Žďár nad Metují

Šablona:Infobox Obec

Žďár nad Metují (historicky do konce října roku 1993 označovaný pouze jako Žďár, německy Brand an der Mettau) je malebná a dynamicky se rozvíjející obec ležící v Královéhradeckém kraji v severovýchodní části České republiky. Administrativně spadá do okresu Náchod a do obvodu pověřené obce Police nad Metují. Obec se nachází v atraktivní podhorské kotlině, na okraji Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, přímo pod svahy pískovcové stolové hory Ostaš. K počátku roku 2025 zde podle dat Českého statistického úřadu žije trvale 654 obyvatel.

Celkové katastrální území obce se rozkládá na ploše 8,16 kilometrů čtverečních v průměrné nadmořské výšce 441 metrů. Kromě samotného jádra vesnice spadá pod administrativní správu Žďáru nad Metují také osada Ostaš, nacházející se bezprostředně u vstupu do stejnojmenného skalního města. Obec se vyznačuje dlouhou historií sahající až do dob středověké kolonizace, silnou tradicí v oblasti zemědělství a v posledních letech také proaktivním přístupem k rozvoji turistického ruchu, o čemž svědčí mimo jiné otevření unikátního muzea historické techniky v komplexu bývalého družstevního statku.

🗓 Současnost

V roce 2026 stojí v čele obce dlouholetý starosta Pavel Šubíř, pod jehož vedením zažívá Žďár nad Metují období mimořádné stabilizace a rozvoje infrastruktury. Obecní úřad v současné době aktivně využívá evropské dotační fondy pro modernizaci vesnice. Jedním z klíčových projektů, který byl nedávno realizován, jsou rozsáhlá protipovodňová opatření. Projekt za více než 1,3 milionu korun, spolufinancovaný z Operačního programu Životní prostředí, zahrnoval kompletní digitalizaci povodňového plánu, instalaci nového bezdrátového varovného rozhlasu napříč celou obcí, pořízení elektronických sirén a záložních elektrocentrál, čímž se zásadně zvýšila bezpečnost místních občanů před přívalovými dešti a jarním táním.

Žďár nad Metují si, na rozdíl od mnoha jiných menších sídel, dokázal udržet plně funkční vzdělávací infrastrukturu. Působí zde Základní škola a Mateřská škola Žďár nad Metují, která v posledním období prošla výraznou modernizací. Díky podpoře z Místní akční skupiny (MAS) a Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) byly ve škole vybudovány moderní jazykové učebny a IT pracoviště pro žáky a došlo k zásadní modernizaci školní družiny. ZŠ i MŠ společně představují kulturní a komunitní srdce obce.

Z hlediska komunitního života a občanské vybavenosti se obec může pochlubit nově zavedeným inteligentním systémem pro svoz a třídění odpadu s provozem místního sběrného dvora. Kulturní kalendář je pravidelně plněn akcemi místních sborů dobrovolných hasičů, sportovních klubů a spolků, jež se starají o to, aby Žďár nad Metují nebyl pouze „noclehárnou“ pro dojíždějící do okolních průmyslových měst, ale živoucím venkovským organismem.

⏳ Historie

Počátky osídlení oblasti, ve které se dnes Žďár nad Metují nachází, spadají do první poloviny třináctého století. Celý kraj tehdy představoval neprostupný pomezní hvozd, dokud jej český král Přemysl Otakar I. nedaroval benediktinskému řádu z Břevnovského kláštera. Mniši postupně lesy káceli (žďářili – odtud samotný název obce Žďár) a začali zakládat první hospodářské osady. První ověřená a nezpochybnitelná písemná zmínka o obci pochází z roku 1406, nicméně existují důkazy, že k formování dnešního katastru došlo již v roce 1294, kdy polický opat Bavor připojil k původní obci další pozemky v údolí zvané Bavorov.

Historické prameny i pověsti zmiňují, že v průběhu patnáctého století (v době husitských válek) stála na příkré stráni nad soutokem řeky Metuje a Žďárského potoka obranná pískovcová tvrz zvaná Vlčinec. Její pozůstatky a terénní náznaky jsou v hustých lesích pozorovatelné dodnes.

V průběhu osmnáctého a devatenáctého století sdílel Žďár osud celého Broumovska – došlo k postupné industrializaci, avšak hlavním zdrojem obživy místních nadále zůstávalo tradiční rolnictví a zpracování lnu. Po administrativních reformách v polovině devatenáctého století spadal Žďár od roku 1850 pod jedno správní území se sousedními obcemi Česká Metuje (do roku 1891) a Maršov nad Metují (do roku 1889).

Největší demografické a společenské otřesy přinesla obci Druhá světová válka a zejména události po jejím skončení v roce 1945. Ačkoliv byla obec z velké části osídlena etnickými Čechy, blízkost česko-německé jazykové hranice a následné celospolečenské změny po únoru 1948 vedly k rapidnímu úbytku obyvatelstva v průběhu padesátých let. Stabilizace přišla až v sedmdesátých letech v souvislosti s budováním velkokapacitního zemědělského družstva a novou bytovou výstavbou. K 31. říjnu 1993 byl úřední název obce, z důvodu častých záměn s jinými obcemi stejného jména v republice, oficiálně rozšířen o přídomek „nad Metují“. O několik let později, v roce 2007, byly rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny obci oficiálně uděleny vlastní znak a vlajka.

🏛 Pamětihodnosti a muzea

I přes svou primárně venkovskou a zemědělskou povahu ukrývá Žďár nad Metují několik fascinujících kulturních a historických památek, které do obce přivádějí turisty a milovníky starých časů.

Muzeum hasičské a zemědělské techniky

Absolutním kulturním unikátem novodobé historie obce je Muzeum hasičské a zemědělské techniky, které bylo po dlouhých přípravách slavnostně otevřeno v nedávných letech. Toto muzeum našlo svůj domov v budově s číslem popisným 223, jež dříve fungovala jako součást komplexu státního statku. Mezi místními obyvateli se tomuto objektu odedávna neřekne jinak než „bejčárna“, protože zde ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století probíhal masivní odchov mladých býků.

Obrovské a členité prostory bývalé stodoly a stájí byly nákladně rekonstruovány za přispění obce a místních nadšenců. Pozoruhodným technologickým prvkem je, že střecha budovy je dnes osazena moderní fotovoltaickou elektrárnou, díky čemuž je chod muzea zcela energeticky soběstačný.

Expozice muzea se dělí na dvě hlavní sekce. Zemědělská část představuje návštěvníkům život na venkově před nástupem velkosériové mechanizace. Jsou zde vystaveny historické mlátičky na obilí (předchůdci dnešních kombajnů), šrotovníky, cepy, zdobené žebřinové vozy, ruchadla a úchvatné stabilní motory – včetně vzácných kusů od proslulé prvorepublikové značky Wikov. Většina těchto strojů je díky zručnosti místních obyvatel uvedena zpět do plně funkčního stavu.

Hasičská část se zaměřuje na vývoj hasicí techniky od 18. století do roku 1948. Nejstarším dochovaným předmětem sbírky je originální slaměné hasičské vědro. Sbírka zahrnuje ruční a koňmi tažené stříkačky od legendárních dodavatelů jako byli Smekal či Stratílek. Opravdovými klenoty jsou pak motorová koněspřežná stříkačka firmy R. Herold poháněná motorem Laurin & Klement (vyrobena v roce 1924) a dechberoucí, naprosto funkční hasičský speciál francouzské automobilky Laffly z roku 1932.

Drobné sakrální památky

Přímo v obci se nachází několik historicky cenných drobných památek, které dokreslují ráz polické krajiny. U domu s číslem popisným 4 stojí v zahradě krásný kamenný kříž z roku 1796. Ve středu obce byla na konci 19. století vztyčena mohutná socha Nejsvětější Trojice a podél cest, zejména směrem vzhůru k hoře Ostaš, naleznou turisté další železné a kamenné kříže (jeden z nejznámějších pochází z roku 1892). Na katastru obce leží i známá Kaple svatého Kříže na Ostaši, která byla obnovena do současné podoby v roce 1873 a v jejíž blízkosti leží pamětní balvan legendárního horolezce Miroslava Šmída.

🏢 Ekonomika a vybavenost

Hospodářský profil Žďáru nad Metují je tradičně formován zemědělstvím, na které ovšem v posledních dekádách plynule navázal rozvoj středně velkých výrobních a strojírenských podniků.

Dominantním zaměstnavatelem v agrárním sektoru je Zemědělské družstvo (ZD) Ostaš. Tento moderní agrokombinát obhospodařuje rozsáhlé lány orné půdy a rozlehlé pastviny v širokém okolí obce a zaměstnává přibližně 90 pracovníků. ZD Ostaš se věnuje jak masivní rostlinné produkci (pěstování obilovin, řepky a pícnin), tak i intenzivní živočišné výrobě, a patří mezi nejvýznamnější a nejstabilnější potravinové producenty v Královéhradeckém kraji.

Neméně důležitou roli v místní ekonomice hraje průmyslový sektor. V obci sídlí úspěšná strojírenská firma Constructform s.r.o., která dává práci zhruba 70 zaměstnancům a specializuje se na kovoobrábění a výrobu specifických průmyslových komponent.

Rostoucí význam v obci má také cestovní ruch. V reakci na extrémní oblibu sousedních skalních měst vzniklo přímo ve Žďáře nad Metují několik menších, rodinných ubytovacích kapacit s celkovou nabídkou kolem padesáti lůžek. Turisté zde využívají místní Žďárskou hospůdku jako ideální startovací bod pro výšlapy, neboť obec leží přímo na křížení mnoha cyklostezek a turistických tras.

🌳 Příroda a geografie

Obec leží v jedinečné geologické kotlině známé jako Polická pánev. Celá tato pánev je z hydrologického a ekologického hlediska neocenitelnou zásobárnou té nejkvalitnější podzemní pitné vody. Právě proto spadá Žďár nad Metují jednak pod velkoplošnou Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko, a jednak leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev.

Středem zastavěného území se vine říčka Dunajka (v některých pramenech zvaná též jako potok Ledhujka nebo Žďárský potok), jež odvádí vodu z okolních pískovcových svahů směrem na jih do hlavního koryta řeky Metuje. Ta katastr obce obtéká z jižní strany a vytváří hluboké a romantické říční údolí těsně před tím, než zmizí v takzvaném polickém železničním tunelu.

Severním horizontům katastru absolutně dominuje stolová hora Ostaš (702 m n. m.). Tato unikátní skalní pískovcová formace se tyčí jako mohutná bašta nad okolními poli a pastvinami. Ze samotné železniční zastávky Žďár nad Metují vede k vrcholu Hory žlutě značená turistická stezka, která plynule stoupá lesy až k úpatí skalních labyrintů a představuje pro turisty nejpřímější cestu k objevování přírodních krás této rezervace.

💡 Pro laiky

Když se podíváte na mapu a najdete si Žďár nad Metují, možná vás napadne logická otázka: „Proč se ta vesnice jmenuje ‚nad Metují‘, když přímo přes náves teče úplně jiný potok a hlavní řeka Metuje je schovaná někde za lesem?“ Odpověď souvisí s historií a organizací naší krajiny. V dobách, kdy si pošta a úřady potřebovaly ujasnit, do kterého koutu země posílají dopis, bylo nutné odlišit tento „Žďár“ od desítek jiných Žďárů v republice (například od Žďáru nad Sázavou). Přídomek „nad Metují“ tedy neznamená, že vám řeka teče pod okny obýváku, ale že celá tato oblast, celé to široké údolí pod horami, patří do takzvaného povodí řeky Metuje.

Druhým pojmem, na který v obci určitě narazíte, je „bejčárna“. Pokud byste si pod tímto slovem představovali nějakou místní nadávku nebo hospodu, jste vedle. Jde o zlidovělý název pro bývalý obrovský statek, neboli kravín, určený dříve výhradně pro odchov mladých býků. Zajímavé na tom je, jak se dnešní venkov mění – namísto toho, aby se starý komunistický statek nechal zchátrat a spadnout, místní lidé vzali do ruky lopaty a nářadí a proměnili ho v supermoderní muzeum, které má dokonce na střeše vlastní solární elektrárnu. Místo bučení býků tu dnes můžete obdivovat blýskavé prvorepublikové traktory a nablýskaná hasičská auta.

📈 Statistiky a demografická data

Následující rozsáhlá a kompletní tabulka dokumentuje demografický a stavební vývoj obce Žďár nad Metují na základě veškerých dochovaných a dostupných údajů ze sčítání lidu od konce 19. století až po rok 2025. Data jsou prezentována v úplnosti, bez vynechání jakéhokoliv dostupného cenzu, aby byl patrný historický vliv světových válek a poválečného vývoje na pohraniční oblast.

Kompletní vývoj počtu obyvatel a domů (1869–2025)

Rok	Počet obyvatel	Počet domů	Doplňující informace
1869	695	105	První moderní sčítání v éře Rakouska-Uherska
1880	752	115	Doba rozvoje lokálního lnářství a textilnictví
1890	743	116	Mírná populační stagnace vlivem hospodářské fluktuace
1900	694	118	Přelom století, postupná modernizace zemědělství
1910	712	138	Znatelný stavební boom před první světovou válkou
1921	632	121	Následky ztrát a otřesů první světové války
1930	631	132	Stabilizované demografické období první republiky
1950	471	143	Drastický úbytek populace po druhé světové válce a odsunu
1961	493	139	Počátky komunistického scelování pozemků a zakládání družstev
1970	493	139	Naprostá demografická i stavební stagnace během normalizace
1980	492	126	Pokles počtu domů v důsledku bourání starých chalup
1991	454	160	Historicky nejnižší naměřený počet obyvatel po pádu režimu
2001	487	169	Oživení venkovského bydlení, počátek trendu suburbanizace
2011	634	212	Enormní nárůst počtu domů a návrat k číslům ze 30. let
2021	626	221	Stabilizace počtu obyvatel přes probíhající pandemická léta
2025	654	data nejsou dostupná	Údaje ČSÚ k 1. lednu 2025 (pokračující nárůst obyvatelstva)

Zdroje