je oblíbeným námětem v japonské i světové populární kultuře. Objevuje se v nesčetných filmech, televizních seriálech (tzv. taiga drama), románech (např. Taiko od Eidži Jošikawy), mangách, anime a videohrách (např. série Samurai Warriors, Nioh nebo Total War: Shogun 2). Je často zobrazován jako energický, chytrý, ale někdy až komický hrdina, jehož ambice ho nakonec pohltí.
🤔 Pro laiky
- Období Sengoku: Bylo to dlouhé období (asi 150–160 let) občanských válek v Japonsku. Země byla rozdrobená na mnoho malých států, kterým vládli mocní válečníci zvaní daimjó. Neustále spolu bojovali o moc a území. Tojotomi Hidejoši byl jedním z těch, kteří tuto éru chaosu ukončili.
- Daimjó: Mocný feudální pán, který vládl vlastnímu území a měl vlastní armádu samurajů. Byl to v podstatě ekvivalent evropského vévody nebo knížete.
- Samuraj: Válečnická třída ve feudálním Japonsku. Sloužili svému daimjóovi a řídili se kodexem cti zvaným bušidó. Po Hidejošiho reformě Katanagari byli jediní, kdo směl nosit meče.
- Šógun: Nejvyšší vojenský velitel a de facto vládce Japonska. Ačkoliv císař byl formální hlavou státu, skutečnou moc držel v rukou šógun. Hidejoši se šógunem nikdy nestal, protože neměl urozený původ. Místo toho přijal titul Kampaku (regent).
- Hon na meče (Katanagari): Představte si to jako zákon o odzbrojení obyvatelstva. Hidejoši sebral zbraně všem kromě samurajů. Tím zajistil, že rolníci nemohli povstat a že společnost byla jasně rozdělena na ty, co bojují (samurajové), a ty, co pracují (rolníci, řemeslníci).