Rada vlády pro paměťovou agendu

Rozbalit box

Obsah boxu

Rada vlády pro paměťovou agendu je stálým poradním a iniciativním orgánem Vlády České republiky, jehož hlavním posláním je systematicky a koncepčně přistupovat k otázkám historické paměti a vyrovnávání se s odkazem totalitních režimů 20. století, zejména komunismu a nacismu. Byla zřízena usnesením vlády Petra Fialy dne 10. července 2024.

Rada vlády pro paměťovou agendu
Typ	Poradní orgán vlády ČR
Vznik	10. července 2024
Sídlo	Úřad vlády ČR, Rytířská 31, Praha 1
Země	🇨🇿 Česko
Počet členů	26 (k listopadu 2024)
Předseda	Petr Fiala (jakožto člen vlády pověřený agendou lidských práv)
[vlada.gov.cz Oficiální web]

🗓️ Současnost

Rada poprvé zasedla 14. listopadu 2024. Na svém druhém zasedání 27. března 2025 přijala usnesení k 80. výročí konce druhé světové války a zvolila si druhého místopředsedu. V srpnu 2025 vydala "Prohlášení k paměťové kultuře v ČR", ve kterém zdůraznila nutnost intenzivnější péče o oběti obou totalitních režimů. V návaznosti na to plánuje projednat vyhlášení 23. srpna (výročí paktu Molotov-Ribbentrop) jako významného dne v České republice.

🎯 Úkoly a cíle

Hlavním úkolem rady je poskytovat vládě odborné podklady a doporučení v oblasti paměťové politiky. Mezi její klíčové činnosti patří:

• Sledování dodržování zákonů a mezinárodních smluv v souvislosti s překonáváním následků totalitních režimů.
• Zvyšování povědomí veřejnosti o významu odboje a odporu proti totalitám.
• Podpora projektů: Vyjadřuje se k využití dotačních titulů na podporu muzejních, osvětových, přednáškových a spolkových projektů paměťové povahy.
• Upozorňování na problémy: Identifikuje problémy účastníků odboje a odporu a navrhuje jejich řešení.
• Koordinace institucí: Vytváří platformu pro spolupráci mezi ministerstvy, paměťovými institucemi a neziskovým sektorem.

Zřízení rady bylo také zdůvodněno potřebou vytvořit institucionální rámec pro nový dotační titul spravovaný Úřadem vlády, který má od roku 2025 disponovat částkou 30 milionů korun ročně na podporu paměťových projektů.

👥 Složení

Radu tvoří zástupci ministerstev, představitelé paměťových institucí, akademické obce a občanské společnosti. Členství v radě je neplacené.

• Předseda: Člen vlády pověřený agendou lidských práv (aktuálně premiér Petr Fiala).
• Místopředsedové: Zmocněnec/zmocněnkyně vlády pro lidská práva a další místopředseda volený z řad členů.
• Členové: Mezi členy rady patří například ředitelé Ústavu pro studium totalitních režimů, Archivu bezpečnostních složek, Národního muzea a Vojenského historického ústavu, zástupci Post Bellum, Člověk v tísni, spolků politických vězňů a další osobnosti.

⚔️ Kritika a kontroverze

Zřízení v pořadí již jednadvacátého poradního orgánu vlády vyvolalo kritiku ze strany tehdejší opozice, která jej označila za zbytečný a vyjádřila obavy z možného "přepisování dějin". Premiér Petr Fiala připustil, že měl ohledně vzniku další rady dilema, ale nechal se přesvědčit argumentem, že je nutná pro zřízení nových dotačních titulů a že se jedná o splnění slibu disidentům.

✨ Pro laiky

Představte si Radu vlády pro paměťovou agendu jako "sbor moudrých", který vládě radí, jak se starat o naši historickou paměť. Česko si ve 20. století prošlo dvěma krutými diktaturami – nacistickou a komunistickou. Tyto doby zanechaly hluboké jizvy na společnosti, na osudech konkrétních lidí i na tom, jak vnímáme sami sebe.

Úkolem této rady je zajistit, abychom na tyto věci nezapomněli. Je to podobné, jako když se v rodině vyprávějí příběhy prarodičů, abychom věděli, co prožili a poučili se z toho. Rada dělá něco podobného, ale na celostátní úrovni.

Co konkrétně dělá?

• Podporuje projekty: Pomáhá rozhodovat, které projekty – například muzejní výstavy, dokumentární filmy, besedy s pamětníky ve školách nebo opravy památníků – by měly dostat státní peníze.
• Propojuje lidi: U jednoho stolu se díky ní sejdou historici, ředitelé muzeí, zástupci bývalých politických vězňů i úředníci z ministerstev. Společně se pak radí, co je potřeba udělat, aby se o naší minulosti mluvilo správně a dostatečně.
• Dbá na odkaz odbojářů: Snaží se, aby se nezapomnělo na lidi, kteří proti totalitám statečně bojovali, a dohlíží na to, aby se jim a jejich rodinám dostalo uznání.

Stručně řečeno, rada se snaží, aby se z historie nestaly jen nudné letopočty v učebnicích, ale živá součást naší přítomnosti, ze které si můžeme vzít ponaučení pro budoucnost.