Přeskočit na obsah

Pařížský salon

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox událost

Pařížský salon (francouzsky Le Salon de Paris nebo jen Salon) byla oficiální umělecká výstava francouzské Académie des beaux-arts (Akademie krásných umění) v Paříži. Mezi lety 1748 a 1890 byl Salon pravděpodobně nejvýznamnější uměleckou událostí západního světa. Pro každého umělce bylo vystavování na Salonu klíčové pro získání uznání, zakázek a budování kariéry. Vystavování na Salonu bylo v podstatě razítkem oficiálního schválení.

Od roku 1881 byl Salon organizován společností Société des Artistes Français. Postupem času však jeho monopolní postavení sláblo s nástupem nových, nezávislých výstav, které dávaly prostor modernějším uměleckým směrům, jež akademická porota odmítala.

📜 Historie

👑 Počátky za krále Slunce

V roce 1667 francouzský král Ludvík XIV. pod záštitou nově založené Académie royale de peinture et de sculpture (Královská akademie malířství a sochařství) uspořádal první poloveřejnou výstavu děl členů akademie. Původně se konala v Galerie d'Apollon v Louvru. Název "Salon" se vžil až od roku 1725, kdy se výstava začala pravidelně konat v tzv. Salon Carré (Čtvercovém sále) v Louvru.

Zpočátku byly výstavy nepravidelné a určené pouze pro členy akademie. Od roku 1737 se Salon stal veřejnou událostí, která se konala nejprve každoročně, později každé dva roky. Stal se centrem uměleckého života v Paříži a přitahoval obrovské davy návštěvníků ze všech společenských vrstev.

🇫🇷 Revoluce a 19. století: Zlatý věk

Během Francouzské revoluce byl Salon otevřen všem umělcům, nejen členům akademie. To vedlo k obrovskému nárůstu počtu vystavovaných děl. V 19. století se Salon stal kolosální událostí. Porota, složená z konzervativních členů Académie des beaux-arts, rozhodovala o přijetí či odmítnutí tisíců přihlášených děl.

Pro umělce bylo přijetí na Salon otázkou profesního přežití. Úspěch na Salonu znamenal medaile, státní zakázky, nákupy do muzeí a pozornost bohatých mecenášů. Odmítnutí naopak mohlo znamenat konec kariéry. Porota upřednostňovala akademický styl, který kladl důraz na historická, mytologická a náboženská témata, precizní kresbu a hladkou malbu.

💥 Vznik opozice a Salon odmítnutých

Konzervativní vkus poroty stále častěji narážel na nové umělecké tendence. Umělci jako Gustave Courbet se svým realismem nebo Édouard Manet se svými provokativními tématy byli porotou často odmítáni.

Zlom nastal v roce 1863, kdy porota odmítla více než 3000 z 5000 přihlášených děl. Mezi odmítnutými byli i Édouard Manet, Camille Pissarro nebo James McNeill Whistler. Nespokojenost byla tak velká, že zasáhl sám císař Napoleon III., který nařídil uspořádat paralelní výstavu odmítnutých děl. Tato výstava, známá jako Salon des Refusés (Salon odmítnutých), se stala legendární. Ačkoliv byla veřejností zpočátku vysmívána, znamenala první velký krok k rozbití monopolu oficiálního Salonu a otevřela cestu pro impresionismus a další avantgardní hnutí.

📉 Úpadek a rozpad

Po roce 1881, kdy francouzská vláda přestala Salon oficiálně sponzorovat a organizaci převzala Société des Artistes Français (Společnost francouzských umělců), začal jeho vliv upadat. Vznikaly další konkurenční salony:

Původní Pařížský salon, nyní pod názvem Salon des artistes français, existuje dodnes, ale jeho význam je již jen symbolický.

🏛️ Organizace a fungování

Klíčovou roli v Salonu hrála porota (jury). Její členové byli voleni z řad členů Akademie a jejich rozhodnutí bylo konečné. Porota posuzovala díla na základě přísných akademických kritérií:

  • Námět: Nejvýše byla hodnocena historická malba, následovaly portréty, žánrové scény, krajinomalba a na posledním místě zátiší.
  • Kompozice: Musela být vyvážená, harmonická a jasně čitelná.
  • Kresba: Byla považována za základ umění, vyžadovala se anatomická přesnost.
  • Provedení: Preferovala se hladká, "dokončená" malba (tzv. fini), kde nebyly vidět tahy štětce.

Porota také udělovala ceny a medaile, z nichž nejprestižnější byla Prix de Rome (Římská cena), která vítězi zajišťovala několikaletý studijní pobyt v Římě.

✨ Význam a vliv

Pařížský salon byl po více než dvě století absolutním centrem uměleckého světa.

  • Arbitr vkusu: Určoval, co je považováno za "dobré" umění, a formoval vkus veřejnosti i sběratelů.
  • Motor kariéry: Byl nezbytnou platformou pro umělce, kteří chtěli dosáhnout komerčního úspěchu a společenského uznání.
  • Společenská událost: Vernisáže Salonu byly vrcholnými společenskými událostmi, které přitahovaly politiky, aristokracii, spisovatele a tisíce obyčejných Pařížanů.
  • Katalyzátor avantgardy: Paradoxně, svou rigiditou a odmítáním nových směrů Salon nepřímo přispěl ke vzniku a posílení avantgardních hnutí, která se vůči němu vymezovala.

🎨 Slavná díla a skandály

Salon byl dějištěm mnoha triumfů i skandálů, které formovaly dějiny umění.

  • Jacques-Louis David, Přísaha Horatiů (1785): Obraz se stal manifestem neoklasicismu a byl na Salonu oslavován pro svou morální sílu a strohou kompozici.
  • Théodore Géricault, Vor Medúzy (1819): Monumentální plátno zobrazující skutečnou tragédii bylo šokem pro svůj drsný realismus a politický podtext. Stalo se ikonou romantismu.
  • Eugène Delacroix, Svoboda vede lid na barikády (1831): Další klíčové dílo romantismu, které bylo státem zakoupeno, ale pro svůj revoluční náboj brzy skryto před veřejností.
  • Gustave Courbet, Pohřeb v Ornans (1851): Zobrazení obyčejného venkovského pohřbu na plátně monumentálních rozměrů, do té doby vyhrazených pro historické výjevy, bylo považováno za urážku a manifestaci "ošklivého" realismu.
  • Alexandre Cabanel, Zrození Venuše (1863): Typický příklad akademického umění, které porota milovala. Obraz byl okamžitě zakoupen císařem Napoleonem III.
  • Édouard Manet, Snídaně v trávě (1863): Odmítnuto oficiálním Salonem a vystaveno na Salonu odmítnutých, kde způsobilo obrovský skandál kvůli zobrazení nahé ženy ve společnosti oblečených mužů v současném prostředí.
  • Édouard Manet, Olympia (1865): Přijato na Salon, ale vyvolalo ještě větší pohoršení než Snídaně v trávě. Zobrazení prostitutky, která sebevědomě hledí na diváka, bylo považováno za vrchol neslušnosti.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Pařížský salon jako kombinaci dnešních filmových festivalů v Cannes, udílení Oscarů a největšího veletrhu umění dohromady, ale vše pro malíře a sochaře 18. a 19. století.

  • Co to bylo? Oficiální výstava, kde se rozhodovalo o tom, kdo je v umění "in" a kdo "out".
  • Kdo rozhodoval? Přísná porota složená ze starších profesorů umění, kteří měli rádi tradiční, "hezké" obrazy s historickými nebo mytologickými náměty.
  • Proč to bylo tak důležité? Pokud vás porota vybrala, měli jste vyhráno. Vaše obrazy se prodávaly, psalo se o vás v novinách a mohli jste dostat zakázky od státu. Pokud vás odmítli, jako byste neexistovali.
  • Proč to skončilo? Porota byla tak konzervativní, že odmítala všechny nové a zajímavé nápady (jako například impresionismus). Umělci se naštvali a začali si pořádat vlastní, "rebelské" výstavy. Tím Salon ztratil svou moc a stal se jen jednou z mnoha výstav.


⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Pařížský_salon&oldid=17899“