Přeskočit na obsah

Nové Španělsko

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - zaniklý stát

Nové Španělsko (španělsky Nueva España) bylo místokrálovství a integrální územní součást Španělského impéria, založené po španělském dobytí Aztécké říše v roce 1521. Jeho existence trvala tři století, od roku 1521 do roku 1821, kdy Mexiko získalo nezávislost. Nové Španělsko bylo jedním ze dvou prvních a nejdůležitějších španělských místokrálovství v Americe, spolu s Místokrálovstvím Peru.

Jeho území zahrnovalo obrovskou oblast, která dnes tvoří Mexiko, celou Střední Ameriku (až po hranice Panamy), velkou část dnešních Spojených států amerických (státy Kalifornie, Nevada, Utah, Colorado, Arizona, Nové Mexiko, Texas a části dalších), Floridu a také Španělskou Východní Indii v Asii (především Filipíny, Guam a Mariany). Hlavním městem bylo Ciudad de México, postavené na ruinách aztéckého hlavního města Tenochtitlán.

Nové Španělsko bylo klíčovým zdrojem bohatství pro španělskou korunu, zejména díky obrovským nalezištím stříbra. Společnost byla přísně hierarchizovaná na základě rasového původu v tzv. kastovním systému. Jeho zánik byl důsledkem Mexické války za nezávislost, která vedla ke vzniku Prvního Mexického císařství.

📜 Historie

🌎 Dobytí a založení (1519–1535)

Historie Nového Španělska začíná příchodem španělských conquistadorů pod vedením Hernána Cortése na pobřeží dnešního Mexika v roce 1519. Po navázání kontaktu s Aztéckou říší, nejmocnějším státem v regionu, Cortés využil vnitřních sporů mezi podrobenými národy a technologické převahy Španělů (ocelové zbraně, střelné zbraně, koně) k postupu na hlavní město Tenochtitlán.

Po počátečním přivítání císařem Moctezumou II. se vztahy rychle zhoršily. Po událostech známých jako Noche Triste (Smutná noc), kdy byli Španělé z města vyhnáni, se Cortés vrátil s posilami a po dlouhém a krvavém obléhání Tenochtitlán 13. srpna 1521 dobyl. Pád města znamenal konec Aztécké říše a začátek španělské nadvlády.

Na troskách Tenochtitlánu bylo založeno Ciudad de México, které se stalo centrem nové kolonie. V prvních letech byla správa v rukou Cortése a vojenských velitelů. Pro formalizaci moci a zavedení civilní správy španělská koruna v roce 1535 oficiálně ustanovila Místokrálovství Nové Španělsko a jmenovala prvního místokrále, Antonia de Mendozu.

👑 Koloniální éra (16.–18. století)

Toto období bylo charakterizováno upevňováním španělské moci, šířením křesťanství a masivním ekonomickým vykořisťováním.

Správa a společnost: Místokrál byl nejvyšším představitelem španělského krále v kolonii a měl obrovskou moc. Společnost byla organizována do přísné hierarchie známé jako sistema de castas. Na vrcholu stáli peninsulares (Španělé narození ve Španělsku), následovaní criollos (kreoly, potomky Španělů narozenými v Americe). Níže byli mestizos (mestici, potomci Španělů a domorodců), domorodé obyvatelstvo, a na samém dně afričtí otroci a jejich potomci. Tento systém určoval sociální status, práva a možnosti každého jedince.

Ekonomika: Hlavním motorem ekonomiky byla těžba stříbra. Obrovské doly v oblastech jako Zacatecas, Guanajuato a Taxco produkovaly značnou část světové produkce stříbra, které bylo transportováno do Španělska a financovalo jeho imperiální ambice. Zemědělství bylo organizováno v systému velkých statků zvaných haciendas. Španělé zavedli nové plodiny (pšenice, cukrová třtina) a zvířata (koně, skot, ovce). Obchod byl přísně kontrolován a omezen pouze na spojení se Španělskem. Významnou obchodní cestou byly Manilské galeony, které spojovaly Acapulco s Manilou na Filipínách a umožňovaly obchod s Asií (hedvábí, koření).

Role církve: Římskokatolická církev hrála ústřední roli. Františkáni, dominikáni a jezuité vedli masivní evangelizaci domorodého obyvatelstva, často za cenu zničení původních kultur a náboženství. Církev také kontrolovala vzdělávání, zakládala první univerzity (např. Královská a papežská univerzita v Mexiku, založená 1551) a nemocnice. V Novém Španělsku působila také Španělská inkvizice.

📈 Bourbonské reformy

V 18. století se na španělský trůn dostala dynastie Bourbonů, která zahájila sérii reforem s cílem modernizovat a centralizovat impérium a zvýšit jeho příjmy. V Novém Španělsku tyto reformy zahrnovaly:

  • **Administrativní reorganizaci:** Zavedení systému intendencias pro efektivnější výběr daní a správu.
  • **Ekonomické změny:** Uvolnění obchodních omezení a podpora těžby.
  • **Vojenské posílení:** Vytvoření stálé koloniální armády.
  • **Omezení moci církve:** Vyhnání jezuitů v roce 1767.

Ačkoliv reformy zvýšily příjmy koruny, vedly také k nárůstu nespokojenosti mezi kreolskou elitou, která se cítila odsunuta od moci ve prospěch peninsulares. Toto napětí se stalo jedním z klíčových faktorů pro pozdější válku za nezávislost.

⚔️ Válka za nezávislost a zánik (1808–1821)

Na počátku 19. století byla situace v Novém Španělsku napjatá. Inspirace Americkou a Francouzskou revolucí, spolu s nespokojeností kreolů, vytvořila živnou půdu pro povstání. Spouštěčem se stala napoleonská invaze do Španělska v roce 1808, která vytvořila mocenské vakuum.

16. září 1810 kněz Miguel Hidalgo y Costilla pronesl slavné Grito de Dolores (Výkřik z Dolores), čímž zahájil Mexickou válku za nezávislost. Po jeho popravě v roce 1811 převzali vedení povstání další vůdci, jako José María Morelos. Válka trvala více než deset let a byla mimořádně krvavá.

Nakonec se k hnutí za nezávislost přidal i konzervativní kreolský důstojník Agustín de Iturbide. Spojil své síly s povstalci a v roce 1821 donutil posledního španělského místokrále Juana O'Donojú podepsat Smlouvu z Córdoby, která uznávala nezávislost Mexika. 27. září 1821 vstoupila Iturbideho armáda triumfálně do Ciudad de México, čímž existence Místokrálovství Nové Španělsko definitivně skončila.

🗺️ Geografie a územní správa

📍 Rozsah území

Nové Španělsko bylo jedním z největších politických útvarů své doby. Jeho hranice se v průběhu staletí měnily, ale v době svého největšího rozmachu zahrnovalo:

Tato obrovská a různorodá území byla propojena námořními a pozemními cestami, jako byla Camino Real de Tierra Adentro, která spojovala Ciudad de México se Santa Fe.

🏛️ Administrativní dělení

Místokrálovství bylo pro účely soudní a správní moci rozděleno do několika audiencias, což byly nejvyšší soudní dvory s určitou administrativní pravomocí. Nejdůležitější audiencie byly:

  • **Audiencia de México** (v Ciudad de México)
  • **Audiencia de Guadalajara** (pro západní a severní Mexiko)
  • **Audiencia de Guatemala** (pro Střední Ameriku)
  • **Audiencia de Santo Domingo** (pro Karibik)
  • **Audiencia de Manila** (pro Filipíny)

V rámci bourbonských reforem bylo území dále rozděleno na intendencias, menší správní jednotky v čele s intendantem, který byl přímo odpovědný koruně.

⚙️ Ekonomika

⛏️ Těžba drahých kovů

Ekonomika Nového Španělska stála a padala s těžbou stříbra. Doly v Zacatecas, Guanajuato a San Luis Potosí byly jedny z nejbohatších na světě. Stříbro bylo raženo do mincí, zejména do slavného španělského dolaru (peso de a ocho), který se stal první globální měnou a byl široce používán v Asii i v britských koloniích v Severní Americe. Obrovské množství stříbra bylo každoročně posíláno do Španělska v tzv. stříbrných flotilách, které byly častým cílem pirátů a korzárů.

🌽 Zemědělství a obchod

Zemědělství bylo založeno na velkých statcích (haciendas), které produkovaly potraviny pro města a hornická centra. Kromě tradičních plodin jako kukuřice, fazole a chilli se pěstovaly i nové plodiny dovezené z Evropy, jako pšenice a cukrová třtina. Důležitý byl také chov dobytka.

Obchod byl přísně regulován španělskou korunou v rámci merkantilistické politiky. Veškeré zboží muselo projít přes přístavy Veracruz (pro obchod s Evropou) a Acapulco (pro obchod s Asií). Manilské galeony jednou až dvakrát ročně přivážely z Filipín luxusní zboží jako hedvábí, porcelán a koření výměnou za americké stříbro.

🧑‍🤝‍🧑 Společnost a kultura

👨‍👩‍👧‍👦 Kastovní systém (Sistema de Castas)

Společnost Nového Španělska byla hluboce rasově a sociálně stratifikovaná. Tento systém byl založen na konceptu limpieza de sangre (čistota krve) a dělil populaci do desítek kategorií podle jejich rasového původu.

  • **Peninsulares:** Španělé narození na Pyrenejském poloostrově. Drželi nejvyšší politické, církevní a vojenské posty.
  • **Criollos (Kreolové):** Lidé čistě španělského původu, ale narození v Americe. Tvořili ekonomickou elitu, ale byli znevýhodněni v přístupu k nejvyšším úřadům, což vedlo k jejich rostoucí frustraci.
  • **Mestizos (Mestici):** Potomci Španělů a domorodých obyvatel. Tvořili velkou a rostoucí část populace, pracovali jako řemeslníci, obchodníci nebo správci.
  • **Indígenas (Domorodci):** Původní obyvatelstvo. Byli teoreticky pod ochranou koruny, ale v praxi byli nuceni k práci v dolech a na haciendách v systémech jako encomienda a repartimiento.
  • **Africanos a Afrodescendientes:** Otroci přivezení z Afriky a jejich potomci. Pracovali především na plantážích s cukrovou třtinou v Karibiku a na pobřeží Mexického zálivu.

⛪ Role církve

Katolická církev pronikala do všech aspektů života. Misijní činnost vedla k synkretismu, kde se křesťanské prvky mísily s původními věroukami (např. kult Panny Marie z Guadalupe). Církev byla největším vlastníkem půdy a významným poskytovatelem vzdělání a sociálních služeb.

🎨 Umění a architektura

V Novém Španělsku vzkvétal unikátní umělecký styl, který kombinoval evropské vlivy (především baroko) s domorodými tradicemi. V architektuře je to patrné na bohatě zdobených kostelech a katedrálách, často ve stylu známém jako churrigueresco. V malířství a sochařství se rozvinuly specifické školy, které reflektovaly místní realitu a náboženské cítění.

💡 Pro laiky: Co bylo Místokrálovství Nové Španělsko?

Představte si, že Španělsko v 16. století objevilo a dobylo obrovské území v Americe, které bylo mnohokrát větší než samotné Španělsko. Aby ho mohlo spravovat, vytvořilo jakousi obří "zámořskou provincii" a nazvalo ji Nové Španělsko.

  • **Vládce na dálku:** V čele stál "místokrál", který byl přímým zástupcem španělského krále. Bylo to, jako by král měl v Americe svého dvojníka s obrovskou mocí.
  • **Nejen Mexiko:** Nové Španělsko nebylo jen dnešní Mexiko. Patřila do něj i velká část jihu a západu USA (Kalifornie, Texas, Florida), celá Střední Amerika a dokonce i Filipíny na druhé straně Tichého oceánu.
  • **Stříbrná pokladnice:** Hlavním důvodem, proč si Španělé toto území tak cenili, bylo neuvěřitelné bohatství stříbra. Z dolů v Mexiku proudily do Evropy lodě plné stříbrných mincí, které financovaly španělské války a paláce.
  • **Společenská pyramida:** Společnost byla přísně rozdělena podle původu. Na vrcholu byli Španělé narození ve Španělsku. Pod nimi byli jejich potomci narození v Americe. A úplně dole byli původní obyvatelé a afričtí otroci. To, kde jste se narodili a jakou barvu pleti jste měli, určovalo celý váš život.

Nové Španělsko existovalo 300 let, dokud se na začátku 19. století místní obyvatelé nevzbouřili a nevybojovali si nezávislost, čímž vzniklo Mexiko.


Šablona:Aktualizováno