Přeskočit na obsah

Ovidius

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - spisovatel Publius Ovidius Naso (* 20. března 43 př. n. l., Sulmo – 17 nebo 18 n. l., Tomis), známý jednoduše jako Ovidius, byl jedním z nejvýznamnějších básníků starověkého Říma. Spolu s Vergiliem a Horatiem je považován za kanonického básníka latinské literatury Augustovy doby. Jeho dílo, psané v latině, mělo obrovský vliv na evropskou literaturu a umění, zejména jeho magnum opus, epická báseň Proměny (Metamorphoses). Jeho život byl dramaticky poznamenán vyhnanstvím, do kterého ho poslal císař Augustus z dodnes ne zcela objasněných důvodů.

📜 Život

🏛️ Mládí a vzdělání

Ovidius se narodil v Sulmoně (dnešní Sulmona v Abruzzu), v zámožné jezdecké rodině. Spolu se svým bratrem, který však brzy zemřel, byl poslán na studia do Říma, kde se věnoval rétorice u nejlepších učitelů té doby. Jeho otec si přál, aby se věnoval veřejné kariéře, a Ovidius skutečně zastával několik nižších úřadů. Brzy však pochopil, že jeho skutečným posláním je poezie, a veřejnou dráhu opustil, k nelibosti svého otce. V rámci svého vzdělání také cestoval do Athén, Malé Asie a na Sicílii, což rozšířilo jeho kulturní obzory.

💖 Básnické začátky a římská sláva

Jeho první básnická sbírka, Amores (Lásky), mu okamžitě zajistila popularitu. Jednalo se o sbírku milostných elegií věnovaných fiktivní milence Corinně. V tomto období se pohyboval v nejvyšších římských literárních kruzích a přátelil se s básníky jako Propertius nebo Tibullus.

Na tento úspěch navázal dalšími díly s milostnou tematikou: Heroides (Listy heroin), což jsou fiktivní dopisy mytologických hrdinek jejich milencům, a především kontroverzní didaktickou básní Ars Amatoria (Umění milovat). Toto dílo, které bylo v podstatě příručkou svádění pro muže i ženy, se stalo nesmírně populárním, ale zároveň pobouřilo konzervativní kruhy v Římě, včetně samotného císaře Augusta, který se snažil o morální obrodu společnosti.

👑 Vrcholné období a Proměny

Na vrcholu své slávy se Ovidius pustil do dvou ambiciózních projektů. Prvním byl epos Proměny (Metamorphoses), rozsáhlá báseň v patnácti knihách psaná v hexametru. Dílo monumentálním způsobem zpracovává přes 250 řeckých a římských mýtů, které spojuje téma proměny. Báseň začíná stvořením světa a končí proměnou Julia Caesara v kometu a apoteózou císaře Augusta. Toto dílo je považováno za Ovidův mistrovský kus a jeden z nejdůležitějších pramenů pro poznání klasické mytologie.

Druhým velkým dílem byly Fasti (Kalendář), poetické zpracování římského kalendáře, svátků a zvyků. Ovidius stihl dokončit pouze prvních šest knih (leden až červen), než byla jeho práce přerušena osudovou událostí.

✈️ Vyhnanství v Tomidě

V roce 8 n. l. císař Augustus Ovidia bez soudu vypověděl do vyhnanství v Tomidě (dnešní Constanța v ), odlehlém městě na pobřeží Černého moře. Důvody exilu Ovidius sám shrnul jako carmen et error – "báseň a omyl".

  • Báseň (carmen): Téměř s jistotou se jednalo o Ars Amatoria, jejíž frivolní obsah byl v příkrém rozporu s Augustovými zákony na ochranu morálky a manželství.
  • Omyl (error): Povaha tohoto "omylu" zůstává jednou z největších záhad římské literatury. Ovidius se o něm nikdy neodvážil psát přímo. Nejčastější teorie spekulují, že mohl být nechtěným svědkem nějakého skandálu na císařském dvoře, pravděpodobně spojeného s Augustovou vnučkou Iulií mladší, která byla ve stejném roce také poslána do vyhnanství.

Život v barbarské a nehostinné Tomidě byl pro kultivovaného římského básníka zdrcující. Zde napsal své poslední sbírky, Tristia (Žalozpěvy) a Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu), v nichž naříká nad svým osudem, popisuje drsný život na hranici říše a marně prosí o milost. Ani Augustus, ani jeho nástupce Tiberius mu však návrat do Říma nikdy nepovolili. Ovidius zemřel v Tomidě okolo roku 17 nebo 18 n. l.

📚 Dílo

Ovidovo dílo lze rozdělit do tří hlavních období.

💖 První období (milostná poezie)

  • Amores (Lásky): Sbírka elegií o lásce k fiktivní ženě Corinně.
  • Heroides nebo Epistulae Heroidum (Listy heroin): Fiktivní dopisy mytologických žen (např. Pénelopé, Faidra, Medeia) jejich vzdáleným manželům a milencům.
  • Ars Amatoria (Umění milovat): Didaktická báseň ve třech knihách, která radí mužům, jak získat a udržet si lásku ženy, a ženám, jak být přitažlivé.
  • Remedia Amoris (Léky proti lásce): "Pokračování" Umění milovat, které radí, jak se z nešťastné lásky vyléčit.
  • Medicamina Faciei Femineae ( prostředky pro ženskou tvář): Báseň o ženské kosmetice, dochovaná jen ve zlomku.

🏛️ Druhé období (vrcholná tvorba)

  • Metamorphoses (Proměny): Ovidovo nejvýznamnější dílo. Epos o 15 knihách, který vypráví mytologické příběhy, jejichž společným tématem je proměna. Zahrnuje slavné mýty jako Daidalos a Ikaros, Orfeus a Eurydika, Pygmalion, Narcis a mnoho dalších.
  • Fasti (Kalendář): Poetický popis římských svátků a zvyků pro každý měsíc. Dílo zůstalo nedokončené, zachovalo se prvních šest knih.

🌊 Třetí období (poezie z exilu)

  • Tristia (Žalozpěvy): Pět knih elegií, v nichž Ovidius popisuje svou cestu do vyhnanství a smutný život v Tomidě. Neoslovuje konkrétní osoby, aby je nekompromitoval.
  • Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu): Čtyři knihy dopisů v elegickém metru adresovaných konkrétním přátelům a manželce v Římě s prosbami o pomoc.
  • Ibis: Proklínací báseň namířená proti nepříteli v Římě, který básníkovi škodil i po jeho odchodu do exilu.

✨ Styl a vliv

Ovidius byl mistrem elegického dvojverší a jeho styl se vyznačuje lehkostí, elegancí, vtipem a technickou dokonalostí. Na rozdíl od vážného a majestátního tónu Vergiliova byl Ovidius často hravý, ironický a psychologicky pronikavý. Dokázal s lehkostí přecházet mezi humorem, patosem a dramatickým napětím.

Jeho vliv na pozdější evropskou kulturu je nedozírný.

Jeho dílo zůstává základním kamenem klasického vzdělání a jeho příběhy jsou neustále znovu interpretovány v literatuře, divadle, filmu i výtvarném umění.

📖 Pro laiky

Představte si Ovidia jako kombinaci geniálního vypravěče, hvězdného autora bestsellerů a celebrity, která upadla v nemilost u mocného vládce.

  • Mistr příběhů: Jeho nejslavnější dílo, Proměny, je jako obrovská "encyklopedie" nebo "komiksová série" řeckých a římských mýtů. Posbíral stovky starých bájí – o králích, hrdinech, nymfách a bozích, kteří se neustále hádají, milují a hlavně mění v něco jiného (v rostlinu, zvíře, souhvězdí) – a poskládal je do jednoho velkolepého příběhu. Díky němu známe dnes detaily mnoha antických legend.
  • Autor "skandální" příručky: Jeho kniha Umění milovat byla ve své době něco jako provokativní manuál na randění a svádění. V konzervativním Římě, kde císař Augustus prosazoval přísné rodinné hodnoty, to byl velký skandál. Bylo to, jako by dnes někdo slavný vydal knihu, která jde přímo proti vládní politice.
  • Tragický osud: Kvůli této knize a dalšímu tajemnému "omylu" ho císař poslal do doživotního vyhnanství na konec světa, do dnešního Rumunska. Zbytek života strávil psaním smutných básní, ve kterých prosil o návrat domů, ale nikdy mu to nebylo umožněno. Jeho příběh je tak varováním o tom, jak nebezpečné může být zkřížit cestu moci.


Šablona:Aktualizováno